Předkládaný text se věnuje dokladům středověkého osídlení Bělidel, původně olomouckého předměstí, které bylo ve 20. letech 16. století obehnáno novou městskou hradbou a stalo se tak součástí města. Přináší přehled záchranných archeologických výzkumů prováděných v tomto prostoru, přičemž se podrobněji věnuje zejména výzkumu, který probíhal v souvislosti s výstavbou polyfunkčního domu č. 5 v Sokolské ulici v letech 2015 a 2016.
{"title":"Olomoucké středověké předměstí Bělidla z pohledu archeologie","authors":"Tomáš Zlámal","doi":"10.5817/ah2022-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-3","url":null,"abstract":"Předkládaný text se věnuje dokladům středověkého osídlení Bělidel, původně olomouckého předměstí, které bylo ve 20. letech 16. století obehnáno novou městskou hradbou a stalo se tak součástí města. Přináší přehled záchranných archeologických výzkumů prováděných v tomto prostoru, přičemž se podrobněji věnuje zejména výzkumu, který probíhal v souvislosti s výstavbou polyfunkčního domu č. 5 v Sokolské ulici v letech 2015 a 2016.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329293","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Oblast v okolí Hradce Králové v severovýchodních Čechách je charakteristická výskytem menších vrchnostenských sídel (tvrzí), které představovaly hlavní typ zde budovaných vrcholně středověkých fortifikací. Předmětem studie jsou sídla založená ve vazbě na vodní tok. Konkrétně se jedná o skupinu lokalit nacházejících se v povodí řeky Bystřice. Pozornost je věnována devíti sídlům, která bylo možné lokalizovat a jejichž stav umožnil realizovat nedestruktivní archeologický průzkum. Důležité výsledky byly získány geofyzikálním průzkumem vybraných lokalit, který přinesl poznatky o rozsahu, podobě a struktuře sídel.
{"title":"Vrchnostenská sídla vázaná na vodní tok při řece Bystřici na západním Královéhradecku pohledem metod nedestruktivní archeologie","authors":"Pavel Drnovský","doi":"10.5817/ah2022-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-2","url":null,"abstract":"Oblast v okolí Hradce Králové v severovýchodních Čechách je charakteristická výskytem menších vrchnostenských sídel (tvrzí), které představovaly hlavní typ zde budovaných vrcholně středověkých fortifikací. Předmětem studie jsou sídla založená ve vazbě na vodní tok. Konkrétně se jedná o skupinu lokalit nacházejících se v povodí řeky Bystřice. Pozornost je věnována devíti sídlům, která bylo možné lokalizovat a jejichž stav umožnil realizovat nedestruktivní archeologický průzkum. Důležité výsledky byly získány geofyzikálním průzkumem vybraných lokalit, který přinesl poznatky o rozsahu, podobě a struktuře sídel.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328998","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
J. Frolík, Jan Musil, Michaela Sedláčková, Jana Vepřeková
Archeologický výzkum ve Filištínské ulici v Chrudimi zkoumal především dvorky za jednotlivými domy. Do plochy domů vstoupil pouze vpřípadě č. p. 39/Is gotickými počátky. Zástavba byla rekonstruována jako vývoj od dřevěné stavby s lochem, s kamennou výstavbou v pokročilém 14. století a s nejméně dvěma následnými mladšími úpravami. Obsah odpadních jímek ukazuje na bohatě vybavenou domácnost již během 14. století s vrcholem v první polovině 17. století. Podle nálezů můžeme určit, že ve 14. století nemovitost obýval švec.
