Mountains as reservoirs of water have always been an immanent and crucial part of the Mesoamerican ritual landscape. Considered living beings, mountains are an important component of the core part of the Native worldview, which is particularly observable in Central Mexico, a region dominated by the highest peaks in Mesoamerica. Long before the Spanish conquest, the Nahua people who live in the area adopted and developed the ancient Mesoamerican tradition of sacred mountains, ritual landscapes and the agricultural cycle and have preserved it to this day, despite the efforts of Spanish missionaries after the conquest. This paper deals with the position of mountains within the framework of Nahua ritualism, as it has been preserved in Nahua communities in Central Mexico. The aim is to point out their central role as the structural axis of the Nahua worldview, as places where rituals associated with rainmaking, fertility and the agricultural cycle are performed.
{"title":"Mountains in the Worldview of the Nahuas of Central Mexico","authors":"Radoslav Hlúsek","doi":"10.21104/cl.2023.4.03","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.4.03","url":null,"abstract":"Mountains as reservoirs of water have always been an immanent and crucial part of the Mesoamerican ritual landscape. Considered living beings, mountains are an important component of the core part of the Native worldview, which is particularly observable in Central Mexico, a region dominated by the highest peaks in Mesoamerica. Long before the Spanish conquest, the Nahua people who live in the area adopted and developed the ancient Mesoamerican tradition of sacred mountains, ritual landscapes and the agricultural cycle and have preserved it to this day, despite the efforts of Spanish missionaries after the conquest. This paper deals with the position of mountains within the framework of Nahua ritualism, as it has been preserved in Nahua communities in Central Mexico. The aim is to point out their central role as the structural axis of the Nahua worldview, as places where rituals associated with rainmaking, fertility and the agricultural cycle are performed.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"79 2","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"138998024","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předkládaná případová studie se zaměřuje na reenactment Československé lidové armády v aktérské perspektivě příslušníků současné mladé generace. Autor nejprve představuje vojenský reálný reenactment jako specifický předmět antropologického bádání a následně se věnuje základním kategoriím (materiální a interakční kredibilita), na jejichž základě je v rámci reenactment studies posuzována míra historické autenticity. Hlavní pozornost se zaměřuje na analýzu a interpretaci polostrukturovaných rozhovorů s aktéry nejmenovaného klubu vojenské historie, kteří se věnují reenactmentování konkrétního vojenského útvaru z období studené války (60.–80. léta 20. století).
{"title":"Hraní na socialistické vojáčky? Reenactment Československé lidové armády v aktérské perspektivě současné mladé generace","authors":"J. Hlaváček","doi":"10.21104/cl.2023.4.01","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.4.01","url":null,"abstract":"Předkládaná případová studie se zaměřuje na reenactment Československé lidové armády v aktérské perspektivě příslušníků současné mladé generace. Autor nejprve představuje vojenský reálný reenactment jako specifický předmět antropologického bádání a následně se věnuje základním kategoriím (materiální a interakční kredibilita), na jejichž základě je v rámci reenactment studies posuzována míra historické autenticity. Hlavní pozornost se zaměřuje na analýzu a interpretaci polostrukturovaných rozhovorů s aktéry nejmenovaného klubu vojenské historie, kteří se věnují reenactmentování konkrétního vojenského útvaru z období studené války (60.–80. léta 20. století).","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"323 9","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"138996811","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
This article is focused on mechanisms associated with social cohesion of Roman-Catholics in rural Slovakia. The article presents an analysis of ethnographic data gathered during field research in a municipality situated in White Carpathian mountains from June 2017 to July 2019. The data was collected from 38 residents of the selected denomination during semi-structured interviews. The primary aim of the article is to identify factors that help maintain social cohesion and factors that cause its disruption in concrete rural community in Slovakia. The data analysis based on the Grounded Theory method was performed in Atlas.ti. It showed that it is the help of friends, family, and neighbours, as well as family gatherings, religious tolerance, and baptism that contribute to the maintenance of social cohesion. The social cohesion is distorted by divorces, mobility of local inhabitants, ongoing industrialization, consumerism, and transformation of traditions.
