Účel – Jednou z činností Národního filmového archivu je pořizování, dlouhodobé uchovávání a badatelské zpřístupňování záznamů rozhovorů orální historie. Cílem tohoto odborného článku bylo provést konceptualizaci tohoto typu dokumentu v rámci celého jeho životního cyklu za účelem vytvoření specifického popisného modelu. Ten se stal základem pro nový katalogizační systém orální historie. Design / metodologie / přístup – Katalogizační systém orální historie vznikl zpřesněním dosavadní popisné praxe. Tento proces zahrnoval analýzu mezinárodních standardů, přiřazení stávajících skupin údajů k daným úrovním popisu a formalizaci do metadatových elementů. Základní metodou byla konceptuální analýza záznamu rozhovoru jako specifického typu dokumentu, na který lze pohlížet nejen jako na archiválii (záznam události), ale také jako na dílo ve smyslu entity bibliografického popisu. Výsledky – Hlavním výstupem je vytvoření konceptuálního modelu pro popis specifického typu zvukového díla a navazující metadatové specifikace, které jsou určeny pro podrobnou katalogizaci rozhovorů orální historie a jejich propojování se souvisejícími entitami a jsou základem pro nový katalogizační systém. Druhým výstupem je navazující veřejná databáze umožňující podrobnější vyhledávání zejména prostřednictvím předmětových hesel. Uživatelsky je tak mnohem vstřícnější než archivní pomůcky pouze ve formě statických soupisů. Originalita / hodnota – Článek předkládá poznatky o procesu vytváření metadatové specifikace, která je svou mírou podrobnosti a komplexity unikátní v českém i mezinárodním prostředí. Studie navazuje na dříve publikovaný text věnovaný vytvoření specializovaných hesel pro popis obsahu orálně historických rozhovorů – v tomto článku jsou předmětová hesla pojednána z hlediska praktického využití v novém katalogizačním systému orální historie. Metadatová specifikace a pravidla katalogizace mohou být inspirativní nejen pro úzce zaměřené kolekce rozhovorů orální historie, ale konceptuálně také pro další sbírky podobného obsahu.
{"title":"Zpracování orálně historických rozhovorů v novém katalogizačním systému Národního filmového archivu","authors":"Marie Barešová, Ladislav Cubr","doi":"10.5817/proin2024-36915","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/proin2024-36915","url":null,"abstract":"Účel – Jednou z činností Národního filmového archivu je pořizování, dlouhodobé uchovávání a badatelské zpřístupňování záznamů rozhovorů orální historie. Cílem tohoto odborného článku bylo provést konceptualizaci tohoto typu dokumentu v rámci celého jeho životního cyklu za účelem vytvoření specifického popisného modelu. Ten se stal základem pro nový katalogizační systém orální historie.\u0000Design / metodologie / přístup – Katalogizační systém orální historie vznikl zpřesněním dosavadní popisné praxe. Tento proces zahrnoval analýzu mezinárodních standardů, přiřazení stávajících skupin údajů k daným úrovním popisu a formalizaci do metadatových elementů. Základní metodou byla konceptuální analýza záznamu rozhovoru jako specifického typu dokumentu, na který lze pohlížet nejen jako na archiválii (záznam události), ale také jako na dílo ve smyslu entity bibliografického popisu.\u0000Výsledky – Hlavním výstupem je vytvoření konceptuálního modelu pro popis specifického typu zvukového díla a navazující metadatové specifikace, které jsou určeny pro podrobnou katalogizaci rozhovorů orální historie a jejich propojování se souvisejícími entitami a jsou základem pro nový katalogizační systém. Druhým výstupem je navazující veřejná databáze umožňující podrobnější vyhledávání zejména prostřednictvím předmětových hesel. Uživatelsky je tak mnohem vstřícnější než archivní pomůcky pouze ve formě statických soupisů.