Alica Slamková, Ľubica Poledníková, Andrea Čižmáriková
Praca je zamerana na riesenie osetrovateľskej diagnozy "Konflikt v rozhodovani" (specifikovať) 000 83. Zameriava sa na rozhodovanie v starostlivosti o zdravie, ktoremu celia casto pacienti s onkologickým ochorenim. V praci sme sa zaoberali intervenciami sestry, ktorými pomaha pacientovi uľahciť proces rozhodovania. Na stanovenie intervencii a výsledkov osetrovateľskej starostlivosti v ramci konfliktneho rozhodovania sme použili vybrane subory z klasifikacných systemov osetrovateľstva NIC (Nursing Interventions Classification) a NOC (Nursing Outcomes Classification) a nasledne sme overovali ich využitie v praxi. Cieľom výskumu bolo vytvorenie a overenie osetrovateľskeho manažmentu "konfliktneho rozhodovania" s použitim vybraných suborov z klasifikacných systemov osetrovateľstva NIC (5250 Podpora procesu rozhodovania) a NOC (0906 Tvorba rozhodnutia a 1606 Rozhodovanie týkajuce sa starostlivosti o zdravie). Hlavnou výskumnou metodou bol kvazi-experiment na potvrdenie vhodnoti použitia klasifikacných systemov osetrovateľstva NIC, NOC. Vychadzali sme z predpokladu, že ak sestra postupuje podľa vybraneho suboru z klasifikacneho systemu osetrovateľských intervencii NIC 5250, tak pacient uplatňuje zodpovednosť a vlastne riadenie v procese. Ak sestra použije vybrane subory z klasifikacneho systemu osetrovateľských výsledkov NOC 0906 a NOC 1606, tak objektivnejsie a podrobnejsie vyhodnoti pacientove ciele a výsledne kriteria. Na zaklade výsledkov výskumu považujeme obidve hypotezy za potvrdene. V suvislosti s osetrovateľskou diagnozou Konflikt v rozhodovani (specifikovat) vsetci pacienti (n = 50) výskumnej vzorky dosiahli stanovený cieľ: t.z. do piatich dni uskutocnili rozhodnutie v suvislosti so zdravotnou starostlivosťou.
{"title":"SESTRA V PROCESE ROZHODOVANIA ONKOLOGICKÉHO PACIENTA","authors":"Alica Slamková, Ľubica Poledníková, Andrea Čižmáriková","doi":"10.5507/POL.2009.021","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2009.021","url":null,"abstract":"Praca je zamerana na riesenie osetrovateľskej diagnozy \"Konflikt v rozhodovani\" (specifikovať) 000 83. Zameriava sa na rozhodovanie v starostlivosti o zdravie, ktoremu celia casto pacienti s onkologickým ochorenim. V praci sme sa zaoberali intervenciami sestry, ktorými pomaha pacientovi uľahciť proces rozhodovania. Na stanovenie intervencii a výsledkov osetrovateľskej starostlivosti v ramci konfliktneho rozhodovania sme použili vybrane subory z klasifikacných systemov osetrovateľstva NIC (Nursing Interventions Classification) a NOC (Nursing Outcomes Classification) a nasledne sme overovali ich využitie v praxi. Cieľom výskumu bolo vytvorenie a overenie osetrovateľskeho manažmentu \"konfliktneho rozhodovania\" s použitim vybraných suborov z klasifikacných systemov osetrovateľstva NIC (5250 Podpora procesu rozhodovania) a NOC (0906 Tvorba rozhodnutia a 1606 Rozhodovanie týkajuce sa starostlivosti o zdravie). Hlavnou výskumnou metodou bol kvazi-experiment na potvrdenie vhodnoti použitia klasifikacných systemov osetrovateľstva NIC, NOC. Vychadzali sme z predpokladu, že ak sestra postupuje podľa vybraneho suboru z klasifikacneho systemu osetrovateľských intervencii NIC 5250, tak pacient uplatňuje zodpovednosť a vlastne riadenie v procese. Ak sestra použije vybrane subory z klasifikacneho systemu osetrovateľských výsledkov NOC 0906 a NOC 1606, tak objektivnejsie a podrobnejsie vyhodnoti pacientove ciele a výsledne kriteria. Na zaklade výsledkov výskumu považujeme obidve hypotezy za potvrdene. V suvislosti s osetrovateľskou diagnozou Konflikt v rozhodovani (specifikovat) vsetci pacienti (n = 50) výskumnej vzorky dosiahli stanovený cieľ: t.z. do piatich dni uskutocnili rozhodnutie v suvislosti so zdravotnou starostlivosťou.