The paper informs about new archaeological sites in the district of Znojmo, which were discovered by the Znojmo department of the Institute of Archaeological Heritage in Brno within aerial survey in 2011–2015. Aerial activities conducted during these years were focused on exploration of the flatland region between the rivers Jevišovka and Dyje, where the good geological conditions sug-gested plenty of crop marks. Apart from the newly detected archaeological sites, research activities during individual flights have also documented lots of already known sites, some of which were archaeologically explored in the past.
{"title":"Nové archeologické lokality na okrese Znojmo zjištěné v letech 2011–2015 pomocí leteckého snímkování","authors":"David Humpola","doi":"10.5817/sab2021-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sab2021-2-3","url":null,"abstract":"The paper informs about new archaeological sites in the district of Znojmo, which were discovered by the Znojmo department of the Institute of Archaeological Heritage in Brno within aerial survey in 2011–2015. Aerial activities conducted during these years were focused on exploration of the flatland region between the rivers Jevišovka and Dyje, where the good geological conditions sug-gested plenty of crop marks. Apart from the newly detected archaeological sites, research activities during individual flights have also documented lots of already known sites, some of which were archaeologically explored in the past.","PeriodicalId":254474,"journal":{"name":"Studia archaeologica Brunensia","volume":"17 3","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"121007928","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Štruktúry typu schola v Pompejách – symbol a ukážka moci príslušníkov pompejskej aristokracie na príklade štruktúr určených na odpočinok","authors":"Miriam Molnárová","doi":"10.5817/sab2020-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sab2020-2-1","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":254474,"journal":{"name":"Studia archaeologica Brunensia","volume":"2 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"115551629","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"[Felgenhauer-Schmiedt, Sabine. Sand-Oberpfaffendorf. Eine Burganlage des 10. Jahrhunderts bei Raabs an der Thaya, Niederösterreich]","authors":"Daniel Dvořáček","doi":"10.5817/sab2020-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sab2020-2-6","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":254474,"journal":{"name":"Studia archaeologica Brunensia","volume":"24 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"121590933","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Predmety používané pri výrobe textilu z Hlinska – Nad Zbružovým. Analýza praslenov a tkáčskych závaží na základe ich hmotnosti a rozmerov","authors":"Jana Šofránková","doi":"10.5817/sab2021-1-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sab2021-1-8","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":254474,"journal":{"name":"Studia archaeologica Brunensia","volume":"3 2","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"114115923","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článok pojednáva o zásobovaní a distribúcií vody, prostredníctvom akvaduktov postavených v antickom Grécku v období od 6. do 2. storočia pred Kr. Rozoberaná je v ňom definícia akvaduktu, jeho pôvod a počiatky, prenos technológií na grécku pevninu, a predovšetkým jeho chronologický vývoj v archaickom až helenistickom období. Tento článok je zameraný na ich charakteristiku, dôvody, ktoré zapríčinili ich výstavbu a používanie, ale i na spôsob, akým boli postavené, či aký materiál a technológie boli pri tom použité. Osobitná pozornosť je tiež venovaná spoločným a odlišným znakom medzi akvaduktmi v rôznych časových obdobiach, a pre porovnanie, aj gréckym akvaduktom nachádzajúcim sa v Malej Ázii. Následné zistenia tak umožňujú vytvoriť prehľad gréckych akvaduktov v daných časových obdobiach. Intenzívnu výstavbu možno vidieť v archaickom období, naproti klasickému, kedy ich bolo postavených menej, a to kvôli pretrvávajúcemu používaniu starších akvaduktov. Rozmach v ich budovaní však opäť nastáva v helenistickom období, práve vďaka rozvoju nových technológií.