\u0000Originalita / hodnota – Článek předkládá poznatky o procesu vytváření metadatové specifikace, která je svou mírou podrobnosti a komplexity unikátní v českém i mezinárodním prostředí. Studie navazuje na dříve publikovaný text věnovaný vytvoření specializovaných hesel pro popis obsahu orálně historických rozhovorů – v tomto článku jsou předmětová hesla pojednána z hlediska praktického využití v novém katalogizačním systému orální historie. Metadatová specifikace a pravidla katalogizace mohou být inspirativní nejen pro úzce zaměřené kolekce rozhovorů orální historie, ale konceptuálně také pro další sbírky podobného obsahu.","PeriodicalId":476835,"journal":{"name":"ProInflow","volume":"38 10","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"138949799","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Účel – Tento odborný článek popisuje možnosti využití pomocného softwaru za účelem efektivní tvorby obrazových datových sad z dokumentů digitální knihovny. Popisovaný software, kromě běžných způsobů práce s daty, využívá prvky strojového učení, které mají potenciál jak práci anotátorů usnadnit, tak také změnit anotační praktiky. Zároveň je kladen důraz na jednoduchost a otevřenost celého procesu. Cílem je na tyto prvky upozornit pomocí praktických ukázek. Design / metodologie / přístup – Po úvodní části jsou představeny možnosti výběru a separace dat z dokumentů digitální knihovny. Zároveň je poukázáno na limity těchto přístupů. Na základě těchto poznatků jsou poté zkoumány možné přístupy a využití pomocného softwaru za účelem tyto limity překonat. Metody jsou popisovány na základě praktického využití softwaru při anotačním procesu. Validace prvků strojového učení je provedena mimo jiné vizualizační technikou Class Activation Mapping a pomocí metriky F-score. Výsledky – Popisované přístupy a využití pomocného softwaru s prvky strojového učení se ukázalo jako velmi přínosné. Software nejen práci anotátorů ulehčuje, ale zároveň značným způsobem urychluje a zpřesňuje. Za velké pozitivum lze považovat univerzálnost testovaného modelu strojového učení, která umožňuje rozšířit anotační procesy za zprvu předpokládané využití, a dává tedy prostor pro další výzkum v této oblasti. Originalita / hodnota – Odborný článek poukazuje na možné přístupy využití pomocného softwaru, usnadňující tvorbu obrazových datových sad u dokumentů s omezeným množstvím identifikátorů, jako je například digitální knihovna, a to bez potřeby komerčních nástrojů. Dále ukazuje praktické příklady, jak lze pomocí strojového učení tyto procesy zefektivnit. Podstatné jsou také příklady možností univerzálního využití těchto procesů.
目的--本技术论文介绍了使用辅助软件从数字图书馆文档中高效创建图像数据集的可能性。除传统的数据处理方式外，本文介绍的软件还使用了机器学习功能，这些功能既有可能促进注释者的工作，也有可能改变注释实践。与此同时，软件还强调了整个过程的简单性和开放性。目的是通过实际例子来突出这些要素。设计/方法/途径 - 在导言部分之后，介绍了从数字图书馆文档中选择和分离数据的可能性。同时，也指出了这些方法的局限性。在此基础上，探讨了克服这些局限性的可行方法和辅助软件的使用。根据软件在标注过程中的实际使用情况，对这些方法进行了描述。除其他外，还使用了可视化技术 "类激活映射 "和 F 分数指标对机器学习特征进行验证。结果--事实证明，所述方法和使用具有机器学习功能的辅助软件非常有益。该软件不仅简化了注释者的工作，而且大大提高了速度和准确性。经测试的机器学习模型的多功能性可被视为一个巨大的积极因素，它允许将注释过程扩展到最初假设的用途之外，从而为这一领域的进一步研究提供了空间。独创性/价值--该技术论文强调了使用辅助软件的可行方法，以方便为数字图书馆等标识符数量有限的文件创建图像数据集，而无需使用商业工具。它还举例说明了如何利用机器学习提高这些流程的效率。此外，还提供了如何普遍使用这些流程的实例。