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"74 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"130523336","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cil: Cilem setřeni bylo prozkoumat zavislost mezi subjektivně udavanou delkou spanku a výsi krevniho tlaku (TK).Metody: Hodnoty změřeneho krevniho tlaku byly porovnany se 7dennimi zaznamy o delce spanku u 126 dospělých jedinců ve věku 19-72 let. Udaje o spanku byly doplněny metodou dotazniku.Výsledky: Spanek 8 h (median 83,8 mm Hg), P = 0,006. Diastolický tlak významně negativně koreloval s delkou spanku i při zohledněni věku a BMI (r = -0,22, P = 0,016).Zavěr: Velmi kratký spanek je potencialni rizikový faktor přispivajici k vysokemu TK a k hypertenzi. Dostatek spanku může hrat důležitou roli v prevenci vysokeho TK a v prevenci kardiovaskularnich onemocněni.
{"title":"ZÁVISLOST MEZI DÉLKOU SPÁNKU A KREVNÍM TLAKEM U DOSPĚLÉ POPULACE","authors":"Zlata Piskáčková, M. Forejt","doi":"10.5507/POL.2011.011","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2011.011","url":null,"abstract":"Cil: Cilem setřeni bylo prozkoumat zavislost mezi subjektivně udavanou delkou spanku a výsi krevniho tlaku (TK).Metody: Hodnoty změřeneho krevniho tlaku byly porovnany se 7dennimi zaznamy o delce spanku u 126 dospělých jedinců ve věku 19-72 let. Udaje o spanku byly doplněny metodou dotazniku.Výsledky: Spanek 8 h (median 83,8 mm Hg), P = 0,006. Diastolický tlak významně negativně koreloval s delkou spanku i při zohledněni věku a BMI (r = -0,22, P = 0,016).Zavěr: Velmi kratký spanek je potencialni rizikový faktor přispivajici k vysokemu TK a k hypertenzi. Dostatek spanku může hrat důležitou roli v prevenci vysokeho TK a v prevenci kardiovaskularnich onemocněni.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"69 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"130856790","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Zvýsena psychicka zaťaž vedie k syndromu vyhorenia. V povolani sestry ako u pomahajucej profesie je tento trend stupajuci. Cieľom výskumu bolo zistiť vzťah medzi syndromom vyhorenia a vybranými socialno-demografickými ukazovateľmi u sestier. Vzorku respondentov tvorilo 585 sestier pracujucich v 12 zdravotnickych zariadeniach na Slovensku. Metodou bol standardne použivaný dotaznik Maslach Burnout Inventory (MBI). Suvislosť medzi vzdelanim a syndromom vyhorenia bola dokazovana ANOVA testom, vzťah medzi vekom a syndromom vyhorenia Studentovým t-testom. Výsledky výskumu nepotvrdili statisticky významný vzťah medzi vekom, vzdelanim a syndromom vyhorenia u sestier. Potvrdil sa vsak vzťah medzi syndromom vyhorenia a socialno-demografickým ukazovateľom - miesto bydliska (mesto, vidiek)v celkovom skore (MBI - p ≤ 0.01), v subskale emocionalne vycerpanie (ee - p ≤ 0.05) a v subskale - osobne uspokojenie (pa - p ≤ 0.001). V subskale depersonalizacia sa nepotvrdil statisticky významný rozdiel medzi syndromom vyhorenia a socialno-demografickými ukazovateľmi u sestier.
