Článek pojednává o nálezu kosterních pozůstatků 56 kostí skeletu samice skokana hnědého (Rana temporaria) a tří kostí ptáka bez bližšího taxonomického zařazení. Z kontextu vyplývá, že kosterní pozůstatky plnily funkci symbolu zajišťujícího ochranu stavby před deštěm, nebo obecněji vhodnější klimatické podmínky při stavbě věžového schodiště. I při vědomí nejednoznačnosti kosterních pozůstatků jako obětiny se domníváme, že náš model je nejpravděpodobnějším vysvětlením předloženého nálezu.
{"title":"Interpretace zvířecích kosterních pozůstatků z hradu v Úštěku","authors":"Lucie Kursová, Lenka Kovačiková","doi":"10.5817/ah2022-2-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-8","url":null,"abstract":"Článek pojednává o nálezu kosterních pozůstatků 56 kostí skeletu samice skokana hnědého (Rana temporaria) a tří kostí ptáka bez bližšího taxonomického zařazení. Z kontextu vyplývá, že kosterní pozůstatky plnily funkci symbolu zajišťujícího ochranu stavby před deštěm, nebo obecněji vhodnější klimatické podmínky při stavbě věžového schodiště. I při vědomí nejednoznačnosti kosterních pozůstatků jako obětiny se domníváme, že náš model je nejpravděpodobnějším vysvětlením předloženého nálezu.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329333","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Košice patrili v priestore dnešného územia Slovenska k najviac opevneným mestám. Pri rekonštrukcii Poštovej ulice, ktorá pretína celý priebeh niekdajších línií mestských fortifikácií, nastala po dlhšej dobe príležitosť získať ucelenejší súbor archeologických prameňov z dosiaľ neskúmaného územia. Štúdia vyhodnocuje zachytené terénne situácie a vkladá ich do rámca chronologických fáz stavebného vývoja košického systému hradieb. Popri jednotlivých líniách hradieb boli identifikované i pozostatky ďalších fortifikačných objektov i objektov, pri ktorých je súvis s funkciou obranného systému mesta nejasný, ale možný.
{"title":"Línie a objekty fortifikácie na Poštovej ulici v Košiciach","authors":"Lucia Luštíková, Rastislav Rusnák","doi":"10.5817/ah2022-2-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-4","url":null,"abstract":"Košice patrili v priestore dnešného územia Slovenska k najviac opevneným mestám. Pri rekonštrukcii Poštovej ulice, ktorá pretína celý priebeh niekdajších línií mestských fortifikácií, nastala po dlhšej dobe príležitosť získať ucelenejší súbor archeologických prameňov z dosiaľ neskúmaného územia. Štúdia vyhodnocuje zachytené terénne situácie a vkladá ich do rámca chronologických fáz stavebného vývoja košického systému hradieb. Popri jednotlivých líniách hradieb boli identifikované i pozostatky ďalších fortifikačných objektov i objektov, pri ktorých je súvis s funkciou obranného systému mesta nejasný, ale možný.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329448","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Príspevok prináša dosiaľ nepublikované výsledky archeologického výskumu reformovaného kostola v Pederi a stručne komentuje kontext jeho vzniku vo vzťahu k pôdorysnému typu dedinského kostola s kvadratickým presbytériom vyskytujúcim sa na rozhraní historických regiónov Abov, Turňa, Gemer a Boršod.
{"title":"K počiatkom budovania dedinských kostolov s kvadratickým presbytériom na juhovýchodnom Slovensku : výsledky výskumu reformovaného kostola v Pederi (okres Košice-okolie)","authors":"Peter Tajkov","doi":"10.5817/ah2022-1-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-8","url":null,"abstract":"Príspevok prináša dosiaľ nepublikované výsledky archeologického výskumu reformovaného kostola v Pederi a stručne komentuje kontext jeho vzniku vo vzťahu k pôdorysnému typu dedinského kostola s kvadratickým presbytériom vyskytujúcim sa na rozhraní historických regiónov Abov, Turňa, Gemer a Boršod.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328651","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Mesto Krupina patrí medzi najstaršie mestá na Slovensku, pričom prijímalo či odovzdávalo vplyvy nielen v právnej, hospodárskej, ale aj architektonickej a duchovnej oblasti. Juhozápadne od rímskokatolíckeho kostola bola v stredoveku postavená karnerová kaplnka – vyčlenený osobitný priestor pre ukladanie kostí zosnulých obyvateľov mesta. O zachovanej podzemnej časti krupinského karnera boli prvé údaje v odbornej literatúre publikované v roku 2006. Karner má štvorcový pôdorys, pričom najbližšie analógie sú s rakúskymi karnermi. Svojím centrálnym zaklenutím na stredový pilier ho možno analogicky spojiť s karnerom v blízkej Banskej Štiavnici, s ktorou má Krupina doložené dlhodobé hospodárske i umeleckohistorické vzťahy. Autori príspevku riešia rôzne otázky týkajúce sa karnerovej kaplnky a uvažujú o jej zaradení do kontextu vývoja karnerových kaplniek v stredoeurópskych súvislostiach.