{"title":"Skromný dům nebo bohatě vybavená domácnost? : vývoj nemovitosti č. p. 39/I v Chrudimi – Filištínské ulici","authors":"J. Frolík, Jan Musil, Michaela Sedláčková, Jana Vepřeková","doi":"10.5817/ah2022-2-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-2","url":null,"abstract":"Archeologický výzkum ve Filištínské ulici v Chrudimi zkoumal především dvorky za jednotlivými domy. Do plochy domů vstoupil pouze vpřípadě č. p. 39/Is gotickými počátky. Zástavba byla rekonstruována jako vývoj od dřevěné stavby s lochem, s kamennou výstavbou v pokročilém 14. století a s nejméně dvěma následnými mladšími úpravami. Obsah odpadních jímek ukazuje na bohatě vybavenou domácnost již během 14. století s vrcholem v první polovině 17. století. Podle nálezů můžeme určit, že ve 14. století nemovitost obýval švec.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329283","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Mária Šedivá, Igor Choma, Z. Farkaš, Ján Obuch, Martin Sabol
Archeozoologický výskum v rámci stredoveku je aj v súčasnosti na Slovensku stále skôr okrajový. Doposiaľ získané údaje naznačujú význam hovädzieho dobytka, ale taktiež nemalý význam svine domácej a malých prežúvavcov. Analýza pomerne veľkého súboru osteologických zvyškov zo zrúcaniny hradu Čeklís v obci Bernolákovo priniesla podobné výsledky. Zastúpenie jednotlivých taxónov potvrdilo vedúcu úlohu hovädzieho dobytka v rámci mäsitej časti stravy obyvateľov hradu. Nemalý význam mala tiež konzumácia bravčového, ale aj jahňacieho či baranieho mäsa. Nezanedbateľné bolo tiež zastúpenie zveriny či rôznych druhov vtákov. Osteologické pozostatky obojživelníkov a rýb boli zriedkavé, zrejme kvôli spôsobu ich získavania. Naproti tomu bola pomerne častá malakofauna. Vysoká fragmentárnosť a časté intencionálne stopy poukazujú na kuchynský pôvod osteologického súboru.
{"title":"Archeozoologický výskum zrúcaniny hradu Čeklís v Bernolákove","authors":"Mária Šedivá, Igor Choma, Z. Farkaš, Ján Obuch, Martin Sabol","doi":"10.5817/ah2022-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-5","url":null,"abstract":"Archeozoologický výskum v rámci stredoveku je aj v súčasnosti na Slovensku stále skôr okrajový. Doposiaľ získané údaje naznačujú význam hovädzieho dobytka, ale taktiež nemalý význam svine domácej a malých prežúvavcov. Analýza pomerne veľkého súboru osteologických zvyškov zo zrúcaniny hradu Čeklís v obci Bernolákovo priniesla podobné výsledky. Zastúpenie jednotlivých taxónov potvrdilo vedúcu úlohu hovädzieho dobytka v rámci mäsitej časti stravy obyvateľov hradu. Nemalý význam mala tiež konzumácia bravčového, ale aj jahňacieho či baranieho mäsa. Nezanedbateľné bolo tiež zastúpenie zveriny či rôznych druhov vtákov. Osteologické pozostatky obojživelníkov a rýb boli zriedkavé, zrejme kvôli spôsobu ich získavania. Naproti tomu bola pomerne častá malakofauna. Vysoká fragmentárnosť a časté intencionálne stopy poukazujú na kuchynský pôvod osteologického súboru.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328590","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Na katastru obce Chrustenice byl lokalizován areál zaniklé vesnice Březová Lhota. Jde o ves založenou na počátku 14. století a zaniklou nejspíš během třicetileté války v první polovině 17. století. Studie přibližuje vývoj zapomenuté vesnice a držitele jednotlivých usedlostí před třicetiletou válkou, zároveň uvádí dochované informace o zániku vsi a relokaci v novou Lhotku u Berouna. V rámci prvního nedestruktivního průzkumu areálu zaniklé vsi bylo provedeno geodetické zaměření reliktů jednotlivých parcel a staveb, které byly podrobně popsány a funkčně zařazeny. Sociálně-ekonomická interpretace následně přispívá k odhadu maximální velikosti usazených rodin a množství tažného či chovného dobytka.
{"title":"Zaniklá ves Březová Lhota u Berouna","authors":"Vojtěch Šulista, Michal Preusz","doi":"10.5817/ah2022-1-11","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-11","url":null,"abstract":"Na katastru obce Chrustenice byl lokalizován areál zaniklé vesnice Březová Lhota. Jde o ves založenou na počátku 14. století a zaniklou nejspíš během třicetileté války v první polovině 17. století. Studie přibližuje vývoj zapomenuté vesnice a držitele jednotlivých usedlostí před třicetiletou válkou, zároveň uvádí dochované informace o zániku vsi a relokaci v novou Lhotku u Berouna. V rámci prvního nedestruktivního průzkumu areálu zaniklé vsi bylo provedeno geodetické zaměření reliktů jednotlivých parcel a staveb, které byly podrobně popsány a funkčně zařazeny. Sociálně-ekonomická interpretace následně přispívá k odhadu maximální velikosti usazených rodin a množství tažného či chovného dobytka.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328624","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Petra Šimončičová Koóšová, Branislav Lesák, Jožo Kováč
Dynamické zmeny funkcie a parcelácie možno sledovať v severozápadnej časti stredovekej Bratislavy. Pojmom Svinský kút sa označovala horná časť dnešnej Klariskej ulice, ako Pieskový kút jej spodnáčasť. Blok medzi Klariskou ulicou a mestskými hradbami prešiel zložitým vývojom. Na základe archeologických výskumov v severnej časti Kapitulskej ulice a ulice Na vŕšku vidno, ako sa vyvíjalo jadro formujúceho sa stredovekého mesta (13. storočie), ktorého usporiadanie ovplyvnilo vybudovanie hradieb a prístup k nim (prelom 13. a 14. storočia). V nasledujúcom období (14.–15. storočie) tu stáli vedľa seba obytné domy a remeselnícke objekty. Dominantou sledovaného priestoru bol kostol a kláštor klarisiek. V prvej polovici 16. storočia bol do tejto časti mesta presunutý mestský špitál a krátkodobo sa tu aj pochovávalo. Až na prahu novoveku došlo k rozparcelovaniu priestoru, ako ho poznáme v súčasnosti.
