Zavedenie kanylacie centralneho venozneho systemu do klinickej praxe, predstavuje výrazný pokrok v liecbe pacienta. Zaroveň reprezentuje invazivnu techniku spojenu s narusenim kožnej bariery priamym vstupom do centralneho krvneho toku, s technickými rizikami, infekcnými a trombotickými komplikaciami.Cieľ: Cieľom prace bolo zistiť rozdiely medzi ramcovými procesualnymi standardmi MZ SR (Ministerstvo zdravotnictva Slovenskej republiky) c. 48, 49 a lokalnymi postupmi, ktore sa použivaju na Jednotke intenzivnej starostlivosti, Kliniky transplantacnej a cievnej chirurgie v Martinskej fakultnej nemocnici (MFN) u pacientov so zavedeným centralnym venoznym katerom. Zaroveň identifikovať najcastejsie sa vyskytujuce komplikacie.Metody: Pre zber empirických informacii sme použili metodu auditu (pozorovanie, merania a studium dokumentacie). Výsledky: Na rozdiel od standardu c. 48 sa použiva pri prevaze transparentna semipermiabilna folia, do neobsadených uzaverov sa aplikuje celaskonova zatka a nepouživa sa antibioticka masť. Pri manipulacii s centralnym venoznym katetrom nie je pacient vo vodorovnej polohe a pri rozpajani infuznych suprav sa nepouživa dezinfekcný pripravok. Najcastejsou komplikaciou bol pritomný hematom(66 %), bolesť (60 %) a leukocytoza (63 %).Zavery: Zistene rozdiely v procesualnych kriteriach medzi standardmi MZ SR c. 48, 49 a postupom prace na JIS negativne neovplyvnili priebeh zavadzania centralneho venozneho katetra (CVK) a naslednu starostlivosť o centralny venozny vstup (CVV) a CVK. Použivanie osetrovateľských standardov ma význam pre zabezpecenie kvalitnej a efektivnej starostlivosti. Je vsak doležite, aby standardy boli vytvorene tak, aby spĺňali osetrovateľsku prax založenu na dokazoch.
{"title":"Management of central venous catheter","authors":"Ľubomíra Katarína Ježová Žiaková","doi":"10.5507/pol.2011.002","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/pol.2011.002","url":null,"abstract":"Zavedenie kanylacie centralneho venozneho systemu do klinickej praxe, predstavuje výrazný pokrok v liecbe pacienta. Zaroveň reprezentuje invazivnu techniku spojenu s narusenim kožnej bariery priamym vstupom do centralneho krvneho toku, s technickými rizikami, infekcnými a trombotickými komplikaciami.Cieľ: Cieľom prace bolo zistiť rozdiely medzi ramcovými procesualnymi standardmi MZ SR (Ministerstvo zdravotnictva Slovenskej republiky) c. 48, 49 a lokalnymi postupmi, ktore sa použivaju na Jednotke intenzivnej starostlivosti, Kliniky transplantacnej a cievnej chirurgie v Martinskej fakultnej nemocnici (MFN) u pacientov so zavedeným centralnym venoznym katerom. Zaroveň identifikovať najcastejsie sa vyskytujuce komplikacie.Metody: Pre zber empirických informacii sme použili metodu auditu (pozorovanie, merania a studium dokumentacie). Výsledky: Na rozdiel od standardu c. 48 sa použiva pri prevaze transparentna semipermiabilna folia, do neobsadených uzaverov sa aplikuje celaskonova zatka a nepouživa sa antibioticka masť. Pri manipulacii s centralnym venoznym katetrom nie je pacient vo vodorovnej polohe a pri rozpajani infuznych suprav sa nepouživa dezinfekcný pripravok. Najcastejsou komplikaciou bol pritomný hematom(66 %), bolesť (60 %) a leukocytoza (63 %).Zavery: Zistene rozdiely v procesualnych kriteriach medzi standardmi MZ SR c. 48, 49 a postupom prace na JIS negativne neovplyvnili priebeh zavadzania centralneho venozneho katetra (CVK) a naslednu starostlivosť o centralny venozny vstup (CVV) a CVK. Použivanie osetrovateľských standardov ma význam pre zabezpecenie kvalitnej a efektivnej starostlivosti. Je vsak doležite, aby standardy boli vytvorene tak, aby spĺňali osetrovateľsku prax založenu na dokazoch.