{"title":"Zaniknutá karnerová kaplnka v meste Krupina","authors":"Miroslav Lukáč, Michal Šimkovič","doi":"10.5817/ah2022-1-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-9","url":null,"abstract":"Mesto Krupina patrí medzi najstaršie mestá na Slovensku, pričom prijímalo či odovzdávalo vplyvy nielen v právnej, hospodárskej, ale aj architektonickej a duchovnej oblasti. Juhozápadne od rímskokatolíckeho kostola bola v stredoveku postavená karnerová kaplnka – vyčlenený osobitný priestor pre ukladanie kostí zosnulých obyvateľov mesta. O zachovanej podzemnej časti krupinského karnera boli prvé údaje v odbornej literatúre publikované v roku 2006. Karner má štvorcový pôdorys, pričom najbližšie analógie sú s rakúskymi karnermi. Svojím centrálnym zaklenutím na stredový pilier ho možno analogicky spojiť s karnerom v blízkej Banskej Štiavnici, s ktorou má Krupina doložené dlhodobé hospodárske i umeleckohistorické vzťahy. Autori príspevku riešia rôzne otázky týkajúce sa karnerovej kaplnky a uvažujú o jej zaradení do kontextu vývoja karnerových kaplniek v stredoeurópskych súvislostiach.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328659","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V príspevku sa poukazuje na zlom v technológii výroby tehál, ktorý sa prejavil aj v zmene slohového výrazu stavieb. V meste Trnava a jej blízkom okolí je pomerne jednoduchá identifikácia materiálovo a časovo ohraničenej skupiny stavieb, ktoré stáli pri počiatkoch inštitucionálneho mesta od polovice 13. storočia. Stavby boli vybudované z tehál opatrených na povrchu kanelovaním (tzv. prstovky). Ich odlíšenie od predchodcov a nasledovníkov uľahčuje fakt, že steny boli režné – neomietané, s úpravou malty v škárach. Dovtedy sa u nás stavalo z pálených tehál, ktoré obsahovali v hmote rastlinné zvyšky (tzv. plevovky) a stavby boli omietnuté. Zdôvodňujeme označenie prstoviek za gotické tehly a plevoviek za románske na trnavskom území. Pátrame aj po proveniencii výroby oboch typov tehál, pričom sa začína javiť ako reálne, že každý z nich pochádza z inej kultúrnej oblasti.
