Autor sa vo svojom príspevku zaoberá možnosťami využitia prieniku teórií myšlienkových poriadkov – ontologického, teleologického a normologického – Karla Engliša s procesom muzealizácie podľa Zbyňka Z. Stránskeho – v subprocesoch selekcie, tezaurácie a komunikácie, respektíve prezentácie. Využíva tri myšlienkové poriadky, ktoré Karel Engliš aplikoval v hospodárskej vede, a analogickým spôsobom sa ich snaží aplikovať do muzeológie. Aplikácia prináša rozvrstvenie procesu muzealizácie a tým pádom aj možnosti špecializovanejších teoretických analýz v jednotlivých muzealizačných subprocesoch. Každú úroveň je možno ďalej sledovať a analyzovať samostatne, pretože Karel Engliš ich veľmi presne vymedzil, pričom už len základné skúmanie odhalí, že každá táto úroveň má zložitú štruktúru a je ju možné ďalej rozvrstviť. Zároveň, v procesnej stránke muzealizácie sa v každom subprocese prejavuje inak, ponúka nové výstupy, interakcie a spätné väzby. Autor sleduje tieto prejavy a otvára priestor pre ďalšiu diskusiu.
作者在论文中讨论了将卡尔-恩格斯（Karl Engliš）的思维秩序理论（本体论、目的论和规范论）与 Zbyněk Z. Stránský 所说的博物馆化过程相融合的可能性。Stránský 所说的博物馆化过程--在选择、标注和交流或展示的子过程中。它采用了 Karel Engliš 应用于经济科学的三种思维顺序，并试图以类似的方式将其应用于博物馆学。这种应用带来了博物馆化过程的分层，从而有可能对各个博物馆化子过程进行更专业的理论分析。卡雷尔-恩格利什（Karel Engliš）对每个层次都做了非常精确的定义，每个层次都可以进一步单独追溯和分析，即使是基本的研究也会发现每个层次都有复杂的结构，并可以进一步分层。同时，在博物馆化的过程方面，每个子过程都有不同的表现形式，提供新的产出、互动和反馈。作者追溯了这些表现形式，并为进一步的讨论开辟了空间。
{"title":"Englišové myšlienkové poriadky a muzeológia","authors":"Richard R. Senček","doi":"10.5817/mub2023-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2023-1-4","url":null,"abstract":"Autor sa vo svojom príspevku zaoberá možnosťami využitia prieniku teórií myšlienkových poriadkov – ontologického, teleologického a normologického – Karla Engliša s procesom muzealizácie podľa Zbyňka Z. Stránskeho – v subprocesoch selekcie, tezaurácie a komunikácie, respektíve prezentácie. Využíva tri myšlienkové poriadky, ktoré Karel Engliš aplikoval v hospodárskej vede, a analogickým spôsobom sa ich snaží aplikovať do muzeológie. Aplikácia prináša rozvrstvenie procesu muzealizácie a tým pádom aj možnosti špecializovanejších teoretických analýz v jednotlivých muzealizačných subprocesoch. Každú úroveň je možno ďalej sledovať a analyzovať samostatne, pretože Karel Engliš ich veľmi presne vymedzil, pričom už len základné skúmanie odhalí, že každá táto úroveň má zložitú štruktúru a je ju možné ďalej rozvrstviť. Zároveň, v procesnej stránke muzealizácie sa v každom subprocese prejavuje inak, ponúka nové výstupy, interakcie a spätné väzby. Autor sleduje tieto prejavy a otvára priestor pre ďalšiu diskusiu.","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"84 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136373337","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
A multimedia, interactive exhibition about the Second World War was opened at the Memory of Nations Institute in Pardubice in February 2022. It was designed by an interdisciplinary team from the Post Bellum NGO, Charles University's Faculty of Arts and the creative studio 3dsence. The exhibition used interactive storytelling and visitor-centred design as its main means for sharing its content (messages). This article describes the exhibition and presents a qualitative evaluation (N = 26) conducted using a hybrid approach (observation, surveys, common reflection). The results showed that a highly technological exhibition is able to engage visitors. Moreover, 9 out of 26 visitors reflected on the topic in greater depth. The applied research resulted in a set of recommendations for improvements.