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"67 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2011-04-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"115704900","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cieľ: Cieľom prace bolo zistiť uroveň farmakologickej compliance seniorov v liecbe arteriovej hypertenzie v podmienkach ambulantnej starostlivosti. Autori sa ďalej zameriavaju na hodnotenie rozdielov v urovni compliance z hľadiska veku a pohlavia. Praca ma design pilotnej prierezovej studie, zameranej na hodnotenie využiteľnosti metody dotaznika pri merani compliance u seniorov. Prieskumnu vzorku tvorilo 30 respondentov, dispenzarizovaných v ambulanciach praktickeho lekara pre dospelých.Metody: Na meranie compliance pacientov bola použita upravena verzia Moriskyho dotaznika (Morisky Scale), ktora bola doplnena o 7 kategorizacných položiek. Metoda dotaznika bola kombinovana s metodou polostrukturovaneho rozhovoru, ktorý sa zameriaval na zistenie využivania selfmonitoringu krvneho tlaku u seniorov a ich vedomosti o liekoch, ktore uživaju. Na suhrnne hodnotenie dotaznika bola použita opisna statistika. Na hodnotenie rozdielov v urovni compliance z hľadiska veku, pohlavia a vedomosti o liecbe bol použitý Studentov t test.Výsledky: Najnižsia miera compliance bola zistena v dodržiavani casu uživania liekov. Statisticky významne rozdiely z hľadiska veku a pohlavia boli zistene v subskale vedomosti.Zaver: Morisky Scale autori odporucaju aplikovať v klinickej praxi na diagnostiku Noncompliance, resp. ju testovať na vacsej vzorke a roznych populaciach pacientov.
{"title":"FARMAKOLOGICKÁ COMPLIANCE V LIEČBE ARTÉRIOVEJ HYPERTENZIEU SENIOROV","authors":"Elena Gurková, Katarína Šinglárová","doi":"10.5507/POL.2010.012","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2010.012","url":null,"abstract":"Cieľ: Cieľom prace bolo zistiť uroveň farmakologickej compliance seniorov v liecbe arteriovej hypertenzie v podmienkach ambulantnej starostlivosti. Autori sa ďalej zameriavaju na hodnotenie rozdielov v urovni compliance z hľadiska veku a pohlavia. Praca ma design pilotnej prierezovej studie, zameranej na hodnotenie využiteľnosti metody dotaznika pri merani compliance u seniorov. Prieskumnu vzorku tvorilo 30 respondentov, dispenzarizovaných v ambulanciach praktickeho lekara pre dospelých.Metody: Na meranie compliance pacientov bola použita upravena verzia Moriskyho dotaznika (Morisky Scale), ktora bola doplnena o 7 kategorizacných položiek. Metoda dotaznika bola kombinovana s metodou polostrukturovaneho rozhovoru, ktorý sa zameriaval na zistenie využivania selfmonitoringu krvneho tlaku u seniorov a ich vedomosti o liekoch, ktore uživaju. Na suhrnne hodnotenie dotaznika bola použita opisna statistika. Na hodnotenie rozdielov v urovni compliance z hľadiska veku, pohlavia a vedomosti o liecbe bol použitý Studentov t test.Výsledky: Najnižsia miera compliance bola zistena v dodržiavani casu uživania liekov. Statisticky významne rozdiely z hľadiska veku a pohlavia boli zistene v subskale vedomosti.Zaver: Morisky Scale autori odporucaju aplikovať v klinickej praxi na diagnostiku Noncompliance, resp. ju testovať na vacsej vzorke a roznych populaciach pacientov.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"14 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2010-10-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"116843145","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cil: Cilem prace je posouzeni proveditelnosti a zhodnoceni efektivity edukacniho programu (program), který byl vytvořen k redukci rizikových faktorů pro vznik mentalni anorexie (MA), resp. poruch přijmu potravy (PPP) u žaků zakladnich skol (ZS).Východiska: Východiskem prace byla zkusenost Harvardskeho centra pro PPP s preventivnim programem, který patři mezi několik malo, ktere maji velký pocet ucastniků a dlouhodobý průběh.Metody: Metody prace zahrnovaly použiti standardizovaneho dotazniku EAT-26, měřeni výsky a hmotnosti žaků a různe formy edukacni prace. Výzkumný soubor tvořilo v průměru 400 žaků ve věku 11-14 let, z toho polovina z nich byla ve skupině experimentalni a zbytek ve skupině kontrolni. Program probihal ve skupině experimentalni po dobu sedmi měsiců. Obě skupiny byly testovany a měřeny před zahajenim programu a za osm měsiců po jeho ukonceni.Výsledky: Výsledky prace prokazuji, že nami vytvořený program je proveditelný a bezpecný v uživani. Ukazalo se, že by mohl být ucinný v prevenci snižovani výskytu rizikových faktorů pro vznik MA, resp. PPP. Efektivitu potvrzuje snižený pocet žaků s vysokým skore EAT-26 testu v experimentalni skupině.Zavěr: Edukacni program primarni prevence PPP podpořil význam takovýchto programů pro praxi a poukazal na velke pole působeni komunitniho osetřovatelstvi.