{"title":"Diskontinuita tehlovej architektúry v 13. storočí v Trnave a okolí : boli plevovky románske a prstovky gotické?","authors":"Jaroslava Žuffová","doi":"10.5817/ah2022-2-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-5","url":null,"abstract":"V príspevku sa poukazuje na zlom v technológii výroby tehál, ktorý sa prejavil aj v zmene slohového výrazu stavieb. V meste Trnava a jej blízkom okolí je pomerne jednoduchá identifikácia materiálovo a časovo ohraničenej skupiny stavieb, ktoré stáli pri počiatkoch inštitucionálneho mesta od polovice 13. storočia. Stavby boli vybudované z tehál opatrených na povrchu kanelovaním (tzv. prstovky). Ich odlíšenie od predchodcov a nasledovníkov uľahčuje fakt, že steny boli režné – neomietané, s úpravou malty v škárach. Dovtedy sa u nás stavalo z pálených tehál, ktoré obsahovali v hmote rastlinné zvyšky (tzv. plevovky) a stavby boli omietnuté. Zdôvodňujeme označenie prstoviek za gotické tehly a plevoviek za románske na trnavskom území. Pátrame aj po proveniencii výroby oboch typov tehál, pričom sa začína javiť ako reálne, že každý z nich pochádza z inej kultúrnej oblasti.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329457","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jedenácté až dvanácté století je na Moravě obdobím upevnění přemyslovské moci, která se projevuje vznikem knížecích údělů a nových opevněných center v rámci hradské soustavy. Cílem práce je prezentovat výsledky nedestruktivního průzkumu, především geofyzikální prospekce, sedmi vybraných mladohradištních center na Moravě: Brno – Staré Zámky, Dolní Věstonice – Vysoká zahrada, Drnholec, Rokytná, Spytihněv, Stavenice a Sudoměřice. Příspěvek představuje nově získané poznatky o struktuře osídlení a fortifikačních systémech, sumarizuje dosažené výsledky a dává je do souvislosti s fakty známými ze starších archeologických průzkumů a výzkumů. Na všech lokalitách byl v maximálním možném rozsahu proveden magnetický průzkum. Při průzkumu fortifikací byl dodatečně aplikován georadarový průzkum a ERT. Na lokalitách s vhodnými podmínkami byly uskutečněny povrchové sběry. V rámci dálkového průzkumu byly ze zemědělsky využívaných poloh analyzovány ortofotosnímky. U lokalit situovaných v lesním prostředí byla využita data z laserového skenování.
{"title":"Geofyzikální průzkum opevněných přemyslovských center na Moravě","authors":"Jan Havelka, Peter Milo","doi":"10.5817/ah2022-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-1","url":null,"abstract":"Jedenácté až dvanácté století je na Moravě obdobím upevnění přemyslovské moci, která se projevuje vznikem knížecích údělů a nových opevněných center v rámci hradské soustavy. Cílem práce je prezentovat výsledky nedestruktivního průzkumu, především geofyzikální prospekce, sedmi vybraných mladohradištních center na Moravě: Brno – Staré Zámky, Dolní Věstonice – Vysoká zahrada, Drnholec, Rokytná, Spytihněv, Stavenice a Sudoměřice. Příspěvek představuje nově získané poznatky o struktuře osídlení a fortifikačních systémech, sumarizuje dosažené výsledky a dává je do souvislosti s fakty známými ze starších archeologických průzkumů a výzkumů. Na všech lokalitách byl v maximálním možném rozsahu proveden magnetický průzkum. Při průzkumu fortifikací byl dodatečně aplikován georadarový průzkum a ERT. Na lokalitách s vhodnými podmínkami byly uskutečněny povrchové sběry. V rámci dálkového průzkumu byly ze zemědělsky využívaných poloh analyzovány ortofotosnímky. U lokalit situovaných v lesním prostředí byla využita data z laserového skenování.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328056","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Príspevok prináša prvé informácie o druhej a tretej sezóne archeologického výskumu Plaveckého hradu v rokoch 2018 a 2020. Sondy 1C/2018 a 1D/2018 boli situované v priestore vstupnej mostovej konštrukcie do horného hradu, kde doteraz stáli relikty dvoch mostových pilierov. Počas výskumu sa podarilo identifikovať ďalšie štyri mostové piliere. Táto konštrukcia vznikla v druhej polovici 16. storočia a postupne bola prestavovaná v 17. storočí. Sondy 2/2018 a 4/2018 sme vytýčili v suterénnych priestoroch severného paláca, ktorý vznikol v 15. storočí a bol prestavovaný v 16. a 17. storočí. V sonde 2 sme identifikovali vstupnú zárubňu a prah vstupu do pivnice. Sonda 5/2018 sa nachádzala v bránovej veži pri západnej hradbe horného hradu. Sonda 6/2020 bola situovaná v deštrukčnom kuželi južne od parkánového múru. Deštrukčný kužeľ vznikol v priebehu 19. a 20. storočia, keď už bol hrad neobývaný. Príspevok podáva základné informácie o skúmaných archeologických situáciách a prezentuje prvé výsledky výskumu materiálnej kultúry vyšších spoločenských vrstiev v období novoveku (druhá polovica 16. až polovica 18. storočia), keď hrad vlastnili rody Balašovcov, Bakičovcov, Fuggerovcov a Pálffyovcov.
