Helena Koldová, Jan Picek, Miroslav Procházka, Petr Urbánek
Do diskuse o profesionalizaci učitelského povolání a o budoucnosti českého školství proniká široké názorové spektrum. Reprezentují jej různé zájmové i profesní skupiny, politici, učitelé, ředitelé i vzdělavatelé pedagogů. Cílem příspěvku je zaznamenat diskusi, která doprovázela v průběhu roku 2022 druhé kolo projednávání novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a to ve vztahu k uvažované změně pohledu na kvalifikaci učitele. V přehledové studii je zaznamenán názorový pohled zástupců pedagogických fakult a dalších subjektů na novelu uvedeného zákona, a to v kontextu argumentů vycházejících z nedostatku učitelů v praxi. Text propojuje pohledy na získávání nových zájemců o učitelskou profesi cestou přenesení odpovědnosti uznání kvalifikace na vedení školy s požadavky regulátora (MŠMT) na studijní programy připravující učitele a s nároky na kvalitu učitele deklarované ve Strategii 2030+. Řešení nedostatku učitelů je diskutováno také ve vztahu ke struktuře doplňujícího pedagogického studia, které má být základem profesní jistoty do praxe nastoupivších pedagogů – absolventů neučitelských vysokoškolských studijních programů.
{"title":"Reflexe k novele zákona o pedagogických pracovnících pohledem pedagogických fakult","authors":"Helena Koldová, Jan Picek, Miroslav Procházka, Petr Urbánek","doi":"10.5817/pedor2023-1-115","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2023-1-115","url":null,"abstract":"Do diskuse o profesionalizaci učitelského povolání a o budoucnosti českého školství proniká široké názorové spektrum. Reprezentují jej různé zájmové i profesní skupiny, politici, učitelé, ředitelé i vzdělavatelé pedagogů. Cílem příspěvku je zaznamenat diskusi, která doprovázela v průběhu roku 2022 druhé kolo projednávání novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a to ve vztahu k uvažované změně pohledu na kvalifikaci učitele. V přehledové studii je zaznamenán názorový pohled zástupců pedagogických fakult a dalších subjektů na novelu uvedeného zákona, a to v kontextu argumentů vycházejících z nedostatku učitelů v praxi. Text propojuje pohledy na získávání nových zájemců o učitelskou profesi cestou přenesení odpovědnosti uznání kvalifikace na vedení školy s požadavky regulátora (MŠMT) na studijní programy připravující učitele a s nároky na kvalitu učitele deklarované ve Strategii 2030+. Řešení nedostatku učitelů je diskutováno také ve vztahu ke struktuře doplňujícího pedagogického studia, které má být základem profesní jistoty do praxe nastoupivších pedagogů – absolventů neučitelských vysokoškolských studijních programů.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46053413","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V článku se zaměřujeme na rozbor některých často uváděných důvodů nedostatku učitelů v českém školství. Zejména pak na otázky, do jaké míry absolventi učitelských a pedagogických oborů nastupují do povolání odpovídajícímu jejich vystudovanému oboru a do jaké míry zůstávají učitelé a pedagogičtí pracovníci pracovat v oboru také v průběhu své celé profesní kariéry. Pro analýzu této problematiky využíváme údaje z různých mezinárodních (EU LFS, EU SILC, OECD TALIS) i národních databází (šetření učitelů 2009 a 2021, šetření studentů vysokých škol 2009 a 2022, Absolvent 2018 a VŠPS ČSÚ). Výsledky našich analýz ukazují, že pouze čtvrtina z ekonomicky aktivních absolventů pedagogických oborů vysokých škol pracuje mimo svůj obor, což je nejen méně než v průměru absolventi ostatních oborů, ale také méně než jejich kolegové z většiny evropských zemí. Odchod mladých absolventů pedagogických oborů z odpovídajících povolání je u nás totiž ve větší míře způsoben odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou než odchodem do jiných povolání. Za hlavní důvody, proč se mladí nehrnou do povolání učitele, považují samotní učitelé možnost se lépe uplatnit v jiných povoláních a stále i nízké platové ohodnocení. Zato současní studenti učitelství je spatřují spíše ve vysoké náročnosti, stresu a v nízkém respektu povolání učitele. Dokládáme také, že ani z hlediska mobility během celého pracovního života neodcházejí vysokoškoláci s pedagogickým vzděláním pracovat mimo obor o nic častěji než jejich kolegové v zahraničí nebo absolventi jiných oborů.
