Pub Date : 2022-01-01DOI: 10.24894/stph-it.2022.81009
R. Nigro
{"title":"Genealogia e critica della soggettività neoliberale","authors":"R. Nigro","doi":"10.24894/stph-it.2022.81009","DOIUrl":"https://doi.org/10.24894/stph-it.2022.81009","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":52747,"journal":{"name":"Studia Philosophica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"69136795","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se zabývá utopickými úvahami brněnského augustiniána Františka Matouše Klácela (1808–1882), jejich zdroji a pokusy o uvedení do praxe a také možnými důvody, kvůli kterým své vize nedokázal realizovat tak, jak si předsevzal. Klácel v teoretických reflexích ideálního uspořádání lidské společnosti i při projektování návrhů utopických komunit (Svojanovů) čerpal jednak z prací svých předchůdců, jež se snažili formulovat či uvést do praxe myšlenky sociální utopie (Saint-Simon, Fourier, Jednota bratrská, Komenský), z hlediska ontologického se ovšem opíral o svůj koncept vesměrnosti, jemuž se věnoval od počátku čtyřicátých let až do konce života.
{"title":"František Matouš Klácel a zdroje jeho utopických vizí","authors":"Lenka Lee","doi":"10.5817/sph2022-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sph2022-1-3","url":null,"abstract":"Studie se zabývá utopickými úvahami brněnského augustiniána Františka Matouše Klácela (1808–1882), jejich zdroji a pokusy o uvedení do praxe a také možnými důvody, kvůli kterým své vize nedokázal realizovat tak, jak si předsevzal. Klácel v teoretických reflexích ideálního uspořádání lidské společnosti i při projektování návrhů utopických komunit (Svojanovů) čerpal jednak z prací svých předchůdců, jež se snažili formulovat či uvést do praxe myšlenky sociální utopie (Saint-Simon, Fourier, Jednota bratrská, Komenský), z hlediska ontologického se ovšem opíral o svůj koncept vesměrnosti, jemuž se věnoval od počátku čtyřicátých let až do konce života.","PeriodicalId":52747,"journal":{"name":"Studia Philosophica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"78433741","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"[Krob, Josef. Co je to čas? : lekce z filozofie]","authors":"J. Krob, Josef Petrželka","doi":"10.5817/sph2022-1-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sph2022-1-9","url":null,"abstract":"<jats:p />","PeriodicalId":52747,"journal":{"name":"Studia Philosophica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"80804127","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The paper examines Robert Filmer's arguments in defence of the divine right of kings in Patriarcha, or The Natural Power of Kings. Filmer argues that human beings are not born free by nature and, as a result, are expected to obey the kings/monarchs absolutely without questioning, due to the arbitrary power and the divine right bestowed upon the kings. This position defended by Filmer is antithetical to the notion of natural freedom of mankind defended by John Locke and other social contract theorists. Contrary to Filmer's view, this paper suggests that Filmer exaggerated the power of kings. In this paper, I wish to critically examine Filmer's arguments with which he supported his claim. The paper argues against Filmer's divine right monarchy for the following reasons: (i) it lacks rational justification, (ii) it was founded on misinterpretation of the scriptures, and (iii) it fails to address the atheists' question. In the final analysis, the paper concludes with the argument that the question of mutual exclusivity of the concepts in the discussion rests upon manifest misinterpretations of divine right and the natural freedom of mankind.
