Zpřístupněné památky jsou důležitým edukačním prvkem a zprostředkovatelem našich dějin. Na hradech a zámcích je tak mimo jiného předkládán i obraz šlechty a jejího života. Studie se věnuje právě tvorbě tohoto obrazu v období normalizace a představí strategie a narativy, které pro prezentaci urozených jedinců používal komunistický režim v Československu.
{"title":"Obraz šlechty v sylabech českých hradů a zámků z období normalizace","authors":"Michal Nguyen","doi":"10.26806/hisape.n48.3","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n48.3","url":null,"abstract":"Zpřístupněné památky jsou důležitým edukačním prvkem a zprostředkovatelem našich dějin. Na hradech a zámcích je tak mimo jiného předkládán i obraz šlechty a jejího života. Studie se věnuje právě tvorbě tohoto obrazu v období normalizace a představí strategie a narativy, které pro prezentaci urozených jedinců používal komunistický režim v Československu.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"30 8","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139179629","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Následující studie si klade za cíl postihnout myšlenkový vývoj dvou příslušníků „hledající generace“ intelektuálně a politicky dospívající ve 40. letech 19. století. Sleduje reflexi sociální otázky dvou vyučených knihtiskařů, novinářů a v revoluci i politiků Stephana Borna (1824–1898) a Karla Scherzera (1821–1903). Studie vychází z předpokladu, že se sociální otázka krátce před rokem 1848 stala jedním z ústředních témat středoevropského veřejného prostoru, které do velké míry přispělo ke konkretizaci obsahů formujících se politických ideologií. V dobovém kontextu je sledován náhled na sociální otázku obou aktérů v letech 1845–1849, kdy se tématem intenzivně zabývali. V chronologickém sledu jsou analyzovány jednotlivé etapy jejich života a intelektuálního vývoje ve sledovaném období. V první části je pozornost věnována jejich rodinnému původu a intelektuálním zdrojům, ve druhé části jsou sledovány jejich první pokusy o novinářskou reflexi sociální otázky a ve třetí části jejich názory a osudy v revoluci, kdy oba stanuli na špici organizačních snah dělníků.
{"title":"Vzdělanci mezi dělníky. Reflexe sociální otázky v letech 1845–1849 na příkladu vývoje myšlenkového světa a politického osudu dvou knihtiskařů (Stephan Born a Karl Scherzer)","authors":"Jakub Raška","doi":"10.26806/hisape.n47.2","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n47.2","url":null,"abstract":"Následující studie si klade za cíl postihnout myšlenkový vývoj dvou příslušníků „hledající generace“ intelektuálně a politicky dospívající ve 40. letech 19. století. Sleduje reflexi sociální otázky dvou vyučených knihtiskařů, novinářů a v revoluci i politiků Stephana Borna (1824–1898) a Karla Scherzera (1821–1903). Studie vychází z předpokladu, že se sociální otázka krátce před rokem 1848 stala jedním z ústředních témat středoevropského veřejného prostoru, které do velké míry přispělo ke konkretizaci obsahů formujících se politických ideologií. V dobovém kontextu je sledován náhled na sociální otázku obou aktérů v letech 1845–1849, kdy se tématem intenzivně zabývali. V chronologickém sledu jsou analyzovány jednotlivé etapy jejich života a intelektuálního vývoje ve sledovaném období. V první části je pozornost věnována jejich rodinnému původu a intelektuálním zdrojům, ve druhé části jsou sledovány jejich první pokusy o novinářskou reflexi sociální otázky a ve třetí části jejich názory a osudy v revoluci, kdy oba stanuli na špici organizačních snah dělníků.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"270 ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139179405","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Predkladaný príspevok zaznamenáva vznik a pôsobenie špecializovaného múzea v Košiciach a jeho zakladateľa Štefana Butkoviča, ktorý zohral výraznú rolu v kryštalizačnom procese technického múzejníctva na Slovensku po druhej svetovej vojne. Vznik tohto múzea výrazným spôsobom ovplyvnil a podnietil rozvoj poznania prostredníctvom predmetov a exponátov technického charakteru. Príspevok analyzuje život a dielo zakladateľa a prvého riaditeľa Slovenského technického múzea, ktorý centrum svojho záujmu zameral na zhromažďovanie a ochranu pamiatok banskej a priemyselnej kultúry. Š. Butkovič predstavoval jednu z popredených autorít v oblasti muzeológie a dejín baníctva a právom je možné ho radiť medzi špičky slovenského múzejníctva. Počas celého svojho života žil a tvoril na území Slovenska v meste Košice, čím sa zaslúžil o jeho nemalý spoločensko-kultúrny rozvoj. Jedným z dôvodov k výberu témy bol fakt, že doposiaľ nebol spracovaný život tohto múzejníka a historika a jeho zreteľný prínos nielen na zriadení tohto špecializovaného múzea, prvého planetária, ale aj jeho prínos pre muzeologickú a historickú obec.