{"title":"Discover stories from the 20th century : interactive and multimedia exhibition evaluation","authors":"Nina Wančová","doi":"10.5817/mub2023-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2023-1-2","url":null,"abstract":"A multimedia, interactive exhibition about the Second World War was opened at the Memory of Nations Institute in Pardubice in February 2022. It was designed by an interdisciplinary team from the Post Bellum NGO, Charles University's Faculty of Arts and the creative studio 3dsence. The exhibition used interactive storytelling and visitor-centred design as its main means for sharing its content (messages). This article describes the exhibition and presents a qualitative evaluation (N = 26) conducted using a hybrid approach (observation, surveys, common reflection). The results showed that a highly technological exhibition is able to engage visitors. Moreover, 9 out of 26 visitors reflected on the topic in greater depth. The applied research resulted in a set of recommendations for improvements.","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"19 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136373621","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie pracuje s tématikou sakrálního přesahu muzejních exponátů a rozpracovává možné přístupy k začlenění jejich obsahu do muzejního prostředí. Do popředí vystupuje především kontemplace, tedy přístup nazírání. Pozornost věnuje také vybraným církevním muzeím v České republice a v sousedních zemích a jejich přístupu k sakrálním předmětům. V podobě případové studie pak přibližuje jedno z církevních muzeí, a to Diecézní muzeum v Brně a především jeho práci s publikem. Okrajově se věnuje také edukačnímu programu a muzejnímu kufříku k nejvýznamnějšímu exponátu Diecézního muzea, Madoně z Veveří.
{"title":"Zprostředkování exponátů sakrálního charakteru a specifika církevních muzeí","authors":"Eliška Jílková","doi":"10.5817/mub2023-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2023-1-5","url":null,"abstract":"Studie pracuje s tématikou sakrálního přesahu muzejních exponátů a rozpracovává možné přístupy k začlenění jejich obsahu do muzejního prostředí. Do popředí vystupuje především kontemplace, tedy přístup nazírání. Pozornost věnuje také vybraným církevním muzeím v České republice a v sousedních zemích a jejich přístupu k sakrálním předmětům. V podobě případové studie pak přibližuje jedno z církevních muzeí, a to Diecézní muzeum v Brně a především jeho práci s publikem. Okrajově se věnuje také edukačnímu programu a muzejnímu kufříku k nejvýznamnějšímu exponátu Diecézního muzea, Madoně z Veveří.","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"52 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136373336","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek je věnována problematice sídel (obcí, osad a samot), které zanikly na českém území po roce 1945 a zabývá se možnostmi jejich výzkumu, dokumentace a prezentace ve výstavách nebo jako expozic v muzeích. Předložené výsledky a náměty vycházejí především ze zkušeností z mezioborového projektu, který zkoumal pohledem historiků, krajinářů a informatiků novodobá zaniklá sídla na území Moravy a Slezska a realizoval na toto téma putovní výstavu. První část textu se zaměřuje na vývoj dosavadního bádání o zaniklých sídlech a shrnuje dosavadní pokusy o prezentaci této látky. Druhá část textu se věnuje metodologicko-koncepčním otázkám a dalším možnostem uplatnění této tématiky v muzejnictví a ve výstavní činnosti. Třetí část textu přibližuje putovní výstavu Zaniklá sídla Moravy a Slezska, která probíhala v druhé polovině roku 2022 v muzeích v Šumperku, Jeseníku a Krnově.
{"title":"Dokumentace a prezentace zaniklých sídel v českých zemích (na příkladu výstavy Zaniklá sídla Moravy a Slezska)","authors":"David Kovařík","doi":"10.5817/mub2023-1-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2023-1-6","url":null,"abstract":"Příspěvek je věnována problematice sídel (obcí, osad a samot), které zanikly na českém území po roce 1945 a zabývá se možnostmi jejich výzkumu, dokumentace a prezentace ve výstavách nebo jako expozic v muzeích. Předložené výsledky a náměty vycházejí především ze zkušeností z mezioborového projektu, který zkoumal pohledem historiků, krajinářů a informatiků novodobá zaniklá sídla na území Moravy a Slezska a realizoval na toto téma putovní výstavu. První část textu se zaměřuje na vývoj dosavadního bádání o zaniklých sídlech a shrnuje dosavadní pokusy o prezentaci této látky. Druhá část textu se věnuje metodologicko-koncepčním otázkám a dalším možnostem uplatnění této tématiky v muzejnictví a ve výstavní činnosti. Třetí část textu přibližuje putovní výstavu Zaniklá sídla Moravy a Slezska, která probíhala v druhé polovině roku 2022 v muzeích v Šumperku, Jeseníku a Krnově.","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"42 6 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136373340","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Slovak museums began to form mainly in the 2nd half of the 19th century and their development was only marginally connected with the development of heritage protection in the Kingdom of Hungary. With the establishment of the Czechoslovak Republic, the relationship between heritage authorities and museums was to change fundamentally. The basic prerequisites for this were created by the founding of the Government Commissariat for the Preservation of Monuments, or its successor, the State Office for Heritage Protection, which encompassed the organisation of museums in Slovakia. The contribution aims to point out the relationships between heritage authorities and museums in Slovakia, mainly in the 2nd half of the 19th and 1st half of the 20th century.
