Vďaka dlhoročnému interdisciplinárnemu výskumu hradu Hrušov sa podarilo zhromaždiť veľké množstvo informácií rôznorodého charakteru. Ich analýza a vyhodnotenie, ako aj vzájomné prepojenie menia pohľad na stredoveký hrad avedú k rekonštrukcii každodenného života na hrade Hrušov vrôznych dejinných obdobiach – z jeho statického vnímania ako symbolu moci a bohatstva na živý organizmus, v neustálej interakcii na politickú, ekonomickú a sociálnu situáciu, technický rozvoj, umenie a kultúru, ktorý sa mení a dokáže sa prispôsobovať. Jeden z unikátnych nálezov pochádzajúcich z prostredia hradov nám poskytol stopu, vďaka ktorej môžeme len tušiť, aké boli hygienické návyky obyvateľov hradu. Ide onález ušnej lyžičky, dokladajúci starostlivosť o telo, prítomnosť toaletných potrieb i medicínskych pomôcok hradných obyvateľov. Doposiaľ je prvou ušnou lyžičkou vyrobenou z organického materiálu nájdenou počas záchranných výskumov stredovekých hradov na Slovensku.
{"title":"K dokladom hygieny na hrade Hrušov","authors":"Stanislava Blahová","doi":"10.5817/ah2023-1-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-6","url":null,"abstract":"Vďaka dlhoročnému interdisciplinárnemu výskumu hradu Hrušov sa podarilo zhromaždiť veľké množstvo informácií rôznorodého charakteru. Ich analýza a vyhodnotenie, ako aj vzájomné prepojenie menia pohľad na stredoveký hrad avedú k rekonštrukcii každodenného života na hrade Hrušov vrôznych dejinných obdobiach – z jeho statického vnímania ako symbolu moci a bohatstva na živý organizmus, v neustálej interakcii na politickú, ekonomickú a sociálnu situáciu, technický rozvoj, umenie a kultúru, ktorý sa mení a dokáže sa prispôsobovať. Jeden z unikátnych nálezov pochádzajúcich z prostredia hradov nám poskytol stopu, vďaka ktorej môžeme len tušiť, aké boli hygienické návyky obyvateľov hradu. Ide onález ušnej lyžičky, dokladajúci starostlivosť o telo, prítomnosť toaletných potrieb i medicínskych pomôcok hradných obyvateľov. Doposiaľ je prvou ušnou lyžičkou vyrobenou z organického materiálu nájdenou počas záchranných výskumov stredovekých hradov na Slovensku.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"18 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698856","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Po získání Rhodu (1307/1309) a ostrovů Dodekanesu zřídili johanité vypuzení ze Svaté země řádový stát. K jeho správě a ochraně stavěli hrady, které museli opatřit vodou, na skalnatých ostrovech se skromnými zdroji převážně z cisteren (často z několika). Na ruinách nejsou vždy identifikovatelné, ale zřetelných příkladů známe dost. Způsob a technologii jejich stavby si rytíři již přinesli ze Svaté země. Cisterny jsou jak jednoduché, tak dvojdílné (s filtrační komorou), jsou zaklenuté a zastřešené. Oproti našim nahrazuje jílové izolace pálená omítka, chybějí však velké otevřené nádrže – berkily, jež existovaly v křižáckém Zámoří.
{"title":"Voda na hradech johanitského státu v Egeidě","authors":"Miroslav Plaček","doi":"10.5817/ah2023-1-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-7","url":null,"abstract":"Po získání Rhodu (1307/1309) a ostrovů Dodekanesu zřídili johanité vypuzení ze Svaté země řádový stát. K jeho správě a ochraně stavěli hrady, které museli opatřit vodou, na skalnatých ostrovech se skromnými zdroji převážně z cisteren (často z několika). Na ruinách nejsou vždy identifikovatelné, ale zřetelných příkladů známe dost. Způsob a technologii jejich stavby si rytíři již přinesli ze Svaté země. Cisterny jsou jak jednoduché, tak dvojdílné (s filtrační komorou), jsou zaklenuté a zastřešené. Oproti našim nahrazuje jílové izolace pálená omítka, chybějí však velké otevřené nádrže – berkily, jež existovaly v křižáckém Zámoří.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"92 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698862","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se věnuje početnému souboru zvířecích kostí zhradu Mokřice (okr. Jičín). V kontextu dalších nálezů je možno soubor chronologicky zařadit do 14. století až do doby první poloviny 15. století, přičemž jeho většina patrně pochází ze závěru existence sídla. Převážně jde o kostěný odpad, jenž má potenciál přiblížit potravní chování obyvatel, kteří ho v několika částech hradního areálu zanechali. Kromě pestrosti a kvality jídelníčku sledujeme nakládání s živočišnými zdroji a jejich distribuci nebo potravní alternativy, k jejichž začleňování do stravy vybízela okolní krajina. Vedle kostí hospodářských zvířat, které shodně převažují takřka na všech dosud archeozoologicky zkoumaných hradech v České republice, jsou důležitou součástí souboru zbytky lovených savců a ptáků. Pozornost zasluhuje také nezanedbatelné množství kostí ryb, jejichž přítomnost patrně souvisí s vlastní produkcí navázanou na rybniční soustavu (rybníky, sádky) pod hradem.