精神负担加重会导致职业倦怠综合症。护理行业作为一个帮助性行业，这种趋势正在加剧。本研究旨在调查护士职业倦怠综合症与选定的社会人口变量之间的关系。受访者样本包括在斯洛伐克 12 家医疗机构工作的 585 名护士。采用的方法是标准的马斯拉赫职业倦怠量表（MBI）问卷。教育程度与职业倦怠综合征之间的关系通过方差分析检验来证明，年龄与职业倦怠综合征之间的关系通过学生 t 检验来证明。研究结果不支持年龄、学历与护士职业倦怠综合征之间存在统计学意义上的显著关系。在总分（MBI--p≤0.01）、情绪衰竭分量表（ee--p≤0.05）和个人满意度分量表（pa--p≤0.001）中，均证实了职业倦怠综合征与社会人口学指标--居住地（城市、农村）之间的关系。 在人格解体分量表中，未证实护士职业倦怠综合征与社会人口学指标之间存在统计学意义上的显著差异。
{"title":"VPLYV SOCIÁLNO-DEMOGRAFICKÝCH UKAZOVATEĽOV NA VÝSKYT SYNDRÓMU VYHORENIA U SESTIER NA SLOVENSKU","authors":"Lucia Dimunová","doi":"10.5507/POL.2008.006","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2008.006","url":null,"abstract":"Zvýsena psychicka zaťaž vedie k syndromu vyhorenia. V povolani sestry ako u pomahajucej profesie je tento trend stupajuci. Cieľom výskumu bolo zistiť vzťah medzi syndromom vyhorenia a vybranými socialno-demografickými ukazovateľmi u sestier. Vzorku respondentov tvorilo 585 sestier pracujucich v 12 zdravotnickych zariadeniach na Slovensku. Metodou bol standardne použivaný dotaznik Maslach Burnout Inventory (MBI). Suvislosť medzi vzdelanim a syndromom vyhorenia bola dokazovana ANOVA testom, vzťah medzi vekom a syndromom vyhorenia Studentovým t-testom. Výsledky výskumu nepotvrdili statisticky významný vzťah medzi vekom, vzdelanim a syndromom vyhorenia u sestier. Potvrdil sa vsak vzťah medzi syndromom vyhorenia a socialno-demografickým ukazovateľom - miesto bydliska (mesto, vidiek)v celkovom skore (MBI - p ≤ 0.01), v subskale emocionalne vycerpanie (ee - p ≤ 0.05) a v subskale - osobne uspokojenie (pa - p ≤ 0.001). V subskale depersonalizacia sa nepotvrdil statisticky významný rozdiel medzi syndromom vyhorenia a socialno-demografickými ukazovateľmi u sestier.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"35 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"132104476","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Šárka Ježorská, Tereza Hrtůsová, Martina Černá, J. Chrastina
Cil: Prace se zaměřuje na zjistěni vlivu socialni opory jako protektivniho faktoru zdravi na miru deprese, uzkosti a životni spokojenosti u pacientů lecených pro lekařskou diagnozu F10.2 Zavislost na alkoholu a F32 Depresivni epizoda na oddělenich psychiatrie.Metody: Pro ucely výzkumu byl zvolen kvantitativni přistup. Ke sběru dat byla použita dotaznikova baterie. Baterii tvořily ctyři standardizovane dotazniky: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthala, BDI-II (Beck Depression Inventory) Becka a kol., SAS (Self Rating Anxiety Scale) Zungova sebeposuzovaci stupnice uzkosti a DŽS - Dotaznik životni spokojenosti Fahrenberga et al.Výsledky: Z výsledků výzkumneho setřeni vyplynulo, že existuje statisticky významný rozdil v miře socialni opory mezi skupinou kontrolni a zkoumanou (pacienti s lekařskou diagnozou deprese a zavislost na alkoholu). Potvrdil se předpoklad o existenci signifikantniho negativniho vztahu mezi mirou uzkosti a socialni opory u pacientů s lekařskou diagnozou zavislost na alkoholu. Výsledek potvrzuje protektivni vliv socialni opory ve vztahu ke zdravi. Nebyla prokazana existence signifikantniho vztahu mezi mirou deprese a mirou socialni opory. Výsledky výzkumu rovněž potvrzuji, že existuje statisticky významný rozdil v miře životni spokojenosti mezi skupinou kontrolni a zkoumanou (osoby se zavislosti na alkoholu). Na zakladě výsledků výzkumu lze konstatovat, že existuje signifikantni pozitivni vztah mezi mirou socialni opory a mirou životni spokojenosti u osob se zavislosti na alkoholu. Zavislost na alkoholu vede ke sniženi životni spokojenosti.Zavěr: Výzkum prokazal význam socialni opory jako protektivniho faktoru zdravi. Potvrdilo se, že se zvysujici se mirou socialni opory se snižuje mira uzkosti a naopak se zvysuje mira celkove životni spokojenosti u osob se zavislosti na alkoholu.
