DEVONIAN SEDIMENTARY ROCKS TECTONICALLY INCORPORATED INTO THE BRNO MASSIF, EASTERN MARGIN OF THE BOHEMIAN MASSIF

Devonské sedimentární horniny tektonicky začleněné do brněnského masivu, východní okraj Českého masivu Devonská klastika severního okolí Brna jsou součástí sj. orientované zóny Babího lomu, která probíhá středem brněnského masivu. I když devon tvoří zdánlivě samostatný relikt, byly na jižním svahu kopce Strážná (369 m n. m.) nalezeny klíčové informace pro řešení stavby celé zóny Babího lomu: 1) Horninový sled devonských klastik je na dané lokalitě dostatečně variabilní (břidlice, prachovce, pískovce, křemenné a petromiktní slepence), což umožňuje dobře rozpoznat vrstevnatost i směr do nadloží. 2) Vrstevnatost devonských hornin se v z. části reliktu uklání k V a směrem na V se překlápí přes vertikální orientaci do pozice překocené s úklonem k Z. 3) Omezení devonských hornin je z části primární – transgresivní (na JZ s reliktním fosilním zvětráním podloží), z části tektonické (východní a sz. omezení). Uvedená pozorování lze v kombinaci se strukturně geologickými informacemi z okolí vysvětlit následující interpretací: 1) Devonské vrstvy tvoří překocenou vrásu. S největší pravděpodobností se jedná o antiklinálu s osní plochou ukloněnou k Z. 2) Vrásová stavba vznikla zřejmě v důsledku deformace vlekem podél násunového zlomu a tvoří spodní část tektonické šupiny. 3) Svrchní část této šupiny reprezentují horniny hřbetu Babího lomu. Následné křehké postižení vedlo k rozdělení struktury a posunutí částí do různých úrovní za vzniku dnešního obrazu geologické stavby.