{"title":"Co dělají absolventi pedagogických oborů? Profesní mobilita učitelů a dalších pedagogických pracovníků","authors":"Jan Koucký, Martin Zelenka","doi":"10.5817/pedor2023-1-139","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2023-1-139","url":null,"abstract":"V článku se zaměřujeme na rozbor některých často uváděných důvodů nedostatku učitelů v českém školství. Zejména pak na otázky, do jaké míry absolventi učitelských a pedagogických oborů nastupují do povolání odpovídajícímu jejich vystudovanému oboru a do jaké míry zůstávají učitelé a pedagogičtí pracovníci pracovat v oboru také v průběhu své celé profesní kariéry. Pro analýzu této problematiky využíváme údaje z různých mezinárodních (EU LFS, EU SILC, OECD TALIS) i národních databází (šetření učitelů 2009 a 2021, šetření studentů vysokých škol 2009 a 2022, Absolvent 2018 a VŠPS ČSÚ). \u0000Výsledky našich analýz ukazují, že pouze čtvrtina z ekonomicky aktivních absolventů pedagogických oborů vysokých škol pracuje mimo svůj obor, což je nejen méně než v průměru absolventi ostatních oborů, ale také méně než jejich kolegové z většiny evropských zemí. Odchod mladých absolventů pedagogických oborů z odpovídajících povolání je u nás totiž ve větší míře způsoben odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou než odchodem do jiných povolání. Za hlavní důvody, proč se mladí nehrnou do povolání učitele, považují samotní učitelé možnost se lépe uplatnit v jiných povoláních a stále i nízké platové ohodnocení. Zato současní studenti učitelství je spatřují spíše ve vysoké náročnosti, stresu a v nízkém respektu povolání učitele. Dokládáme také, že ani z hlediska mobility během celého pracovního života neodcházejí vysokoškoláci s pedagogickým vzděláním pracovat mimo obor o nic častěji než jejich kolegové v zahraničí nebo absolventi jiných oborů.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43966446","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek analyzuje pozadí dvou reakcí státní správy na nedostatek kvalifikovaných učitelů. První reakcí je navrhovaná zákonná kodifikace možnosti udělit učitelskou kvalifikaci absolventovi neučitelského vysokoškolského studijního programu ředitelem školy a druhou (další) reforma počáteční přípravy učitelů na univerzitních fakultách s jednoznačnou preferencí praxe. Autor jako skryté kritické téma identifikuje vztah teorie a praxe v učitelské profesi i v přípravě na ni. Nejprve analyzuje historicky trvalé napětí mezi teorií a praxí na cestě k univerzitní přípravě učitelů. Poté připomíná tři velké společenské změny, které svými nároky proměňují profesi i přípravu na ni. A v závěru ukazuje, že reakcí na tyto změny nemůže být „de-profesionalizace praxí“, ale změna teoretické / akademické přípravy s oporou o praktickou zkušenost a především kvalitní systém dalšího profesního vzdělávání, které teprve praxi zhodnocuje.