{"title":"Štefan Butkovič a Technické múzeum v Košiciach","authors":"Miriama Filčáková","doi":"10.26806/hisape.n47.3","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n47.3","url":null,"abstract":"Predkladaný príspevok zaznamenáva vznik a pôsobenie špecializovaného múzea v Košiciach a jeho zakladateľa Štefana Butkoviča, ktorý zohral výraznú rolu v kryštalizačnom procese technického múzejníctva na Slovensku po druhej svetovej vojne. Vznik tohto múzea výrazným spôsobom ovplyvnil a podnietil rozvoj poznania prostredníctvom predmetov a exponátov technického charakteru. Príspevok analyzuje život a dielo zakladateľa a prvého riaditeľa Slovenského technického múzea, ktorý centrum svojho záujmu zameral na zhromažďovanie a ochranu pamiatok banskej a priemyselnej kultúry. Š. Butkovič predstavoval jednu z popredených autorít v oblasti muzeológie a dejín baníctva a právom je možné ho radiť medzi špičky slovenského múzejníctva. Počas celého svojho života žil a tvoril na území Slovenska v meste Košice, čím sa zaslúžil o jeho nemalý spoločensko-kultúrny rozvoj. Jedným z dôvodov k výberu témy bol fakt, že doposiaľ nebol spracovaný život tohto múzejníka a historika a jeho zreteľný prínos nielen na zriadení tohto špecializovaného múzea, prvého planetária, ale aj jeho prínos pre muzeologickú a historickú obec.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"54 30","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139180406","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek, zaměřený na slovenský venkov, poskytuje etnografický vhled do rekontextualizace forem identifikačních znaků a způsobů přetváření krajinných prvků v emickém a etickém pojetí. Výzkum přibližuje pohled zahraniční badatelky na vybraný kulturní terén a skupinu. Pozornost je zaměřena na současné aspekty krajiny a její etnografické prvky, jak byly zaznamenány in situ. Tyto prvky jsou zkoumány ze synchronního a chronologického hlediska.
{"title":"Rekontextualizace identifikačních znaků a přetvoření krajiny s jejími prvky. Poznámky a svědectví ze slovenského venkova","authors":"Dorina Dragnea","doi":"10.26806/hisape.n49.2","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n49.2","url":null,"abstract":"Článek, zaměřený na slovenský venkov, poskytuje etnografický vhled do rekontextualizace forem identifikačních znaků a způsobů přetváření krajinných prvků v emickém a etickém pojetí. Výzkum přibližuje pohled zahraniční badatelky na vybraný kulturní terén a skupinu. Pozornost je zaměřena na současné aspekty krajiny a její etnografické prvky, jak byly zaznamenány in situ. Tyto prvky jsou zkoumány ze synchronního a chronologického hlediska.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"57 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139180349","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Rybníky jsou jedním z tradičních témat české historiografie, avšak dosud byly studovány zejména z hospodářského hlediska, méně pak také jako součást kulturní krajiny. Předkládaná studie se snaží téma uchopit z pohledu environmentálních dějin, díky nimž lze využít bohaté badatelské tradice a zároveň tematizovat nové otázky spojené s vodním hospodářstvím, prevencí rizik spojených s vodou a zacházením s rybami. Stranou není ponechána ani problematika údržby rybníků a jejich okolí, zejména břehů a náhonů.