{"title":"SOCIÁLNÍ OPORA JAKO PROTEKTIVNÍ FAKTOR DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ","authors":"Šárka Ježorská, Tereza Hrtůsová, Martina Černá, J. Chrastina","doi":"10.5507/POL.2013.004","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2013.004","url":null,"abstract":"Cil: Prace se zaměřuje na zjistěni vlivu socialni opory jako protektivniho faktoru zdravi na miru deprese, uzkosti a životni spokojenosti u pacientů lecených pro lekařskou diagnozu F10.2 Zavislost na alkoholu a F32 Depresivni epizoda na oddělenich psychiatrie.Metody: Pro ucely výzkumu byl zvolen kvantitativni přistup. Ke sběru dat byla použita dotaznikova baterie. Baterii tvořily ctyři standardizovane dotazniky: PSSS (Perceived Social Support Scale) J. A. Blumenthala, BDI-II (Beck Depression Inventory) Becka a kol., SAS (Self Rating Anxiety Scale) Zungova sebeposuzovaci stupnice uzkosti a DŽS - Dotaznik životni spokojenosti Fahrenberga et al.Výsledky: Z výsledků výzkumneho setřeni vyplynulo, že existuje statisticky významný rozdil v miře socialni opory mezi skupinou kontrolni a zkoumanou (pacienti s lekařskou diagnozou deprese a zavislost na alkoholu). Potvrdil se předpoklad o existenci signifikantniho negativniho vztahu mezi mirou uzkosti a socialni opory u pacientů s lekařskou diagnozou zavislost na alkoholu. Výsledek potvrzuje protektivni vliv socialni opory ve vztahu ke zdravi. Nebyla prokazana existence signifikantniho vztahu mezi mirou deprese a mirou socialni opory. Výsledky výzkumu rovněž potvrzuji, že existuje statisticky významný rozdil v miře životni spokojenosti mezi skupinou kontrolni a zkoumanou (osoby se zavislosti na alkoholu). Na zakladě výsledků výzkumu lze konstatovat, že existuje signifikantni pozitivni vztah mezi mirou socialni opory a mirou životni spokojenosti u osob se zavislosti na alkoholu. Zavislost na alkoholu vede ke sniženi životni spokojenosti.Zavěr: Výzkum prokazal význam socialni opory jako protektivniho faktoru zdravi. Potvrdilo se, že se zvysujici se mirou socialni opory se snižuje mira uzkosti a naopak se zvysuje mira celkove životni spokojenosti u osob se zavislosti na alkoholu.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"374 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"133675023","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cieľ: Cieľom prace bolo posudiť kvalitu života seniorov žijucich v komunitnom zariadeni.Metody: Kvalita života sa posudzovala prostrednictvom dotaznika WHOQOL-BREF. Vzorku tvorilo 40 seniorov. Z toho bolo 20 žien (priemerný vek 75,7±4,9) a 20 mužov (74,7±5,6 roka).Výsledky: Seniori žijuci v domove dochodcov mali celkovo priemernu kvalitu života. Z hľadiska jednotlivých oblasti kvality života bola najhorsie hodnotena fyzicka oblasť, výrazne lepsie boli hodnotene prostredie a psychicka oblasť a najlepsie seniori hodnotili socialnu oblasť.Zaver: Zistene výsledky možno uplatniť pri indikovani specifických foriem starostlivosti o seniorov žijucich v komunitných zariadeniach.