{"title":"Učitelská kvalifikace dnes – de-profesionalizace praxí?","authors":"Stanislav Štech","doi":"10.5817/pedor2023-1-46","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2023-1-46","url":null,"abstract":"Příspěvek analyzuje pozadí dvou reakcí státní správy na nedostatek kvalifikovaných učitelů. První reakcí je navrhovaná zákonná kodifikace možnosti udělit učitelskou kvalifikaci absolventovi neučitelského vysokoškolského studijního programu ředitelem školy a druhou (další) reforma počáteční přípravy učitelů na univerzitních fakultách s jednoznačnou preferencí praxe. Autor jako skryté kritické téma identifikuje vztah teorie a praxe v učitelské profesi i v přípravě na ni. Nejprve analyzuje historicky trvalé napětí mezi teorií a praxí na cestě k univerzitní přípravě učitelů. Poté připomíná tři velké společenské změny, které svými nároky proměňují profesi i přípravu na ni. A v závěru ukazuje, že reakcí na tyto změny nemůže být „de-profesionalizace praxí“, ale změna teoretické / akademické přípravy s oporou o praktickou zkušenost a především kvalitní systém dalšího profesního vzdělávání, které teprve praxi zhodnocuje.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45560793","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Text příspěvku vychází ze znalosti archivních pramenů tištěné povahy (oficiální dokumenty, dobový periodický tisk, odborné publikace v dobových časopisech a vzpomínkových monografiích) a analýzy sekundární vědecké a odborné literatury. Cílem příspěvku je poskytnout zevrubný vhled do dosavadního vývoje akademizace přípravy učitelů v českých zemích z důvodů porozumění kořenům současných politicky motivovaných snah po omezujících úpravách této přípravy na vysokých školách ČR. Text příspěvku přiblíží proměny přípravy učitelů pro výkon dané profese a její postupné zkvalitňování směrem k vysokoškolské přípravě v časovém rozpětí od tereziánských reforem až do současnosti. Hlavní zájem autoři soustředí zejména na analýzu prvotních představ z konce 19. století (J. Keprta, T. G. Masaryk, F. Drtina), dále na smysl, strukturu, obsah a cíle institucionalizace v podobě extenzí, dvouleté akademie a Školy vysokých studií pedagogických v meziválečném období, pak na význam poválečného vzniku pedagogických fakult a jejich demontáží a opětovných instalací v průběhu 50. let minulého století a pokusy o zvyšování vědecké kvality přípravy učitelů koncem 60 let. V další fázi se autoři zaměří na význam dílčích změn v akademické přípravě učitelů na bázi ideologické provázanosti s tehdejším politickým režimem v ČR. V poslední části bude věnována pozornost reformním snahám po „zefektivnění“ akademické přípravy učitelů, vzniku různých alternativních návrhů a pokusů o jejich uskutečnění, včetně pokusů o demontáže akademické přípravy učitelů z důvodů ekonomických a ideologických v souvislosti s komparacemi situace v zahraničí.
{"title":"K vývoji akademické přípravy učitelů v českých zemích","authors":"Karel Rýdl, M. Novotný","doi":"10.5817/pedor2023-1-65","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2023-1-65","url":null,"abstract":"Text příspěvku vychází ze znalosti archivních pramenů tištěné povahy (oficiální dokumenty, dobový periodický tisk, odborné publikace v dobových časopisech a vzpomínkových monografiích) a analýzy sekundární vědecké a odborné literatury. Cílem příspěvku je poskytnout zevrubný vhled do dosavadního vývoje akademizace přípravy učitelů v českých zemích z důvodů porozumění kořenům současných politicky motivovaných snah po omezujících úpravách této přípravy na vysokých školách ČR. Text příspěvku přiblíží proměny přípravy učitelů pro výkon dané profese a její postupné zkvalitňování směrem k vysokoškolské přípravě v časovém rozpětí od tereziánských reforem až do současnosti. Hlavní zájem autoři soustředí zejména na analýzu prvotních představ z konce 19. století (J. Keprta, T. G. Masaryk, F. Drtina), dále na smysl, strukturu, obsah a cíle institucionalizace v podobě extenzí, dvouleté akademie a Školy vysokých studií pedagogických v meziválečném období, pak na význam poválečného vzniku pedagogických fakult a jejich demontáží a opětovných instalací v průběhu 50. let minulého století a pokusy o zvyšování vědecké kvality přípravy učitelů koncem 60 let. V další fázi se autoři zaměří na význam dílčích změn v akademické přípravě učitelů na bázi ideologické provázanosti s tehdejším politickým režimem v ČR. V poslední části bude věnována pozornost reformním snahám po „zefektivnění“ akademické přípravy učitelů, vzniku různých alternativních návrhů a pokusů o jejich uskutečnění, včetně pokusů o demontáže akademické přípravy učitelů z důvodů ekonomických a ideologických v souvislosti s komparacemi situace v zahraničí.