{"title":"PRIMÁRNÍ PREVENCE MENTÁLNÍ ANOREXIE U ŠKOLNÍCH DĚTÍ. PREVENTIVNÍ PROGRAM: ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL (PREVENCE PORUCH PŘÍJMU POTRAVY)","authors":"Naděžda Vrbatová, Jana Borůvková","doi":"10.5507/POL.2010.018","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2010.018","url":null,"abstract":"Cil: Cilem prace je posouzeni proveditelnosti a zhodnoceni efektivity edukacniho programu (program), který byl vytvořen k redukci rizikových faktorů pro vznik mentalni anorexie (MA), resp. poruch přijmu potravy (PPP) u žaků zakladnich skol (ZS).Východiska: Východiskem prace byla zkusenost Harvardskeho centra pro PPP s preventivnim programem, který patři mezi několik malo, ktere maji velký pocet ucastniků a dlouhodobý průběh.Metody: Metody prace zahrnovaly použiti standardizovaneho dotazniku EAT-26, měřeni výsky a hmotnosti žaků a různe formy edukacni prace. Výzkumný soubor tvořilo v průměru 400 žaků ve věku 11-14 let, z toho polovina z nich byla ve skupině experimentalni a zbytek ve skupině kontrolni. Program probihal ve skupině experimentalni po dobu sedmi měsiců. Obě skupiny byly testovany a měřeny před zahajenim programu a za osm měsiců po jeho ukonceni.Výsledky: Výsledky prace prokazuji, že nami vytvořený program je proveditelný a bezpecný v uživani. Ukazalo se, že by mohl být ucinný v prevenci snižovani výskytu rizikových faktorů pro vznik MA, resp. PPP. Efektivitu potvrzuje snižený pocet žaků s vysokým skore EAT-26 testu v experimentalni skupině.Zavěr: Edukacni program primarni prevence PPP podpořil význam takovýchto programů pro praxi a poukazal na velke pole působeni komunitniho osetřovatelstvi.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"10 10 Pt 2 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2010-10-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"116886341","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jiří Vévoda, Kateřina Ivanová, Marie Nakládalová, J. Marečková
Cil: Cilem prace bylo poznani osobnich priorit faktorů pracovniho prostředi vseobecných sester a stupeň jejich saturace zaměstnavatelem. Vzajemnou komparaci zjistěneho pak přehledně ukazat největsi divergence mezi přanim a realitou vseobecných sester v pracovnim prostředi. Cilem bylo take vytvořeni měřiciho nastroje, který by byl využitelný ke splněni akreditacniho standardu, jež sleduje pracovni spokojenost zaměstnanců ve zdravotnictvi.Metody: Na principech Herzbergovy dvoufaktorove motivacni teorie a po diskuzich s manažery nemocnic byl v roce 2004 vytvořen zakladni material pro dotaznikove setřeni. V roce 2005 byl proveden pilotni výzkum. Ověřený dotaznik byl v průběhu roku 2006 rozeslan do 25 nemocnic, v průběhu roku 2007-2008 byl zpracovavan. Z distribuovaných 10 791 dotazniků do konecneho zpracovani postoupilo 3081.Výsledky: U vseobecných sester maji nejvyssi pracovni hodnotu faktory mzdy, pece o pacienty a jistoty pracovniho mista. Mezi nejvice divergujici faktory patřila mzda, jistota pracovniho mista a uznani osobnich výsledků. Nejvice harmonicke byly tyto faktory: vztahy k přimým nadřizeným, poskytovane socialni výhody a spoluprace s jinými profesemi (faktory jsou uvedeny v řadě podle důležitosti).Zavěry: Výzkumným týmem byl vytvořen dotaznik jako měřici nastroj, kterým lze jednoduse zjisťovat ucinnost motivacnich intervenci, aniž by doslo ke zbytecnemu plýtvani lidskými i financnimi zdroji. Lze jim take naplnit požadavky akreditacniho standardu, zaměřeneho na spokojenost zaměstnanců, a provadět srovnavaci setřeni mezi jednotlivými nemocnicemi.
