Bolesti zad u dětí a dospívajících

Východiska: Pravidelna pohybova aktivita podporuje zdravi a zabraňuje vzniku řady nemoci. S poklesem potřeb a možnosti být pohybově aktivni narůsta převaha sedaveho životniho stylu provazaneho pohybovou pasivitou u děti a dospivajicich. Cil: Cilem studie bylo zjistit, zda respondenty boli zada. Metodika: Celkový pocet respondentů byl 5 433. Věk respondentů se pohyboval v rozmezi 6-21 let. Procentualni zastoupeni divek bylo 49,7 % a chlapců 50,3 %. Výzkumne setřeni bylo kvantitativniho charakteru. Sběr dat proběhl formou nestandardizovaneho dotazniku zaměřeneho na zdravý životni styl děti a mladeže. Ke statistickemu zpracovani dat byl použit program Statistica 10.0 (StatSoft, Tulsa, OK). K analýze ziskaných dat byl použit Pearsonův chi - kvadrat test. Data byla vyhodnocena i pomoci adjustovaných rezidui. Hladina významnosti byla 5 %. Výsledky: Divky v dotaznikovem setřeni (58,5 %) uvaděly castěji bolesti zad než chlapci (36,5 %). Divky bolela zada 1,6x castěji než chlapce. Teměř každeho druheho respondenta bolela zada. 47 % vsech respondentů uvadělo, že je zada bolela. Tělesne aktivitě se věnovaly jak divky, tak chlapci nejcastěji 31-60 minut denně. Při vykonavani vysoke tělesne aktivity (181+ minut/den) castěji bolela zada divky (78,2 %), než chlapce (39,5 %). Přibližně stejne procento divek (37,7 %) a chlapců (40,7 %) travilo tělesnou pasivitou 241 a vice minut denně. Existuje zde zavislost v tom smyslu, že se zvysujici se tělesnou pasivitou ubýva respondentů, ktere zada nebolela. Zavěr: Obecně lze konstatovat, že obě skupiny divek i chlapců při miře denni tělesne aktivitě do 20 % vykazovaly zvýsenou bolest zad, ale statisticky ne významnou. V ramci cele zkoumane skupiny byla zjistěna statisticka zavislost mezi mirou denni tělesne aktivity a bolestmi zad.