{"title":"The relationship between Slovak museums and heritage authorities in the 19th and early 20th centuries","authors":"Pavol Tišliar","doi":"10.5817/mub2023-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2023-1-1","url":null,"abstract":"Slovak museums began to form mainly in the 2nd half of the 19th century and their development was only marginally connected with the development of heritage protection in the Kingdom of Hungary. With the establishment of the Czechoslovak Republic, the relationship between heritage authorities and museums was to change fundamentally. The basic prerequisites for this were created by the founding of the Government Commissariat for the Preservation of Monuments, or its successor, the State Office for Heritage Protection, which encompassed the organisation of museums in Slovakia. The contribution aims to point out the relationships between heritage authorities and museums in Slovakia, mainly in the 2nd half of the 19th and 1st half of the 20th century.","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"53 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136373334","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se zabývá typologickou polarizací hudebně-muzeálních institucí. V pozadí minulých i současných hudebně-muzeálních institucí rozpoznáváme dva ideální, fundamentální typy: hudební muzeum a hudební knihovnu. Rozdíly mezi oběma typy se projevují na všech úrovních muzealizace. Hudební muzeum je instituce, která z artefaktů a sekundárních informací buduje model určité kombinace aspektů hudební kultury a tím umožňuje negativním (estetickým) způsobem poznávat danou oblast hudební kultury. Hudební knihovna je instituce, která buduje systém mentefaktů a sekundárních informací umožňující poznávat hudební kulturu na základě efektivní práce s hudebními informacemi (hudbou coby informacemi a informacemi o hudbě).
{"title":"Hudební muzeum a hudební knihovna : typologická polarizace","authors":"Miloš Zapletal","doi":"10.5817/mub2023-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2023-1-3","url":null,"abstract":"Studie se zabývá typologickou polarizací hudebně-muzeálních institucí. V pozadí minulých i současných hudebně-muzeálních institucí rozpoznáváme dva ideální, fundamentální typy: hudební muzeum a hudební knihovnu. Rozdíly mezi oběma typy se projevují na všech úrovních muzealizace. Hudební muzeum je instituce, která z artefaktů a sekundárních informací buduje model určité kombinace aspektů hudební kultury a tím umožňuje negativním (estetickým) způsobem poznávat danou oblast hudební kultury. Hudební knihovna je instituce, která buduje systém mentefaktů a sekundárních informací umožňující poznávat hudební kulturu na základě efektivní práce s hudebními informacemi (hudbou coby informacemi a informacemi o hudbě).","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"25 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136373335","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Proceedings of the conference New Definition of the Museum: Its Pros and Cons : information and considerations","authors":"Oskar Brůža","doi":"10.5817/mub2023-1-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2023-1-7","url":null,"abstract":"<jats:p />","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"88 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136373622","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek se zaměřuje na problematiku leteckých exponátů a sbírkových materiálů v České republice. Přibližuje vývoj československého a českého leteckého průmyslu a jeho vliv na současné letecké exponáty a sbírkové materiály. Definuje tři základní možnosti přístupu k tomuto druhu exponátů a sbírkových materiálů, tj. autentické zachování, uvedení do letuschopného stavu a stavbu statických i letových replik a další jejich členění, popř. prolínání. Příspěvek přibližuje jednotlivá letecká muzea a sbírky v České republice s přihlédnutím k uvedeným postupům. Autoři příspěvku oslovili kurátory a pracovníky leteckých muzeí především s otázkou na letuschopné muzejní exponáty. Jedná se přitom o velmi různorodou kategorii od letuschopných historických letadel až po relativně volné repliky. V závěru uvádí možnosti prezentace jednotlivých leteckých exponátů a sbírkových materiálů.