{"title":"PRACOVNÍ SPOKOJENOST VŠEOBECNÝCH SESTER","authors":"Jiří Vévoda, Kateřina Ivanová, Marie Nakládalová, J. Marečková","doi":"10.5507/POL.2010.019","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2010.019","url":null,"abstract":"Cil: Cilem prace bylo poznani osobnich priorit faktorů pracovniho prostředi vseobecných sester a stupeň jejich saturace zaměstnavatelem. Vzajemnou komparaci zjistěneho pak přehledně ukazat největsi divergence mezi přanim a realitou vseobecných sester v pracovnim prostředi. Cilem bylo take vytvořeni měřiciho nastroje, který by byl využitelný ke splněni akreditacniho standardu, jež sleduje pracovni spokojenost zaměstnanců ve zdravotnictvi.Metody: Na principech Herzbergovy dvoufaktorove motivacni teorie a po diskuzich s manažery nemocnic byl v roce 2004 vytvořen zakladni material pro dotaznikove setřeni. V roce 2005 byl proveden pilotni výzkum. Ověřený dotaznik byl v průběhu roku 2006 rozeslan do 25 nemocnic, v průběhu roku 2007-2008 byl zpracovavan. Z distribuovaných 10 791 dotazniků do konecneho zpracovani postoupilo 3081.Výsledky: U vseobecných sester maji nejvyssi pracovni hodnotu faktory mzdy, pece o pacienty a jistoty pracovniho mista. Mezi nejvice divergujici faktory patřila mzda, jistota pracovniho mista a uznani osobnich výsledků. Nejvice harmonicke byly tyto faktory: vztahy k přimým nadřizeným, poskytovane socialni výhody a spoluprace s jinými profesemi (faktory jsou uvedeny v řadě podle důležitosti).Zavěry: Výzkumným týmem byl vytvořen dotaznik jako měřici nastroj, kterým lze jednoduse zjisťovat ucinnost motivacnich intervenci, aniž by doslo ke zbytecnemu plýtvani lidskými i financnimi zdroji. Lze jim take naplnit požadavky akreditacniho standardu, zaměřeneho na spokojenost zaměstnanců, a provadět srovnavaci setřeni mezi jednotlivými nemocnicemi.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"151 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2010-10-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"131885142","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
E. Sovová, Marie Nakládalová, Markéta Kaletová, Ilona Benušová, P. Doupalová
Cil: Cilem prace bylo zhodnotit výskyt rizikových faktorů (RF) kardiovaskularnich onemocněni (KVO) u zaměstnanců velkeho zdravotnickeho zařizeni a srovnat jejich výskyt s dostupnými udaji v literatuře.Metody: Soubor tvoři 3124 zaměstnanců průměrneho věku 36,18 let (median 34,0, SD 11,44), 562 mužů (M) (18,0 %) průměrneho věku 37,10 let (34,0; 12,26) a 2562 žen (Ž) (82,0 %) průměrneho věku 35,98 let (34,0; 11,24), kteři byli vysetřeni při preventivnich prohlidkach. Při vysetřeni zaměstnanci vyplnili dotaznik na zakladni RF KVO a sestry doplnily objektivni udaje. Lekař provedl vyhodnoceni protokolu a doporucil cilenou intervenci rizik. Výsledky byly statisticky srovnany s udaji v dostupne literatuře pomoci chi kvadratu- kontingencnich tabulek s Yatesovou korekci na pětiprocentni hladině významnosti.Výsledky: Kouři celkem 857 zaměstnanců (27,4 %), 164 M (29,2 %) a 693 Ž (27,1 %). Nejvice kuřaků je v kategorii ostatni (pomocný personal) a to 41,39 %; v kategorii vysokoskolak kouři pouze 14,76 % osob. Muži se ve výskytu RF kouřeni nelisi od ceske populace (p = NS), ženy kouři statisticky významně vice (p < 0,05). Přiměřenou pohybovou aktivitu udava 1862 osob (59,6 %) a tento RF je statisticky významně lepsi ve srovnani s literaturou a ceskou populaci. Hypertenze se vyskytuje u 60 M (10,7 %) a 151 Ž (5,9 %). 290 zaměstnanců je obeznich (9,2 %), z toho 57 M (10,2 %) a 349 Ž (9,1 %), výskyt je statisticky významně lepsi než u ceske populace (p < 0,05). Vysoke riziko KVO v 60 letech věku (nad 20 %) mělo 175 osob (5,7 %) (128 M, 47 Ž), vysoke riziko podle SCORE za 10 let mělo 675 osob (21,6 %) (347 M, 328 Ž).Zavěry: Vzhledem k vysokemu výskytu rizikových faktorů KVO by měla být primarni prevence soucasti zakladnich preventivnich prohlidek.