{"title":"Pieskový a Svinský kút : príspevok k zmenám funkcie priestoru a mestskej parcelácie v severozápadnom rohu Prešporka (Bratislavy)","authors":"Petra Šimončičová Koóšová, Branislav Lesák, Jožo Kováč","doi":"10.5817/ah2022-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-1","url":null,"abstract":"Dynamické zmeny funkcie a parcelácie možno sledovať v severozápadnej časti stredovekej Bratislavy. Pojmom Svinský kút sa označovala horná časť dnešnej Klariskej ulice, ako Pieskový kút jej spodnáčasť. Blok medzi Klariskou ulicou a mestskými hradbami prešiel zložitým vývojom. Na základe archeologických výskumov v severnej časti Kapitulskej ulice a ulice Na vŕšku vidno, ako sa vyvíjalo jadro formujúceho sa stredovekého mesta (13. storočie), ktorého usporiadanie ovplyvnilo vybudovanie hradieb a prístup k nim (prelom 13. a 14. storočia). V nasledujúcom období (14.–15. storočie) tu stáli vedľa seba obytné domy a remeselnícke objekty. Dominantou sledovaného priestoru bol kostol a kláštor klarisiek. V prvej polovici 16. storočia bol do tejto časti mesta presunutý mestský špitál a krátkodobo sa tu aj pochovávalo. Až na prahu novoveku došlo k rozparcelovaniu priestoru, ako ho poznáme v súčasnosti.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328671","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Při archeologickém výzkumu hradu vBrandýse nad Orlicí byla objevena polovina skládacích slunečních hodin archeologizovaná někdy v první polovině 16. století. Hodiny byly vyrobeny v Norimberku rodinou Tucherů.
在对Brandýs nad Orlicí城堡的考古研究中，发现了一半的折叠式日晷，并于16年上半年进行了考古。100年这只钟是图切尔家族在纽伦堡制造的。
{"title":"Nález slunečních hodin z hradu v Brandýse nad Orlicí","authors":"David Vích, Jiří Fomín","doi":"10.5817/ah2022-1-17","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-17","url":null,"abstract":"Při archeologickém výzkumu hradu vBrandýse nad Orlicí byla objevena polovina skládacích slunečních hodin archeologizovaná někdy v první polovině 16. století. Hodiny byly vyrobeny v Norimberku rodinou Tucherů.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328979","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se věnuje souboru kamnářské keramiky, který byl objeven při záchranném výzkumu na hradě Kost (Čechy). Kolekce je tvořena zlomky baňkovitých kachlů s prodlouženým hrdlem, které se vyznačují aplikací zelené glazury a specifickou keramickou hmotou. Na základě nálezového kontextu a datace zbylých nálezů jsou tyto fragmenty kachlů určeny do období první poloviny 14. století a pochází z nejstarší fáze hradu. Zařazení nálezů je ve shodě s analogickými tvary kachlů z německojazyčných oblastí. Soubor představuje doklad užití netypického tvaru nádobkových a kachlů v českém prostředí a též dokládá přítomnost kamnového tělesa v kontextu šlechtického sídla v první polovině 14. století.
