{"title":"Hyperpigmentation of the skin and treatment options","authors":"Lucia Mansfeldová","doi":"10.36290/der.2021.024","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/der.2021.024","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":375534,"journal":{"name":"Dermatologie pro praxi","volume":"142 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-10-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"128121945","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Biological treatment of severe atopic dermatitis in an adolescent patient","authors":"R. Zachová","doi":"10.36290/der.2021.018","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/der.2021.018","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":375534,"journal":{"name":"Dermatologie pro praxi","volume":"65 suppl_1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-09-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"132792257","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Risankizumab patři mezi nejnovějsi biologicka leciva urcena k terapii psoriazy. Jedna se o humanizovanou monoklonalni protilatku namiřenou proti p19 podjednotce interleukinu 23, který je klicovým iniciacnim cytokinem v patogenezi psoriazy. Risankizumab prokazuje výbornou terapeutickou odezvu s dlouhodobým přetrvavanim ucinku jak v klinických studiich, tak v realne praxi. Přiznive jsou i dosavadni udaje o bezpecnosti připravku. Předkladame kazuistiku pacientky s erytrodermickou formou psoriazy a asociovanou sklerodermii dokumentujici výborný efekt tohoto preparatu i u pacientů se zavažným přidruženým onemocněnim.
{"title":"Risankizumab in the treatment of erythrodermic form of psoriasis in patient with associated sclerodermia","authors":"J. Šternberský, M. Tichý","doi":"10.36290/der.2021.017","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/der.2021.017","url":null,"abstract":"Risankizumab patři mezi nejnovějsi biologicka leciva urcena k terapii psoriazy. Jedna se o humanizovanou monoklonalni protilatku namiřenou proti p19 podjednotce interleukinu 23, který je klicovým iniciacnim cytokinem v patogenezi psoriazy. Risankizumab prokazuje výbornou terapeutickou odezvu s dlouhodobým přetrvavanim ucinku jak v klinických studiich, tak v realne praxi. Přiznive jsou i dosavadni udaje o bezpecnosti připravku. Předkladame kazuistiku pacientky s erytrodermickou formou psoriazy a asociovanou sklerodermii dokumentujici výborný efekt tohoto preparatu i u pacientů se zavažným přidruženým onemocněnim.","PeriodicalId":375534,"journal":{"name":"Dermatologie pro praxi","volume":"12 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-09-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"123595140","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"How to prevent acne fulminans sine fulminans","authors":"Z. Nevoralová","doi":"10.36290/der.2021.016","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/der.2021.016","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":375534,"journal":{"name":"Dermatologie pro praxi","volume":"310 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-09-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"127881396","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Chronické žilní onemocnění (CVD) dolních končetin patří v současné době mezi nejrozšířenější civilizační choroby a dopad na kvalitu života pacientů s touto nemocí se přirovnává k životu s hypertenzí, diabetem nebo astmatem. Ze statistik vyplývá, že CVD trápí každou druhou ženu a každého čtvrtého muže. Velká většina lidí však tento problém vůbec neřeší. Z toho důvodu dochází k progresi onemocnění až do stadia bércového vředu, který je terminálním stadiem chronické žilní insuficience. Podle posledních odhadů se bércový vřed rozvine až u 0,3–1 % dospělé populace starší 65 let. Bércový vřed žilní etiologie (VLU) je většinově provázený bolestí, silnou sekrecí z rány, masivním bakteriálním osídlením a s tím spojeným zápachem, sníženou mobilitou. To následně vede k sociální izolaci pacientů, prohloubení bolesti, zpomalení hojení a výraznému snížení kvality života. Ze sledování na naší ambulanci hojení ran vyplývá, že pacienti s žilním onemocněním, a také s už léčeným bércovým vředem, nejsou odesíláni na cévní vyšetření, ani ke konzultaci s cévním chirurgem, byť v mnoha případech včasná chirurgická intervence vede ke snížení bolestivosti v ráně, a hlavně k úplnému vyhojení rány a tím zkrácení celkové doby hojení. Klíčová slova: chronické žilní onemocnění, chronická žilní insuficience, bércový vřed žilní etiologie, patofyziologie CVD, léčba bércového vředu.