{"title":"PRIMÁRNÍ PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ U ZAMĚSTNANCŮ VELKÉ NEMOCNICE","authors":"E. Sovová, Marie Nakládalová, Markéta Kaletová, Ilona Benušová, P. Doupalová","doi":"10.5507/POL.2010.010","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2010.010","url":null,"abstract":"Cil: Cilem prace bylo zhodnotit výskyt rizikových faktorů (RF) kardiovaskularnich onemocněni (KVO) u zaměstnanců velkeho zdravotnickeho zařizeni a srovnat jejich výskyt s dostupnými udaji v literatuře.Metody: Soubor tvoři 3124 zaměstnanců průměrneho věku 36,18 let (median 34,0, SD 11,44), 562 mužů (M) (18,0 %) průměrneho věku 37,10 let (34,0; 12,26) a 2562 žen (Ž) (82,0 %) průměrneho věku 35,98 let (34,0; 11,24), kteři byli vysetřeni při preventivnich prohlidkach. Při vysetřeni zaměstnanci vyplnili dotaznik na zakladni RF KVO a sestry doplnily objektivni udaje. Lekař provedl vyhodnoceni protokolu a doporucil cilenou intervenci rizik. Výsledky byly statisticky srovnany s udaji v dostupne literatuře pomoci chi kvadratu- kontingencnich tabulek s Yatesovou korekci na pětiprocentni hladině významnosti.Výsledky: Kouři celkem 857 zaměstnanců (27,4 %), 164 M (29,2 %) a 693 Ž (27,1 %). Nejvice kuřaků je v kategorii ostatni (pomocný personal) a to 41,39 %; v kategorii vysokoskolak kouři pouze 14,76 % osob. Muži se ve výskytu RF kouřeni nelisi od ceske populace (p = NS), ženy kouři statisticky významně vice (p < 0,05). Přiměřenou pohybovou aktivitu udava 1862 osob (59,6 %) a tento RF je statisticky významně lepsi ve srovnani s literaturou a ceskou populaci. Hypertenze se vyskytuje u 60 M (10,7 %) a 151 Ž (5,9 %). 290 zaměstnanců je obeznich (9,2 %), z toho 57 M (10,2 %) a 349 Ž (9,1 %), výskyt je statisticky významně lepsi než u ceske populace (p < 0,05). Vysoke riziko KVO v 60 letech věku (nad 20 %) mělo 175 osob (5,7 %) (128 M, 47 Ž), vysoke riziko podle SCORE za 10 let mělo 675 osob (21,6 %) (347 M, 328 Ž).Zavěry: Vzhledem k vysokemu výskytu rizikových faktorů KVO by měla být primarni prevence soucasti zakladnich preventivnich prohlidek.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"301 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2010-04-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"115285967","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Potreba validizovať osetrovateľske diagnozy vyhovujuce každemu sociokulturnemu kontextu je nesporna, ale mala pozornosť sa venuje spravnosti resp. presnosti diagnostiky. (Lunney, 2008, s. 29; Lunney, 2003, s. 96) Predpokladom kvalitneho výskumu v oblasti validizacie osetrovateľských diagnoz je dobre prepracovana metodologia, ktora ma prispieť k poskytovania kvalitnej osetrovateľskej starostlivosti a efektivnosti osetrovateľských intervencii. Cieľom prispevku je popisať Fehringove modely validizacie osetrovateľských diagnoz, ich výhody, nevýhody a sposob využitia vo validizacných studiach. Fehring ako jeden z významných autorov ponuka presne rozpracovanu metodologiu validizacie osetrovateľských diagnoz. Na skumanie modelov bol zvolený analyticko-syntetický pristup. Boli analyzovane prace Fehringa a validizacne studie, v ktorých bol použitý niektorý z opisovaných modelov.
