Helena Vildová, Marie Nakládalová, Ivanka Matoušková, V. Janout
V praci je zhodnocen vliv expozice azbestu v pracovnim prostředi na hladinu totalniho antioxidacniho stavu jako ukazatele možne budouci manifestace onemocněni z azbestu. Byl vysetřen soubor 112 osob dřive pracujicich v riziku azbestu a 113 osob kontrolniho souboru. Bylo zjistěno, že exponovani azbestu maji 10,64 krat větsi pravděpodobnost než neexponovani, že jejich hladina antioxidantů bude snižena, což je statisticky významne. Autoři diskutuji preventivni podavani antioxidantů a zdůrazňuji důležitost mezioborove spoluprace při peci o pracovniky dřive exponovane azbestu.
{"title":"PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE AZBESTU A HLADINA TOTÁLNÍHO ANTIOXIDANTU","authors":"Helena Vildová, Marie Nakládalová, Ivanka Matoušková, V. Janout","doi":"10.5507/POL.2008.010","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2008.010","url":null,"abstract":"V praci je zhodnocen vliv expozice azbestu v pracovnim prostředi na hladinu totalniho antioxidacniho stavu jako ukazatele možne budouci manifestace onemocněni z azbestu. Byl vysetřen soubor 112 osob dřive pracujicich v riziku azbestu a 113 osob kontrolniho souboru. Bylo zjistěno, že exponovani azbestu maji 10,64 krat větsi pravděpodobnost než neexponovani, že jejich hladina antioxidantů bude snižena, což je statisticky významne. Autoři diskutuji preventivni podavani antioxidantů a zdůrazňuji důležitost mezioborove spoluprace při peci o pracovniky dřive exponovane azbestu.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"50 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124829779","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Východiska: Kojeni a výživa mateřským mlekem je přirozenou a nenahraditelnou stravou pro novorozence. Dle WHO je mateřske mleko nejvhodnějsi potravou pro vsechny děti vcetně nedonosených a nemocných děti. Aby kojeni mohlo být spravne, dostatecne a výlucne, je zapotřebi o něm matky efektivně poucit.Cil: Cilem studie bylo analyzovat dosavadni použivane edukacni intervence a metody, ktere přinaseji efekt pro výlucne kojeni děti do obdobi sesti měsiců.Metodika: Pro ziskani dat za obdobi 2004–2014 byly použity elektronicke licencovane a volně přistupne databaze. Kriteria pro zahrnuti studii byla: metoda edukace, podpora kojeni, efektivita edukace, výlucne kojeni do sesti měsiců. Uvedena kriteria pro zařazeni analýzy splňovalo 19 studii z původně 38 dohledaných.Výsledky: Nejefektivněji pro laktacni poradenstvi se jevi metody nazorne a prakticke. Rovněž je třeba věnovat edukaci dostatek casu a prostoru na dotazy žen. Edukaci v oblasti kojeni je nutne zahajit v prenatalnim obdobi a ženy musi mit možnost systematickeho vzdělavani v uvedene oblasti.Zavěry: Pokud maji ženy dostatecne znalosti o kojeni, snižuje se riziko vzniku komplikaci, obtiži a výlucne kojeni bude trvat co nejdele, nejlepe do 6. měsice života ditěte.