{"title":"One Village, One Family: Social Cohesion in Rural Slovakia","authors":"Michal Uhrin, Miroslav Horák","doi":"10.21104/cl.2023.4.02","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.4.02","url":null,"abstract":"This article is focused on mechanisms associated with social cohesion of Roman-Catholics in rural Slovakia. The article presents an analysis of ethnographic data gathered during field research in a municipality situated in White Carpathian mountains from June 2017 to July 2019. The data was collected from 38 residents of the selected denomination during semi-structured interviews. The primary aim of the article is to identify factors that help maintain social cohesion and factors that cause its disruption in concrete rural community in Slovakia. The data analysis based on the Grounded Theory method was performed in Atlas.ti. It showed that it is the help of friends, family, and neighbours, as well as family gatherings, religious tolerance, and baptism that contribute to the maintenance of social cohesion. The social cohesion is distorted by divorces, mobility of local inhabitants, ongoing industrialization, consumerism, and transformation of traditions.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"7 6","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139000256","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Středověké a raně novověké popisy etnicity a etnické genealogie čerpaly ze starozákonních, antických a severských zdrojů. Vzhledem k povaze genealogických spekulací jako vyprávění, která kombinovala racionalistický přístup s odkazem na určitou náboženskou či mytologickou tradici a politické či vlastenecké aspirace, je lze považovat za příklady politického mýtu ve smyslu Hanse Blumenberga a permanentní reinterpretaci jejich narativního jádra lze chápat jako „práci na mýtu“. Tvůrčí úsilí autorů genealogických spekulací, zdůrazňujících roli a zásluhy imaginárních Trojanů, Gótů, Sarmatů, Franků, Germánů, Hyperborejců či Keltů, lze přirovnat k procesu kulturní hybridizace. Hypotetičtí Árijci, kteří vznikli interakcí britské koloniální správy a hinduistické tradice, lépe vyhovovali potřebám moderní doby než Skythové, jejichž zásadní rasový přínos pro vznik západní civilizace obhajoval John Pinkerton. Zrodil se tak palingenetický árijský politický mýtus.
{"title":"Konstrukce Skythů a Árijců v západním myšlení na přelomu raného novověku a moderní doby","authors":"Ivo T. Budil","doi":"10.21104/cl.2023.4.04","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.4.04","url":null,"abstract":"Středověké a raně novověké popisy etnicity a etnické genealogie čerpaly ze starozákonních, antických a severských zdrojů. Vzhledem k povaze genealogických spekulací jako vyprávění, která kombinovala racionalistický přístup s odkazem na určitou náboženskou či mytologickou tradici a politické či vlastenecké aspirace, je lze považovat za příklady politického mýtu ve smyslu Hanse Blumenberga a permanentní reinterpretaci jejich narativního jádra lze chápat jako „práci na mýtu“. Tvůrčí úsilí autorů genealogických spekulací, zdůrazňujících roli a zásluhy imaginárních Trojanů, Gótů, Sarmatů, Franků, Germánů, Hyperborejců či Keltů, lze přirovnat k procesu kulturní hybridizace. Hypotetičtí Árijci, kteří vznikli interakcí britské koloniální správy a hinduistické tradice, lépe vyhovovali potřebám moderní doby než Skythové, jejichž zásadní rasový přínos pro vznik západní civilizace obhajoval John Pinkerton. Zrodil se tak palingenetický árijský politický mýtus.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"45 4","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"138995776","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek analyzuje práci první generace čínských antropologů, kteří koloniální vědu v návaznosti na činnost intelektuálů z období konce císařství indigenizovali prostřednictvím kontaktů s evropskými a americkými kolegy, na pozadí historického, politického a ideologického kontextu období vlády Čínské republiky (1911–1949). Z analýzy vyplývá, že ačkoliv byli čínskou historiografií ex post vyprofilováni jako členové dvou soupeřících škol, antropologové tvořili vědomostní komunitu praxe orientovanou na terénní výzkum, ve které společně otevírali diskurzivní prostor nejen pro konfrontaci s nepřítelem za 2. sino-japonské války, ale i pro kritické nazíraní na rasově-asimilační národnostní politiku vládnoucího Kuomintangu. V debatách se vzájemně konfrontovali se svými odlišnými přístupy, které produkovaly různá pojetí identity jednotného čínského národa, jehož zformování bylo jejich společným cílem. Z východisek republikánské antropologie čerpá inspiraci i současná čínská národnostní politika.
