{"title":"外国学视野中的双重例外","authors":"Petra Baranová, Ivana Márová, Petr Kachlík","doi":"10.5817/pedor2021-4-5","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Předkládaný příspěvek se zabývá fenoménem dvojí výjimečnosti, v případě tohoto článku tedy kombinací vysokého nadání a specifických poruch učení. Cílem práce bylo analyzovat současné zahraniční studie, které se zabývají identifikací a diagnostikou kognitivně nadaných žáků se specifickými poruchami učení v období povinné školní docházky. Pro tyto účely bylo analyzováno 10 zahraničních studií, které se dvojí výjimečností zabývaly v letech 2010–2019. Ve výkladové části práce přibližuje cílovou skupinu žáků s dvojí výjimečností a pojednává o vývoji přístupů k dané problematice. Dále je pozornost věnována charakteristice žáků s dvojí výjimečností v edukačním prostředí a diagnostice dvojí výjimečnosti. V části analytické je práce zaměřena především na kombinace kognitivního nadání a specifických poruch učení ve vybraných studiích a nástroje, které byly pro účely identifikace a diagnostiky dvojí výjimečnosti ve vybraných studiích použity. Závěry předkládaného příspěvku ukazují, že diagnostický proces dvojí výjimečností není jednotný. Diagnostika dvojí výjimečnosti aktuálně sestává z nezávislé diagnostiky nadání a diagnostiky specifických poruch učení, přičemž pro každou oblast může být použita široká škála diagnostických nástrojů. Výkon žáka v jednotlivých testech je ovlivněn kombinací posílených dovedností a schopností pramenících z nadání a oslabených oblastí plynoucích ze specifických poruch učení. To má za následek rozdílnou úspěšnost v identifikaci žáka s dvojí výjimečností, a to jak v závislosti na použité kombinaci diagnostických nástrojů, tak také na kombinaci nadání a oslabených funkcí. Kognitivně nadaný žák je totiž schopen využívat své dovednosti k maskování či kompenzování oslabených funkcí, jeho výsledky v rámci diagnostiky proto mohou být neprůkazné. Pro účely včasné identifikace dvojí výjimečnosti jsou diskutovány modely určené pro včasné odhalení žáků v riziku školního neúspěchu v zahraničí, konkrétně RtI model a Model diskrepance. Z analýzy ovšem vyplývá, že pro účely včasného odhalení dvojí výjimečnosti je nezbytná jejich adaptace tak, aby reflektovaly unikátní kognitivní profil žáků s dvojí výjimečností.","PeriodicalId":30363,"journal":{"name":"Pedagogicka Orientace","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2022-07-23","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":"{\"title\":\"Dvojí výjimečnost z pohledu zahraničních studií\",\"authors\":\"Petra Baranová, Ivana Márová, Petr Kachlík\",\"doi\":\"10.5817/pedor2021-4-5\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"Předkládaný příspěvek se zabývá fenoménem dvojí výjimečnosti, v případě tohoto článku tedy kombinací vysokého nadání a specifických poruch učení. Cílem práce bylo analyzovat současné zahraniční studie, které se zabývají identifikací a diagnostikou kognitivně nadaných žáků se specifickými poruchami učení v období povinné školní docházky. Pro tyto účely bylo analyzováno 10 zahraničních studií, které se dvojí výjimečností zabývaly v letech 2010–2019. Ve výkladové části práce přibližuje cílovou skupinu žáků s dvojí výjimečností a pojednává o vývoji přístupů k dané problematice. Dále je pozornost věnována charakteristice žáků s dvojí výjimečností v edukačním prostředí a diagnostice dvojí výjimečnosti. V části analytické je práce zaměřena především na kombinace kognitivního nadání a specifických poruch učení ve vybraných studiích a nástroje, které byly pro účely identifikace a diagnostiky dvojí výjimečnosti ve vybraných studiích použity. Závěry předkládaného příspěvku ukazují, že diagnostický proces dvojí výjimečností není jednotný. Diagnostika dvojí výjimečnosti aktuálně sestává z nezávislé diagnostiky nadání a diagnostiky specifických poruch učení, přičemž pro