{"title":"VÝZNAM EDUKACE V OBLASTI KOJENÍ","authors":"Jana Chrásková, Mária Boledovičová","doi":"10.5507/POL.2015.006","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2015.006","url":null,"abstract":"Východiska: Kojeni a výživa mateřským mlekem je přirozenou a nenahraditelnou stravou pro novorozence. Dle WHO je mateřske mleko nejvhodnějsi potravou pro vsechny děti vcetně nedonosených a nemocných děti. Aby kojeni mohlo být spravne, dostatecne a výlucne, je zapotřebi o něm matky efektivně poucit.Cil: Cilem studie bylo analyzovat dosavadni použivane edukacni intervence a metody, ktere přinaseji efekt pro výlucne kojeni děti do obdobi sesti měsiců.Metodika: Pro ziskani dat za obdobi 2004–2014 byly použity elektronicke licencovane a volně přistupne databaze. Kriteria pro zahrnuti studii byla: metoda edukace, podpora kojeni, efektivita edukace, výlucne kojeni do sesti měsiců. Uvedena kriteria pro zařazeni analýzy splňovalo 19 studii z původně 38 dohledaných.Výsledky: Nejefektivněji pro laktacni poradenstvi se jevi metody nazorne a prakticke. Rovněž je třeba věnovat edukaci dostatek casu a prostoru na dotazy žen. Edukaci v oblasti kojeni je nutne zahajit v prenatalnim obdobi a ženy musi mit možnost systematickeho vzdělavani v uvedene oblasti.Zavěry: Pokud maji ženy dostatecne znalosti o kojeni, snižuje se riziko vzniku komplikaci, obtiži a výlucne kojeni bude trvat co nejdele, nejlepe do 6. měsice života ditěte.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"107 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"125082503","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Nazogastricka sonda je casto použivana za ucelem aplikace enteralni výživy. Před zahajenim enteralni výživy je nutne ověřit spravnost zavedeni nazogastricke sondy, protože zavedeni sondy do dýchacich cest může mit pro pacienta zavažne nasledky. Zahranicni studie poukazuji na to, že některe použivane metody nejsou pro pacienta zcela bezpecne. Nejspolehlivějsi metodou ověřeni umistěni sondy je rentgenologicka kontrola. Jako bezpecný způsob se využiva testovani pH aspirovaneho žaludecniho obsahu spolu se sledovanim jeho vzhledu a měřenim vnějsi casti sondy.
{"title":"KONTROLA UMÍSTĚNÍ NAZOGASTRICKÉ SONDY PŘED ZAHÁJENÍM ENTERÁLNÍ VÝŽIVY U DOSPĚLÝCH PACIENTŮ","authors":"Renáta Zeleníková, P. Mandysová","doi":"10.5507/POL.2008.011","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2008.011","url":null,"abstract":"Nazogastricka sonda je casto použivana za ucelem aplikace enteralni výživy. Před zahajenim enteralni výživy je nutne ověřit spravnost zavedeni nazogastricke sondy, protože zavedeni sondy do dýchacich cest může mit pro pacienta zavažne nasledky. Zahranicni studie poukazuji na to, že některe použivane metody nejsou pro pacienta zcela bezpecne. Nejspolehlivějsi metodou ověřeni umistěni sondy je rentgenologicka kontrola. Jako bezpecný způsob se využiva testovani pH aspirovaneho žaludecniho obsahu spolu se sledovanim jeho vzhledu a měřenim vnějsi casti sondy.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"129231348","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cil: Cilem prace bylo zjistit a porovnat miru srozumitelnosti edukacnich materialů (EM) pro laickou veřejnost na tema cevni mozkove přihody (CMP).Metody: V prvni fazi proběhla identifikace EM na tema CMP, ktere jsou laicke veřejnosti k dispozici ve vybraných zdravotnických zařizenich. Matematickou analýzou textu dle Mistrikova vzorce byl mezi nimi identifikovan jeden nejlepe a jeden nejhůře srozumitelný EM. Pro každý z těchto dvou EM byl nasledně vytvořen tzv. poslechový test a jejich prostřednictvim byla zkoumana mira porozuměni textu na laicke veřejnosti. Zaměrným výběrem bylo pro tyto dva poslechove testy ziskano 37 respondentů ve dvou domovech pro seniory. Podminkou pro jejich zařazeni do výzkumu byl věk nad 65 let a uspěsnost na kognitivnim screeningovem testu.Výsledky: Z celkoveho poctu ctyř identifikovaných EM byly tři materialy dostatecne delky (min. 300 slov) k provedeni matematicke analýzy dle Mistrikova vzorce. Dle tohoto vzorce byl nejlepsi výsledek 31 bodů z maximalně možných 50 - tento EM byl oznacen jako "nejlepe srozumitelný"; EM s nejnižsim poctem bodů (16) byl oznacen jako "nejhůře srozumitelný". Výsledek Poslechoveho testu 1 u "nejlepe srozumitelneho" EM dosahl 39 % a Poslechoveho testu 2 u "nejhůře srozumitelneho" EM 26 %. "Nejhůře srozumitelný" EM vykazal nižsi miru srozumitelnosti než "nejlepe srozumitelný" EM nejen dle Mistrikova vzorce, ale i dle přislusneho poslechoveho testu. Přitom vsak i "nejlepe srozumitelný" EM vykazal poměrně nizkou miru srozumitelnosti.Zavěr: Je nutne, aby srozumitelnosti EM pro laickou veřejnost byla věnovana pozornost. Výzkum v teto oblasti by mohl vest ke konkretnim navrhům, jak EM ucinit co nejsrozumitelnějsi.