{"title":"Letadlo jako muzejní exponát v České republice – možnosti a mantinely","authors":"Vojtěch Hájek, Nikolaj P. Savický","doi":"10.5817/mub2022-2-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2022-2-4","url":null,"abstract":"Příspěvek se zaměřuje na problematiku leteckých exponátů a sbírkových materiálů v České republice. Přibližuje vývoj československého a českého leteckého průmyslu a jeho vliv na současné letecké exponáty a sbírkové materiály. Definuje tři základní možnosti přístupu k tomuto druhu exponátů a sbírkových materiálů, tj. autentické zachování, uvedení do letuschopného stavu a stavbu statických i letových replik a další jejich členění, popř. prolínání. Příspěvek přibližuje jednotlivá letecká muzea a sbírky v České republice s přihlédnutím k uvedeným postupům. Autoři příspěvku oslovili kurátory a pracovníky leteckých muzeí především s otázkou na letuschopné muzejní exponáty. Jedná se přitom o velmi různorodou kategorii od letuschopných historických letadel až po relativně volné repliky. V závěru uvádí možnosti prezentace jednotlivých leteckých exponátů a sbírkových materiálů.","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71351451","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The significant interest of the Czech (or Czechoslovak) museum sphere in the form and continuous revision of the existing international museum definition was already evident during Jan Jelínek's tenure at the head of ICOM in the 1970s. The effort to get involved in international debates resonates with Czech museum workers, museologists, academics and students even now, especially in connection with the planned revision of the key concept at the Prague meeting of this most important professional museum organization. The attitudes towards the existing and the optimal form of the museum definition were also examined within a local Czech questionnaire survey, which was carried out by Brno museologists in the first half of 2021 in cooperation with the Czech Committee of ICOM and the Czech Association of Museums and Galleries. The paper presents the main outcomes of the research, including the key terms that the museum definition should contain according to representatives of (not only) the museum community.
{"title":"The ICOM International museum definition from the perspective of the Czech Republic : results of a questionnaire survey among representatives of the museum community and other related disciplines","authors":"Lucie Jagošová, Otakar Kirsch","doi":"10.5817/mub2022-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2022-1-4","url":null,"abstract":"The significant interest of the Czech (or Czechoslovak) museum sphere in the form and continuous revision of the existing international museum definition was already evident during Jan Jelínek's tenure at the head of ICOM in the 1970s. The effort to get involved in international debates resonates with Czech museum workers, museologists, academics and students even now, especially in connection with the planned revision of the key concept at the Prague meeting of this most important professional museum organization. The attitudes towards the existing and the optimal form of the museum definition were also examined within a local Czech questionnaire survey, which was carried out by Brno museologists in the first half of 2021 in cooperation with the Czech Committee of ICOM and the Czech Association of Museums and Galleries. The paper presents the main outcomes of the research, including the key terms that the museum definition should contain according to representatives of (not only) the museum community.","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71351252","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Autor sa v príspevku venuje problematike muzeality vo virtuálnom prostredí. Digitálny svet je tu, je skutočný a predsa fiktívny. Je vôbec možné, aby v takomto hmotne neuchopiteľnom prostredí existovali procesy analogické reálnemu svetu, ktoré by viedli k muzealizácii a tým pádom aj k preukázaniu muzeality? V procese analýz autor využíva komparatívnu metódu a na základe identifikácie procesov zisťuje, či existuje muzealita vo virtuálnom prostredí, následne odvodzuje aj existenciu alebo neexistenciu virtuálneho múzea, ktoré by fungovalo podľa muzeologických pravidiel. Ak takéto múzeum existuje, ako sa k nemu postaviť? Aké funkcie je možné od neho očakávať? V akom postavení sú zdigitalizované muzeálie? To sú len niektoré z otázok, ktoré si autor postupne počas analýz kladie. Okrem týchto skutočností autor naráža aj na niektoré terminologické problémy, pričom aspoň ad hoc stanovuje niektoré pojmy, aby dokázal rozlíšiť rôzne aspekty analýz.
{"title":"Digitálne zbierky a problém muzeality","authors":"R. R. Senček","doi":"10.5817/mub2022-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/mub2022-2-6","url":null,"abstract":"Autor sa v príspevku venuje problematike muzeality vo virtuálnom prostredí. Digitálny svet je tu, je skutočný a predsa fiktívny. Je vôbec možné, aby v takomto hmotne neuchopiteľnom prostredí existovali procesy analogické reálnemu svetu, ktoré by viedli k muzealizácii a tým pádom aj k preukázaniu muzeality? V procese analýz autor využíva komparatívnu metódu a na základe identifikácie procesov zisťuje, či existuje muzealita vo virtuálnom prostredí, následne odvodzuje aj existenciu alebo neexistenciu virtuálneho múzea, ktoré by fungovalo podľa muzeologických pravidiel. Ak takéto múzeum existuje, ako sa k nemu postaviť? Aké funkcie je možné od neho očakávať? V akom postavení sú zdigitalizované muzeálie? To sú len niektoré z otázok, ktoré si autor postupne počas analýz kladie. Okrem týchto skutočností autor naráža aj na niektoré terminologické problémy, pričom aspoň ad hoc stanovuje niektoré pojmy, aby dokázal rozlíšiť rôzne aspekty analýz.","PeriodicalId":36780,"journal":{"name":"Museologica Brunensia","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71351346","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：