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45095828","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se zabývá vývojem na pedagogických fakultách a na dalších fakultách připravujících učitele po roce 1989. S využitím různých databází (SIMS, MŠMT) analyzuje kvantitativní a strukturální vývoj jejich absolventů v souvislostech tří základních výzev, kterým musely čelit. První část se věnuje jevu regionalizace vysokého školství, která vedla k oslabení pozic regionálních pedagogických fakult v podobě odštěpování celých kateder a odlivu kvalitních odborníků, studentů, absolventů a s tím spojených zdrojů. Druhá část mapuje dopady přechodu na strukturované studium podle tzv. Boloňské deklarace odehrávající se zároveň v době vrcholící masifikace českého vysokého školství. Tato masifikace měla za důsledek výrazný nárůst počtu absolventů pedagogických oborů, který však byl relativně mírnější v případě absolventů učitelských oborů a tím pádem došlo i jen k malému růstu počtu nově kvalifikovaných učitelů. Strukturace studia vedla ke vzniku skupiny absolventů, kteří svým bakalářským studiem aspirovali na získání učitelské kvalifikace, avšak potřebné učitelské navazující magisterské studium už nedokončili. Výrazné slábnutí populačních ročníků pak v posledních letech vedlo k poměrně výraznému poklesu lidí získávajících učitelskou kvalifikaci, a to nejen díky absolvování vysokoškolského studia, ale i díky absolvování DPS. Třetí část se zaměřuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících z roku 2004, která ukládala nekvalifikovaným učitelům povinnost alespoň zahájit učitelské kvalifikační studium do deseti let. V důsledku toho došlo k výraznému zvýšení podílů ostatních forem studia v pedagogických oborech.
{"title":"Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989","authors":"Martin Zelenka, Jan Koucký","doi":"10.5817/pedor2023-1-87","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2023-1-87","url":null,"abstract":"Studie se zabývá vývojem na pedagogických fakultách a na dalších fakultách připravujících učitele po roce 1989. S využitím různých databází (SIMS, MŠMT) analyzuje kvantitativní a strukturální vývoj jejich absolventů v souvislostech tří základních výzev, kterým musely čelit. První část se věnuje jevu regionalizace vysokého školství, která vedla k oslabení pozic regionálních pedagogických fakult v podobě odštěpování celých kateder a odlivu kvalitních odborníků, studentů, absolventů a s tím spojených zdrojů. Druhá část mapuje dopady přechodu na strukturované studium podle tzv. Boloňské deklarace odehrávající se zároveň v době vrcholící masifikace českého vysokého školství. Tato masifikace měla za důsledek výrazný nárůst počtu absolventů pedagogických oborů, který však byl relativně mírnější v případě absolventů učitelských oborů a tím pádem došlo i jen k malému růstu počtu nově kvalifikovaných učitelů. Strukturace studia vedla ke vzniku skupiny absolventů, kteří svým bakalářským studiem aspirovali na získání učitelské kvalifikace, avšak potřebné učitelské navazující magisterské studium už nedokončili. Výrazné slábnutí populačních ročníků pak v posledních letech vedlo k poměrně výraznému poklesu lidí získávajících učitelskou kvalifikaci, a to nejen díky absolvování vysokoškolského studia, ale i díky absolvování DPS. Třetí část se zaměřuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících z roku 2004, která ukládala nekvalifikovaným učitelům povinnost alespoň zahájit učitelské kvalifikační studium do deseti let. V důsledku toho došlo k výraznému zvýšení podílů ostatních forem studia v pedagogických oborech.