{"title":"SROZUMITELNOST EDUKAČNíCH MATERIÁLŮ NA TÉMA CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY: VYUŽITÍ MISTRÍKOVA VZORCE A POSLECHOVÉHO TESTU","authors":"Romana Chamerová, P. Mandysová","doi":"10.5507/POL.2012.003","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2012.003","url":null,"abstract":"Cil: Cilem prace bylo zjistit a porovnat miru srozumitelnosti edukacnich materialů (EM) pro laickou veřejnost na tema cevni mozkove přihody (CMP).Metody: V prvni fazi proběhla identifikace EM na tema CMP, ktere jsou laicke veřejnosti k dispozici ve vybraných zdravotnických zařizenich. Matematickou analýzou textu dle Mistrikova vzorce byl mezi nimi identifikovan jeden nejlepe a jeden nejhůře srozumitelný EM. Pro každý z těchto dvou EM byl nasledně vytvořen tzv. poslechový test a jejich prostřednictvim byla zkoumana mira porozuměni textu na laicke veřejnosti. Zaměrným výběrem bylo pro tyto dva poslechove testy ziskano 37 respondentů ve dvou domovech pro seniory. Podminkou pro jejich zařazeni do výzkumu byl věk nad 65 let a uspěsnost na kognitivnim screeningovem testu.Výsledky: Z celkoveho poctu ctyř identifikovaných EM byly tři materialy dostatecne delky (min. 300 slov) k provedeni matematicke analýzy dle Mistrikova vzorce. Dle tohoto vzorce byl nejlepsi výsledek 31 bodů z maximalně možných 50 - tento EM byl oznacen jako \"nejlepe srozumitelný\"; EM s nejnižsim poctem bodů (16) byl oznacen jako \"nejhůře srozumitelný\". Výsledek Poslechoveho testu 1 u \"nejlepe srozumitelneho\" EM dosahl 39 % a Poslechoveho testu 2 u \"nejhůře srozumitelneho\" EM 26 %. \"Nejhůře srozumitelný\" EM vykazal nižsi miru srozumitelnosti než \"nejlepe srozumitelný\" EM nejen dle Mistrikova vzorce, ale i dle přislusneho poslechoveho testu. Přitom vsak i \"nejlepe srozumitelný\" EM vykazal poměrně nizkou miru srozumitelnosti.Zavěr: Je nutne, aby srozumitelnosti EM pro laickou veřejnost byla věnovana pozornost. Výzkum v teto oblasti by mohl vest ke konkretnim navrhům, jak EM ucinit co nejsrozumitelnějsi.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"32 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134129553","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Clanek prezentuje problemy žen s hlasem po konverzi pohlavi pro transsexualismus male to female. Clanek seznamuje s možnostmi upravy hlasu pomoci chirurgicke operace. Uvadi výsledky průzkumu, který byl zaměřen na zjistěni psychických, socialnich i biologických faktorů vcetně subjektivni spokojenosti s hlasem před a po cricotyreoidni aproximaci (tyreoplastika typ IV).