{"title":"Republikánská antropologie jako komunita praxe: Mezi politickou ideologií Kuomintangu a formováním národa pomocí etnografického výzkumu v jihozápadní Číně","authors":"Jan Karlach","doi":"10.21104/cl.2023.3.04","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.3.04","url":null,"abstract":"Článek analyzuje práci první generace čínských antropologů, kteří koloniální vědu v návaznosti na činnost intelektuálů z období konce císařství indigenizovali prostřednictvím kontaktů s evropskými a americkými kolegy, na pozadí historického, politického a ideologického kontextu období vlády Čínské republiky (1911–1949). Z analýzy vyplývá, že ačkoliv byli čínskou historiografií ex post vyprofilováni jako členové dvou soupeřících škol, antropologové tvořili vědomostní komunitu praxe orientovanou na terénní výzkum, ve které společně otevírali diskurzivní prostor nejen pro konfrontaci s nepřítelem za 2. sino-japonské války, ale i pro kritické nazíraní na rasově-asimilační národnostní politiku vládnoucího Kuomintangu. V debatách se vzájemně konfrontovali se svými odlišnými přístupy, které produkovaly různá pojetí identity jednotného čínského národa, jehož zformování bylo jejich společným cílem. Z východisek republikánské antropologie čerpá inspiraci i současná čínská národnostní politika.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"223 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-09-25","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135817301","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se zabývá ochranou veřejného pořádku na venkově v poslední dekádě před pádem komunistické vlády v Československu roku 1989. Studuje přitom prolínání sdílených norem komunity a uplatňování moci státně socialistického politického systému na lokální úrovni. Sleduje konkrétně péči o dobrou pověst a odraz sociální hierarchie a s ní spjatých stereotypních představ v zápisech z jednání komisí pro ochranu veřejného pořádku místních národních výborů. Text zasazuje problematiku péče o spořádanou obec na konci osmdesátých let 20. století do širších souvislostí společenských proměn v důsledku industrializace a modernizace. Autor dochází k závěru, že principy sociální kontroly za pozdního socialismu nebyly v rozporu se sociálními normami venkovských komunit. Analýza archivních pramenů však taktéž ukazuje na vliv celkové neefektivity státně socialistického systému na schopnost veřejný pořádek hlídat.
{"title":"Sociální normy a socialistická morálka: ochrana veřejného pořádku na československém venkově 80. let 20. století","authors":"Oto Polouček","doi":"10.21104/cl.2023.3.01","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.3.01","url":null,"abstract":"Studie se zabývá ochranou veřejného pořádku na venkově v poslední dekádě před pádem komunistické vlády v Československu roku 1989. Studuje přitom prolínání sdílených norem komunity a uplatňování moci státně socialistického politického systému na lokální úrovni. Sleduje konkrétně péči o dobrou pověst a odraz sociální hierarchie a s ní spjatých stereotypních představ v zápisech z jednání komisí pro ochranu veřejného pořádku místních národních výborů. Text zasazuje problematiku péče o spořádanou obec na konci osmdesátých let 20. století do širších souvislostí společenských proměn v důsledku industrializace a modernizace. Autor dochází k závěru, že principy sociální kontroly za pozdního socialismu nebyly v rozporu se sociálními normami venkovských komunit. Analýza archivních pramenů však taktéž ukazuje na vliv celkové neefektivity státně socialistického systému na schopnost veřejný pořádek hlídat.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"25 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-09-25","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135817296","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V této studii umísťuji fenomén mezikulturních náboženských setkání do globalizační perspektivy. Prezentuji jej jako zápas nativních skupin o vytyčení vlastního kulturního prostoru v globálním schématu věcí, jako úsilí o indigenizaci modernity a spirituality. Pomocí diskurzivní analýzy jedné konkrétní mayské přednášky konané v České republice sleduji postupné utváření a ustavování globálního spirituálního diskursu, jenž povstává skrze nepřetržité propojování, spojování či slepování různých náboženských prvků, skrze univerzalizaci rétoriky i zdůrazňování nativních kořenů, skrze připodobňování i vymezování se vůči dominantní euroamerické kultuře. Cílem textu je ukázat, že jde o hluboce dvojznačný proces, který s sebou nese kontinuitu i diskontinuitu, konvergenci i divergenci, ale také – a to možná především – ekvivokaci; že jde o dynamický proces překladu, v němž se mnohé ztrácí, něco však i nalézá.