{"title":"VYUŽITIE FEHRINGOVÝCH MODELOV PRI VALIDIZÁCII OŠETROVATEĽSKÝCH DIAGNÓZ","authors":"Renáta Zeleníková, K. Žiaková","doi":"10.5507/POL.2010.011","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2010.011","url":null,"abstract":"Potreba validizovať osetrovateľske diagnozy vyhovujuce každemu sociokulturnemu kontextu je nesporna, ale mala pozornosť sa venuje spravnosti resp. presnosti diagnostiky. (Lunney, 2008, s. 29; Lunney, 2003, s. 96) Predpokladom kvalitneho výskumu v oblasti validizacie osetrovateľských diagnoz je dobre prepracovana metodologia, ktora ma prispieť k poskytovania kvalitnej osetrovateľskej starostlivosti a efektivnosti osetrovateľských intervencii. Cieľom prispevku je popisať Fehringove modely validizacie osetrovateľských diagnoz, ich výhody, nevýhody a sposob využitia vo validizacných studiach. Fehring ako jeden z významných autorov ponuka presne rozpracovanu metodologiu validizacie osetrovateľských diagnoz. Na skumanie modelov bol zvolený analyticko-syntetický pristup. Boli analyzovane prace Fehringa a validizacne studie, v ktorých bol použitý niektorý z opisovaných modelov.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"452 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2010-04-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"114583964","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cieľ: V praci sme sa zameriavali na zisťovanie postojov sestier k smrti vo vzťahu k vzdelaniu. Chceli sme zistiť ake postoje k smrti sestry vo vzťahu k vzdelaniu zaujimaju a ci medzi týmito skupinami sestier existuju signifikantne rozdiely.Metody: Pre zber výskumných udajov sme použili dotaznik "Death Attitude Profile - Revised". Výsledky sme vyhodnocovali u piatich skupin sestier, rozdelených podľa dosiahnuteho vzdelania - SZS, VOS, Bc., Mgr., Ine. Výsledky: Na zaklade analýzy ziskaných udajov sme zistili, že v celom subore sestier bol najmenej zastupený postoj strach zo smrti a najviac preferovaný sestrami bol neutralny postoj. Statisticky významne rozdiely sme zistili v preferencii postojov vyhýbanie sa smrti, zmierenie sa so smrťou a prijatie smrti vykupenim. Sestry s dosiahnutým vzdelanim (SZS, VOS, Bc.) skor preferovali vo svojich odpovediach postoj vyhýbanie sa smrti, pricom sestry s magisterským vzdelanim ho preferovali menej. Sestry so vzdelanim (SZS, VOS, Bc.) skor preferovali vo svojich odpovediach postoj zmierenie sa so smrťou, sestry s magisterským vzdelanim tento postoj preferovali menej. Sestry s dosiahnutým vzdelanim (SZS, VOS) viac preferovali vo svojich odpovediach postoj prijatie smrti vykupenim a sestry s Bc. a Mgr. vzdelanim preferovali tento postoj menej.Zaver: Na zaklade nasich výsledkov by sme mohli skonstatovať, že dosiahnute vzdelanie može mať vplyv na vytvaranie a formovanie postojov u sestier.
{"title":"VZŤAH MEDZI DOSIAHNUTÝM VZDELANÍM SESTIER A ICH POSTOJMI K SMRTI","authors":"Jana Slováková","doi":"10.5507/POL.2010.008","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2010.008","url":null,"abstract":"Cieľ: V praci sme sa zameriavali na zisťovanie postojov sestier k smrti vo vzťahu k vzdelaniu. Chceli sme zistiť ake postoje k smrti sestry vo vzťahu k vzdelaniu zaujimaju a ci medzi týmito skupinami sestier existuju signifikantne rozdiely.Metody: Pre zber výskumných udajov sme použili dotaznik \"Death Attitude Profile - Revised\". Výsledky sme vyhodnocovali u piatich skupin sestier, rozdelených podľa dosiahnuteho vzdelania - SZS, VOS, Bc., Mgr., Ine. Výsledky: Na zaklade analýzy ziskaných udajov sme zistili, že v celom subore sestier bol najmenej zastupený postoj strach zo smrti a najviac preferovaný sestrami bol neutralny postoj. Statisticky významne rozdiely sme zistili v preferencii postojov vyhýbanie sa smrti, zmierenie sa so smrťou a prijatie smrti vykupenim. Sestry s dosiahnutým vzdelanim (SZS, VOS, Bc.) skor preferovali vo svojich odpovediach postoj vyhýbanie sa smrti, pricom sestry s magisterským vzdelanim ho preferovali menej. Sestry so vzdelanim (SZS, VOS, Bc.) skor preferovali vo svojich odpovediach postoj zmierenie sa so smrťou, sestry s magisterským vzdelanim tento postoj preferovali menej. Sestry s dosiahnutým vzdelanim (SZS, VOS) viac preferovali vo svojich odpovediach postoj prijatie smrti vykupenim a sestry s Bc. a Mgr. vzdelanim preferovali tento postoj menej.Zaver: Na zaklade nasich výsledkov by sme mohli skonstatovať, že dosiahnute vzdelanie može mať vplyv na vytvaranie a formovanie postojov u sestier.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"27 10 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2010-04-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"131222716","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Přispěvek prezentuje výsledky dotaznikoveho setřeni agresivity, ktere bylo realizovano u 202 sester vybraných odděleni ve dvou zdravotnických zařizenich - Fakultni nemocnici Ostrava a Nemocnici Třinec. Cilem prace bylo zjistit výskyt slovni a fyzicke agrese směřovane k sestram, definovat nejcastějsiho agresora, zjistit, zda se sestry umi agresi adekvatně branit a zda a jake maji informace o agresivitě ve zdravotnických zařizenich.