{"title":"Rybníky perspektivou environmentálních dějin. Od obecných otázek k vybraným příkladům ze sasko-lauenburských panství","authors":"Michal Vokurka","doi":"10.26806/hisape.n48.1","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n48.1","url":null,"abstract":"Rybníky jsou jedním z tradičních témat české historiografie, avšak dosud byly studovány zejména z hospodářského hlediska, méně pak také jako součást kulturní krajiny. Předkládaná studie se snaží téma uchopit z pohledu environmentálních dějin, díky nimž lze využít bohaté badatelské tradice a zároveň tematizovat nové otázky spojené s vodním hospodářstvím, prevencí rizik spojených s vodou a zacházením s rybami. Stranou není ponechána ani problematika údržby rybníků a jejich okolí, zejména břehů a náhonů.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"68 ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139179250","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jeden z podoborů ekonomické historie se zabývá vývojem cen. Tento článek představuje zevrubné údaje pro rekonstrukci statistických řad potřebných pro studium vývoje cen obilí v přístavech na dolním Dunaji ve druhé čtvrtině 19. století. Nedávný výzkum umožnil identifikaci několika pramenů, které umožňují analýzu cenových křivek rumunské pšenice a kukuřice obchodované v Moldávii a Valašsku.
{"title":"Za kolik? Vývoj cen rumunského obilí v přístavech na dolním Dunaji (1829–1853)","authors":"Cristian Constantin","doi":"10.26806/hisape.n49.1","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n49.1","url":null,"abstract":"Jeden z podoborů ekonomické historie se zabývá vývojem cen. Tento článek představuje zevrubné údaje pro rekonstrukci statistických řad potřebných pro studium vývoje cen obilí v přístavech na dolním Dunaji ve druhé čtvrtině 19. století. Nedávný výzkum umožnil identifikaci několika pramenů, které umožňují analýzu cenových křivek rumunské pšenice a kukuřice obchodované v Moldávii a Valašsku.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"156 ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139179275","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Pro studii genderových vztahů a roli žen v československé socialistické společnosti je velmi přínosné věnovat pozornost formám oslav Mezinárodního dne žen (MDŽ). Státní svátek věnovaný ženám jako sociální skupině byl nejlepší platformou pro artikulaci režimních strategií, týkajících se žen, a odhalení rozporů, v nichž československý státní socialismus ženy vnímal. U příležitosti MDŽ navíc nevyplouval na povrch pouze prototyp ženského ideálu stanovený komunistickou stranou. Přímé či neopatrné narážky, problémy obyčejných žen, nedostatky socialistické společnosti, pravá podstata deklarované “rovnosti”, genderové stereotypy a celý komplex dobového diskurzu o ženách se odhalovaly uvnitř patriarchálního systému. Primárními zdroji pro tuto studii jsou periodika (zejména Rudé právo a časopis Vlasta), která jsou chápána jako prostředky “autoritativního diskurzu”. Autoritativní diskurz zprostředkovaný mimo jiné prostřednictvím režimních médií je ústředním faktorem stabilizace a legalizace systému. Takový diskurz je zároveň souborem výroků a jevů udržujících koncensus mezi vládnoucími a ovládanými. Další cennou položkou jsou archiválie uložené v Národním archivu, dobové sociologické průzkumy a stenografické záznamy z jednání Národního shromáždění.
