{"title":"Fukuyama, Francis: Identity. The Demand for Dignity and the Politics of Resentment. New York: Farrar, Straus and Giroux, 2018.","authors":"Radim Bělohrad","doi":"10.5817/PF19-1-1926","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/PF19-1-1926","url":null,"abstract":"Recenze knihy: Fukuyama, Francis: Identity. The Demand for Dignity and the Politics of Resentment. New York: Farrar, Straus and Giroux, 2018.","PeriodicalId":53428,"journal":{"name":"Pro-Fil","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-07-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45516748","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Nauka o středu představuje jeden ze stěžejnich piliřů Aristotelovy etiky a je uzce provazana s jeho pojetim etických zdatnosti. Ty jsou podle Aristotela flexibilni s ohledem na kontext prakticke situace. Pojeti statecnosti se vsak od ostatnich etických zdatnosti lisi. Předně je zde problem dvou emoci, ktere Aristoteles přisuzuje zdatnosti statecnosti. Dale omezuje jeji oblast výhradně na valecnictvi. Toto paradigma valecnictvi ma pak za nasledek, že statecnost postrada flexibilitu etických zdatnosti a stava se rigidni. Tyto klicove prvky ohrožuji plausibilitu a koherenci Aristotelovy nauky o středu. Chyba ovsem neni v nauce o středu jako takove, ale chyby se dopousti sam Aristoteles nespravnou aplikaci nauky o středu na statecnost.
{"title":"Problém statečnosti v Aristotelově nauce o středu","authors":"Roman Hloch","doi":"10.5817/PF19-1-1857","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/PF19-1-1857","url":null,"abstract":"Nauka o středu představuje jeden ze stěžejnich piliřů Aristotelovy etiky a je uzce provazana s jeho pojetim etických zdatnosti. Ty jsou podle Aristotela flexibilni s ohledem na kontext prakticke situace. Pojeti statecnosti se vsak od ostatnich etických zdatnosti lisi. Předně je zde problem dvou emoci, ktere Aristoteles přisuzuje zdatnosti statecnosti. Dale omezuje jeji oblast výhradně na valecnictvi. Toto paradigma valecnictvi ma pak za nasledek, že statecnost postrada flexibilitu etických zdatnosti a stava se rigidni. Tyto klicove prvky ohrožuji plausibilitu a koherenci Aristotelovy nauky o středu. Chyba ovsem neni v nauce o středu jako takove, ale chyby se dopousti sam Aristoteles nespravnou aplikaci nauky o středu na statecnost.","PeriodicalId":53428,"journal":{"name":"Pro-Fil","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-06-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41343532","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Ve svem přistupu k intersubjektivitě Schutz odhliži od radikalně filozoficke analýzy toho, jak je druhý (alter ego) konstituovan v mem vědomi. Namisto toho bere existenci druhých a jejich subjektivit za zarucenou a zkouma intersubjektivni vztahy rozuměni a jednani mezi jedinci. Přibliženi fenomenologicke teorie žiteho světa k sociologii Schutzovi umožňuje studovat socialni interakci a řad. Clanek věnuje pozornost Schutzově pohledu na subjektivitu, smysl a struktury relevance. Rozlisuje mezi spoluproživanou a typizovanou intersubjektivitou, přicemž typizovana je prezentovana jako originalni přispěvek k interpretativni sociologii. Diky analýze intersubjektivity Schutz překracuje pozici (metodickeho) individualismu, ktera je mu někdy připisovana.
{"title":"Schützova koncepce sociální intersubjektivity","authors":"Martin Durdovic","doi":"10.5817/PF18-2-1850","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/PF18-2-1850","url":null,"abstract":"Ve svem přistupu k intersubjektivitě Schutz odhliži od radikalně filozoficke analýzy toho, jak je druhý (alter ego) konstituovan v mem vědomi. Namisto toho bere existenci druhých a jejich subjektivit za zarucenou a zkouma intersubjektivni vztahy rozuměni a jednani mezi jedinci. Přibliženi fenomenologicke teorie žiteho světa k sociologii Schutzovi umožňuje studovat socialni interakci a řad. Clanek věnuje pozornost Schutzově pohledu na subjektivitu, smysl a struktury relevance. Rozlisuje mezi spoluproživanou a typizovanou intersubjektivitou, přicemž typizovana je prezentovana jako originalni přispěvek k interpretativni sociologii. Diky analýze intersubjektivity Schutz překracuje pozici (metodickeho) individualismu, ktera je mu někdy připisovana.","PeriodicalId":53428,"journal":{"name":"Pro-Fil","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-12-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42811991","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Baruch Spinoza’s philosophy of mind stirs up the disputes about the nature of body-mind relations with its rigorous and naturalistic monism. The unity of body and mind is consequential of his metaphysics of the substance, but the concept of the unity of the mind and its idea rightfully confuses Spinoza’s commentators. Many have been tempted to interpret this as a possible account of consciousness, but it still has not yet been fully understood. This paper attempts to introduce an interpretation of the concept of ideas of ideas with regards to consciousness based on strict ontological monism, conceptual dualism, and self-similarity architecture, which concludes in distinguishing mental and psychic reality. While we might attribute mental reality, or mentality, to every extended thing, psychic reality is constituted by conscious ideas. And it seems to follow from Spinoza’s theory that the more ‘psychic’ the mind is, the more it knows God.
