{"title":"Fontan circulation: \"a common univentricle heart\"","authors":"P. Antonova, T. Zatočil, D. Žáková, V. Rohn","doi":"10.36290/kar.2019.047","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.047","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48635959","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Operace vrozených srdečních vad v dospělosti jsou progresivně se rozšiřujícím podoborem kardiochirurgie. Reoperace jsou zatíženy vyšším perioperačním rizikem zejména pro srůsty v perikardu po předchozích operacích. Ve FN Motol existuje komplexní centrum pro dospělé pacienty s vrozenými srdečními vadami, kde bylo za posledních deset let provedeno celkem 289 těchto operací. Z primooperací byly nejčastěji operovanými vadami defekty septa síní a aortální chlopenní vady. Nejvíce reoperací bylo provedeno u pacientů s Fallotovou tetralogií. Více jak 15 % pacientů bylo operováno miniinvazivním způsobem (MICS). Celková mortalita i morbidita byla u našich pacientů srovnatelná s výsledky běžných kardiochirurgických operací. Klíčová slova: vrozené srdeční vady, primooperace, reoperace, defekt septa síní, Fallotova tetralogie, miniinvazivní operace.
{"title":"Operation and reoperation of congenital heart defects in adulthood","authors":"Lukáš Vlk, P. Antonova, V. Rohn","doi":"10.36290/kar.2019.052","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.052","url":null,"abstract":"Operace vrozených srdečních vad v dospělosti jsou progresivně se rozšiřujícím podoborem kardiochirurgie. Reoperace jsou zatíženy vyšším perioperačním rizikem zejména pro srůsty v perikardu po předchozích operacích. Ve FN Motol existuje komplexní centrum pro dospělé pacienty s vrozenými srdečními vadami, kde bylo za posledních deset let provedeno celkem 289 těchto operací. Z primooperací byly nejčastěji operovanými vadami defekty septa síní a aortální chlopenní vady. Nejvíce reoperací bylo provedeno u pacientů s Fallotovou tetralogií. Více jak 15 % pacientů bylo operováno miniinvazivním způsobem (MICS). Celková mortalita i morbidita byla u našich pacientů srovnatelná s výsledky běžných kardiochirurgických operací. Klíčová slova: vrozené srdeční vady, primooperace, reoperace, defekt septa síní, Fallotova tetralogie, miniinvazivní operace.","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47789766","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"The significance of risk stratification in pulmonary arterial hypertension","authors":"P. Jansa","doi":"10.36290/kar.2019.048","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.048","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70137950","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Srdeční selhání je častou komplikací dospělých pacientů s vrozenou srdeční vadou (VSV) a významně zvyšuje jejich mortalitu. Multifaktoriální etiologie srdečního selhání u VSV zahrnuje jednak morfologické nálezy patřící k jednotlivým vrozeným vadám nebo rezidua po katetrizačních a operačních výkonech, ale také dysfunkci levé nebo pravé komory v systémové nebo subpulmonální pozici. Při vyšetření nemocných se srdečním selháním je kromě konvenčních vyšetřovacích metod s výhodou provádět sériová zátěžová vyšetření a odběry NT-proBNP, které umožní sledovat progresi srdečního selhání v čase. Nejpodstatnější složkou léčby nemocných se srdečním selháním je odstranění příčin, ať už chirurgickou či katetrizační cestou, a vyvolávajících faktorů, jimiž jsou velmi často arytmie. Medikamentózní léčba založená na důkazech se vztahuje pouze k systémové levé komoře, všechna ostatní uspořádání hemodynamiky vyžadují spíše kreativní přístup založený na zkušenosti. Ultimátním řešením je transplantace srdce s velmi dobrými dlouhodobými výsledky, nicméně s vysokou mortalitou na waiting listu. Klíčová slova: srdeční selhání, systémová komora, subpulmonální komora.