{"title":"VÝSKYT AGRESIVITY VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH","authors":"Michaela Szkanderová, Darja Jarošová","doi":"10.5507/POL.2008.001","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2008.001","url":null,"abstract":"Přispěvek prezentuje výsledky dotaznikoveho setřeni agresivity, ktere bylo realizovano u 202 sester vybraných odděleni ve dvou zdravotnických zařizenich - Fakultni nemocnici Ostrava a Nemocnici Třinec. Cilem prace bylo zjistit výskyt slovni a fyzicke agrese směřovane k sestram, definovat nejcastějsiho agresora, zjistit, zda se sestry umi agresi adekvatně branit a zda a jake maji informace o agresivitě ve zdravotnických zařizenich.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"2018 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2008-07-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"114740470","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Východiska: Implementace mezinarodni klasifikace NIC v podminkach intenzivni pece v CR.Cil: Identifikace intervenci NIC Klasifikacniho systemu, ktere vseobecne sestry oznaci jako použitelne v klinicke praxi intenzivni pece minimalně jednou týdně.Soubor: 386 zaznamových archů, ve kterých vseobecne sestry oznacovaly frekvence použiti vybraných 184 intervenci Klasifikacniho systemu NIC. Ziskana data byla ziskana z klinicke praxe intenzivni pece u 12 poskytovatelů zdravotnických služeb v Ceske republice (CR).Metodika: Kvantitativni analýza cetnosti intervenci NIC. Dosahla-li konkretni intervence NIC 75% hranice (po secteni v kategorii denni a týdenni pece), byla identifikovana jako intervence NIC, ktera je použitelna minimalně jednou týdně v klinicke peci prostředi intenzivni pece. Ke statistickemu porovnani ziskaných dat z jednotlivých klinických pracovisť byl použit Pearsonův chi kvadrat, na hladině významnosti 5 % (p ≤ 0,05).Výsledky: 46 intervenci z vybraných intervenci NIC, bylo identifikovano jako intervence, použitelne minimalně jednou týdně v klinicke peci prostředi intenzivni pece cR. U 14 intervenci NIC nebyly shledany signifikantni rozdily v oznaceni použitelnosti jednou týdně na pracovistich ARO a JIP interniho a chirurgickeho typu. U 32 intervenci NIC byly shledany signifikantni rozdily v oznaceni použitelnosti jednou týdně v klinicke praxi mezi výse uvedenými pracovisti. Použitelnost těchto intervenci NIC minimalně jednou týdně castěji oznacily vseobecne sestry na pracovisti ARO.Zavěry: Ze 184 mapovaných intervenci Klasifikacniho systemu NIC bylo identifikovano 46 intervenci, ktere vseobecne sestry oznacily, jako použitelne v klinicke praxi intenzivni pece minimalně jednou týdně. Tyto intervence NIC podstoupi expertni validaci.