{"title":"'An Activity Whereby the Mind Regards Itself': Spinoza on Consciousness","authors":"M. Joppová","doi":"10.5817/pf18-2-1849","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pf18-2-1849","url":null,"abstract":"Baruch Spinoza’s philosophy of mind stirs up the disputes about the nature of body-mind relations with its rigorous and naturalistic monism. The unity of body and mind is consequential of his metaphysics of the substance, but the concept of the unity of the mind and its idea rightfully confuses Spinoza’s commentators. Many have been tempted to interpret this as a possible account of consciousness, but it still has not yet been fully understood. This paper attempts to introduce an interpretation of the concept of ideas of ideas with regards to consciousness based on strict ontological monism, conceptual dualism, and self-similarity architecture, which concludes in distinguishing mental and psychic reality. While we might attribute mental reality, or mentality, to every extended thing, psychic reality is constituted by conscious ideas. And it seems to follow from Spinoza’s theory that the more ‘psychic’ the mind is, the more it knows God.","PeriodicalId":53428,"journal":{"name":"Pro-Fil","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-12-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42899298","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Clanek se zabýva pojmem panteismus v obdobi renesance. Ackoli termin panteismus se objevil až na konci 17. stoleti a později v kontextu tzv. “Pantheismusstreit”, za předchůdce moderniho panteistickeho mysleni byl oznacen renesancni filosof Giordano Bruno. Nasledně i Mikulas Kusanský, a to jakožto pokracovatel mysleni Mistra Eckharta, zacal být považovan za panteistu. Jak Kusanský, tak Bruno v urcitem smyslu obhajovali imanenci božskeho ve světě, avsak zaroveň oba zdůrazňovali rozdil mezi Bohem a přirodou a připisovali Bohu transcendenci nebo přinejmensim transcendentalni aspekty. Toto neni v souladu s definici panteismu v tzv. silnem slova smyslu, kdy se tvrdi striktni identita Boha a světa. Zda se, že pojem renesancni panteismus je konstruktem, který byl vytvořen skrze nasilnou aplikaci terminologie osvicenske filosofie na renesancni obdobi.
{"title":"Proč se hovoří o panteismu v renesanční filosofii?","authors":"Tomáš Nejeschleba","doi":"10.5817/pf18-1-1762","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/pf18-1-1762","url":null,"abstract":"Clanek se zabýva pojmem panteismus v obdobi renesance. Ackoli termin panteismus se objevil až na konci 17. stoleti a později v kontextu tzv. “Pantheismusstreit”, za předchůdce moderniho panteistickeho mysleni byl oznacen renesancni filosof Giordano Bruno. Nasledně i Mikulas Kusanský, a to jakožto pokracovatel mysleni Mistra Eckharta, zacal být považovan za panteistu. Jak Kusanský, tak Bruno v urcitem smyslu obhajovali imanenci božskeho ve světě, avsak zaroveň oba zdůrazňovali rozdil mezi Bohem a přirodou a připisovali Bohu transcendenci nebo přinejmensim transcendentalni aspekty. Toto neni v souladu s definici panteismu v tzv. silnem slova smyslu, kdy se tvrdi striktni identita Boha a světa. Zda se, že pojem renesancni panteismus je konstruktem, který byl vytvořen skrze nasilnou aplikaci terminologie osvicenske filosofie na renesancni obdobi.","PeriodicalId":53428,"journal":{"name":"Pro-Fil","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-06-26","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49098081","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jan Cižek, Komenský a Bacon: Dvě raně novověke cesty k obnově věděni , Pavel Mervart, Cervený Kostelec, 2017, 214 s.
Jan Cižek，Komenský和Bacon：更新科学的两种早期现代方法，Pavel Mervart，CervenýKostelec，2017214 s。
{"title":"Jan Čížek, Komenský a Bacon: Dvě raně novověké cesty k obnově vědění, Pavel Mervart, Červený Kostelec, 2017, 214 s.","authors":"Daniel Špelda","doi":"10.5817/PF18-1-1766","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/PF18-1-1766","url":null,"abstract":"Jan Cižek, Komenský a Bacon: Dvě raně novověke cesty k obnově věděni , Pavel Mervart, Cervený Kostelec, 2017, 214 s.","PeriodicalId":53428,"journal":{"name":"Pro-Fil","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-06-26","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46934676","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：