Hudba jako inspirace Komenského konceptu harmonické společnosti

Je naprosto přirozené a nikoho nepřekvapuje, když velkým osobnostem národa, a zejména těm, jejichž myšlenkový odkaz se stal součástí světové kultury, věnují umělci svou pozornost, zpodobují je nebo se jimi nechají ve své umělecké tvorbě inspirovat. Je proto logické, že postupně vznikají i badatelské příspěvky, jež se zaměřují právě na uměleckou tvorbu inspirovanou myšlenkovým odkazem Jana Amose Komenského. To platí v plné míře i pro oblast hudebního umění. I když není cílem tohoto příspěvku zaměřovat se na hudební tvůrce, jež oslovil Komenského pohnutý život a rozsáhlé dílo, je vhodné v návaznosti na téma konference Odkaz Komenského v umění a uměleckém vzdělávání (Praha, květen 2019) alespoň připomenout, že hudební díla jím inspirovaná představují velké spektrum hudebních žánrů a forem – od jednoduchých písní až po náročná vokální díla pro početná pěvecká tělesa, od skladeb pro malé nástrojové obsazení až po rozměrná díla symfonická. Z námětů se uplatňují především Komenského Labyrint světa a Obecná porada o nápravě věcí lidských, ale i jiné Komenského texty. Mezi touto bezmála stovkou hudebních děl vznikajících zejména v 19. a 20. století a věnovaných Komenskému jsou kompozice vytvořené skladateli věhlasného jména jako např. Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster, Leoš Janáček, Petr Eben, oba bratři Jeremiášové, Emil Hába, Miroslav Kabeláč, Iša Krejčí, Jaroslav Křička, Jaroslav Krček, Otmar Mácha či Miloš Štědroň a mnozí další. Mimochodem je třeba v této souvislosti poznamenat, že v odborné literatuře dosud chybí ucelená, komplexní monografie, která by tuto problematiku systematicky zpracovala. To, co bylo řečeno, je ovšem jen jednou stránkou obapolného vztahu Komenský a hudba. Tento příspěvek však právě proto, že představuje určitý vstup do hudební tematiky spojené s tímto českým myslitelem, se pokusí o pravý opak, totiž soustředí se na komeniologickou otázku, zda a případně jak ovlivnila hudba Komenského myšlení.