{"title":"Indigenizace globálního spirituálního diskursu: o jednom setkání západní a mayské spirituality","authors":"Jan Kapusta","doi":"10.21104/cl.2023.3.02","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.3.02","url":null,"abstract":"V této studii umísťuji fenomén mezikulturních náboženských setkání do globalizační perspektivy. Prezentuji jej jako zápas nativních skupin o vytyčení vlastního kulturního prostoru v globálním schématu věcí, jako úsilí o indigenizaci modernity a spirituality. Pomocí diskurzivní analýzy jedné konkrétní mayské přednášky konané v České republice sleduji postupné utváření a ustavování globálního spirituálního diskursu, jenž povstává skrze nepřetržité propojování, spojování či slepování různých náboženských prvků, skrze univerzalizaci rétoriky i zdůrazňování nativních kořenů, skrze připodobňování i vymezování se vůči dominantní euroamerické kultuře. Cílem textu je ukázat, že jde o hluboce dvojznačný proces, který s sebou nese kontinuitu i diskontinuitu, konvergenci i divergenci, ale také – a to možná především – ekvivokaci; že jde o dynamický proces překladu, v němž se mnohé ztrácí, něco však i nalézá.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"36 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-09-25","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135817295","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V současné době existují dvě hlavní větve rituálu Danza Azteca – synkretický rituál Danza Azteca Conchera (často pouze Danza Conchera) a její novější verze zvaná Danza Azteca-Mexica, rituál „očištěný od katolických prvků“, který se vyvinul z Danza Conchera. Tento článek se věnuje synkretickému rituálu Danza Conchera ve středním Mexiku a procesu tzv. aztekizace, během nějž se zaváděly nové aztécké prvky do rituálu a jehož cílem bylo, aby se Danza Conchera přiblížila své domnělé původní verzi provozované v době aztécké říše. Jelikož aztekizovaný rituál Danza Conchera sloužil jako základní stavební kámen pozdějším skupinám Danza Azteca-Mexica, tento článek zkoumá klíčové prvky a osoby spojované s procesem aztekizace dle vyprávění současných Concheros a Mexicas. Opírá o výsledky terénního výzkumu autorky z let 2009-2017, zúčastněné pozorování, stejně jako o osobní a telefonická etnografická interview z let 2010-2021 a odbornou literaturu.