{"title":"Between divine right monarchy and natural freedom of mankind","authors":"Victor Olusola Olanipekun","doi":"10.5817/sph2022-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sph2022-2-3","url":null,"abstract":"The paper examines Robert Filmer's arguments in defence of the divine right of kings in Patriarcha, or The Natural Power of Kings. Filmer argues that human beings are not born free by nature and, as a result, are expected to obey the kings/monarchs absolutely without questioning, due to the arbitrary power and the divine right bestowed upon the kings. This position defended by Filmer is antithetical to the notion of natural freedom of mankind defended by John Locke and other social contract theorists. Contrary to Filmer's view, this paper suggests that Filmer exaggerated the power of kings. In this paper, I wish to critically examine Filmer's arguments with which he supported his claim. The paper argues against Filmer's divine right monarchy for the following reasons: (i) it lacks rational justification, (ii) it was founded on misinterpretation of the scriptures, and (iii) it fails to address the atheists' question. In the final analysis, the paper concludes with the argument that the question of mutual exclusivity of the concepts in the discussion rests upon manifest misinterpretations of divine right and the natural freedom of mankind.","PeriodicalId":52747,"journal":{"name":"Studia Philosophica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"90888450","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Pub Date : 2022-01-01DOI: 10.24894/stph-it.2022.81008
Virginio Pedroni
{"title":"La critica sociale, fra sapere e agire","authors":"Virginio Pedroni","doi":"10.24894/stph-it.2022.81008","DOIUrl":"https://doi.org/10.24894/stph-it.2022.81008","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":52747,"journal":{"name":"Studia Philosophica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"69136792","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek spadá do tematické oblasti současných snah o oživení Aristotelovy etické teorie. V užším vymezení jde o téma aktualizace konceptu morálního charakteru (či mravní ctnosti), které je spojováno s využitím poznatků psychologických věd. Zde pak klíčovou pozornost věnuji problému kritérií, podle kterých můžeme posuzovat adekvátnost návrhů na takovou aktualizaci. Vedle běžně respektovaných kritérií interdisciplinarity a empirické a normativní adekvátnosti představuji kritérium funkce, které je ústředním pojmem článku. Cílem článku je formulovat toto kritérium a pro jeho vyjasnění co nejlépe vystihnout funkci (zjednodušeně řečeno užitečnost či přínos) Aristotelovy etické teorie. Dále je mým záměrem na příkladech představit, jaké důsledky by mělo přijetí tohoto kritéria (tedy zachování či zefektivnění funkce) pro posuzování adekvátnosti návrhů k aktualizaci Aristotelova konceptu morálního charakteru. Za funkci Aristotelovy etické teorie považuji zvyšování naší morální gramotnosti a tvrdím, že tato funkce vyplývá ze stěžejního rysu Aristotelovy práce, z důsledné analýzy a nalezení vzájemných vazeb mezi pojmy, které spojujeme s každodenní morálkou a s prožíváním dobrého a spokojeného života. Na konkrétních příkladech ukazuji, jak snahy naplnit jiná kritéria adekvátní aktualizace mohou vést k pojmové redukci, zahlcení irelevantními informacemi, nebo jinak narážet na kritérium funkce. Naplnění všech zde představených kritérií ilustruji na analogii dovednosti, kterou jakožto aktualizaci představila Julia Annasová.
{"title":"Funkce jako kritérium aktualizace Aristotelova konceptu morálního charakteru","authors":"Jan Brázdil","doi":"10.5817/sph2022-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sph2022-1-4","url":null,"abstract":"Článek spadá do tematické oblasti současných snah o oživení Aristotelovy etické teorie. V užším vymezení jde o téma aktualizace konceptu morálního charakteru (či mravní ctnosti), které je spojováno s využitím poznatků psychologických věd. Zde pak klíčovou pozornost věnuji problému kritérií, podle kterých můžeme posuzovat adekvátnost návrhů na takovou aktualizaci. Vedle běžně respektovaných kritérií interdisciplinarity a empirické a normativní adekvátnosti představuji kritérium funkce, které je ústředním pojmem článku. Cílem článku je formulovat toto kritérium a pro jeho vyjasnění co nejlépe vystihnout funkci (zjednodušeně řečeno užitečnost či přínos) Aristotelovy etické teorie. Dále je mým záměrem na příkladech představit, jaké důsledky