{"title":"Akvadukty v antickom Grécku (6.–2. storočie pred Kr.)","authors":"Simona Lindáková","doi":"10.5817/sab2023-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sab2023-1-1","url":null,"abstract":"Článok pojednáva o zásobovaní a distribúcií vody, prostredníctvom akvaduktov postavených v antickom Grécku v období od 6. do 2. storočia pred Kr. Rozoberaná je v ňom definícia akvaduktu, jeho pôvod a počiatky, prenos technológií na grécku pevninu, a predovšetkým jeho chronologický vývoj v archaickom až helenistickom období. Tento článok je zameraný na ich charakteristiku, dôvody, ktoré zapríčinili ich výstavbu a používanie, ale i na spôsob, akým boli postavené, či aký materiál a technológie boli pri tom použité. Osobitná pozornosť je tiež venovaná spoločným a odlišným znakom medzi akvaduktmi v rôznych časových obdobiach, a pre porovnanie, aj gréckym akvaduktom nachádzajúcim sa v Malej Ázii. Následné zistenia tak umožňujú vytvoriť prehľad gréckych akvaduktov v daných časových obdobiach. Intenzívnu výstavbu možno vidieť v archaickom období, naproti klasickému, kedy ich bolo postavených menej, a to kvôli pretrvávajúcemu používaniu starších akvaduktov. Rozmach v ich budovaní však opäť nastáva v helenistickom období, práve vďaka rozvoju nových technológií.","PeriodicalId":254474,"journal":{"name":"Studia archaeologica Brunensia","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"122107296","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Archeologický výskum pri hradisku Biela skala v Podbieli na Orave v roku 2019","authors":"Barbora Lofajová Danielová","doi":"10.5817/sab2022-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sab2022-1-2","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":254474,"journal":{"name":"Studia archaeologica Brunensia","volume":"42 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"127731550","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Hrad Rokštejn je jedním z nejlépe archeologicky prozkoumaných hradů v České republice. Během čtyřiceti výzkumných sezón se podařilo objevit více než 160 hracích kostek vyrobených z kosti nebo parohu. Rokštejnský soubor kostek představuje díky své velikosti a objemu zachovaných dat celosvětový unikát. Tento příspěvek zpracovává a vyhodnocuje část tohoto souboru hracích kostek. V příspěvku jsou mimo jiné prezentovány i základní informace o hracích kostkách středověku, tedy jaká byla jejich výroba a výrobní materiál, jaké hry se s kostkami hrály a o nepoctivé hře s nimi. Dále je zde nastíněn způsob, jak tento typ artefaktu zpracovávat a typologicky třídit a dále vyhodnocovat. Příspěvek dále poskytuje základní přehled publikovaných a dostupných nalezených hracích kostek v České republice a výběrových exemplářů ze zahraničí. V neposlední řadě se pak příspěvek zamýšlí nad tím, jak významnou roli mohly mít kostky v životě ženy ve středověku.
{"title":"Hrací kostky z hradu Rokštejna","authors":"Daniela Vaněčková, Jana Mazáčková","doi":"10.5817/sab2022-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sab2022-2-3","url":null,"abstract":"Hrad Rokštejn je jedním z nejlépe archeologicky prozkoumaných hradů v České republice. Během čtyřiceti výzkumných sezón se podařilo objevit více než 160 hracích kostek vyrobených z kosti nebo parohu. Rokštejnský soubor kostek představuje díky své velikosti a objemu zachovaných dat celosvětový unikát. Tento příspěvek zpracovává a vyhodnocuje část tohoto souboru hracích kostek. V příspěvku jsou mimo jiné prezentovány i základní informace o hracích kostkách středověku, tedy jaká byla jejich výroba a výrobní materiál, jaké hry se s kostkami hrály a o nepoctivé hře s nimi. Dále je zde nastíněn způsob, jak tento typ artefaktu zpracovávat a typologicky třídit a dále vyhodnocovat. Příspěvek dále poskytuje základní přehled publikovaných a dostupných nalezených hracích kostek v České republice a výběrových exemplářů ze zahraničí. V neposlední řadě se pak příspěvek zamýšlí nad tím, jak významnou roli mohly mít kostky v životě ženy ve středověku.","PeriodicalId":254474,"journal":{"name":"Studia archaeologica Brunensia","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"130894872","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
People have always tended to link images of sacrificial stones and mysterious petroglyphs to conspicuous rocks with various recesses and grooves. In the Czech lands, however, these are mostly found in mountainous terrain, i.e., beyond prehistoric settlement areas. With its bedrock formed of granites on which sat Jurassic limestones, the Krumlovský les upland in south Moravia is an exception. The Jurassic limestones that subsequently underwent denudation were pre-served only in the form of cherts, redeposited into sediments of the Miocene sea. These cherts were always the fundamental raw material of chipped industries in the wide surroundings and kept being intensely extracted since the Mesolithic to the Hallstatt Age. The exploitation culminated in the Early Bronze Age, when top parts of two neighbouring small crests were removed by extraction and thrown back again later. Particularly since that era the motives for extraction were more likely social and religious than practical. Conspicuous rocks and groups of boulders,
{"title":"Upravené skalní výchozy a otázka megalitizmu v těžební oblasti Krumlovského lesa","authors":"M. Oliva","doi":"10.5817/sab2021-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sab2021-1-4","url":null,"abstract":"People have always tended to link images of sacrificial stones and mysterious petroglyphs to conspicuous rocks with various recesses and grooves. In the Czech lands, however, these are mostly found in mountainous terrain, i.e., beyond prehistoric settlement areas. With its bedrock formed of granites on which sat Jurassic limestones, the Krumlovský les upland in south Moravia is an exception. The Jurassic limestones that subsequently underwent denudation were pre-served only in the form of cherts, redeposited into sediments of the Miocene sea. These cherts were always the fundamental raw material of chipped industries in the wide surroundings and kept being intensely extracted since the Mesolithic to the Hallstatt Age. The exploitation culminated in the Early Bronze Age, when top parts of two neighbouring small crests were removed by extraction and thrown back again later. Particularly since that era the motives for extraction were more likely social and religious than practical. Conspicuous rocks and groups of boulders,","PeriodicalId":254474,"journal":{"name":"Studia archaeologica Brunensia","volume":"87 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124932891","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：