{"title":"Vyhodnocení zvířecích kostí z hradu Mokřice (Čechy) : ohlédnutí za pestrostí jídelníčku obyvatel středověkého hradu a možnostmi produkce potravin živočišného původu","authors":"Lenka Kovačiková, Pavel Drnovský","doi":"10.5817/ah2023-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-4","url":null,"abstract":"Studie se věnuje početnému souboru zvířecích kostí zhradu Mokřice (okr. Jičín). V kontextu dalších nálezů je možno soubor chronologicky zařadit do 14. století až do doby první poloviny 15. století, přičemž jeho většina patrně pochází ze závěru existence sídla. Převážně jde o kostěný odpad, jenž má potenciál přiblížit potravní chování obyvatel, kteří ho v několika částech hradního areálu zanechali. Kromě pestrosti a kvality jídelníčku sledujeme nakládání s živočišnými zdroji a jejich distribuci nebo potravní alternativy, k jejichž začleňování do stravy vybízela okolní krajina. Vedle kostí hospodářských zvířat, které shodně převažují takřka na všech dosud archeozoologicky zkoumaných hradech v České republice, jsou důležitou součástí souboru zbytky lovených savců a ptáků. Pozornost zasluhuje také nezanedbatelné množství kostí ryb, jejichž přítomnost patrně souvisí s vlastní produkcí navázanou na rybniční soustavu (rybníky, sádky) pod hradem.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"278 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698864","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Archeologické prameny dokládají existenci středověkého Ústí nad Orlicí od závěru 13. či počátku 14. století. Nálezy se překvapivě nesoustřeďují do okolí ústředního náměstí, ale do prostoru severně od náměstí a východně od barokního kostela zaujímajícího místo někdejšího středověkého svatostánku.
{"title":"Středověké Ústí nad Orlicí v archeologických pramenech","authors":"David Vích","doi":"10.5817/ah2023-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-2","url":null,"abstract":"Archeologické prameny dokládají existenci středověkého Ústí nad Orlicí od závěru 13. či počátku 14. století. Nálezy se překvapivě nesoustřeďují do okolí ústředního náměstí, ale do prostoru severně od náměstí a východně od barokního kostela zaujímajícího místo někdejšího středověkého svatostánku.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"108 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698867","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Príspevok je analýzou takmer sedemdesiatročného archeologického výskumu (po roku 1954), ktorý sprevádza stavebnú činnosť v priestore stredovekého mesta. Téma je ohraničená z geografického i chronologického hľadiska. Zameriavame sa v ňom na Bratislavu, mesto uzavreté medzi hradbami. Chronnologicky sme štúdiu vymedzili obdobím stredoveku a včasného novoveku, t. j. 13.–16. storočím. Analýza sa snaží zodpovedať otázku, či je možné v živom, neustále sa meniacom teréne ovplyvnenom požiadavkami majiteľov, realizovať systematický výskum stredovekej lokality.