{"title":"Nádobkové kachle ze 14. století z hradu Kost v severovýchodních Čechách : příspěvek k počátkům užívání kachlů na šlechtických sídlech","authors":"Pavel Drnovský, Jiří Unger","doi":"10.5817/ah2022-2-12","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-12","url":null,"abstract":"Studie se věnuje souboru kamnářské keramiky, který byl objeven při záchranném výzkumu na hradě Kost (Čechy). Kolekce je tvořena zlomky baňkovitých kachlů s prodlouženým hrdlem, které se vyznačují aplikací zelené glazury a specifickou keramickou hmotou. Na základě nálezového kontextu a datace zbylých nálezů jsou tyto fragmenty kachlů určeny do období první poloviny 14. století a pochází z nejstarší fáze hradu. Zařazení nálezů je ve shodě s analogickými tvary kachlů z německojazyčných oblastí. Soubor představuje doklad užití netypického tvaru nádobkových a kachlů v českém prostředí a též dokládá přítomnost kamnového tělesa v kontextu šlechtického sídla v první polovině 14. století.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329118","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The study attempts to show the potential of iron slags to answer questions about the organization of iron production in 9th-century Moravia. As a case study, it evaluates a small archaeological assemblage from the contemporary rural settlement of Bořitov, where basic contextual and macroscopic evaluation in combination with various archaeometric analyses (pXRF, ED-XRF, XRD, SEM/EDS) of iron slags made it possible to recognize the smelting of iron ore, as well as its further processing in a reheating hearth and smithy. Taking into account some other finds connected with iron production as well as the specific geographic position of Bořitov, these results also indicate that the community in Bořitov could have been beyond the reach of regional elites and might thus have acted as independent producers with the main purpose to saturate their own demand and/or exchange the surplus.
{"title":"Archaeological evidence of independent iron production from the 9th-century rural settlement of Bořitov (Blansko District, Czechia)","authors":"Roman Mikulec, M. Hlavica, Matěj Kmošek","doi":"10.5817/ah2022-2-14","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-14","url":null,"abstract":"The study attempts to show the potential of iron slags to answer questions about the organization of iron production in 9th-century Moravia. As a case study, it evaluates a small archaeological assemblage from the contemporary rural settlement of Bořitov, where basic contextual and macroscopic evaluation in combination with various archaeometric analyses (pXRF, ED-XRF, XRD, SEM/EDS) of iron slags made it possible to recognize the smelting of iron ore, as well as its further processing in a reheating hearth and smithy. Taking into account some other finds connected with iron production as well as the specific geographic position of Bořitov, these results also indicate that the community in Bořitov could have been beyond the reach of regional elites and might thus have acted as independent producers with the main purpose to saturate their own demand and/or exchange the surplus.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329216","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V našom príspevku sa zaoberáme používaním stanov v stredovekom Uhorsku. V období od 10. do 16. storočia boli stany na skúmanom území využívané Slovanmi, Maďarmi, Kumánmi, Tatármi, Rómami, no i ďalšími tu sídliacimi či prisťahovanými etnikami. Opisujeme ich využitie ako trvalého alebo dočasného obydlia, ako núdzovej náhrady strechy nad hlavou, ako provizórneho prístrešku počas dlhého cestovania, počas vojenských výprav, presunov vojenských oddielov alebo obchodníkov či kupeckých kolón. Pri výskume využívame tri druhy prameňov: archeologické, písomné a ikonografické. Všímame si typológiu stanov, ich konštrukciu, používanú terminológiu a výber materiálov pre ich zhotovenie. Náš výskum je sťažený malým počtom zachovaných historických a archeologických zdrojov, no i minimálnym počtom vedeckých publikácií o problematike stanov v celoeurópskom meradle.
{"title":"Využitie stanov v stredovekom Uhorsku","authors":"Jaroslav Nemeš","doi":"10.5817/ah2022-2-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-9","url":null,"abstract":"V našom príspevku sa zaoberáme používaním stanov v stredovekom Uhorsku. V období od 10. do 16. storočia boli stany na skúmanom území využívané Slovanmi, Maďarmi, Kumánmi, Tatármi, Rómami, no i ďalšími tu sídliacimi či prisťahovanými etnikami. Opisujeme ich využitie ako trvalého alebo dočasného obydlia, ako núdzovej náhrady strechy nad hlavou, ako provizórneho prístrešku počas dlhého cestovania, počas vojenských výprav, presunov vojenských oddielov alebo obchodníkov či kupeckých kolón. Pri výskume využívame tri druhy prameňov: archeologické, písomné a ikonografické. Všímame si typológiu stanov, ich konštrukciu, používanú terminológiu a výber materiálov pre ich zhotovenie. Náš výskum je sťažený malým počtom zachovaných historických a archeologických zdrojov, no i minimálnym počtom vedeckých publikácií o problematike stanov v celoeurópskom meradle.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329340","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：