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44377512","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cílem přehledové studie založené na metodologii desk research je detailně analyzovat nejkontroverznější pasáže aktuálně navrhované novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v širším kontextu přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a učitelskému vzdělávání po roce 1989. V centru kritické reflexe novely, označované jako de-profesionalizační a de-kvalifikační, je opodstatněnost důvodů a korektnost a relevance používaných argumentů, které mají legitimizovat potřebnost tak radikální změny. Zásadní pozornost je věnována vysvětlení de-profesionalizačního charakteru novely vyjadřujícího zpochybnění důležitosti specifických profesních znalostí a dovedností nutných pro kvalitní výkon profese, které odlišují práci profesionálů od poučených, byť třeba osobnostně disponovaných pedagogických laiků. Jsou identifikována rizika de-profesionalizace učitelství z hlediska dopadů na kvalitu školního vzdělávání a krátkodobých i dlouhodobých dopadů na učitelskou profesi, její ocenění a prestiž ve společnosti. Záměr české vzdělávací politiky podporující de-profesionalizaci učitelství je kontrastován s vůdčími trendy ve vyspělých západoevropských zemích, tedy zejména s podporou profesionalizace učitelství a důrazem na zvyšování kvality učitelského vzdělávání v souvislosti s výrazně se zvyšujícími požadavky na učitele. V centru pozornosti je prezentace klíčových pedeutologických konceptů, zejména profesionalizace učitelství, profesionalita učitele a její jádro – profesní znalosti a poznatková báze učitelství (professional knowledge, knowledge base for teaching). V závěru studie je na základě dat – z komparativních, historických a pedeutologických analýz i empirických výzkumů – zhodnoceno, zda je tak zásadní změna v přístupu k učitelské profesi opodstatněná, věrohodně zdůvodněná korektními a relevantními daty, zda odpovídá současnému poznání a zda je v souladu s důležitými strategickými dokumenty vzdělávací politiky (např. Strategie 2030+) i klíčovými trendy a doporučeními na mezinárodní úrovni.
{"title":"De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi","authors":"Vladimíra Spilková","doi":"10.5817/pedor2023-1-12","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2023-1-12","url":null,"abstract":"Cílem přehledové studie založené na metodologii desk research je detailně analyzovat nejkontroverznější pasáže aktuálně navrhované novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v širším kontextu přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a učitelskému vzdělávání po roce 1989. V centru kritické reflexe novely, označované jako de-profesionalizační a de-kvalifikační, je opodstatněnost důvodů a korektnost a relevance používaných argumentů, které mají legitimizovat potřebnost tak radikální změny. Zásadní pozornost je věnována vysvětlení de-profesionalizačního charakteru novely vyjadřujícího zpochybnění důležitosti specifických profesních znalostí a dovedností nutných pro kvalitní výkon profese, které odlišují práci profesionálů od poučených, byť třeba osobnostně disponovaných pedagogických laiků. Jsou identifikována rizika de-profesionalizace učitelství z hlediska dopadů na kvalitu školního vzdělávání a krátkodobých i dlouhodobých dopadů na učitelskou profesi, její ocenění a prestiž ve společnosti. Záměr české vzdělávací politiky podporující de-profesionalizaci učitelství je kontrastován s vůdčími trendy ve vyspělých západoevropských zemích, tedy zejména s podporou profesionalizace učitelství a důrazem na zvyšování kvality učitelského vzdělávání v souvislosti s výrazně se zvyšujícími požadavky na učitele. V centru pozornosti je prezentace klíčových pedeutologických konceptů, zejména profesionalizace učitelství, profesionalita učitele a její jádro – profesní znalosti a poznatková báze učitelství (professional knowledge, knowledge base for teaching). V závěru studie je na základě dat – z komparativních, historických a pedeutologických analýz i empirických výzkumů – zhodnoceno, zda je tak zásadní změna v přístupu k učitelské profesi opodstatněná, věrohodně zdůvodněná korektními a relevantními daty, zda odpovídá současnému poznání a zda je v souladu s důležitými strategickými dokumenty vzdělávací politiky (např. Strategie 2030+) i klíčovými trendy a doporučeními na mezinárodní úrovni.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48094140","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jana Poche Kargerová, Petra Vallin, Alena Seberová, Taťána Göbelová