{"title":"KVALITA ŽIVOTA SENIOROV V KOMUNITNOM ZARIADENÍ","authors":"Ivan Farský, Michaela Solárová","doi":"10.5507/POL.2010.004","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2010.004","url":null,"abstract":"Cieľ: Cieľom prace bolo posudiť kvalitu života seniorov žijucich v komunitnom zariadeni.Metody: Kvalita života sa posudzovala prostrednictvom dotaznika WHOQOL-BREF. Vzorku tvorilo 40 seniorov. Z toho bolo 20 žien (priemerný vek 75,7±4,9) a 20 mužov (74,7±5,6 roka).Výsledky: Seniori žijuci v domove dochodcov mali celkovo priemernu kvalitu života. Z hľadiska jednotlivých oblasti kvality života bola najhorsie hodnotena fyzicka oblasť, výrazne lepsie boli hodnotene prostredie a psychicka oblasť a najlepsie seniori hodnotili socialnu oblasť.Zaver: Zistene výsledky možno uplatniť pri indikovani specifických foriem starostlivosti o seniorov žijucich v komunitných zariadeniach.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"77 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"133155111","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
v praci sme sa zamerali na problematiku identifikacie psychických problemov u deti na zakladných skolach. Cieľom prace bolo identifikovať spektrum výskytu psychických problemov u deti na zakladných skolach v rocnikoch 1. - 9. Spektrum výskytu psychických problemov bolo posudzovane pomocou Conners Rating Parent Scale (CRPS)(Conners, 1972). Zistila sa pocetna pritomnosť psychických problemov u deti na zakladných skolach v zastupeni od poruch s prijmom jedla, k uzkostným porucham, hyperaktivity a problemom s ucenim.
{"title":"VÝSKYT PSYCHICKÝCH PROBLÉMOV U DETÍ NA ZÁKLADNÝCH ŠKOLÁCH","authors":"Martina Pochybová, I. Ondrejka, Zuzana Tokoš","doi":"10.5507/POL.2009.014","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2009.014","url":null,"abstract":"v praci sme sa zamerali na problematiku identifikacie psychických problemov u deti na zakladných skolach. Cieľom prace bolo identifikovať spektrum výskytu psychických problemov u deti na zakladných skolach v rocnikoch 1. - 9. Spektrum výskytu psychických problemov bolo posudzovane pomocou Conners Rating Parent Scale (CRPS)(Conners, 1972). Zistila sa pocetna pritomnosť psychických problemov u deti na zakladných skolach v zastupeni od poruch s prijmom jedla, k uzkostným porucham, hyperaktivity a problemom s ucenim.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"98 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"122028654","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Autori sa v prispevku zaoberaju problematikou nadeje a beznadeje u pacientov s depresiou. Nadej je jednou z casti duchovnej dimenzie, ktora pozitivne ovplyvňuje zdravie a pohodu cloveka. Naopak beznadej, ktora sa casto vyskytuje ako sucasť depresivnej symptomatiky, negativne vplýva na liecbu, psychosocialnu rehabilitaciu pacientov a je spojena s vyssim rizikom suicidia. V skumanom subore sme zistili pomerne vysoký podiel pacientov s nizkou mierou nadeje a beznadejou aj napriek antidepresivnej liecbe. Signifikantne rozdiely sa ukazali v miere nadeje v zavislosti od rodinneho stavu ako aj vierovyznania pacientov.