{"title":"Pomocný software na tvorbu obrazových datových sad v digitální knihovně s využitím strojového učení","authors":"Filip Jebavý","doi":"10.5817/proin2023-36869","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/proin2023-36869","url":null,"abstract":"Účel – Tento odborný článek popisuje možnosti využití pomocného softwaru za účelem efektivní tvorby obrazových datových sad z dokumentů digitální knihovny. Popisovaný software, kromě běžných způsobů práce s daty, využívá prvky strojového učení, které mají potenciál jak práci anotátorů usnadnit, tak také změnit anotační praktiky. Zároveň je kladen důraz na jednoduchost a otevřenost celého procesu. Cílem je na tyto prvky upozornit pomocí praktických ukázek. Design / metodologie / přístup – Po úvodní části jsou představeny možnosti výběru a separace dat z dokumentů digitální knihovny. Zároveň je poukázáno na limity těchto přístupů. Na základě těchto poznatků jsou poté zkoumány možné přístupy a využití pomocného softwaru za účelem tyto limity překonat. Metody jsou popisovány na základě praktického využití softwaru při anotačním procesu. Validace prvků strojového učení je provedena mimo jiné vizualizační technikou Class Activation Mapping a pomocí metriky F-score. Výsledky – Popisované přístupy a využití pomocného softwaru s prvky strojového učení se ukázalo jako velmi přínosné. Software nejen práci anotátorů ulehčuje, ale zároveň značným způsobem urychluje a zpřesňuje. Za velké pozitivum lze považovat univerzálnost testovaného modelu strojového učení, která umožňuje rozšířit anotační procesy za zprvu předpokládané využití, a dává tedy prostor pro další výzkum v této oblasti. Originalita / hodnota – Odborný článek poukazuje na možné přístupy využití pomocného softwaru, usnadňující tvorbu obrazových datových sad u dokumentů s omezeným množstvím identifikátorů, jako je například digitální knihovna, a to bez potřeby komerčních nástrojů. Dále ukazuje praktické příklady, jak lze pomocí strojového učení tyto procesy zefektivnit. Podstatné jsou také příklady možností univerzálního využití těchto procesů.","PeriodicalId":476835,"journal":{"name":"ProInflow","volume":"3 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-10-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135929853","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Účel – Předkládaný odborný článek představuje okolnosti vzniku a vývoje specializované databáze shromažďující informace o osobách a subjektech, které se podílely na obchodu a distribuci historických zvukových nosičů a obecně na rozvoji raného zvukového průmyslu v českých zemích. Odborný článek sleduje linii celého procesu vzniku uvedené databáze od pilotních výzkumů historických zvukových dokumentů v Národním muzeu přes mapování souvisejících archivních materiálů až po vznik prezentační webové platformy jako „vedlejšího produktu“ celého výzkumu. Design / metodologie / přístup – Předkládaný text je případovou studií popisující a analyzující vznik a vývoj specializované tematické databáze, která představuje její základní funkce a datovou strukturu. Příspěvek ukazuje, jak byla databáze modelována na digitálních objektech, datech a metadatech získaných primárně ze sbírek Národního muzea, doplněných o materiály z fondů dalších českých paměťových institucí a soukromých sbírek. Výsledky – Předkládaný text prezentuje praktické aspekty vývoje specializované databáze, vybraná omezení práce s různými typy historických pramenů (včetně zvukových dokumentů) a jejich digitálního zpřístupnění. Originalita / hodnota – Příspěvek ukazuje, že tvorba specializované tematické databáze byla jedinou cestou ke sjednocení a vzájemnému provázání dříve fragmentovaných a torzovitých archivních materiálů, zvukových záznamů a dalších produktů raného zvukového průmyslu. Vznikající specializovaná databáze má dle autorů i budoucí potenciál pro zhodnocení tématu v mezinárodním kontextu (středoevropské i transatlantické vazby raného zvukového průmyslu).