Výzkumná studie se zaměřuje na oblast možností profesního rozvoje vysokoškolských učitelů a učitelů fakultních základních škol podílejících se na vysokoškolské přípravě budoucích učitelů 1. stupně základní školy. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak vysokoškolští učitelé a učitelé fakultních základních škol subjektivně reflektují potenciál tandemové výuky v doménách vlastního profesního rozvoje. Zvolen byl kvalitativní výzkumný design. Data byla sebrána prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných individuálních rozhovorů s šesti učiteli z fakultních základních škol a se sedmi vysokoškolskými učiteli z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kteří byli do tandemové výuky zapojeni alespoň po dobu jednoho akademického roku (2021/2022). Obsahová analýza dat byla vedena pomocí kvalitativní techniky strukturace s tvorbou induktivních kategorií. Výsledky šetření jsou zachyceny ve čtyřech základních kategoriích, které vypovídají o subjektivním významu oblastí profesního rozvoje tak, jak je komunikovali respondenti jako přínosy realizované tandemové výuky: Sebepoznání a sebevědomí; Přemýšlet a hledat argumenty; Inspirace a obohacení; Kolegiální podpora a sdílení jako základ profesní komunity. Zjištěné výsledky jsou v souladu s trendem v pojetí profesního rozvoje učitelů, jehož východisko tvoří systematická reflexe realizovaných profesních činností, profesních znalostí a profesního přesvědčení a potřeba kolegiálního sdílení a rozvíjení kultury odborné komunity.
{"title":"Tandemová výuka optikou subjektivně vnímaných příležitostí k profesnímu rozvoji vysokoškolských učitelů a učitelů fakultních základních škol","authors":"Jana Poche Kargerová, Petra Vallin, Alena Seberová, Taťána Göbelová","doi":"10.5817/pedor2022-3-230","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-230","url":null,"abstract":"Výzkumná studie se zaměřuje na oblast možností profesního rozvoje vysokoškolských učitelů a učitelů fakultních základních škol podílejících se na vysokoškolské přípravě budoucích učitelů 1. stupně základní školy. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak vysokoškolští učitelé a učitelé fakultních základních škol subjektivně reflektují potenciál tandemové výuky v doménách vlastního profesního rozvoje. Zvolen byl kvalitativní výzkumný design. Data byla sebrána prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných individuálních rozhovorů s šesti učiteli z fakultních základních škol a se sedmi vysokoškolskými učiteli z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kteří byli do tandemové výuky zapojeni alespoň po dobu jednoho akademického roku (2021/2022). Obsahová analýza dat byla vedena pomocí kvalitativní techniky strukturace s tvorbou induktivních kategorií. Výsledky šetření jsou zachyceny ve čtyřech základních kategoriích, které vypovídají o subjektivním významu oblastí profesního rozvoje tak, jak je komunikovali respondenti jako přínosy realizované tandemové výuky: Sebepoznání a sebevědomí; Přemýšlet a hledat argumenty; Inspirace a obohacení; Kolegiální podpora a sdílení jako základ profesní komunity. Zjištěné výsledky jsou v souladu s trendem v pojetí profesního rozvoje učitelů, jehož východisko tvoří systematická reflexe realizovaných profesních činností, profesních znalostí a profesního přesvědčení a potřeba kolegiálního sdílení a rozvíjení kultury odborné komunity.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49163054","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cieľom príspevku je oboznámiť s nastaveným systémom vzdelávania vysokoškolských učiteľov na Žilinskej univerzite v Žiline (UNIZA) v oblasti ich pedagogickej činnosti a iniciatívami, ktoré s týmto vzdelávaním súvisia. Uvedené vzdelávanie koordinuje Ústav celoživotného vzdelávania (ÚCV UNIZA). Naša skúsenosť hovorí, že ak má takéto vzdelávanie prispieť ku kvalite pedagogickej činnosti vysokoškolských učiteľov technického a ekonomického zamerania, stáva sa tvorba obsahu i voľba použitých metód sprostredkovania poznatkov pre autorov vzdelávacích modulov zaujímavou výzvou či súborom výziev. Môže vyústiť do originality ponúkaného riešenia, do vytvorenia vzdelávacieho programu „šitého na mieru“ účastníkom, v ktorom je rešpektované jedno z najzásadnejších kritérií učenia sa dospelých, a to je praktická „použiteľnosť“ poznatkov (Hrebeňárová & Trabalíková, 2018).