{"title":"Proces aztekizace synkretického rituálu Danza Conchera ve středním Mexiku","authors":"Michelle Leisky","doi":"10.21104/cl.2023.3.05","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.3.05","url":null,"abstract":"V současné době existují dvě hlavní větve rituálu Danza Azteca – synkretický rituál Danza Azteca Conchera (často pouze Danza Conchera) a její novější verze zvaná Danza Azteca-Mexica, rituál „očištěný od katolických prvků“, který se vyvinul z Danza Conchera. Tento článek se věnuje synkretickému rituálu Danza Conchera ve středním Mexiku a procesu tzv. aztekizace, během nějž se zaváděly nové aztécké prvky do rituálu a jehož cílem bylo, aby se Danza Conchera přiblížila své domnělé původní verzi provozované v době aztécké říše. Jelikož aztekizovaný rituál Danza Conchera sloužil jako základní stavební kámen pozdějším skupinám Danza Azteca-Mexica, tento článek zkoumá klíčové prvky a osoby spojované s procesem aztekizace dle vyprávění současných Concheros a Mexicas. Opírá o výsledky terénního výzkumu autorky z let 2009-2017, zúčastněné pozorování, stejně jako o osobní a telefonická etnografická interview z let 2010-2021 a odbornou literaturu.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"66 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-09-25","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135817303","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The notion of biopower signifies managing populations by regulating and controlling life-related processes. This power medicalizes society, and in the age of genetics, a unique role is played by genetic research, which has led to the discovery of new diseases, one of them being the LCHAD enzyme deficiency, which is relatively common in the Kashubian population. In this case study, I present the process of constructing this rare genetic disease into an ethnic disease. I argue that a significant role in this was played by doctors and journalists who, using cultural capital, symbolic violence, and the power wielded by news media, spread the term “Kashubian gene,” suggesting that it is a common disease in this ethnic-regional group. Despite adverse effects, the hype has also yielded some positive consequences: it contributed to introducing newborn screening tests aimed at diagnosing the disease, thus saving human lives.
{"title":"Biopower and the construction of an ethnic disease (based on the example of the Kashubians)","authors":"Anna Kwaśniewska","doi":"10.21104/cl.2023.3.03","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.3.03","url":null,"abstract":"The notion of biopower signifies managing populations by regulating and controlling life-related processes. This power medicalizes society, and in the age of genetics, a unique role is played by genetic research, which has led to the discovery of new diseases, one of them being the LCHAD enzyme deficiency, which is relatively common in the Kashubian population. In this case study, I present the process of constructing this rare genetic disease into an ethnic disease. I argue that a significant role in this was played by doctors and journalists who, using cultural capital, symbolic violence, and the power wielded by news media, spread the term “Kashubian gene,” suggesting that it is a common disease in this ethnic-regional group. Despite adverse effects, the hype has also yielded some positive consequences: it contributed to introducing newborn screening tests aimed at diagnosing the disease, thus saving human lives.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"73 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-09-25","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135817447","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The changes in funeral practices in Czech society which occurred during the 20th century were more significant than those that took place during the whole of the second millennium. Traditional Roman Catholic Christian funerals which were performed at the turn of the 19th and 20th centuries are described as a starting point from which the focus moves to a study of the major changes from the onwards. The first half of the 20th century was specific in the emergence of cremation. The Communist era was characterized by a huge expansion in the popularity of cremation as well as by a significant increase in the proportion of secular funerals. Contemporary Czech funeral practices can be seen as a direct continuation of those of previous generations and are noteworthy in terms both of having one of the highest cremation rates in Europe and, even more strikingly, the extraordinarily high rate of cases (around one quarter to one third) in which no funeral ceremony is held at all for the deceased.
{"title":"A Century of Funeral Change in Burial Practices: From Church Burial to Cremation Without a Ceremony","authors":"Olga Nešporová","doi":"10.21104/cl.2023.2.01","DOIUrl":"https://doi.org/10.21104/cl.2023.2.01","url":null,"abstract":"The changes in funeral practices in Czech society which occurred during the 20th century were more significant than those that took place during the whole of the second millennium. Traditional Roman Catholic Christian funerals which were performed at the turn of the 19th and 20th centuries are described as a starting point from which the focus moves to a study of the major changes from the onwards. The first half of the 20th century was specific in the emergence of cremation. The Communist era was characterized by a huge expansion in the popularity of cremation as well as by a significant increase in the proportion of secular funerals. Contemporary Czech funeral practices can be seen as a direct continuation of those of previous generations and are noteworthy in terms both of having one of the highest cremation rates in Europe and, even more strikingly, the extraordinarily high rate of cases (around one quarter to one third) in which no funeral ceremony is held at all for the deceased.","PeriodicalId":250055,"journal":{"name":"Český lid","volume":"2 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-06-25","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"125291716","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：