{"title":"Systematický archeologický výskum stredovekého mesta na príklade Bratislavy","authors":"Petra Šimončičová Koóšová, Branislav Lesák","doi":"10.5817/ah2023-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-1","url":null,"abstract":"Príspevok je analýzou takmer sedemdesiatročného archeologického výskumu (po roku 1954), ktorý sprevádza stavebnú činnosť v priestore stredovekého mesta. Téma je ohraničená z geografického i chronologického hľadiska. Zameriavame sa v ňom na Bratislavu, mesto uzavreté medzi hradbami. Chronnologicky sme štúdiu vymedzili obdobím stredoveku a včasného novoveku, t. j. 13.–16. storočím. Analýza sa snaží zodpovedať otázku, či je možné v živom, neustále sa meniacom teréne ovplyvnenom požiadavkami majiteľov, realizovať systematický výskum stredovekej lokality.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"108 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698863","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The presented iconographic-iconological and technological analyses of relief-decorated tiles from Uherské Hradiště set this stove production in a historical context and contribute to a better understanding of the issue of tile creation and production in the late Middle Ages and the early modern age. In the area of interest located on the historical Moravian-Hungarian border, we note anumber of influences from Slovakia and Hungary. In addition to these influences, we can also find analogies in finds from the surrounding area (for example, from Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherský Brod, Lukov, Buchlov and Cimburk Castles, etc.), but also in finds from much more distant locations (Prague, Central Bohemia, Moravská Třebová). In addition to the cultural-historical analysis, specimens from Uherské Hradiště and its surroundings are also analysed technologically (x-ray fluorescence and petrography analysis), in order to determine the material composition and thus the possible material compatibility of analogical tiles from different locations. The results of the analysis of tiles from Uherské Hradiště, Uherský Brod and Cimburk Castle are published in the text. The aim is to document regional and supra-regional links, contribute to the localization of production centers of the late 15th to middle 16th centuries and to the identification of mutual contacts during the production process.
{"title":"Iconographic and special links of Uherské Hradiště tiles from the end of the 15th and the mid-16th century","authors":"Dana Menoušková, Karel Slavíček","doi":"10.5817/ah2023-1-12","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-12","url":null,"abstract":"The presented iconographic-iconological and technological analyses of relief-decorated tiles from Uherské Hradiště set this stove production in a historical context and contribute to a better understanding of the issue of tile creation and production in the late Middle Ages and the early modern age. In the area of interest located on the historical Moravian-Hungarian border, we note anumber of influences from Slovakia and Hungary. In addition to these influences, we can also find analogies in finds from the surrounding area (for example, from Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherský Brod, Lukov, Buchlov and Cimburk Castles, etc.), but also in finds from much more distant locations (Prague, Central Bohemia, Moravská Třebová). In addition to the cultural-historical analysis, specimens from Uherské Hradiště and its surroundings are also analysed technologically (x-ray fluorescence and petrography analysis), in order to determine the material composition and thus the possible material compatibility of analogical tiles from different locations. The results of the analysis of tiles from Uherské Hradiště, Uherský Brod and Cimburk Castle are published in the text. The aim is to document regional and supra-regional links, contribute to the localization of production centers of the late 15th to middle 16th centuries and to the identification of mutual contacts during the production process.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"87 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135702026","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se věnuje obléhání hradu Kostomlaty (okr. Teplice) v roce 1434 z hlediska písemných a hmotných pramenů. Hejtman husitského žatecko-lounského svazu Jakoubek z Vřesovic hrad obléhal asi tři měsíce a nakonec jej dobyl. V okolí hradu nacházíme dva areály obléhacího tábora, oba určené pouze k blokaci cest a hradu, beze stop po umístění dobývacích zbraní. Z detektorového průzkumu obou pochází menší množství nálezů zařaditelných do tohoto období.
本研究主要从文字和材料来源方面探讨 1434 年围攻 Kostomlaty 城堡（特普利采区）的情况。Žatec-Luná联盟的胡斯派总督弗热索维采的雅库贝克（Jakoubek of Vřesovice）围攻该城堡约三个月，最终将其攻克。城堡周围有两个攻城营地，这两个营地都只是为了封锁道路和城堡，没有放置攻城武器的痕迹。对这两个营地的探测器勘测发现了少量可归类为这一时期的遗物。
{"title":"Obléhání hradu Kostomlaty","authors":"Milan Sýkora","doi":"10.5817/ah2023-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-5","url":null,"abstract":"Studie se věnuje obléhání hradu Kostomlaty (okr. Teplice) v roce 1434 z hlediska písemných a hmotných pramenů. Hejtman husitského žatecko-lounského svazu Jakoubek z Vřesovic hrad obléhal asi tři měsíce a nakonec jej dobyl. V okolí hradu nacházíme dva areály obléhacího tábora, oba určené pouze k blokaci cest a hradu, beze stop po umístění dobývacích zbraní. Z detektorového průzkumu obou pochází menší množství nálezů zařaditelných do tohoto období.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"18 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698865","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Castle kitchens represent specific features of fortified residences, along with their management and operation. This article focuses on the contemporary understanding of this topic. The methodological case study is represented by Rokštejn Castle which has been excavated since 1981, and which allows observing the evolution of castle kitchens, not only in relation to time, but also to the dynamic remodelling of the castle following the changes in castle ownership. The archaeological features with artefactual and ecofactual material represent the functioning of the kitchens and the consequent waste management of the castle that might contain evidence of the dining culture of its inhabitants.
