(Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: Proč si navzájem nerozumíme?

Abstract

V ceskem prostředi jsou klicove kompetence jednim z hlavnich cilů vzdělavani již od roku 2007, stale se vsak ukazuje, že tento konstrukt neni pro ucitele srozumitelný, považuji jej za vagni a v běžne výuce těžko uchopitelný. Cilem teto studie je analyzovat teoreticka východiska (klicových) kompetenci v zakladnim vzdělavani a poukazat na to, že jejich chapani se v case proměňuje, a od kurikularniho vymezeni se tak postupně odchyluje. Nejprve je popsan vývoj kompetenci a to, jak se do ceskeho kurikula vlastně dostaly. Nasledně jsou vymezena dvě (resp. tři) zakladni pojeti kompetenci – ve smyslu normativnim, holistickem (angl. competence) a ve smyslu funkcnim, měřitelnem (angl. competency) – a dale je popsano, jak se tato pojeti projevuji v ceske vzdělavaci realitě. Prezentovana studie ukazuje take na rozdily mezi deklarovaným vymezenim kompetenci v kurikularnich dokumentech a tim, kam se zřejmě vlivem potřeb decizni sfery posouva. Popsana konceptualni i terminologicka roz polcenost a nekonzistentnost může být jednou z přicin chybějiciho hlubsiho teoreticky fundovaneho a empiricky ukotveneho zkoumani, jehož důsledkem může být nedostatecne pochopeni, a tedy i přijeti konceptu odbornou veřejnosti, vcetně samotných ucitelů.