{"title":"Mezinárodní den žen jako platforma genderové performativity v socialistickém Československu","authors":"Štěpánka Konečná Kopřiva","doi":"10.26806/hisape.n49.3","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n49.3","url":null,"abstract":"Pro studii genderových vztahů a roli žen v československé socialistické společnosti je velmi přínosné věnovat pozornost formám oslav Mezinárodního dne žen (MDŽ). Státní svátek věnovaný ženám jako sociální skupině byl nejlepší platformou pro artikulaci režimních strategií, týkajících se žen, a odhalení rozporů, v nichž československý státní socialismus ženy vnímal. U příležitosti MDŽ navíc nevyplouval na povrch pouze prototyp ženského ideálu stanovený komunistickou stranou. Přímé či neopatrné narážky, problémy obyčejných žen, nedostatky socialistické společnosti, pravá podstata deklarované “rovnosti”, genderové stereotypy a celý komplex dobového diskurzu o ženách se odhalovaly uvnitř patriarchálního systému. Primárními zdroji pro tuto studii jsou periodika (zejména Rudé právo a časopis Vlasta), která jsou chápána jako prostředky “autoritativního diskurzu”. Autoritativní diskurz zprostředkovaný mimo jiné prostřednictvím režimních médií je ústředním faktorem stabilizace a legalizace systému. Takový diskurz je zároveň souborem výroků a jevů udržujících koncensus mezi vládnoucími a ovládanými. Další cennou položkou jsou archiválie uložené v Národním archivu, dobové sociologické průzkumy a stenografické záznamy z jednání Národního shromáždění.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"59 ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139179410","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek pojednává o nejstarších krajinářských parcích vytvořených na konci 18. a na počátku 19. století v českých zemích a na jejich příkladu ukazuje zahraniční vlivy z oblasti kultury a přírodních věd, které hrály důležitou úlohu při jejich vzniku. Text se zaměřuje především na cestování jako prostředek pro zprostředkování módních trendů, resp. na literaturu, která měla stejnou funkci a rovněž byla možností pro seznámení se s idejemi teoretiků krajinotvorby. Studie též zmiňuje vliv dobové filozofie, krásné literatury a malířství, přičemž pojednává především o vlivu Velké Británie, Svaté říše římské a Francie na krajinářskou tvorbu českých zemí.
{"title":"Kulturní a vědecký transfer mezi českými zeměmi a Evropou na příkladu našich nejstarších krajinářských parků a jejich tvůrců","authors":"Filip Binder","doi":"10.26806/hisape.n48.2","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n48.2","url":null,"abstract":"Příspěvek pojednává o nejstarších krajinářských parcích vytvořených na konci 18. a na počátku 19. století v českých zemích a na jejich příkladu ukazuje zahraniční vlivy z oblasti kultury a přírodních věd, které hrály důležitou úlohu při jejich vzniku. Text se zaměřuje především na cestování jako prostředek pro zprostředkování módních trendů, resp. na literaturu, která měla stejnou funkci a rovněž byla možností pro seznámení se s idejemi teoretiků krajinotvorby. Studie též zmiňuje vliv dobové filozofie, krásné literatury a malířství, přičemž pojednává především o vlivu Velké Británie, Svaté říše římské a Francie na krajinářskou tvorbu českých zemí.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"60 14","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139180339","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předkládaný příspěvek se snaží přiblížit vývoj učňovského školství v 50. letech 20. století, které představovalo jednu z možností výchovy mladého člověka v období socialismu. Strukturu textu tvoří 2 části: 1) doba strávená v učilišti (výuka), na kterou navazovaly učňovské zkoušky a 2) doba strávená mimo učiliště (rekreace, trávení volného času, sport a kulturní akce). Všechny složky učebního roku jsou přiblíženy na příkladu odborného učiliště úspěšné východočeské firmy OEZ Letohrad. Text je doplněn fotografiemi didaktických pomůcek, na jejichž vzniku se učni sami podíleli. Charakterizovány a na konkrétních příkladech zadání jsou přiblíženy všechny typy učňovských zkoušek (písemné, praktické a ústní). Nechybí ani zmínka o soutěžích mezi učni.
{"title":"Vzdělávání učňů na odborném učilišti OEZ Letohrad v letech 1951–1958","authors":"Martin Vychytil","doi":"10.26806/hisape.n47.4","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/hisape.n47.4","url":null,"abstract":"Předkládaný příspěvek se snaží přiblížit vývoj učňovského školství v 50. letech 20. století, které představovalo jednu z možností výchovy mladého člověka v období socialismu. Strukturu textu tvoří 2 části: 1) doba strávená v učilišti (výuka), na kterou navazovaly učňovské zkoušky a 2) doba strávená mimo učiliště (rekreace, trávení volného času, sport a kulturní akce). Všechny složky učebního roku jsou přiblíženy na příkladu odborného učiliště úspěšné východočeské firmy OEZ Letohrad. Text je doplněn fotografiemi didaktických pomůcek, na jejichž vzniku se učni sami podíleli. Charakterizovány a na konkrétních příkladech zadání jsou přiblíženy všechny typy učňovských zkoušek (písemné, praktické a ústní). Nechybí ani zmínka o soutěžích mezi učni.","PeriodicalId":508902,"journal":{"name":"Historia Aperta","volume":"140 9","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139180035","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}