Výhody využití metody oční kamery při sledování žákovských kognitivních procesů při řešení testů s výběrem odpovědi

Abstract

Metoda ocni kamery se v ramci různých studii ukazala jako vhodnou pro studovani kognitivnich procesů žaků. V clanku se zaměřime na výhody použiti metody sledovanim žaků střednich skol při řeseni testu s otazkami s výběrem odpovědi. Konkretně se zaměřime na kvalitativni analýzu dat týkajicich se pohybů oci dvou žakyň řesicich ulohy z fyziky. Obě žakyně řesily vsechny testove ulohy nespravně, obě navic vybraly jako odpověď stejne alternativy. V připadě klasickeho zadani testu (vyplňovani papirových dotazniků), bychom dostali od obou žakyň naprosto stejný výstup. Data z ocni kamery nam vsak ukazala jak podobne přistupy řeseni, tak i důležite odlisnosti, na zakladě kterých by pak vyucujici pracovali s každou divkou odlisně. Obě divky cetly zadani pozorně a věnovaly důraz klicovým pojmům. Je tedy zřejme, že spatna volba odpovědi nejde na vrub nedostatecneho cteni zadani. Obě divky zřejmě maji typickou miskoncepci týkajici se 1. Newtonova zakona. Lisi se zejmena v jejich jistotě výběru odpovědi. Eva byla v odpovidani rychlejsi a zabývala se zejmena možnosti, kterou nakonec vybrala jako odpověď. Naproti tomu Jana se velmi casto vracela k zadani, casto nejprve přemýslela o odpovědi, kterou nakonec nevybrala jako spravnou. U Evy jsme pozorovali netypicke vertikalni sakady nad vybranými klicovými pojmy. Jana při pohledu na spise ilustrativni obrazek projevila typickou miskoncepci “graf jako obrazek”. Detailni analýzou jsme ukazali, že souhrnna data na tzv. oblast zajmu mohou být zavadějici, pokud je tato oblast přilis velka (např. jedna alternativa v testove otazce). Dale jsme představili možne indikatory pro kvalitativni analýzu a možnosti vizualizace zpětných sakad.