{"title":"ÚštŞk城堡动物骨骼遗骸解读","authors":"Lucie Kursová, Lenka Kovačiková","doi":"10.5817/ah2022-2-8","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Článek pojednává o nálezu kosterních pozůstatků 56 kostí skeletu samice skokana hnědého (Rana temporaria) a tří kostí ptáka bez bližšího taxonomického zařazení. Z kontextu vyplývá, že kosterní pozůstatky plnily funkci symbolu zajišťujícího ochranu stavby před deštěm, nebo obecněji vhodnější klimatické podmínky při stavbě věžového schodiště. I při vědomí nejednoznačnosti kosterních pozůstatků jako obětiny se domníváme, že náš model je nejpravděpodobnějším vysvětlením předloženého nálezu.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":"{\"title\":\"Interpretace zvířecích kosterních pozůstatků z hradu v Úštěku\",\"authors\":\"Lucie Kursová, Lenka Kovačiková\",\"doi\":\"10.5817/ah2022-2-8\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"Článek pojednává o nálezu kosterních pozůstatků 56 kostí skeletu samice skokana hnědého (Rana temporaria) a tří kostí ptáka bez bližšího taxonomického zařazení. Z kontextu vyplývá, že kosterní pozůstatky plnily funkci symbolu zajišťujícího ochranu stavby před deštěm, nebo obecněji vhodnější klimatické podmínky při stavbě věžového schodiště. I při vědomí nejednoznačnosti kosterních pozůstatků jako obětiny se domníváme, že náš model je nejpravděpodobnějším vysvětlením předloženého nálezu.\",\"PeriodicalId\":38099,\"journal\":{\"name\":\"Archaeologia Historica\",\"volume\":\"1 1\",\"pages\":\"\"},\"PeriodicalIF\":0.0000,\"publicationDate\":\"2022-01-01\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"0\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Archaeologia Historica\",\"FirstCategoryId\":\"1085\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-8\",\"RegionNum\":0,\"RegionCategory\":null,\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"Q2\",\"JCRName\":\"Arts and Humanities\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Archaeologia Historica","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-8","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"Q2","JCRName":"Arts and Humanities","Score":null,"Total":0}
Interpretace zvířecích kosterních pozůstatků z hradu v Úštěku
Článek pojednává o nálezu kosterních pozůstatků 56 kostí skeletu samice skokana hnědého (Rana temporaria) a tří kostí ptáka bez bližšího taxonomického zařazení. Z kontextu vyplývá, že kosterní pozůstatky plnily funkci symbolu zajišťujícího ochranu stavby před deštěm, nebo obecněji vhodnější klimatické podmínky při stavbě věžového schodiště. I při vědomí nejednoznačnosti kosterních pozůstatků jako obětiny se domníváme, že náš model je nejpravděpodobnějším vysvětlením předloženého nálezu.