De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi

Cílem přehledové studie založené na metodologii desk research je de­tailně analyzovat nejkontroverznější pasáže aktuálně navrhované novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v širším kontextu přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a učitelskému vzdělávání po roce 1989. V cen­tru kritické reflexe novely, označované jako de-profesionalizační a de-kvalifikační, je opodstatněnost důvodů a korektnost a relevance používaných argumentů, které mají legitimizovat potřebnost tak radikální změny. Zásadní pozornost je věnována vysvět­lení de-profesionalizačního charakteru novely vyjadřujícího zpochybnění důležitos­ti specifických profesních znalostí a dovedností nutných pro kvalitní výkon profese, které odlišují práci profesionálů od poučených, byť třeba osobnostně disponovaných pedagogických laiků. Jsou identifikována rizika de-profesionalizace učitelství z hle­diska dopadů na kvalitu školního vzdělávání a krátkodobých i dlouhodobých dopadů na učitelskou profesi, její ocenění a prestiž ve společnosti. Záměr české vzdělávací po­litiky podporující de-profesionalizaci učitelství je kontrastován s vůdčími trendy ve vyspělých západoevropských zemích, tedy zejména s podporou profesionalizace uči­telství a důrazem na zvyšování kvality učitelského vzdělávání v souvislosti s výrazně se zvyšujícími požadavky na učitele. V centru pozornosti je prezentace klíčových pe­deutologických konceptů, zejména profesionalizace učitelství, profesionalita učitele a její jádro – profesní znalosti a poznatková báze učitelství (professional knowledge, knowledge base for teaching). V závěru studie je na základě dat – z komparativních, historických a pedeutologických analýz i empirických výzkumů – zhodnoceno, zda je tak zásadní změna v přístupu k učitelské profesi opodstatněná, věrohodně zdů­vodněná korektními a relevantními daty, zda odpovídá současnému poznání a zda je v souladu s důležitými strategickými dokumenty vzdělávací politiky (např. Strategie 2030+) i klíčovými trendy a doporučeními na mezinárodní úrovni.