{"title":"Delaying surgical procedure in patients with venous leg ulcer leads to treatment prolongation","authors":"Júlia Černohorská","doi":"10.36290/der.2021.013","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/der.2021.013","url":null,"abstract":"Chronické žilní onemocnění (CVD) dolních končetin patří v současné době mezi nejrozšířenější civilizační choroby a dopad na kvalitu života pacientů s touto nemocí se přirovnává k životu s hypertenzí, diabetem nebo astmatem. Ze statistik vyplývá, že CVD trápí každou druhou ženu a každého čtvrtého muže. Velká většina lidí však tento problém vůbec neřeší. Z toho důvodu dochází k progresi onemocnění až do stadia bércového vředu, který je terminálním stadiem chronické žilní insuficience. Podle posledních odhadů se bércový vřed rozvine až u 0,3–1 % dospělé populace starší 65 let. Bércový vřed žilní etiologie (VLU) je většinově provázený bolestí, silnou sekrecí z rány, masivním bakteriálním osídlením a s tím spojeným zápachem, sníženou mobilitou. To následně vede k sociální izolaci pacientů, prohloubení bolesti, zpomalení hojení a výraznému snížení kvality života. Ze sledování na naší ambulanci hojení ran vyplývá, že pacienti s žilním onemocněním, a také s už léčeným bércovým vředem, nejsou odesíláni na cévní vyšetření, ani ke konzultaci s cévním chirurgem, byť v mnoha případech včasná chirurgická intervence vede ke snížení bolestivosti v ráně, a hlavně k úplnému vyhojení rány a tím zkrácení celkové doby hojení. Klíčová slova: chronické žilní onemocnění, chronická žilní insuficience, bércový vřed žilní etiologie, patofyziologie CVD, léčba bércového vředu.","PeriodicalId":375534,"journal":{"name":"Dermatologie pro praxi","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-09-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"131216231","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Current options of non-surgical treatment of melanoma in practice","authors":"Miroslav Důra","doi":"10.36290/der.2021.015","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/der.2021.015","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":375534,"journal":{"name":"Dermatologie pro praxi","volume":"93 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-09-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"122532040","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V literatuře je dobře zdokumentována souvislost mezi vznikem bulózního pemphigoidu a užíváním některých léčivých přípravků, jako jsou např. diuretika (spironolakton, furosemid) či některá neuroleptika. Toto spektrum v posledních letech rozšířila nová perorální antidiabetika typu gliptinu neboli inhibitory dipeptidylpeptidázy. Od roku 2018 byli na našem kožním oddělení hospitalizováni 4 pacienti s bulózní dermatózou současně užívající linagliptin. Tento článek má za cíl upozornit lékařskou veřejnost na možný zvýšený výskyt bulózního pemfigoidu mezi diabetiky léčenými gliptiny. Klíčová slova: puchýřnaté dermatózy, pemphigoid, linagliptin.
{"title":"Bullous pemphigoid unwanted effect new oral diabetes drugs","authors":"Petra Pochmanová","doi":"10.36290/der.2021.019","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/der.2021.019","url":null,"abstract":"V literatuře je dobře zdokumentována souvislost mezi vznikem bulózního pemphigoidu a užíváním některých léčivých přípravků, jako jsou např. diuretika (spironolakton, furosemid) či některá neuroleptika. Toto spektrum v posledních letech rozšířila nová perorální antidiabetika typu gliptinu neboli inhibitory dipeptidylpeptidázy. Od roku 2018 byli na našem kožním oddělení hospitalizováni 4 pacienti s bulózní dermatózou současně užívající linagliptin. Tento článek má za cíl upozornit lékařskou veřejnost na možný zvýšený výskyt bulózního pemfigoidu mezi diabetiky léčenými gliptiny. Klíčová slova: puchýřnaté dermatózy, pemphigoid, linagliptin.","PeriodicalId":375534,"journal":{"name":"Dermatologie pro praxi","volume":"649 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-09-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"132047161","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Kůže novorozence je pro svou stavbu a omezenou funkčnost oproti kůži dospělého jedince výrazně náchylnější k fyzikálnímu poškození, transepidermální ztrátě vody, rozvoji infekce či poruše termoregulace. Z těchto důvodů dochází u velkého procenta novorozenců ke vzniku přechodných, tzv. novorozeneckých kožních změn, se kterými se ve svých ordinacích často setkávají pediatři a dermatologové. Autoři v tomto článku popisují klinický obraz přechodných kožních změn u novorozenců, vyjadřují se i k terapii. Přechodné dermatózy je nutno odlišit od závažnějších infekčních onemocnění nebo genodermatóz. Klíčová slova: novorozenec, akrocyanóza, cutis marmorata, harlekýnská změna barvy, naevus simplex, mongolská skvrna, erythe ma toxicum neonatorum, tranzientní novorozenecká pustulózní melanóza, miliaria, milia, infantilní akropustulóza, eosinofilní pustulární folikulitida, hyperplázie mazových žláz, sukční puchýře, acne neonatorum, benigní novorozenecká cefalická pustulóza.
{"title":"Skin conditions in newborns","authors":"Jana Kopuletá, B. Pinková, H. Bučková","doi":"10.36290/der.2021.002","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/der.2021.002","url":null,"abstract":"Kůže novorozence je pro svou stavbu a omezenou funkčnost oproti kůži dospělého jedince výrazně náchylnější k fyzikálnímu poškození, transepidermální ztrátě vody, rozvoji infekce či poruše termoregulace. Z těchto důvodů dochází u velkého procenta novorozenců ke vzniku přechodných, tzv. novorozeneckých kožních změn, se kterými se ve svých ordinacích často setkávají pediatři a dermatologové. Autoři v tomto článku popisují klinický obraz přechodných kožních změn u novorozenců, vyjadřují se i k terapii. Přechodné dermatózy je nutno odlišit od závažnějších infekčních onemocnění nebo genodermatóz. Klíčová slova: novorozenec, akrocyanóza, cutis marmorata, harlekýnská změna barvy, naevus simplex, mongolská skvrna, erythe ma toxicum neonatorum, tranzientní novorozenecká pustulózní melanóza, miliaria, milia, infantilní akropustulóza, eosinofilní pustulární folikulitida, hyperplázie mazových žláz, sukční puchýře, acne neonatorum, benigní novorozenecká cefalická pustulóza.","PeriodicalId":375534,"journal":{"name":"Dermatologie pro praxi","volume":"43 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-04-06","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"128081112","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}