{"title":"POUŽITELNOST OŠETŘOVATELSKÝCH INTERVENCÍ KLASIFIKACE NIC V INTENZIVNÍ PÉČI","authors":"Jitka Hůsková, P. Juřeníková","doi":"10.5507/POL.2015.002","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2015.002","url":null,"abstract":"Východiska: Implementace mezinarodni klasifikace NIC v podminkach intenzivni pece v CR.Cil: Identifikace intervenci NIC Klasifikacniho systemu, ktere vseobecne sestry oznaci jako použitelne v klinicke praxi intenzivni pece minimalně jednou týdně.Soubor: 386 zaznamových archů, ve kterých vseobecne sestry oznacovaly frekvence použiti vybraných 184 intervenci Klasifikacniho systemu NIC. Ziskana data byla ziskana z klinicke praxe intenzivni pece u 12 poskytovatelů zdravotnických služeb v Ceske republice (CR).Metodika: Kvantitativni analýza cetnosti intervenci NIC. Dosahla-li konkretni intervence NIC 75% hranice (po secteni v kategorii denni a týdenni pece), byla identifikovana jako intervence NIC, ktera je použitelna minimalně jednou týdně v klinicke peci prostředi intenzivni pece. Ke statistickemu porovnani ziskaných dat z jednotlivých klinických pracovisť byl použit Pearsonův chi kvadrat, na hladině významnosti 5 % (p ≤ 0,05).Výsledky: 46 intervenci z vybraných intervenci NIC, bylo identifikovano jako intervence, použitelne minimalně jednou týdně v klinicke peci prostředi intenzivni pece cR. U 14 intervenci NIC nebyly shledany signifikantni rozdily v oznaceni použitelnosti jednou týdně na pracovistich ARO a JIP interniho a chirurgickeho typu. U 32 intervenci NIC byly shledany signifikantni rozdily v oznaceni použitelnosti jednou týdně v klinicke praxi mezi výse uvedenými pracovisti. Použitelnost těchto intervenci NIC minimalně jednou týdně castěji oznacily vseobecne sestry na pracovisti ARO.Zavěry: Ze 184 mapovaných intervenci Klasifikacniho systemu NIC bylo identifikovano 46 intervenci, ktere vseobecne sestry oznacily, jako použitelne v klinicke praxi intenzivni pece minimalně jednou týdně. Tyto intervence NIC podstoupi expertni validaci.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"10 3","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"120828345","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V praci sme sa zamerali na meranie a hodnotenie krvneho tlaku u deti vo veku 14-15 rokov podľa Stvrtej spravy Americkeho Narodneho edukacneho programu pre vysoký krvný tlak (NHBPEP) pracovnej skupiny pre deti a adolescentov z roku 2004 s cieľom identifikovať jednotlivcov s rizikovými hodnotami krvneho tlaku. Na zber empirických udajov sme použili meranie fyziologických funkcii (krvný tlak, pulz) a antropometricke merania (výska, hmotnosť). Rizikove hodnoty systolickeho a diastolickeho krvneho tlaku (? 90. percentil) hodnoteneho podľa Stvrtej spravy NHBPEP malo 13 (13%) chlapcov a rovnako 13 (13%) dievcat. Rizikove hodnoty iba systolickeho krvneho tlaku malo 18 (18 %) chlapcov a 7 (7%) dievcat a rizikove hodnoty iba diastolickeho krvneho tlaku malo 10 (10%) chlapcov a 5 (5%) dievcat. Niektori probandi dosiahli až hypertenzne hodnoty (> 95. percentil). Priemerne hodnoty krvneho tlaku v sledovanom subore boli vyssie ako priemerne hodnoty krvneho tlaku v Stvrtej sprave NHBPEP. Pravidelným rutinným meranim a spravnym zhodnotenim krvneho tlaku može sestra vcas odhaliť deti s rizikovými hodnotami krvneho tlaku.
{"title":"MONITOROVANIE KRVNÉHO TLAKU U 14-15 ROČNÝCH DETÍ V OKRESE MARTIN","authors":"Anna Ovšonková","doi":"10.5507/POL.2009.004","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2009.004","url":null,"abstract":"V praci sme sa zamerali na meranie a hodnotenie krvneho tlaku u deti vo veku 14-15 rokov podľa Stvrtej spravy Americkeho Narodneho edukacneho programu pre vysoký krvný tlak (NHBPEP) pracovnej skupiny pre deti a adolescentov z roku 2004 s cieľom identifikovať jednotlivcov s rizikovými hodnotami krvneho tlaku. Na zber empirických udajov sme použili meranie fyziologických funkcii (krvný tlak, pulz) a antropometricke merania (výska, hmotnosť). Rizikove hodnoty systolickeho a diastolickeho krvneho tlaku (? 90. percentil) hodnoteneho podľa Stvrtej spravy NHBPEP malo 13 (13%) chlapcov a rovnako 13 (13%) dievcat. Rizikove hodnoty iba systolickeho krvneho tlaku malo 18 (18 %) chlapcov a 7 (7%) dievcat a rizikove hodnoty iba diastolickeho krvneho tlaku malo 10 (10%) chlapcov a 5 (5%) dievcat. Niektori probandi dosiahli až hypertenzne hodnoty (> 95. percentil). Priemerne hodnoty krvneho tlaku v sledovanom subore boli vyssie ako priemerne hodnoty krvneho tlaku v Stvrtej sprave NHBPEP. Pravidelným rutinným meranim a spravnym zhodnotenim krvneho tlaku može sestra vcas odhaliť deti s rizikovými hodnotami krvneho tlaku.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"46 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"121366953","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：