{"title":"Prodejci zvuku online: vznik a vývoj databáze zaměřené na osobnosti raného zvukového průmyslu v českých zemích","authors":"Michal Studničný, Martin Mejzr, Filip Šír","doi":"10.5817/proin2023-36926","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/proin2023-36926","url":null,"abstract":"Účel – Předkládaný odborný článek představuje okolnosti vzniku a vývoje specializované databáze shromažďující informace o osobách a subjektech, které se podílely na obchodu a distribuci historických zvukových nosičů a obecně na rozvoji raného zvukového průmyslu v českých zemích. Odborný článek sleduje linii celého procesu vzniku uvedené databáze od pilotních výzkumů historických zvukových dokumentů v Národním muzeu přes mapování souvisejících archivních materiálů až po vznik prezentační webové platformy jako „vedlejšího produktu“ celého výzkumu. Design / metodologie / přístup – Předkládaný text je případovou studií popisující a analyzující vznik a vývoj specializované tematické databáze, která představuje její základní funkce a datovou strukturu. Příspěvek ukazuje, jak byla databáze modelována na digitálních objektech, datech a metadatech získaných primárně ze sbírek Národního muzea, doplněných o materiály z fondů dalších českých paměťových institucí a soukromých sbírek. Výsledky – Předkládaný text prezentuje praktické aspekty vývoje specializované databáze, vybraná omezení práce s různými typy historických pramenů (včetně zvukových dokumentů) a jejich digitálního zpřístupnění. Originalita / hodnota – Příspěvek ukazuje, že tvorba specializované tematické databáze byla jedinou cestou ke sjednocení a vzájemnému provázání dříve fragmentovaných a torzovitých archivních materiálů, zvukových záznamů a dalších produktů raného zvukového průmyslu. Vznikající specializovaná databáze má dle autorů i budoucí potenciál pro zhodnocení tématu v mezinárodním kontextu (středoevropské i transatlantické vazby raného zvukového průmyslu).","PeriodicalId":476835,"journal":{"name":"ProInflow","volume":"37 ","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-10-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135928938","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Účel – Článek je přehledem literatury v oblasti kvality knihovních služeb. Cílem přehledu je identifikovat oblasti kvality služeb, které jsou předmětem současného výzkumu ve světě, tzv. dimenze kvality služeb. Příspěvek současně shrnuje a popisuje přístupy a nástroje používané pro měření kvality služeb v knihovnách. Přehled věnuje pozornost významnému vztahu mezi kvalitou služeb, spokojeností a loajalitou uživatelů. Design / metodologie / přístup – Výběr relevantní literatury pro přehledový článek proběhl na základě rešerše v multioborové bibliografické a citační databázi Web of Science. Z prvotně vyhledaného souboru publikací (n=149) bylo vybráno a kriticky pročteno 14 recenzovaných časopiseckých příspěvků v anglickém jazyce z let 2018–2022. Článek je koncipovaný jako narativní přehled, který popisuje a sumarizuje poznatky získané dosavadními výzkumy v oblasti kvality knihovních služeb a hodnotí jejich závěry. Výsledky – Ve středu zájmu současného výzkumu kvality knihovních služeb dominuje hodnocení zaměstnanců knihovny, knihovních fondů a jejich přístupnosti, a také prostorů a vybavení knihovny. Klíčovou dimenzí kvality služeb jsou zaměstnanci knihovny, kteří mají významný vliv na spokojenost a také loajalitu uživatelů. Nejčastěji používaným nástrojem pro měření kvality služeb v knihovnách je model LibQUAL a SERVQUAL, používá se přístup komplexního řízení kvality, Net Promoter Score nebo škála pro hodnocení spokojenosti uživatelů veřejných knihoven. Výzkum v oblasti kvality služeb se uplatňuje především v akademických knihovnách, ve veřejných knihovnách v menší míře. V metodologii dominuje kvantitativní design výzkumu. Originalita / hodnota – Přehled shrnuje aktuální poznatky z oblasti měření kvality služeb v knihovnách, představuje stěžejní dimenze kvality služeb a metodologické nástroje používané v této oblasti. Článek přispívá k orientaci ve struktuře výzkumného tématu zaměřeného na hodnocení kvality knihovních služeb a otevírá toto téma českým čtenářům.
