How to recognize a non-adherent chronic heart failure patient?

Cíl: Zjistit, jestli je možné předpovědět non-adherenci (NA) k léčbě chronického srdečního selhání (CHSS) na základě výsledků běžně prováděných vyšetření. Metody: Byly analyzovány výsledky klinických a laboratorních vyšetření a data z pacientského dotazníku. Součástí bylo subjektivní hodnocení adherence (A) pacientem a lékařem. Referenční metodou pro průkaz NA bylo vyšetření sérových hladin léků (SHL). Výsledky: Bylo zařazeno 81 pacientů. Stanovením SHL byla NA zjištěna u 25 %. Všichni pacienti uvedli, že léky užívají správně, vynechání některé dávky v týdnu připustilo 18 % A a 25 % NA (p = 0,53). Lékař předpokládal NA správně u 40 % NA a chybně u 10 % A. Byl trend k častější NA u žen (p = 0,055), méně častá byla u pacientů z vesnice nebo malého města (p = 0,031). NA měli vyšší systolický (137 ± 13 vs. 124 ± 15 mmHg, p = 0,001) i diastolický (83 ± 11 vs. 75 ± 9 mmHg, p = 0,002) krevní tlak. Byl trend k vyšší tepové frekvenci u NA (83 ± 18 vs. 73 ± 13, p = 0,052), v podskupině léčených betablokátory byl rozdíl signifikantní (94 ± 19 vs. 73±12, p < 0,001). Adherentní nesignifikantně lépe hodnotili svůj zdravotní stav (p = 0,052). V ostatních parametrech nebyl nalezen rozdíl. Závěr: NA můžeme předpokládat u léčených pacientů s přetrvávajícím vyšším TK a u pacientů s vyšší TF při léčbě betablokátory. NA lze potvrdit stanovením SHL. Klíčová slova: chronické srdeční selhání, non-adherence k léčbě, sérové hladiny léků.