{"title":"支持者是消除欺凌的关键人物","authors":"Jiří Kresa","doi":"10.5817/PEDOR2019-2-129","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Příspěvek se věnuje sociální roli zastánce jako „klíčového hráče“ v elimi-naci šikany. Cílem příspěvku je na základě kvalitativního výzkumu co nejdetailněji zachytit charakterové vlastnosti a přepokládané vlivy prostředí zastánců v šikaně. Jde především o vlastnosti související s prosocialitou a situační vlivy, které spoluur-čují míru „odvahy zastat se“. Výběrovým souborem kvalitativního výzkumu byly tři skupiny respondentů. První skupinou byli žáci a žákyně v rané adolescenci ve věku 11–13 let (5 respondentů). Nominace zastánců vycházela ze dvou hlavních kritérií definice šikany. Zastánce byl definován jako osoba, jež se zastává těch, kterým ně-kdo ubližuje a nemohou/neumí se bránit. Kvalitativní studie sledovala, jak percipují zastánci své projevy spojené se zastáváním se viktimizovaných spolužáků a se zasta-vováním šikany. Další skupinou respondentů byli rodiče zastánců (11 respondentů) a třetí skupinou potom třídní učitelé zastánců (12 respondentů). Výzkumným zámě-rem bylo zjistit, jak vnímají rodiče své děti v roli zastánce z hlediska jejich prosoci-ality a sociálních vztahů (uvnitř rodiny, s vrstevníky). Důležitým zjištěním také bylo, jak konkrétní projevy pomoci a zastávání se druhých vnímají třídní učitelé zastánců. Po prostudování dat se ukázala jako vhodná aplikace analytické metody tematické analýzy. Výsledky naznačují, že zastánci v šikaně se snaží aktivně spoluvytvářet po-zitivní klima třídy. Většinou jsou k tomu vybaveni i řadou nezbytných osobnostních charakteristik a dovedností. Těmto žákům se také dostává všemožné podpory z širo-ké sociální sítě, ve které se pohybují (např. od rodičů a učitelů).","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2019-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":"{\"title\":\"Zastánce jako klíčový hráč v eliminaci šikany\",\"authors\":\"Jiří Kresa\",\"doi\":\"10.5817/PEDOR2019-2-129\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"Příspěvek se věnuje sociální roli zastánce jako „klíčového hráče“ v elimi-naci šikany. Cílem příspěvku je na základě kvalitativního výzkumu co nejdetailněji zachytit charakterové vlastnosti a přepokládané vlivy prostředí zastánců v šikaně. Jde především o vlastnosti související s prosocialitou a situační vlivy, které spoluur-čují míru „odvahy zastat se“. Výběrovým souborem kvalitativního výzkumu byly tři skupiny respondentů. První skupinou byli žáci a žákyně v rané adolescenci ve věku 11–13 let (5 respondentů). Nominace zastánců vycházela ze dvou hlavních kritérií definice šikany. Zastánce byl definován jako osoba, jež se zastává těch, kterým ně-kdo ubližuje a nemohou/neumí se bránit. Kvalitativní studie sledovala, jak percipují zastánci své projevy spojené se zastáváním se viktimizovaných spolužáků a se zasta-vováním šikany. Další skupinou respondentů byli rodiče zastánců (11 respondentů) a třetí skupinou potom třídní učitelé zastánců (12 respondentů). Výzkumným zámě-rem bylo zjistit, jak vnímají rodiče své děti v roli zastánce z hlediska jejich prosoci-ality a sociálních vztahů (uvnitř rodiny, s vrstevníky). Důležitým zjištěním také bylo, jak konkrétní projevy pomoci a zastávání se druhých vnímají třídní učitelé zastánců. Po prostudování dat se ukázala jako vhodná aplikace analytické metody tematické analýzy. Výsledky naznačují, že zastánci v šikaně se snaží aktivně spoluvytvářet po-zitivní klima třídy. Většinou jsou k tomu vybaveni i řadou nezbytných osobnostních charakteristik a dovedností. Těmto žákům se také dostává všemožné podpory z širo-ké sociální sítě, ve které se pohybují (např. od rodičů a učitelů).\",\"PeriodicalId\":30363,\"journal\":{\"name\":\"Pedagogicka Orientace\",\"volume\":null,\"pages\":null},\"PeriodicalIF\":0.0000,\"publicationDate\":\"2019-06-30\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"0\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Pedagogicka Orientace\",\"FirstCategoryId\":\"1085\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.5817/PEDOR2019-2-129\",\"RegionNum\":0,\"RegionCategory\":null,\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"\",\"JCRName\":\"\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Pedagogicka Orientace","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.5817/PEDOR2019-2-129","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"","JCRName":"","Score":null,"Total":0}
Příspěvek se věnuje sociální roli zastánce jako „klíčového hráče“ v elimi-naci šikany. Cílem příspěvku je na základě kvalitativního výzkumu co nejdetailněji zachytit charakterové vlastnosti a přepokládané vlivy prostředí zastánců v šikaně. Jde především o vlastnosti související s prosocialitou a situační vlivy, které spoluur-čují míru „odvahy zastat se“. Výběrovým souborem kvalitativního výzkumu byly tři skupiny respondentů. První skupinou byli žáci a žákyně v rané adolescenci ve věku 11–13 let (5 respondentů). Nominace zastánců vycházela ze dvou hlavních kritérií definice šikany. Zastánce byl definován jako osoba, jež se zastává těch, kterým ně-kdo ubližuje a nemohou/neumí se bránit. Kvalitativní studie sledovala, jak percipují zastánci své projevy spojené se zastáváním se viktimizovaných spolužáků a se zasta-vováním šikany. Další skupinou respondentů byli rodiče zastánců (11 respondentů) a třetí skupinou potom třídní učitelé zastánců (12 respondentů). Výzkumným zámě-rem bylo zjistit, jak vnímají rodiče své děti v roli zastánce z hlediska jejich prosoci-ality a sociálních vztahů (uvnitř rodiny, s vrstevníky). Důležitým zjištěním také bylo, jak konkrétní projevy pomoci a zastávání se druhých vnímají třídní učitelé zastánců. Po prostudování dat se ukázala jako vhodná aplikace analytické metody tematické analýzy. Výsledky naznačují, že zastánci v šikaně se snaží aktivně spoluvytvářet po-zitivní klima třídy. Většinou jsou k tomu vybaveni i řadou nezbytných osobnostních charakteristik a dovedností. Těmto žákům se také dostává všemožné podpory z širo-ké sociální sítě, ve které se pohybují (např. od rodičů a učitelů).