{"title":"Heart failure in congenital heart disease in adults","authors":"P. Antonova, T. Zatočil, D. Žáková, V. Rohn","doi":"10.36290/kar.2019.049","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.049","url":null,"abstract":"Srdeční selhání je častou komplikací dospělých pacientů s vrozenou srdeční vadou (VSV) a významně zvyšuje jejich mortalitu. Multifaktoriální etiologie srdečního selhání u VSV zahrnuje jednak morfologické nálezy patřící k jednotlivým vrozeným vadám nebo rezidua po katetrizačních a operačních výkonech, ale také dysfunkci levé nebo pravé komory v systémové nebo subpulmonální pozici. Při vyšetření nemocných se srdečním selháním je kromě konvenčních vyšetřovacích metod s výhodou provádět sériová zátěžová vyšetření a odběry NT-proBNP, které umožní sledovat progresi srdečního selhání v čase. Nejpodstatnější složkou léčby nemocných se srdečním selháním je odstranění příčin, ať už chirurgickou či katetrizační cestou, a vyvolávajících faktorů, jimiž jsou velmi často arytmie. Medikamentózní léčba založená na důkazech se vztahuje pouze k systémové levé komoře, všechna ostatní uspořádání hemodynamiky vyžadují spíše kreativní přístup založený na zkušenosti. Ultimátním řešením je transplantace srdce s velmi dobrými dlouhodobými výsledky, nicméně s vysokou mortalitou na waiting listu. Klíčová slova: srdeční selhání, systémová komora, subpulmonální komora.","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48004883","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Trombus v levé komoře srdeční představuje vysoké riziko trombembolie. Diagnostika tohoto nálezu může být i zcela náhodná, opírá se především o echokardiografii. Klíčová je následná volba léčebné strategie, jejímž úkolem je toto riziko eliminovat. V následujících kazuistických sděleních jsou popsány dva případy, kdy agresivita zvolené léčebné strategie nekorelovala s kýženým efektem na riziko trombembolie. Klíčová slova: trombus levé komory, transtorakální echokardiografie, trombembolie, antikoagulační léčba.
{"title":"Optimum treatment strategies for a recent left ventricular thrombus","authors":"Tomáš Gistinger, K. Zeman, Ivo Pavlas","doi":"10.36290/kar.2019.006","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.006","url":null,"abstract":"Trombus v levé komoře srdeční představuje vysoké riziko trombembolie. Diagnostika tohoto nálezu může být i zcela náhodná, opírá se především o echokardiografii. Klíčová je následná volba léčebné strategie, jejímž úkolem je toto riziko eliminovat. V následujících kazuistických sděleních jsou popsány dva případy, kdy agresivita zvolené léčebné strategie nekorelovala s kýženým efektem na riziko trombembolie. Klíčová slova: trombus levé komory, transtorakální echokardiografie, trombembolie, antikoagulační léčba.","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70134677","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
D. Richter, M. Táborský, M. Fedorco, D. Vindiš, J. Václavík, E. Kociánová, M. Lazárová, J. Ostřanský, M. Sluka, R. Nykl, M. Špaček, Rostislav Stříbrný
{"title":"Renal denervation in the treatment of resistant hypertension: a new dawn?","authors":"D. Richter, M. Táborský, M. Fedorco, D. Vindiš, J. Václavík, E. Kociánová, M. Lazárová, J. Ostřanský, M. Sluka, R. Nykl, M. Špaček, Rostislav Stříbrný","doi":"10.36290/kar.2019.036","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.036","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70137548","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Sekundární trikuspidální regurgitace (TR) u nemocných s chlopenními vadami levého srdce je nejčastější příčinou trikuspidální insuficience. Při významných mitrálních a aortálních vadách se rozvíjí postkapilární plicní hypertenze a tlakové přetížení pravé komory způsobuje dilataci pravé komory, dilataci trikuspidálního anulu a vznik sekundární TR. Echokardiografie je základní metodou k posouzení etiologie a ke kvantifikaci TR. Umožňuje také měření dilatace anulu, napínání (tetheringu) cípů, velikosti a funkce pravé komory. Magnetická rezonance srdce (CMR) je zlatým standardem při volumetrii a hodnocení systolické funkce pravé komory. Trojrozměrná echokardiografie a MSCT srdce vykazují dobrou korelaci s měřením pravé komory pomocí CMR. Sekundární TR je závažné a progredující onemocnění. Pokud není řešeno, vede k pravostrannému srdečnímu selhání s ireverzibilním postižením pravé komory. Chirurgická léčba TR redukční anuloplastikou pomocí anuloplastického prstence je proto indikována v době operace levostranné vady nejen při významné TR, ale i u nemocných s dilatací anulu a lehčí TR. Izolovaná TR rozvíjející se pozdně po operaci levostranné vady má závažnou prognózu a vyšší operační mortalitu. Indikací k reoperaci izolované sekundární TR je rozvoj symptomů, progrese dilatace nebo počínající dysfunkce pravé komory. Začíná se rozvíjet také katetrizační léčba TR, která využívá zařízení zlepšující koaptaci cípů nebo perkutánní způsoby anuloplastiky chlopně. Klíčová slova: trikuspidální regurgitace, chlopenní vady, echokardiografie, trikuspidální chlopeň, operace.
