A. Bulava, J. Haniš, K. Stašková, I. Šafaříková, Veronika Kotolová, D. Sitek
{"title":"心脏神经消融作为一种有创治疗功能性慢性心律失常的新方式:初步经验","authors":"A. Bulava, J. Haniš, K. Stašková, I. Šafaříková, Veronika Kotolová, D. Sitek","doi":"10.36290/kar.2020.024","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Úvod: Kardioinhibiční mechanismy jsou častou a většinou prognosticky benigní příčinou synkop. Jejich časté rekurence však významně snižují kvalitu života a mohou mít za následek i vážné úrazy. Farmakologická i režimová nefarmakologická léčba je většinou neúspěšná. Cíl: Ukázat první zkušenosti s metodou intervenčního ovlivnění parasympatického tonu za pomocí radiofrekvenční katétrové ablace (tzv. kardioneuroablace, KNA). Metody a výsledky: Do studie bylo zařazeno iniciálních 20 pacientů (prům. věk 42 ± 13 let, 10 mužů, 10 žen). Průměrná délka trvání dokumentované asystolie činila 11,4 ± 11 s (4,3–40 s). Délka KNA se pohybovala v průměru kolem 75 ± 20 min (skiaskopický čas 5,8 ± 4,9 min) a nebyly zaznamenány žádné akutní ani postprocedurální komplikace. Úspěšnost výkonu (absence synkopy či bradykardických poruch rytmu po prům. dobu sledování 424 ± 222 dnů) činila v našem souboru 95 %. U jedné pacientky (5 %) musel být nakonec implantován AAIR kardiostimulátor. Závěr: KNA se zdá být účinnou a bezpečnou metodou v léčbě kardioinhibiční reflexní synkopy a parasympaticky indukovaných bradyarytmií. Zvláště u mladších jedinců umožňuje vyhnout se implantaci trvalého kardiostimulátoru, která s sebou z dlouhodobého hlediska nese riziko závažných komplikací. Klíčová slova: synkopa, kardioinhibiční, kardioneuroablace, gangliové plexy.","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2020-06-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"1","resultStr":"{\"title\":\"Cardioneuroablation as a new modality of invasive treatment of functional bradyarrhythmias: initial experience\",\"authors\":\"A. Bulava, J. Haniš, K. Stašková, I. Šafaříková, Veronika Kotolová, D. Sitek\",\"doi\":\"10.36290/kar.2020.024\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"Úvod: Kardioinhibiční mechanismy jsou častou a většinou prognosticky benigní příčinou synkop. Jejich časté rekurence však významně snižují kvalitu života a mohou mít za následek i vážné úrazy. Farmakologická i režimová nefarmakologická léčba je většinou neúspěšná. Cíl: Ukázat první zkušenosti s metodou intervenčního ovlivnění parasympatického tonu za pomocí radiofrekvenční katétrové ablace (tzv. kardioneuroablace, KNA). Metody a výsledky: Do studie bylo zařazeno iniciálních 20 pacientů (prům. věk 42 ± 13 let, 10 mužů, 10 žen). Průměrná délka trvání dokumentované asystolie činila 11,4 ± 11 s (4,3–40 s). Délka KNA se pohybovala v průměru kolem 75 ± 20 min (skiaskopický čas 5,8 ± 4,9 min) a nebyly zaznamenány žádné akutní ani postprocedurální komplikace. Úspěšnost výkonu (absence synkopy či bradykardických poruch rytmu po prům. dobu sledování 424 ± 222 dnů) činila v našem souboru 95 %. U jedné pacientky (5 %) musel být nakonec implantován AAIR kardiostimulátor. Závěr: KNA se zdá být účinnou a bezpečnou metodou v léčbě kardioinhibiční reflexní synkopy a parasympaticky indukovaných bradyarytmií. Zvláště u mladších jedinců umožňuje vyhnout se implantaci trvalého kardiostimulátoru, která s sebou z dlouhodobého hlediska nese riziko závažných komplikací. Klíčová slova: synkopa, kardioinhibiční, kardioneuroablace, gangliové plexy.\",\"PeriodicalId\":39081,\"journal\":{\"name\":\"Intervencni a Akutni Kardiologie\",\"volume\":\"1 1\",\"pages\":\"\"},\"PeriodicalIF\":0.0000,\"publicationDate\":\"2020-06-02\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"1\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Intervencni a Akutni Kardiologie\",\"FirstCategoryId\":\"1085\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.36290/kar.2020.024\",\"RegionNum\":0,\"RegionCategory\":null,\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"Q4\",\"JCRName\":\"Medicine\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Intervencni a Akutni Kardiologie","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.36290/kar.2020.024","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"Q4","JCRName":"Medicine","Score":null,"Total":0}
Cardioneuroablation as a new modality of invasive treatment of functional bradyarrhythmias: initial experience
Úvod: Kardioinhibiční mechanismy jsou častou a většinou prognosticky benigní příčinou synkop. Jejich časté rekurence však významně snižují kvalitu života a mohou mít za následek i vážné úrazy. Farmakologická i režimová nefarmakologická léčba je většinou neúspěšná. Cíl: Ukázat první zkušenosti s metodou intervenčního ovlivnění parasympatického tonu za pomocí radiofrekvenční katétrové ablace (tzv. kardioneuroablace, KNA). Metody a výsledky: Do studie bylo zařazeno iniciálních 20 pacientů (prům. věk 42 ± 13 let, 10 mužů, 10 žen). Průměrná délka trvání dokumentované asystolie činila 11,4 ± 11 s (4,3–40 s). Délka KNA se pohybovala v průměru kolem 75 ± 20 min (skiaskopický čas 5,8 ± 4,9 min) a nebyly zaznamenány žádné akutní ani postprocedurální komplikace. Úspěšnost výkonu (absence synkopy či bradykardických poruch rytmu po prům. dobu sledování 424 ± 222 dnů) činila v našem souboru 95 %. U jedné pacientky (5 %) musel být nakonec implantován AAIR kardiostimulátor. Závěr: KNA se zdá být účinnou a bezpečnou metodou v léčbě kardioinhibiční reflexní synkopy a parasympaticky indukovaných bradyarytmií. Zvláště u mladších jedinců umožňuje vyhnout se implantaci trvalého kardiostimulátoru, která s sebou z dlouhodobého hlediska nese riziko závažných komplikací. Klíčová slova: synkopa, kardioinhibiční, kardioneuroablace, gangliové plexy.