{"title":"莫克日采城堡(波希米亚)动物骨骼的评估:回顾中世纪城堡居民的饮食多样性和动物源性食品生产的可能性","authors":"Lenka Kovačiková, Pavel Drnovský","doi":"10.5817/ah2023-1-4","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Studie se věnuje početnému souboru zvířecích kostí zhradu Mokřice (okr. Jičín). V kontextu dalších nálezů je možno soubor chronologicky zařadit do 14. století až do doby první poloviny 15. století, přičemž jeho většina patrně pochází ze závěru existence sídla. Převážně jde o kostěný odpad, jenž má potenciál přiblížit potravní chování obyvatel, kteří ho v několika částech hradního areálu zanechali. Kromě pestrosti a kvality jídelníčku sledujeme nakládání s živočišnými zdroji a jejich distribuci nebo potravní alternativy, k jejichž začleňování do stravy vybízela okolní krajina. Vedle kostí hospodářských zvířat, které shodně převažují takřka na všech dosud archeozoologicky zkoumaných hradech v České republice, jsou důležitou součástí souboru zbytky lovených savců a ptáků. Pozornost zasluhuje také nezanedbatelné množství kostí ryb, jejichž přítomnost patrně souvisí s vlastní produkcí navázanou na rybniční soustavu (rybníky, sádky) pod hradem.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"278 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":"{\"title\":\"Vyhodnocení zvířecích kostí z hradu Mokřice (Čechy) : ohlédnutí za pestrostí jídelníčku obyvatel středověkého hradu a možnostmi produkce potravin živočišného původu\",\"authors\":\"Lenka Kovačiková, Pavel Drnovský\",\"doi\":\"10.5817/ah2023-1-4\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"Studie se věnuje početnému souboru zvířecích kostí zhradu Mokřice (okr. Jičín). V kontextu dalších nálezů je možno soubor chronologicky zařadit do 14. století až do doby první poloviny 15. století, přičemž jeho většina patrně pochází ze závěru existence sídla. Převážně jde o kostěný odpad, jenž má potenciál přiblížit potravní chování obyvatel, kteří ho v několika částech hradního areálu zanechali. Kromě pestrosti a kvality jídelníčku sledujeme nakládání s živočišnými zdroji a jejich distribuci nebo potravní alternativy, k jejichž začleňování do stravy vybízela okolní krajina. Vedle kostí hospodářských zvířat, které shodně převažují takřka na všech dosud archeozoologicky zkoumaných hradech v České republice, jsou důležitou součástí souboru zbytky lovených savců a ptáků. Pozornost zasluhuje také nezanedbatelné množství kostí ryb, jejichž přítomnost patrně souvisí s vlastní produkcí navázanou na rybniční soustavu (rybníky, sádky) pod hradem.\",\"PeriodicalId\":38099,\"journal\":{\"name\":\"Archaeologia Historica\",\"volume\":\"278 1\",\"pages\":\"0\"},\"PeriodicalIF\":0.0000,\"publicationDate\":\"2023-01-01\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"0\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Archaeologia Historica\",\"FirstCategoryId\":\"1085\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-4\",\"RegionNum\":0,\"RegionCategory\":null,\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"Q2\",\"JCRName\":\"Arts and Humanities\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Archaeologia Historica","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-4","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"Q2","JCRName":"Arts and Humanities","Score":null,"Total":0}
Vyhodnocení zvířecích kostí z hradu Mokřice (Čechy) : ohlédnutí za pestrostí jídelníčku obyvatel středověkého hradu a možnostmi produkce potravin živočišného původu
Studie se věnuje početnému souboru zvířecích kostí zhradu Mokřice (okr. Jičín). V kontextu dalších nálezů je možno soubor chronologicky zařadit do 14. století až do doby první poloviny 15. století, přičemž jeho většina patrně pochází ze závěru existence sídla. Převážně jde o kostěný odpad, jenž má potenciál přiblížit potravní chování obyvatel, kteří ho v několika částech hradního areálu zanechali. Kromě pestrosti a kvality jídelníčku sledujeme nakládání s živočišnými zdroji a jejich distribuci nebo potravní alternativy, k jejichž začleňování do stravy vybízela okolní krajina. Vedle kostí hospodářských zvířat, které shodně převažují takřka na všech dosud archeozoologicky zkoumaných hradech v České republice, jsou důležitou součástí souboru zbytky lovených savců a ptáků. Pozornost zasluhuje také nezanedbatelné množství kostí ryb, jejichž přítomnost patrně souvisí s vlastní produkcí navázanou na rybniční soustavu (rybníky, sádky) pod hradem.