{"title":"Secondary tricuspid regurgitation associated with left-sided valvular disease","authors":"Z. Hlubocká, G. Dostálová","doi":"10.36290/kar.2018.028","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2018.028","url":null,"abstract":"Sekundární trikuspidální regurgitace (TR) u nemocných s chlopenními vadami levého srdce je nejčastější příčinou trikuspidální insuficience. Při významných mitrálních a aortálních vadách se rozvíjí postkapilární plicní hypertenze a tlakové přetížení pravé komory způsobuje dilataci pravé komory, dilataci trikuspidálního anulu a vznik sekundární TR. Echokardiografie je základní metodou k posouzení etiologie a ke kvantifikaci TR. Umožňuje také měření dilatace anulu, napínání (tetheringu) cípů, velikosti a funkce pravé komory. Magnetická rezonance srdce (CMR) je zlatým standardem při volumetrii a hodnocení systolické funkce pravé komory. Trojrozměrná echokardiografie a MSCT srdce vykazují dobrou korelaci s měřením pravé komory pomocí CMR. Sekundární TR je závažné a progredující onemocnění. Pokud není řešeno, vede k pravostrannému srdečnímu selhání s ireverzibilním postižením pravé komory. Chirurgická léčba TR redukční anuloplastikou pomocí anuloplastického prstence je proto indikována v době operace levostranné vady nejen při významné TR, ale i u nemocných s dilatací anulu a lehčí TR. Izolovaná TR rozvíjející se pozdně po operaci levostranné vady má závažnou prognózu a vyšší operační mortalitu. Indikací k reoperaci izolované sekundární TR je rozvoj symptomů, progrese dilatace nebo počínající dysfunkce pravé komory. Začíná se rozvíjet také katetrizační léčba TR, která využívá zařízení zlepšující koaptaci cípů nebo perkutánní způsoby anuloplastiky chlopně. Klíčová slova: trikuspidální regurgitace, chlopenní vady, echokardiografie, trikuspidální chlopeň, operace.","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47757922","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Riziko těhotenství a porodu se u pacientek s vrozenou srdeční vadou (VSV) může velmi lišit. Nízké riziko mají obecně ženy ve funkční třídě NYHA I a II, s maximální spotřebou O2 nad 25–30 ml/kg/min, s jednoduchými VSV po korekci bez reziduálních nálezů, s málo významnými chlopenními regurgitacemi, dobře funkčními biologickými protézami a plastikovanými vlastními chlopněmi nebo s malou zkratovou vadou bez plicní hypertenze. Vysoké riziko mají ženy ve funkční třídě NYHA III a IV, ženy s významnými stenotickými vadami, s mechanickými chlopenními protézami, cyanotické VSV se saturací pod 90 %, ženy s fontanovskou cirkulací nebo systémovou pravou komorou a ženy s plicní hypertenzí. U Eisenmengerova syndromu je těhotenství kontraindikované. Riziko disekce nebo ruptury aorty existuje u Marfanova syndromu s rozměrem aorty nad 40 mm a u Turnerova syndromu s rozměrem aorty nad 20–25 mm/m2 tělesného povrchu. Jsou uvedeny modifikované třídy mateřského rizika podle WHO a posledních guidelines. Je uvedeno riziko užívání jednotlivých léků a provádění výkonů v těhotenství a postup při nutnosti antikoagulační léčby v těhotenství. Klíčová slova: těhotenství u vrozených srdečních vad, antikoagulační léčba v těhotenství, rizikové těhotenství, léky v těhotenství, plicní hypertenze, dilatace aorty.