{"title":"Vysokoškolský učiteľ bez pedagogického vzdelania a jeho rozvoj v pedagogickej činnosti","authors":"Jana Trabalíková, Lucia Hrebeňárová","doi":"10.5817/pedor2022-3-313","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-313","url":null,"abstract":"Cieľom príspevku je oboznámiť s nastaveným systémom vzdelávania vysokoškolských učiteľov na Žilinskej univerzite v Žiline (UNIZA) v oblasti ich pedagogickej činnosti a iniciatívami, ktoré s týmto vzdelávaním súvisia. Uvedené vzdelávanie koordinuje Ústav celoživotného vzdelávania (ÚCV UNIZA). Naša skúsenosť hovorí, že ak má takéto vzdelávanie prispieť ku kvalite pedagogickej činnosti vysokoškolských učiteľov technického a ekonomického zamerania, stáva sa tvorba obsahu i voľba použitých metód sprostredkovania poznatkov pre autorov vzdelávacích modulov zaujímavou výzvou či súborom výziev. Môže vyústiť do originality ponúkaného riešenia, do vytvorenia vzdelávacieho programu „šitého na mieru“ účastníkom, v ktorom je rešpektované jedno z najzásadnejších kritérií učenia sa dospelých, a to je praktická „použiteľnosť“ poznatkov (Hrebeňárová & Trabalíková, 2018).","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49126687","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Výuka na vysoké škole má řadu speci ik. Jedním z nich je i fakt, že ve většině vysokoškolských institucí v České republice i ve světě jsou vybíráni akademičtí pracovníci především podle svých výzkumných a dalších odborných kvalit, méně často pak podle svých dovedností pedagogicko-psychologických. Obvykle není požadován ani žádný doklad o předchozím pedagogickém studiu nebo pedagogické praxi a donedávna nebyla ani častá nabídka profesního rozvoje pracovníků vysokých škol v této oblasti. V posledních letech však došlo k výraznému posunu. Celá řada institucionálních, národních i mezinárodních projektů zaměřuje tímto směrem svou pozornost. Vznikly nové vzdělávací programy i celé systémy vzdělávání vysokoškolských učitelů opřené o nově vzniklá pracoviště a týmy vysokoškolské pedagogiky.