目的--本文回顾了图书馆服务质量领域的文献。综述的目的是确定目前世界各地研究的服务质量领域，即所谓的服务质量维度。本文还总结并介绍了用于衡量图书馆服务质量的方法和工具。综述关注了服务质量、用户满意度和用户忠诚度之间的重要关系。设计/方法/途径--本综述文章的相关文献选择基于对 Web of Science 多学科书目和引文数据库的搜索。从检索到的初始出版物集（n=149）中，选择了 14 篇 2018-2022 年的同行评审英文期刊论文，并进行了严格的阅读。 文章设计为叙事性综述，描述和总结了图书馆服务质量领域以往的研究成果，并对其结论进行了评价。结果--当前图书馆服务质量研究的重点主要集中在对图书馆工作人员、图书馆藏书及其可获取性、图书馆设施和设备的评价上。图书馆工作人员是服务质量的一个关键维度，对用户满意度和用户忠诚度有重大影响。LibQUAL 模型和 SERVQUAL 模型是衡量图书馆服务质量最常用的工具，此外还有综合质量管理方法、净促进者得分或公共图书馆用户满意度量表等。服务质量研究主要应用于学术图书馆，其次是公共图书馆。研究方法以定量研究设计为主。原创性/价值--这篇综述总结了当前图书馆服务质量测量领域的知识，介绍了服务质量的核心维度和该领域使用的方法工具。文章有助于确定以图书馆服务质量评估为重点的研究课题的结构方向，并向捷克读者开放这一课题。
{"title":"Oblasti kvality knihovních služeb a nástroje pro jejich hodnocení: přehled literatury","authors":"Pavlína Kolínová","doi":"10.5817/proin2023-36891","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/proin2023-36891","url":null,"abstract":"Účel – Článek je přehledem literatury v oblasti kvality knihovních služeb. Cílem přehledu je identifikovat oblasti kvality služeb, které jsou předmětem současného výzkumu ve světě, tzv. dimenze kvality služeb. Příspěvek současně shrnuje a popisuje přístupy a nástroje používané pro měření kvality služeb v knihovnách. Přehled věnuje pozornost významnému vztahu mezi kvalitou služeb, spokojeností a loajalitou uživatelů. Design / metodologie / přístup – Výběr relevantní literatury pro přehledový článek proběhl na základě rešerše v multioborové bibliografické a citační databázi Web of Science. Z prvotně vyhledaného souboru publikací (n=149) bylo vybráno a kriticky pročteno 14 recenzovaných časopiseckých příspěvků v anglickém jazyce z let 2018–2022. Článek je koncipovaný jako narativní přehled, který popisuje a sumarizuje poznatky získané dosavadními výzkumy v oblasti kvality knihovních služeb a hodnotí jejich závěry. Výsledky – Ve středu zájmu současného výzkumu kvality knihovních služeb dominuje hodnocení zaměstnanců knihovny, knihovních fondů a jejich přístupnosti, a také prostorů a vybavení knihovny. Klíčovou dimenzí kvality služeb jsou zaměstnanci knihovny, kteří mají významný vliv na spokojenost a také loajalitu uživatelů. Nejčastěji používaným nástrojem pro měření kvality služeb v knihovnách je model LibQUAL a SERVQUAL, používá se přístup komplexního řízení kvality, Net Promoter Score nebo škála pro hodnocení spokojenosti uživatelů veřejných knihoven. Výzkum v oblasti kvality služeb se uplatňuje především v akademických knihovnách, ve veřejných knihovnách v menší míře. V metodologii dominuje kvantitativní design výzkumu. Originalita / hodnota – Přehled shrnuje aktuální poznatky z oblasti měření kvality služeb v knihovnách, představuje stěžejní dimenze kvality služeb a metodologické nástroje používané v této oblasti. Článek přispívá k orientaci ve struktuře výzkumného tématu zaměřeného na hodnocení kvality knihovních služeb a otevírá toto téma českým čtenářům.","PeriodicalId":476835,"journal":{"name":"ProInflow","volume":"60 ","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-10-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135928121","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Účel – Článek shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na pořizování a využívání elektronických knih, čtenářské chování a na vnímanou hodnotu elektronických knih. Výzkumná studie navazuje na sérii dotazníkových šetření mezi registrovanými čtenáři Městské knihovny v Praze a umožňuje srovnat situaci v post-pandemickém roce 2022 s předchozími lety. Design / metodologie / přístup – Průzkum proběhl formou online kvantitativního dotazníkového