{"title":"从理想到壮观:希腊古代和真实性的话语","authors":"Delia Tzortzaki","doi":"10.5817/mub2019-2-1","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"ABSTRAKT: In countries like Greece, where the material remains of the past play a predominant role in fostering a unifying national identity, the inspirational moment is antiquity. The aura of the authentic enlivens the discussion by fostering strong epistemological and political idioms vis-à-vis heritage applications. The present article argues that the quest for authenticity in Hellenic heritage cuts through different styles, aesthetic approaches and technological means in order to put forth powerful stereotypes which can be traced both in speech and in exhibition contexts and affect the contemporary reception of material remnants. In this view, two generically distinct case-studies are discussed: The Parthenon marbles as presented in the speech of the then Minister of Culture, Antonios Samaras, at the Opening Ceremony of the New Acropolis Museum in 2009, and Digital Miletus, a by now classical virtual reality application featuring the reconstruction of the ancient city of Miletus, at the Foundation of the Hellenic World in Athens around the millennium. While the above examples seem initially opposing in terms of the kind of authenticity they invoke, they underline the same core notion, namely the identification of truths and values which travel, as in a time capsule, inside the ancient remnants. If heritage is to be critically assessed we need to move beyond the notion of finite contexts and unbreakable continuities and understand heritage representations more https://doi.org/10.5817/MuB2019-2-1 kladu vzhledem k typu autenticity, na niž se odvolávají. Oba však sledují stejný cíl, a sice identifikaci skutečností a hodnot, jež jsou obsaženy ve starověkých památkách a cestují časem společně s nimi. Pokud chceme přistupovat ke kulturnímu dědictví kritickým způsobem, musíme nahlížet za hranice neměnných souvislostí a neporušitelných kontinuit a vnímat projevy kulturního dědictví pružněji. Musíme přehodnotit jak jejich formu tak i obsah, protože obě tyto kategorie v sobě skrývají prvky argumentace a nejsou pouze objektivními, neutrálními prostředky sloužícími k zábavě a poučení. KEYWORDS/KLÍČOVÁ SLOVA: authenticity – ethnocentrism – heritage – modern idealism – virtual reality – transparency – reflexivity autentičnost – etnocentrismus – kulturní dědictví – novodobý idealismus – virtuální realita – transparentnost – reflexivita","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2019-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":"{\"title\":\"From the ideal to the spectacular : Hellenic antiquity and the discourse of authenticity\",\"authors\":\"Delia Tzortzaki\",\"doi\":\"10.5817/mub2019-2-1\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"ABSTRAKT: In countries like Greece, where the material remains of the past play a predominant role in fostering a unifying national identity, the inspirational moment is antiquity. The aura of the authentic enlivens the discussion by fostering strong epistemological and political idioms vis-à-vis heritage applications. The present article argues that the quest for authenticity in Hellenic heritage cuts through different styles, aesthetic approaches and technological means in order to put forth powerful stereotypes which can be traced both in speech and in exhibition contexts and affect the contemporary reception of material remnants. In this view, two generically distinct case-studies are discussed: The Parthenon marbles as presented in the speech of the then Minister of Culture, Antonios Samaras, at the Opening Ceremony of the New Acropolis Museum in 2009, and Digital Miletus, a by now classical virtual reality application featuring the reconstruction of the ancient city of Miletus, at the Foundation of the Hellenic World in Athens around the millennium. While the above examples seem initially opposing in terms of the kind of authenticity they invoke, they underline the same core notion, namely the identification of truths and values which travel, as in a time capsule, inside the ancient remnants. If heritage is to be critically assessed we need to move beyond the notion of finite contexts and unbreakable continuities and understand heritage representations more https://doi.org/10.5817/MuB2019-2-1 kladu vzhledem k typu autenticity, na niž se odvolávají. Oba však sledují stejný cíl, a sice identifikaci skutečností a hodnot, jež jsou obsaženy ve starověkých památkách a cestují časem společně s nimi. Pokud chceme přistupovat ke kulturnímu dědictví kritickým způsobem, musíme nahlížet za hranice neměnných souvislostí a neporušitelných kontinuit a vnímat projevy kulturního dědictví pružněji. Musíme přehodnotit jak jejich formu tak i