{"title":"VZŤAH DEPRESÍVNEJ PORUCHY, NÁDEJE A BEZNÁDEJE","authors":"Ivan Farský, K. Žiaková, I. Ondrejka","doi":"10.5507/POL.2008.004","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2008.004","url":null,"abstract":"Autori sa v prispevku zaoberaju problematikou nadeje a beznadeje u pacientov s depresiou. Nadej je jednou z casti duchovnej dimenzie, ktora pozitivne ovplyvňuje zdravie a pohodu cloveka. Naopak beznadej, ktora sa casto vyskytuje ako sucasť depresivnej symptomatiky, negativne vplýva na liecbu, psychosocialnu rehabilitaciu pacientov a je spojena s vyssim rizikom suicidia. V skumanom subore sme zistili pomerne vysoký podiel pacientov s nizkou mierou nadeje a beznadejou aj napriek antidepresivnej liecbe. Signifikantne rozdiely sa ukazali v miere nadeje v zavislosti od rodinneho stavu ako aj vierovyznania pacientov.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"8 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"114292273","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předkladaný výzkum se zabýva problematikou zdravi a jeho globalni podporou, s bližsim zaměřenim na zdravi dusevni, konkretně aplikovane na laicke rodinne pecujici. Hlavnim cilem výzkumu je pak posouzeni jejich psychicke zatěže spolu s možnostmi, ktere by ji mohly snižit, a přispět tak k jeji prevenci. Pro výzkum byla použita metoda dotaznikoveho setřeni, ktera ve výsledku prokazala zvýsenou psychickou zatěž laických rodinných pecujicich.
{"title":"Psychická zátěž laických rodinných pečujících","authors":"Martina Jedlinská, P. Hlúbik, Jana Levová","doi":"10.5507/POL.2009.003","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2009.003","url":null,"abstract":"Předkladaný výzkum se zabýva problematikou zdravi a jeho globalni podporou, s bližsim zaměřenim na zdravi dusevni, konkretně aplikovane na laicke rodinne pecujici. Hlavnim cilem výzkumu je pak posouzeni jejich psychicke zatěže spolu s možnostmi, ktere by ji mohly snižit, a přispět tak k jeji prevenci. Pro výzkum byla použita metoda dotaznikoveho setřeni, ktera ve výsledku prokazala zvýsenou psychickou zatěž laických rodinných pecujicich.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"68 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124261843","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Kateřina Ivanová, Radka Bužgová, Ivana Olecká, Darja Jarošová
Cil: Na zakladě teoretickeho a referencniho ramce sociologie rodiny předkladana výzkumna studie ukazuje, jake zkusenosti maji zaměstnanci přime pece s nevhodným zachazenim se seniory ze strany rodinných přislusniků. Studie je dilcim cilem rozsahleho výzkumu, zaměřeneho na týrani seniorů v institucionalni peci.Východiska: Umistěni seniora do institucionalni pece je zasahem do rodinneho života jako celku. Ackoli tuto situaci mohou mnohe rodiny proživat velmi bolestně, existuji připady, u kterých lze evidovat nevhodne zachazeni se seniorem nejen v průběhu rodinne pece, ale i po jeho nastupu do pece institucionalni. Metody: Kvalitativni cast výzkumu byla provedena fenomenologickou výzkumnou metodou. Kvantitativni cast dotaznikovým setřenim. Výsledky: Kvalitativni data ukazovala nejvice na financni zneuživani seniorů ze strany rodinných přislusniků. To se v kvantitativnim výzkumu nepotvrdilo. Podle kvantitativnich výsledků je nejcastějsi formou týrani psychicke, nasleduje financni zneuživani a teprve potom týrani fyzicke.Zavěry: Senioři žijici v rezidencnich zařizenich se stavaji rizikovou skupinou pro fenomen týrani. Vztah s rodinou je pro vnimani důstojneho staři pro seniory velmi důležitý. Je nutne zaměřit se na zvysovani kvality poskytovane pece i na praci s rodinou.