{"title":"Flexibilní formy rozvoje pedagogicko-psychologických dovedností vysokoškolských učitelů","authors":"Lucie Rohlíková, Jana Vejvodová","doi":"10.5817/pedor2022-3-274","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-274","url":null,"abstract":"Výuka na vysoké škole má řadu speci ik. Jedním z nich je i fakt, že ve většině vysokoškolských institucí v České republice i ve světě jsou vybíráni akademičtí pracovníci především podle svých výzkumných a dalších odborných kvalit, méně často pak podle svých dovedností pedagogicko-psychologických. Obvykle není požadován ani žádný doklad o předchozím pedagogickém studiu nebo pedagogické praxi a donedávna nebyla ani častá nabídka profesního rozvoje pracovníků vysokých škol v této oblasti. V posledních letech však došlo k výraznému posunu. Celá řada institucionálních, národních i mezinárodních projektů zaměřuje tímto směrem svou pozornost. Vznikly nové vzdělávací programy i celé systémy vzdělávání vysokoškolských učitelů opřené o nově vzniklá pracoviště a týmy vysokoškolské pedagogiky.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42675827","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Nejčastěji zastoupenou skupinou nově nastupujících vysokoškolských studentů jsou v českém prostředí absolventi středních škol, kteří plynule pokračují ve své vzdělávací dráze. Pro tyto studenty představuje začátek studia současně začátek nové životní etapy a velkou změnu. Studenti přicházejí z řízeného vzdělávacího systému sekundárního vzdělávání do terciárního systému, ve kterém se vzdělávání stává jejich odpovědností. S touto odpovědností se studenti vypořádávají v závislosti na svých schopnostech, zkušenostech z předchozího stupně vzdělávání i rodinném zázemí. Přičemž rodinné zázemí se může v některých případech jevit jako problematické, např. u studentů první generace. Jedná se o studenty, jejichž rodiče ani sourozenci nemají zkušenost s terciárním stupněm vzdělávání a nemohou tak nově nastupujícímu studentovi poradit v otázkách fungování vysoké školy. Z tohoto důvodu pak studenti první generace hledají potřebné informace jinde, např. u svých vyučujících. Cílem této studie je popsat a vysvětlit, jak začínající studenti první generace vnímali roli vysokoškolských učitelů během své akademické integrace do systému vysoké školy. Uzavření vysokých škol v akademickém roce 2020/2021 navíc přináší unikátní příležitost podívat se na roli VŠ ve dvou zcela odlišných podmínkách, a to během online výuky a po přestupu na kontaktní výuku. Pro naplnění zvoleného cíle bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření v podobě opakovaných rozhovorů se studenty první generace, kteří do svého prvního VŠ studia nastoupili právě v akademickém roce 2020/2021. Výsledky studie ukazují, že se VŠ vyučující může, v očích začínajících studentů, ocitnout v roli tzv. průvodce akademickou integrací, a to v případě, kdy zvolí efektivní formy komunikace.
{"title":"Akademická integrace do studia: Pohled první generace vysokoškolských studentů na své vyučující","authors":"Tereza Vengřinová","doi":"10.5817/pedor2022-3-152","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pedor2022-3-152","url":null,"abstract":"Nejčastěji zastoupenou skupinou nově nastupujících vysokoškolských studentů jsou v českém prostředí absolventi středních škol, kteří plynule pokračují ve své vzdělávací dráze. Pro tyto studenty představuje začátek studia současně začátek nové životní etapy a velkou změnu. Studenti přicházejí z řízeného vzdělávacího systému sekundárního vzdělávání do terciárního systému, ve kterém se vzdělávání stává jejich odpovědností. S touto odpovědností se studenti vypořádávají v závislosti na svých schopnostech, zkušenostech z předchozího stupně vzdělávání i rodinném zázemí. Přičemž rodinné zázemí se může v některých případech jevit jako problematické, např. u studentů první generace. Jedná se o studenty, jejichž rodiče ani sourozenci nemají zkušenost s terciárním stupněm vzdělávání a nemohou tak nově nastupujícímu studentovi poradit v otázkách fungování vysoké školy. Z tohoto důvodu pak studenti první generace hledají potřebné informace jinde, např. u svých vyučujících. Cílem této studie je popsat a vysvětlit, jak začínající studenti první generace vnímali roli vysokoškolských učitelů během své akademické integrace do systému vysoké školy. Uzavření vysokých škol v akademickém roce 2020/2021 navíc přináší unikátní příležitost podívat se na roli VŠ ve dvou zcela odlišných podmínkách, a to během online výuky a po přestupu na kontaktní výuku. Pro naplnění zvoleného cíle bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření v podobě opakovaných rozhovorů se studenty první generace, kteří do svého prvního VŠ studia nastoupili právě v akademickém roce 2020/2021. Výsledky studie ukazují, že se VŠ vyučující může, v očích začínajících studentů, ocitnout v roli tzv. průvodce akademickou integrací, a to v případě, kdy zvolí efektivní formy komunikace.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47809612","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：