šetření (CAWI). Dotazníkového šetření realizovaného v roce 2022 se účastnilo 1156 respondentů. Výsledky – Většina respondentů stále preferuje tištěné knihy a míra využívanosti elektronických knih zůstává přibližně na stejných hodnotách jako v předešlém roce. Zjištěná ochota platit za služby stažení a půjčení e-knih naznačuje, že veřejné knihovny, které se specializují na poskytování digitální literatury, často mají v konkurenci s komerčními službami, které nabízejí kulturní produkty a služby, svou vlastní vnímanou hodnotu. Tato vnímaná hodnota umožňuje knihovnám kvantifikovat sociální přínosy těchto relativně nových služeb. Originalita / hodnota – Článek představuje výsledky originálního výzkumu. Předkládané výsledky umožní další rozvoj elektronických knih a knihovních služeb na nich postavených.
{"title":"Elektronické knihy v Městské knihovně v Praze: povědomí, čtenářské preference a vnímaná hodnota služeb","authors":"Pavel Černý","doi":"10.5817/proin2023-36820","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/proin2023-36820","url":null,"abstract":"Účel – Článek shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na pořizování a využívání elektronických knih, čtenářské chování a na vnímanou hodnotu elektronických knih. Výzkumná studie navazuje na sérii dotazníkových šetření mezi registrovanými čtenáři Městské knihovny v Praze a umožňuje srovnat situaci v post-pandemickém roce 2022 s předchozími lety. Design / metodologie / přístup – Průzkum proběhl formou online kvantitativního dotazníkového šetření (CAWI). Dotazníkového šetření realizovaného v roce 2022 se účastnilo 1156 respondentů. Výsledky – Většina respondentů stále preferuje tištěné knihy a míra využívanosti elektronických knih zůstává přibližně na stejných hodnotách jako v předešlém roce. Zjištěná ochota platit za služby stažení a půjčení e-knih naznačuje, že veřejné knihovny, které se specializují na poskytování digitální literatury, často mají v konkurenci s komerčními službami, které nabízejí kulturní produkty a služby, svou vlastní vnímanou hodnotu. Tato vnímaná hodnota umožňuje knihovnám kvantifikovat sociální přínosy těchto relativně nových služeb. Originalita / hodnota – Článek představuje výsledky originálního výzkumu. Předkládané výsledky umožní další rozvoj elektronických knih a knihovních služeb na nich postavených.","PeriodicalId":476835,"journal":{"name":"ProInflow","volume":"77 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-10-05","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134975885","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Iva Zadražilová, Martin Krčál, Kristýna Juránková, Veronika Kašpárková, Zuzana Komůrková, Jitka Matušková, Michal Škop
Účel – Předkládaná výzkumná studie se prezentuje výsledky zjišťování informačních potřeb uživatelů Moravské zemské knihovny. Realizace uživatelských výzkumů je pro knihovnu potřebná zejména kvůli získání aktuálních informací o uživatelských preferencích a postojích. Cílem této studie bylo zjistit, jak stávající uživatelé MZK vnímají nabídku služeb, jak je využívají a jaké služby by uvítali. Výsledky budou využity při nastavení propagace a zlepšování kvality služeb. Design / metodologie / přístup – Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu v podobě focus group (ohniskové skupiny). Celkem proběhly tři tyto ohniskové skupiny s uživateli MZK. Do nich byli vybráni zástupci tří početných uživatelských skupin (studenti, pracující a senioři). Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Výsledky – Výzkum ukázal, že uživatelé navštěvují MZK především kvůli široké nabídce odborných zdrojů, která není jinde ve městě dostupná. Preferují klidné a tiché prostory, zároveň chtějí mít i prostor pro vzájemné setkávání. Velmi pozitivně je vnímána budova knihovny a interiér. Kritizována byla kavárna, nedostatečná nabídka jídla a nápojů v knihovně a také omezený prostor pro konzumaci jídla a pití. Ohledně využití zdrojů se ukázalo, že uživatelé neznají všechny elektronické informační zdroje, které MZK nabízí. Sporným bodem je i vstup do budovy pouze pro registrované uživatele. Akce knihovny nejsou pro návštěvu knihovny tím hlavním důvodem. Originalita / hodnota – Výzkumy uživatelských potřeb nejsou realizovány tak často a pokud ano, knihovny většinou rozesílají dotazníky, ze kterých získávají data kvantitativního charakteru. Výzkum realizovaný prostřednictvím focus group je v našich podmínkách ojedinělý, přitom je pomocí této metody možné získat hlubší porozumění a informace, které by jinak zůstaly skryty. Tento výzkum může být tedy inspirací i pro další knihovny.
{"title":"Výzkum uživatelských potřeb v Moravské zemské knihovně","authors":"Iva Zadražilová, Martin Krčál, Kristýna Juránková, Veronika Kašpárková, Zuzana Komůrková, Jitka Matušková, Michal Škop","doi":"10.5817/proin2023-34999","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/proin2023-34999","url":null,"abstract":"Účel – Předkládaná výzkumná studie se prezentuje výsledky zjišťování informačních potřeb uživatelů Moravské zemské knihovny. Realizace uživatelských výzkumů je pro knihovnu potřebná zejména kvůli získání aktuálních informací o uživatelských preferencích a postojích. Cílem této studie bylo zjistit, jak stávající uživatelé MZK vnímají nabídku služeb, jak je využívají a jaké služby by uvítali. Výsledky budou využity při nastavení propagace a zlepšování kvality služeb. Design / metodologie / přístup – Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu v podobě focus group (ohniskové skupiny). Celkem proběhly tři tyto ohniskové skupiny s uživateli MZK. Do nich byli vybráni zástupci tří početných uživatelských skupin (studenti, pracující a senioři). Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Výsledky – Výzkum ukázal, že uživatelé navštěvují MZK především kvůli široké nabídce odborných zdrojů, která není jinde ve městě dostupná. Preferují klidné a tiché prostory, zároveň chtějí mít i prostor pro vzájemné setkávání. Velmi pozitivně je vnímána budova knihovny a interiér. Kritizována byla kavárna, nedostatečná nabídka jídla a nápojů v knihovně a také omezený prostor pro konzumaci jídla a pití. Ohledně využití zdrojů se ukázalo, že uživatelé neznají všechny elektronické informační zdroje, které MZK nabízí. Sporným bodem je i vstup do budovy pouze pro registrované uživatele. Akce knihovny nejsou pro návštěvu knihovny tím hlavním důvodem. Originalita / hodnota – Výzkumy uživatelských potřeb nejsou realizovány tak často a pokud ano, knihovny většinou rozesílají dotazníky, ze kterých získávají data kvantitativního charakteru. Výzkum realizovaný prostřednictvím focus group je v našich podmínkách ojedinělý, přitom je pomocí této metody možné získat hlubší porozumění a informace, které by jinak zůstaly skryty. Tento výzkum může být tedy inspirací i pro další knihovny.","PeriodicalId":476835,"journal":{"name":"ProInflow","volume":"62 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-09-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136099569","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：