{"title":"Pregnancy in women with congenital heart disease","authors":"J. Popelová","doi":"10.36290/kar.2019.051","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.051","url":null,"abstract":"Riziko těhotenství a porodu se u pacientek s vrozenou srdeční vadou (VSV) může velmi lišit. Nízké riziko mají obecně ženy ve funkční třídě NYHA I a II, s maximální spotřebou O2 nad 25–30 ml/kg/min, s jednoduchými VSV po korekci bez reziduálních nálezů, s málo významnými chlopenními regurgitacemi, dobře funkčními biologickými protézami a plastikovanými vlastními chlopněmi nebo s malou zkratovou vadou bez plicní hypertenze. Vysoké riziko mají ženy ve funkční třídě NYHA III a IV, ženy s významnými stenotickými vadami, s mechanickými chlopenními protézami, cyanotické VSV se saturací pod 90 %, ženy s fontanovskou cirkulací nebo systémovou pravou komorou a ženy s plicní hypertenzí. U Eisenmengerova syndromu je těhotenství kontraindikované. Riziko disekce nebo ruptury aorty existuje u Marfanova syndromu s rozměrem aorty nad 40 mm a u Turnerova syndromu s rozměrem aorty nad 20–25 mm/m2 tělesného povrchu. Jsou uvedeny modifikované třídy mateřského rizika podle WHO a posledních guidelines. Je uvedeno riziko užívání jednotlivých léků a provádění výkonů v těhotenství a postup při nutnosti antikoagulační léčby v těhotenství. Klíčová slova: těhotenství u vrozených srdečních vad, antikoagulační léčba v těhotenství, rizikové těhotenství, léky v těhotenství, plicní hypertenze, dilatace aorty.","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70138177","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
D. Žáková, T. Zatočil, O. Pokorná, P. Malík, J. Ničovský, J. Ondrášek, P. Antonova, J. Černý, P. Nemec
Daniela Žáková1, 2, Tomáš Zatočil2, 4, Olga Pokorná1, 2, Petr Malík1, 2, Jiří Ničovský1, 2, Jiří Ondrášek1, 2, Petra Antonová3, Jan Černý1, 2, Petr Němec1, 2 1Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno 2Centrum komplexní péče o vrozené srdeční vady v dospělosti, Brno 3Centrum pro dospělé s vrozenou srdeční vadou, Klinika kardiovaskulární chirurgie FN Motol, Praha 4Interní kardiologická klinika Fakultní nemocnice, Brno
{"title":"Coarctation of the aorta in adults","authors":"D. Žáková, T. Zatočil, O. Pokorná, P. Malík, J. Ničovský, J. Ondrášek, P. Antonova, J. Černý, P. Nemec","doi":"10.36290/kar.2019.043","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.043","url":null,"abstract":"Daniela Žáková1, 2, Tomáš Zatočil2, 4, Olga Pokorná1, 2, Petr Malík1, 2, Jiří Ničovský1, 2, Jiří Ondrášek1, 2, Petra Antonová3, Jan Černý1, 2, Petr Němec1, 2 1Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno 2Centrum komplexní péče o vrozené srdeční vady v dospělosti, Brno 3Centrum pro dospělé s vrozenou srdeční vadou, Klinika kardiovaskulární chirurgie FN Motol, Praha 4Interní kardiologická klinika Fakultní nemocnice, Brno","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70137558","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"The issue of anticoagulation from a nephrologist's perspective","authors":"J. Vachek, A. Maříková, V. Tesar","doi":"10.36290/kar.2019.034","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/kar.2019.034","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39081,"journal":{"name":"Intervencni a Akutni Kardiologie","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-11-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70137835","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：