Sabina Kaprálová, Jan Pavlíček, Alžběta Palátová, Radek Vrtěl, Hana Tomášková, Jiřina Zapletalová, Eva Klásková
{"title":"(Arrhythmogenic potential in Turner syndrome patients)","authors":"Sabina Kaprálová, Jan Pavlíček, Alžběta Palátová, Radek Vrtěl, Hana Tomášková, Jiřina Zapletalová, Eva Klásková","doi":"10.33678/cor.2023.036","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Ăvod: TurnerĹŻv syndrom (TS) je spojen s Ĺadou jasnÄ definovanĂ˝ch kardiovaskulĂĄrnĂch rizik v podobÄ vrozenĂ˝ch srdeÄnĂch vad a zĂskanĂ˝ch kardiovaskulĂĄrnĂch onemocnÄnĂ. NejednotnĂŠ jsou Ăşdaje o arytmogennĂm potenciĂĄlu u nositelek TS, pĹedevĹĄĂm ve vĂ˝skytu malignĂch komorovĂ˝ch arytmiĂ na podkladÄ dlouhĂŠho intervalu QT. CĂlem tĂŠto prĂĄce bylo zhodnocenĂ vĂ˝skytu abnormalit EKG u pacientek s tĂmto syndromem. Metodika: Do studie bylo zaĹazeno 61 dĂvek a Ĺžen s TS, u kterĂ˝ch bylo provedeno kompletnĂ kardiologickĂŠ vyĹĄetĹenĂ vÄetnÄ EKG a holterovskĂŠ monitorace EKG. Na 12svodovĂŠm EKG byla hodnocena dĂŠlka intervalu PR a QT, pĹi holterovskĂŠ monitoraci EKG prĹŻmÄrnĂĄ tepovĂĄ frekvence (TF) vÄetnÄ z-score, pĹĂtomnost sĂĹovĂŠ/komorovĂŠ extrasystolie a jinĂ˝ch arytmiĂ. Interval QT byl korigovĂĄn dle Bazetta a Hodgese a tyto hodnoty byly porovnĂĄny. AnalyzovĂĄna byla zĂĄvislost parametrĹŻ na jednotlivĂ˝ch karyotypech. VĂ˝sledky: MediĂĄn intervalu PR byl 120 ms (prĹŻmÄr 118,4 ms), krĂĄtkĂ˝ interval PR byl identifikovĂĄn u 13 % (8/61), ŞådnĂĄ z pacientek nemÄla delta vlnu jako obraz preexcitace komor. AbsolutnĂ hodnota QT byla v mediĂĄnu 340 ms (prĹŻmÄr 336 ms). Interval QTc prodlouĹženĂ˝ nad 440 ms mÄlo 5 % (3/61) pacientek pĹi uĹžitĂ korekce dle Bazetta a 3 % (2/61) pĹi korekci dle Hodgese. Hodnota QTc dle Bazetta se vĂ˝znamnÄ liĹĄila od QTc dle Hodgese (mediĂĄn 410 ms, prĹŻmÄr 405 ms vs. mediĂĄn 390 ms, prĹŻmÄr 390 ms; p < 0,001). Z holterovskĂŠ monitorace byla TF za 24 hodin v mediĂĄnu 92/min (prĹŻmÄr 93,3/min). TF nad +2 z-score se potvrdila u 6,5 % (4/61) pĹĂpadĹŻ. U 48 % (29/61) pacientek byla zachycena sĂĹovĂĄ a u 25 % (15/61) komorovĂĄ extrasystolie, ÄetnÄjĹĄĂ vĂ˝skyt byl u monosomie 45,X na rozdĂl od ostatnĂch skupin karyotypĹŻ. ZĂĄvaĹžnĂŠ arytmie nebyly identifikovĂĄny. ZĂĄvÄr: EKG zmÄny jsou u nositelek TS srovnatelnÄ ÄetnĂŠ jako v obecnĂŠ populaci a jsou klinicky nevĂ˝znamnĂŠ. Riziko malignĂch arytmiĂ nebylo v tĂŠto studii prokĂĄzĂĄno. Pro hodnocenĂ intervalu QTc u pacientek s TS je pravdÄpodobnÄ vhodnÄjĹĄĂ metoda dle Hodgese neĹž bÄĹžnÄ pouĹžĂvanĂĄ Bazettova formule. © 2023, ÄKS.","PeriodicalId":10787,"journal":{"name":"Cor et vasa","volume":"8 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.2000,"publicationDate":"2023-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Cor et vasa","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.33678/cor.2023.036","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"Q4","JCRName":"CARDIAC & CARDIOVASCULAR SYSTEMS","Score":null,"Total":0}