O implicitní přítomnosti kriticko-idealistické fáze Marxova myšlení ve fázi dialekticko-historicko materialistické

Mysleni Karla Marxe se stalo zakladem dialekticko-historicko materialisticke filosofie a tak zvaneho vědeckeho komunismu. Marxův filosofický vývoj byl vsak složitý a před dialekticko-historicko materialistickou a komunistickou fazi Marx prosel fazi kritickeho idealismu a byl jednim z mladohegelovských filosofů hlasicich se k urcitemu způsobu interpretace německeho filosofa Hegela, kterou byly ospravedlňovany požadavky na radikalni spolecenske změny. Ve stati je ukazano, že mezi mladsi, kriticko-idealistickou, a starsi, dialekticko-historicko materialistickou fazi je hlubsi vztah než temporalně-kauzalni ci logický, a   tento vztah je nazvan implicitni přitomnosti kriticko-idealisticke faze ve fazi dialekticko-historicko materialisticke. V důsledku Marxova  a Engelsova zasahu do vývoje komunistickeho hnuti, ve kterem ziskali vedouci ideologickou pozici, se radikalně změnila obhajoba komunismu a na zakladě Marxova  a Engelsova přispěvku vznika tak zvaný vědecký komunismus a socialismus, který se snaži co nejmeně argumentovat moralnimi důvody, ale budouci vznik komunismu ospravedlňuje jako nutnost dějin, ktera vyplýva z vědeckeho poznani. Tato transformace komunistickeho idealu měla zasadni důsledky pro komunisticke hnuti a budouci vznik socialistických systemů, ktere se ideologicky dovolavaly Marxova uceni.