Mluvit, či nemluvit? Participace na výukové komunikaci očima vokálních a tichých žáků a jejich učitelek

Studie vychazi ze znameho faktu, že různi žaci ve třidě participuji různou měrou na výukove komunikaci. Někteři žaci jsou velmi vokalni, casto a ochotně si berou slovo, jini zůstavaji tisi. Ackoli existuje řada studii, ktere se žakovskými participacnimi vzorci zabývaji, jen velmi zřidka je zkoumana vnitřni perspektiva žaků a jejich pohled na věc. Realizovali jsme terenni etnograficke setřeni ve výuce ceskeho jazyka a literatury ve ctyřech devatých třidach zakladni skoly. Pořizovali jsme videonahravky výuky a take rozhovory se žaky a jejich ucitelkami. V teto studii vytěžujeme data z rozhovorů s cilem porozumět participacnim vzorcům ve sledovaných třidach a zachytit významy, ktere jsou participaci připisovany ze strany žaků i jejich ucitelů. Soustředime se přitom na zachyceni rozdilů mezi žaky vokalnimi a tichými a mezi žaky skolsky uspěsnými a neuspěsnými. Nase analýza ukazuje, že participacni chovani žaků silně souvisi s tim, jake přiležitosti k uceni tito žaci ziskavaji, dale jak kompetentni a inteligentni se jevi sami sobě i svým vyucujicim. Z tohoto hlediska existuje ve třidach silně znevýhodněna skupina, a to jsou tisi neuspěsni žaci.