{"title":"Archeologický výskum na Plaveckom hrade v rokoch 2018 a 2020","authors":"Mário Bielich, Simona Slobodová","doi":"10.5817/ah2022-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-3","url":null,"abstract":"Príspevok prináša prvé informácie o druhej a tretej sezóne archeologického výskumu Plaveckého hradu v rokoch 2018 a 2020. Sondy 1C/2018 a 1D/2018 boli situované v priestore vstupnej mostovej konštrukcie do horného hradu, kde doteraz stáli relikty dvoch mostových pilierov. Počas výskumu sa podarilo identifikovať ďalšie štyri mostové piliere. Táto konštrukcia vznikla v druhej polovici 16. storočia a postupne bola prestavovaná v 17. storočí. Sondy 2/2018 a 4/2018 sme vytýčili v suterénnych priestoroch severného paláca, ktorý vznikol v 15. storočí a bol prestavovaný v 16. a 17. storočí. V sonde 2 sme identifikovali vstupnú zárubňu a prah vstupu do pivnice. Sonda 5/2018 sa nachádzala v bránovej veži pri západnej hradbe horného hradu. Sonda 6/2020 bola situovaná v deštrukčnom kuželi južne od parkánového múru. Deštrukčný kužeľ vznikol v priebehu 19. a 20. storočia, keď už bol hrad neobývaný. Príspevok podáva základné informácie o skúmaných archeologických situáciách a prezentuje prvé výsledky výskumu materiálnej kultúry vyšších spoločenských vrstiev v období novoveku (druhá polovica 16. až polovica 18. storočia), keď hrad vlastnili rody Balašovcov, Bakičovcov, Fuggerovcov a Pálffyovcov.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328867","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Vinohradníctvo patrí k činnostiam, ktoré majú v ľudskej spoločnosti pomerne dlhú tradíciu. V plnej miere to platí aj o oblasti juhozápadného Slovenska, kde korene pestovania viniča siahajú minimálne do veľkomoravského obdobia. V príspevku upriamujeme pozornosť na pohorie Malých Karpát, resp. na ich centrálnu časť, ktorú tvorí masív Pezinských Karpát. Na ich východných svahoch sa dodnes nachádzajú početné vinohrady, ktoré však nadväzujú na oveľa staršie viničné hory. Bohužiaľ, hospodárske aktivity v 20. storočí výrazne pozmenili pôvodnú vinohradnícku krajinu, ktorá sa v tomto regióne formovala počas viacerých storočí. Cieľom tohto príspevku je pokúsiť sa o identifikáciu reliktov pôvodnej vinohradníckej krajiny. K naplneniu tohto zámeru je využitá paleta dostupných prameňov – k nim prislúchajú predovšetkým písomné správy, staré mapovania, no aj klasifikované údaje z leteckého laserového skenovania (LiDAR). Potenciál, ktorý má uvedená kombinácia týchto prameňov, sa do budúcna ukazuje ako veľmi sľubný. Dokazuje to objavenie komplexu kameníc a terás, ktoré boli touto metódou objavené na svahoch Pezinských Karpát v priestore medzi obcami Dubová a Horné Orešany.
