Distanční výuka při opatřeních spojených s koronavirovou pandemií – pohled očima učitelů, žáků a jejich rodičů

Cilem prezentovane studie bylo zjistit, jake jsou pohledy akterů vzdělavaci­ho procesu na distancni výuku, ktera byla plosně zavedena ve spojitosti s epidemii ko­ronaviru. Za timto ucelem byl připraven vlastni dotaznik, který byl nasledně distribu­ovan ucitelům, rodicům a žakům vybrane zakladni skoly v Jihoceskem kraji. Celkem bylo od vsech skupin respondentů prostřednictvim Google Forms ziskano 522 do­tazniků (29 od ucitelů, 255 od rodiců a 238 od žaků). Bylo zjisťovano, jakým způso­bem je zajistěna komunikace mezi jednotlivými skupinami respondentů, kolik casu jim zabere připrava, plněni a kontrola zadaných ukolů, ktere předměty vnimaji žaci jako nejobtižnějsi, ale zjisťovan byl i subjektivni pohled vsech skupin respondentů na distancni výuku. Ukazalo se, že na sledovane skole bylo diky technickemu zajistěni zapojeni žaků kompletni. Problemem vsak byla mira jejich zapojeni a celkova aktivita v distancni výuce. Ucitele pro komunikaci se žaky i rodici použivali různe platfor­my a aplikace, což se pro dlouhodobějsi řeseni distancni výuky jevi jako nevhodne. Jako dalsi riziko pro uspěsnou realizaci distancni výuky se jednoznacně jevi absence metodicke podpory pro rodice žaků. Ackoliv vzhledem k nahlosti situace spoluprace na dane skole probihala teměř bez obtiži, realizovana sonda odkrýva oblasti, na ktere by se mohl zaměřit dalsi pedagogický výzkum.