každou oblast může být použita široká škála diagnostických nástrojů. Výkon žáka v jednotlivých testech je ovlivněn kombinací posílených dovedností a schopností pramenících z nadání a oslabených oblastí plynoucích ze specifických poruch učení. To má za následek rozdílnou úspěšnost v identifikaci žáka s dvojí výjimečností, a to jak v závislosti na použité kombinaci diagnostických nástrojů, tak také na kombinaci nadání a oslabených funkcí. Kognitivně nadaný žák je totiž schopen využívat své dovednosti k maskování či kompenzování oslabených funkcí, jeho výsledky v rámci diagnostiky proto mohou být neprůkazné. Pro účely včasné identifikace dvojí výjimečnosti jsou diskutovány modely určené pro včasné odhalení žáků v riziku školního neúspěchu v zahraničí, konkrétně RtI model a Model diskrepance. Z analýzy ovšem vyplývá, že pro účely včasného odhalení dvojí výjimečnosti je nezbytná jejich adaptace tak, aby reflektovaly unikátní kognitivní profil žáků s dvojí výjimečností.\",\"PeriodicalId\":30363,\"journal\":{\"name\":\"Pedagogicka Orientace\",\"volume\":null,\"pages\":null},\"PeriodicalIF\":0.0000,\"publicationDate\":\"2022-07-23\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"0\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Pedagogicka Orientace\",\"FirstCategoryId\":\"1085\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.5817/pedor2021-4-5\",\"RegionNum\":0,\"RegionCategory\":null,\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"\",\"JCRName\":\"\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Pedagogicka Orientace","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.5817/pedor2021-4-5","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"","JCRName":"","Score":null,"Total":0}
Předkládaný příspěvek se zabývá fenoménem dvojí výjimečnosti, v případě tohoto článku tedy kombinací vysokého nadání a specifických poruch učení. Cílem práce bylo analyzovat současné zahraniční studie, které se zabývají identifikací a diagnostikou kognitivně nadaných žáků se specifickými poruchami učení v období povinné školní docházky. Pro tyto účely bylo analyzováno 10 zahraničních studií, které se dvojí výjimečností zabývaly v letech 2010–2019. Ve výkladové části práce přibližuje cílovou skupinu žáků s dvojí výjimečností a pojednává o vývoji přístupů k dané problematice. Dále je pozornost věnována charakteristice žáků s dvojí výjimečností v edukačním prostředí a diagnostice dvojí výjimečnosti. V části analytické je práce zaměřena především na kombinace kognitivního nadání a specifických poruch učení ve vybraných studiích a nástroje, které byly pro účely identifikace a diagnostiky dvojí výjimečnosti ve vybraných studiích použity. Závěry předkládaného příspěvku ukazují, že diagnostický proces dvojí výjimečností není jednotný. Diagnostika dvojí výjimečnosti aktuálně sestává z nezávislé diagnostiky nadání a diagnostiky specifických poruch učení, přičemž pro každou oblast může být použita široká škála diagnostických nástrojů. Výkon žáka v jednotlivých testech je ovlivněn kombinací posílených dovedností a schopností pramenících z nadání a oslabených oblastí plynoucích ze specifických poruch učení. To má za následek rozdílnou úspěšnost v identifikaci žáka s dvojí výjimečností, a to jak v závislosti na použité kombinaci diagnostických nástrojů, tak také na kombinaci nadání a oslabených funkcí. Kognitivně nadaný žák je totiž schopen využívat své dovednosti k maskování či kompenzování oslabených funkcí, jeho výsledky v rámci diagnostiky proto mohou být neprůkazné. Pro účely včasné identifikace dvojí výjimečnosti jsou diskutovány modely určené pro včasné odhalení žáků v riziku školního neúspěchu v zahraničí, konkrétně RtI model a Model diskrepance. Z analýzy ovšem vyplývá, že pro účely včasného odhalení dvojí výjimečnosti je nezbytná jejich adaptace tak, aby reflektovaly unikátní kognitivní profil žáků s dvojí výjimečností.