{"title":"Krajinné relikty po vinohradníckej činnosti v severnej časti Pezinských Karpát","authors":"Martin Neumann","doi":"10.5817/ah2022-1-12","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-12","url":null,"abstract":"Vinohradníctvo patrí k činnostiam, ktoré majú v ľudskej spoločnosti pomerne dlhú tradíciu. V plnej miere to platí aj o oblasti juhozápadného Slovenska, kde korene pestovania viniča siahajú minimálne do veľkomoravského obdobia. V príspevku upriamujeme pozornosť na pohorie Malých Karpát, resp. na ich centrálnu časť, ktorú tvorí masív Pezinských Karpát. Na ich východných svahoch sa dodnes nachádzajú početné vinohrady, ktoré však nadväzujú na oveľa staršie viničné hory. Bohužiaľ, hospodárske aktivity v 20. storočí výrazne pozmenili pôvodnú vinohradnícku krajinu, ktorá sa v tomto regióne formovala počas viacerých storočí. Cieľom tohto príspevku je pokúsiť sa o identifikáciu reliktov pôvodnej vinohradníckej krajiny. K naplneniu tohto zámeru je využitá paleta dostupných prameňov – k nim prislúchajú predovšetkým písomné správy, staré mapovania, no aj klasifikované údaje z leteckého laserového skenovania (LiDAR). Potenciál, ktorý má uvedená kombinácia týchto prameňov, sa do budúcna ukazuje ako veľmi sľubný. Dokazuje to objavenie komplexu kameníc a terás, ktoré boli touto metódou objavené na svahoch Pezinských Karpát v priestore medzi obcami Dubová a Horné Orešany.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328635","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Reliéfní ztvárnění apoštola Pavla se na českých, moravských a slezských kachlích neobjevuje často. V gotice, respektive pozdní gotice se setkáme se zobrazením tohoto světce ve dvojici se svatým Petrem. Reliéf z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice, ale zobrazuje jinou scénu z Pavlova života. Motiv Obrácení bývá řazen mezi nejznámější a nejzobrazovanější pavlovská témata a na kachlových reliéfech se prosazuje až s nástupem renesance a s vydatnou podporou grafických předloh. Na našem území byl ale tento námět doposud identifikován pouze na dvou místech. Možnými příčinami tohoto stavu, výtvarnými a technologickými aspekty kusu a ikonograficko-prostorovými vazbami uherskohradišťské kachlové produkce se zabývá předkládaná stať
{"title":"Obrácení Šavla – sv. Pavla na reliéfním kachli z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice : k výtvarným a technologickým aspektům málo obvyklého kachlového reliéfu","authors":"Dana Menoušková","doi":"10.5817/ah2022-1-14","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-14","url":null,"abstract":"Reliéfní ztvárnění apoštola Pavla se na českých, moravských a slezských kachlích neobjevuje často. V gotice, respektive pozdní gotice se setkáme se zobrazením tohoto světce ve dvojici se svatým Petrem. Reliéf z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice, ale zobrazuje jinou scénu z Pavlova života. Motiv Obrácení bývá řazen mezi nejznámější a nejzobrazovanější pavlovská témata a na kachlových reliéfech se prosazuje až s nástupem renesance a s vydatnou podporou grafických předloh. Na našem území byl ale tento námět doposud identifikován pouze na dvou místech. Možnými příčinami tohoto stavu, výtvarnými a technologickými aspekty kusu a ikonograficko-prostorovými vazbami uherskohradišťské kachlové produkce se zabývá předkládaná stať","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328704","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Věra Šlancarová, P. Staněk, Zuzana Holubová, A. Přichystal
Článek pojednává o nálezu kamenného kadlubu z Panenské ulice v Brně, který je unikátní především svým motivem. Ústřední postavou matrice je rytíř na koni se štítem a kopím, evokující postavu sv. Jiřího, ale ve skutečnosti jde patrně o turnajovou scénu s odkazem na rytířské eposy. Kadlub byl nalezen na dně raženého sklípku při suterénu patrně obytné stavby v blízkosti městské hradby. Je vyroben z opuky křídového stáří a jeho datace byla stanovena na základě archeologické nálezové situace a ikonografického rozboru na přelom 13. a 14. století. Na základě analýzy středověkých hrdinských eposů soudíme, že motiv na kadlubu mohl být inspirovaný literární produkcí té doby. Článek je zaměřen především na rozbor ikonografie a možných literárních předloh samotného motivu.
{"title":"Příběh o Tristanovi : středověký kadlub z Panenské ulice v Brně","authors":"Věra Šlancarová, P. Staněk, Zuzana Holubová, A. Přichystal","doi":"10.5817/ah2022-1-18","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-18","url":null,"abstract":"Článek pojednává o nálezu kamenného kadlubu z Panenské ulice v Brně, který je unikátní především svým motivem. Ústřední postavou matrice je rytíř na koni se štítem a kopím, evokující postavu sv. Jiřího, ale ve skutečnosti jde patrně o turnajovou scénu s odkazem na rytířské eposy. Kadlub byl nalezen na dně raženého sklípku při suterénu patrně obytné stavby v blízkosti městské hradby. Je vyroben z opuky křídového stáří a jeho datace byla stanovena na základě archeologické nálezové situace a ikonografického rozboru na přelom 13. a 14. století. Na základě analýzy středověkých hrdinských eposů soudíme, že motiv na kadlubu mohl být inspirovaný literární produkcí té doby. Článek je zaměřen především na rozbor ikonografie a možných literárních předloh samotného motivu.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328985","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：