{"title":"What do we know about castle kitchens and their management? : forty years of excavations of Rokštejn Castle","authors":"Jana Mazáčková, Petr Žaža","doi":"10.5817/ah2023-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-3","url":null,"abstract":"Castle kitchens represent specific features of fortified residences, along with their management and operation. This article focuses on the contemporary understanding of this topic. The methodological case study is represented by Rokštejn Castle which has been excavated since 1981, and which allows observing the evolution of castle kitchens, not only in relation to time, but also to the dynamic remodelling of the castle following the changes in castle ownership. The archaeological features with artefactual and ecofactual material represent the functioning of the kitchens and the consequent waste management of the castle that might contain evidence of the dining culture of its inhabitants.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"2015 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698857","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Na jaře roku 2019 byla nedaleko obce Bašnice nalezena unikátní raně středověká bradatice. Sekery tohoto typu jsou spojovány s velkomoravským prostředím a těžiště jejich výskytu je kladeno do 9. století. Tato sekerka je však jedinečná spojením miniaturních rozměrů a použitím stříbrné inkrustace pro výzdobu, a proto je třeba vnímat ji spíše jako artefakt vyjadřující vysoké společenské postavení. Přes nečetné analogie podobných předmětů a výzdobných motivů byla hledána provenience a šperkařská dílna, kde mohla být výzdoba sekerky provedena, ale i časově přesnější ukotvení.
{"title":"Miniaturní raně středověká sekera zdobená motivem ptáčků z Bašnic (okres Jičín)","authors":"Petra Rokoská","doi":"10.5817/ah2023-1-10","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-10","url":null,"abstract":"Na jaře roku 2019 byla nedaleko obce Bašnice nalezena unikátní raně středověká bradatice. Sekery tohoto typu jsou spojovány s velkomoravským prostředím a těžiště jejich výskytu je kladeno do 9. století. Tato sekerka je však jedinečná spojením miniaturních rozměrů a použitím stříbrné inkrustace pro výzdobu, a proto je třeba vnímat ji spíše jako artefakt vyjadřující vysoké společenské postavení. Přes nečetné analogie podobných předmětů a výzdobných motivů byla hledána provenience a šperkařská dílna, kde mohla být výzdoba sekerky provedena, ale i časově přesnější ukotvení.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"12 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698860","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Pohrebiská starých Maďarov sú v karpatskom priestore v závere včasného stredoveku základným zdrojom poznania viacerých aspektov pohrebných zvyklostí, ako aj mnohých životných aktivít tohto spoločenstva. Niektoré z nich poskytujú aj také informácie, ktoré sa týkajú hygieny. Zámerom tohto príspevku je poukázať na možné doklady hygienických návykov, alebo na eventuálne prejavy nedostatku hygieny u Maďarov v dobe ich príchodu do Karpatskej kotliny prostredníctvom analýzy pohrebísk z pohľadu archeológie a v konfrontácii s výsledkami iných vedných odborov.
{"title":"Hygiena starých Maďarov v odraze výskumu pohrebísk v karpatskom priestore","authors":"Zuzana Borzová","doi":"10.5817/ah2023-1-11","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-11","url":null,"abstract":"Pohrebiská starých Maďarov sú v karpatskom priestore v závere včasného stredoveku základným zdrojom poznania viacerých aspektov pohrebných zvyklostí, ako aj mnohých životných aktivít tohto spoločenstva. Niektoré z nich poskytujú aj také informácie, ktoré sa týkajú hygieny. Zámerom tohto príspevku je poukázať na možné doklady hygienických návykov, alebo na eventuálne prejavy nedostatku hygieny u Maďarov v dobe ich príchodu do Karpatskej kotliny prostredníctvom analýzy pohrebísk z pohľadu archeológie a v konfrontácii s výsledkami iných vedných odborov.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"278 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698858","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：