obsah, protože obě tyto kategorie v sobě skrývají prvky argumentace a nejsou pouze objektivními, neutrálními prostředky sloužícími k zábavě a poučení. KEYWORDS/KLÍČOVÁ SLOVA: authenticity – ethnocentrism – heritage – modern idealism – virtual reality – transparency – reflexivity autentičnost – etnocentrismus – kulturní dědictví – novodobý idealismus – virtuální realita – transparentnost – reflexivita\",\"PeriodicalId\":36780,\"journal\":{\"name\":\"Museologica Brunensia\",\"volume\":null,\"pages\":null},\"PeriodicalIF\":0.0000,\"publicationDate\":\"2019-01-01\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"0\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Museologica Brunensia\",\"FirstCategoryId\":\"1085\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.5817/mub2019-2-1\",\"RegionNum\":0,\"RegionCategory\":null,\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"Q3\",\"JCRName\":\"Arts and Humanities\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Museologica Brunensia","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.5817/mub2019-2-1","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"Q3","JCRName":"Arts and Humanities","Score":null,"Total":0}
引用次数: 0
摘要
摘要:在像希腊这样的国家,过去的物质遗迹在培养统一的民族认同方面发挥着主导作用,古代是鼓舞人心的时刻。真实的光环通过培养强大的认识论和政治习语来活跃讨论-à-vis遗产应用。本文认为,对希腊遗产真实性的追求跨越了不同的风格、美学方法和技术手段,从而产生了强大的刻板印象,这些刻板印象可以在演讲和展览中找到,并影响了当代对物质遗迹的接受。在这种观点下,我们讨论了两个不同的案例:2009年,希腊文化部长Antonios Samaras在新卫城博物馆开幕式上的演讲中展示的帕台农神庙大理石,以及千年前后雅典希腊世界奠基会上的数字米利都(Digital Miletus),这是一个经典的虚拟现实应用,以重建米利都古城为特色。虽然上面的例子在它们所引用的真实性方面似乎最初是对立的,但它们强调了相同的核心概念,即对真理和价值观的识别,就像在时间胶囊中一样,在古代遗迹中旅行。如果要对遗产进行批判性评估,我们需要超越有限背景和不可打破的连续性的概念,更多地理解遗产的表现https://doi.org/10.5817/MuB2019-2-1 kladu vzhledem k typu authenticity, na ninise odvolávají。奥巴马však sledují stejný cíl,一个国家的身份识别skutečností和hodnot, jejejsou obsaženy ve starověkých památkách和cestují asem spolole尼米。Pokud chceme přistupovat ke kulturnímu dědictví kritickým způsobem, musíme nahlížet za hranice neměnných souvislostí a neporušitelných kontinuit a vnímat project kulturního dědictví pružněji。Musíme přehodnotit jak jejich formu taki obsah, protože obytyto category v sobyi skrývají prvky argumenta nejsou pouze objektivními, neutrálními prostředky sloužícími k zábavě a poučení。关键词/KLÍČOVÁ SLOVA:真实性-民族中心主义-遗产-现代理想主义-虚拟现实-透明度-反身性autenti nost -民族中心主义- kulturní dědictví - novodobý理想主义- virtuální现实主义-透明-反身性
From the ideal to the spectacular : Hellenic antiquity and the discourse of authenticity
ABSTRAKT: In countries like Greece, where the material remains of the past play a predominant role in fostering a unifying national identity, the inspirational moment is antiquity. The aura of the authentic enlivens the discussion by fostering strong epistemological and political idioms vis-à-vis heritage applications. The present article argues that the quest for authenticity in Hellenic heritage cuts through different styles, aesthetic approaches and technological means in order to put forth powerful stereotypes which can be traced both in speech and in exhibition contexts and affect the contemporary reception of material remnants. In this view, two generically distinct case-studies are discussed: The Parthenon marbles as presented in the speech of the then Minister of Culture, Antonios Samaras, at the Opening Ceremony of the New Acropolis Museum in 2009, and Digital Miletus, a by now classical virtual reality application featuring the reconstruction of the ancient city of Miletus, at the Foundation of the Hellenic World in Athens around the millennium. While the above examples seem initially opposing in terms of the kind of authenticity they invoke, they underline the same core notion, namely the identification of truths and values which travel, as in a time capsule, inside the ancient remnants. If heritage is to be critically assessed we need to move beyond the notion of finite contexts and unbreakable continuities and understand heritage representations more https://doi.org/10.5817/MuB2019-2-1 kladu vzhledem k typu autenticity, na niž se odvolávají. Oba však sledují stejný cíl, a sice identifikaci skutečností a hodnot, jež jsou obsaženy ve starověkých památkách a cestují časem společně s nimi. Pokud chceme přistupovat ke kulturnímu dědictví kritickým způsobem, musíme nahlížet za hranice neměnných souvislostí a neporušitelných kontinuit a vnímat projevy kulturního dědictví pružněji. Musíme přehodnotit jak jejich formu tak i obsah, protože obě tyto kategorie v sobě skrývají prvky argumentace a nejsou pouze objektivními, neutrálními prostředky sloužícími k zábavě a poučení. KEYWORDS/KLÍČOVÁ SLOVA: authenticity – ethnocentrism – heritage – modern idealism – virtual reality – transparency – reflexivity autentičnost – etnocentrismus – kulturní dědictví – novodobý idealismus – virtuální realita – transparentnost – reflexivita