{"title":"NEVHODNÉ ZACHÁZENÍ SE SENIORY ZE STRANY RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ V DOMOVECH PRO SENIORY","authors":"Kateřina Ivanová, Radka Bužgová, Ivana Olecká, Darja Jarošová","doi":"10.5507/POL.2011.001","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2011.001","url":null,"abstract":"Cil: Na zakladě teoretickeho a referencniho ramce sociologie rodiny předkladana výzkumna studie ukazuje, jake zkusenosti maji zaměstnanci přime pece s nevhodným zachazenim se seniory ze strany rodinných přislusniků. Studie je dilcim cilem rozsahleho výzkumu, zaměřeneho na týrani seniorů v institucionalni peci.Východiska: Umistěni seniora do institucionalni pece je zasahem do rodinneho života jako celku. Ackoli tuto situaci mohou mnohe rodiny proživat velmi bolestně, existuji připady, u kterých lze evidovat nevhodne zachazeni se seniorem nejen v průběhu rodinne pece, ale i po jeho nastupu do pece institucionalni. Metody: Kvalitativni cast výzkumu byla provedena fenomenologickou výzkumnou metodou. Kvantitativni cast dotaznikovým setřenim. Výsledky: Kvalitativni data ukazovala nejvice na financni zneuživani seniorů ze strany rodinných přislusniků. To se v kvantitativnim výzkumu nepotvrdilo. Podle kvantitativnich výsledků je nejcastějsi formou týrani psychicke, nasleduje financni zneuživani a teprve potom týrani fyzicke.Zavěry: Senioři žijici v rezidencnich zařizenich se stavaji rizikovou skupinou pro fenomen týrani. Vztah s rodinou je pro vnimani důstojneho staři pro seniory velmi důležitý. Je nutne zaměřit se na zvysovani kvality poskytovane pece i na praci s rodinou.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"11 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"127177409","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Zaměrem autorky je podat přehled problematiky kvality života a jejiho měřeni u postmenopauzalnich žen. Obdobi menopauzy přinasi ženam některe symptomy ovlivňujici jejich dosavadni styl života, resp. tyto symptomy mohou ovlivňovat kvalitu jejich života. Fyziologický proces menopauzy postihuje vsechny ženy přibližně okolo padesati let věku a proto i cilena a rychla pomoc těmto ženam je prioritou klimaktericke mediciny. V soucasne ceske klinicke praxi nejsou uživany standardizovane metody k posouzeni kvality života žen po menopauze. Užiti specifických standardizovaných dotazniků hodnoticich kvalitu života souvisejici se zdravim (s menopauzalni symptomatologii) přispiva ke zkvalitněni pece poskytovane ženam po menopauze. Autorka podava přehled možných standardizovaných nastrojů měřeni kvality života souvisejici se zdravim u postmenopauzalnich žen. Některe z těchto standardizovaných metod by bylo možne využit i v ceske klinicke praxi jako soucast cilených vysetřeni žen se symptomatologii estrogenniho deficitu.
{"title":"MENOPAUSE AND QUALITY OF LIFE","authors":"M. Moravcová","doi":"10.5507/POL.2011.010","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2011.010","url":null,"abstract":"Zaměrem autorky je podat přehled problematiky kvality života a jejiho měřeni u postmenopauzalnich žen. Obdobi menopauzy přinasi ženam některe symptomy ovlivňujici jejich dosavadni styl života, resp. tyto symptomy mohou ovlivňovat kvalitu jejich života. Fyziologický proces menopauzy postihuje vsechny ženy přibližně okolo padesati let věku a proto i cilena a rychla pomoc těmto ženam je prioritou klimaktericke mediciny. V soucasne ceske klinicke praxi nejsou uživany standardizovane metody k posouzeni kvality života žen po menopauze. Užiti specifických standardizovaných dotazniků hodnoticich kvalitu života souvisejici se zdravim (s menopauzalni symptomatologii) přispiva ke zkvalitněni pece poskytovane ženam po menopauze. Autorka podava přehled možných standardizovaných nastrojů měřeni kvality života souvisejici se zdravim u postmenopauzalnich žen. Některe z těchto standardizovaných metod by bylo možne využit i v ceske klinicke praxi jako soucast cilených vysetřeni žen se symptomatologii estrogenniho deficitu.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"36 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"133232203","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：