by mělo přijetí tohoto kritéria (tedy zachování či zefektivnění funkce) pro posuzování adekvátnosti návrhů k aktualizaci Aristotelova konceptu morálního charakteru. Za funkci Aristotelovy etické teorie považuji zvyšování naší morální gramotnosti a tvrdím, že tato funkce vyplývá ze stěžejního rysu Aristotelovy práce, z důsledné analýzy a nalezení vzájemných vazeb mezi pojmy, které spojujeme s každodenní morálkou a s prožíváním dobrého a spokojeného života. Na konkrétních příkladech ukazuji, jak snahy naplnit jiná kritéria adekvátní aktualizace mohou vést k pojmové redukci, zahlcení irelevantními informacemi, nebo jinak narážet na kritérium funkce. Naplnění všech zde představených kritérií ilustruji na analogii dovednosti, kterou jakožto aktualizaci představila Julia Annasová.","PeriodicalId":52747,"journal":{"name":"Studia Philosophica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"77307406","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Rozhovor s Dušanem Lužným a Lubošem Bělkou","authors":"Josef Petrželka, Dušan Lužný, Luboš Bělka","doi":"10.5817/sph2021-2-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sph2021-2-7","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":52747,"journal":{"name":"Studia Philosophica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"77282923","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Minulý rok si svět připomněl dvě stě padesát let od narození německého filosofa G. W. F. Hegela. Celkem bez větších omezení lze Hegela pokládat za evangelistu: radostného zvěstovatele příchodu moderní doby, vlády práva a zchladlých (odkouzlených) institucí státu. Hegel jinými slovy vítá dobu od‐ cizení, tu dobu, ze které se dvacáté století totalitarismů pokusilo vystoupit. Po jejich selhání by si dnešní post‐totalitární svět mohl Hegelovo jméno při‐ pomenout alespoň tak, že ho vyškrtne ze seznamu zdrojů totalitarismu a při‐ stoupí na to, že moderní svět odcizení stojí na konci dějin a nelze se z něho vymanit, nýbrž se s ním pouze smířit. Naneštěstí se s jakýmkoliv připomínáním – a zvláště pokud je zaměřeno na velké postavy dějin – pojí jedna základní potíž: připomínaná osoba je nakonec zpravidla zachycena jen jako mrtvý odlesk toho, koho bychom rádi viděli v živých barvách. Připomínka velikána, na kterého bychom neměli pro‐ to zapomenout, se sama rychle zapomene. Na případu filmu o Miladě Horákové se ukazuje, jak umrtvující je dobře míněný chtíč učinit někoho nesmrtelným. S úlevou proto můžeme pozoro‐ vat, že si dnešní post‐totalitární doba raději připomíná výročí Beethovenovo než to Hegelovo. Hegelovo štěstí je, že není ničí hrdina, ani liberálů a fašistů, ani demokratů a nacionalistů, ani komunistů a ekologů, a nakonec ani filoso‐ fů ve smyslu milovníků moudrosti.
{"title":"Hegel versus filosof Evo Morales","authors":"Tomáš Korda","doi":"10.5817/sph2021-1-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sph2021-1-8","url":null,"abstract":"Minulý rok si svět připomněl dvě stě padesát let od narození německého filosofa G. W. F. Hegela. Celkem bez větších omezení lze Hegela pokládat za evangelistu: radostného zvěstovatele příchodu moderní doby, vlády práva a zchladlých (odkouzlených) institucí státu. Hegel jinými slovy vítá dobu od‐ cizení, tu dobu, ze které se dvacáté století totalitarismů pokusilo vystoupit. Po jejich selhání by si dnešní post‐totalitární svět mohl Hegelovo jméno při‐ pomenout alespoň tak, že ho vyškrtne ze seznamu zdrojů totalitarismu a při‐ stoupí na to, že moderní svět odcizení stojí na konci dějin a nelze se z něho vymanit, nýbrž se s ním pouze smířit. Naneštěstí se s jakýmkoliv připomínáním – a zvláště pokud je zaměřeno na velké postavy dějin – pojí jedna základní potíž: připomínaná osoba je nakonec zpravidla zachycena jen jako mrtvý odlesk toho, koho bychom rádi viděli v živých barvách. Připomínka velikána, na kterého bychom neměli pro‐ to zapomenout, se sama rychle zapomene. Na případu filmu o Miladě Horákové se ukazuje, jak umrtvující je dobře míněný chtíč učinit někoho nesmrtelným. S úlevou proto můžeme pozoro‐ vat, že si dnešní post‐totalitární doba raději připomíná výročí Beethovenovo než to Hegelovo. Hegelovo štěstí je, že není ničí hrdina, ani liberálů a fašistů, ani demokratů a nacionalistů, ani komunistů a ekologů, a nakonec ani filoso‐ fů ve smyslu milovníků moudrosti.","PeriodicalId":52747,"journal":{"name":"Studia Philosophica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"84449290","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：