{"title":"SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ ZMĚNY HLASU PO FONOCHIRURGICKÉ LÉČBĚ \"TRANSSEXUALISMU MALE TO FEMALE\"","authors":"Jana Kučerová","doi":"10.5507/POL.2008.007","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2008.007","url":null,"abstract":"Clanek prezentuje problemy žen s hlasem po konverzi pohlavi pro transsexualismus male to female. Clanek seznamuje s možnostmi upravy hlasu pomoci chirurgicke operace. Uvadi výsledky průzkumu, který byl zaměřen na zjistěni psychických, socialnich i biologických faktorů vcetně subjektivni spokojenosti s hlasem před a po cricotyreoidni aproximaci (tyreoplastika typ IV).","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"78 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"114432974","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Autori sa venuju identifikacii a porovnaniu postojov sestier z praxe a studentov osetrovateľstva k problematike interrupcii. Na zber dat využili nestandardizovaný nastroj, ktorý mal projektivny charakter. Z výsledkov prieskumu vyplýva, že je(v ramci vzorky) statisticky významný rozdiel medzi postojom sestier a studentov. Sestry zaujimali stredne pozitivny postoj a v niektorých pripadoch sa bližili až k uplne pozitivnemu postoju k tejto otazke. Studenti v otazke interrupcii zaujimali neutralny postoj, v niektorých pripadoch sa nachadzal ich postoj medzi neviem posudiť a skor suhlasim ako nesuhlasim a v ďalsich mal tendenciu k uplnemu nesuhlasu. Na zaver autori uvadzaju odporucania pre pedagogicku prax.
{"title":"POSTOJE SESTIER A ŠTUDENTOV OŠETROVATEĽSTVA K PROBLEMATIKE INTERRUPCIÍ","authors":"J. čáp, Jana Magerová","doi":"10.5507/POL.2008.002","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2008.002","url":null,"abstract":"Autori sa venuju identifikacii a porovnaniu postojov sestier z praxe a studentov osetrovateľstva k problematike interrupcii. Na zber dat využili nestandardizovaný nastroj, ktorý mal projektivny charakter. Z výsledkov prieskumu vyplýva, že je(v ramci vzorky) statisticky významný rozdiel medzi postojom sestier a studentov. Sestry zaujimali stredne pozitivny postoj a v niektorých pripadoch sa bližili až k uplne pozitivnemu postoju k tejto otazke. Studenti v otazke interrupcii zaujimali neutralny postoj, v niektorých pripadoch sa nachadzal ich postoj medzi neviem posudiť a skor suhlasim ako nesuhlasim a v ďalsich mal tendenciu k uplnemu nesuhlasu. Na zaver autori uvadzaju odporucania pre pedagogicku prax.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"57 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"128423772","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cil: Hlavnim cilem pilotni studie (podklad planovane celonarodni studie) bylo provest kvantitativni i kvalitativni monitoring výživových zvyklosti adolescentů. Dilcim cilem bylo srovnat vybrane parametry s rozsahlou evropskou studii HELENA a definovat, zda výběr stravy studentů nelekařských studijnich oborů je ovlivněn odbornými znalostmi o zasadach zdrave výživy a lisi se tak od laicke adolescentni populace Ceske republiky.Metody: Sběr kvantitativnich dat byl realizovan pomoci autorskeho dotazniku (35 položek), soubor celkem 131 respondentů (studenti nelekařských studijnich oborů: Vseobecna sestra, Nutricni terapeut, Optometrie). Věkový průměr 24,0 let, směrodatna odchylka 3,75). Data byla vyhodnocena pomoci popisne (deskriptivni) statistiky s využitim absolutnich a relativnich cetnosti. Výsledky: Z výsledků pilotni studie (realizovane 12/2008-01/2009) vyplynulo, že respondenti přijimaji nedostatecne množstvi ovoce a zeleniny. Vice než 1 porci ovoce denně konzumuje 29,01 % respondentů a vice než 1 porci zeleniny denně konzumuje 24,43 % respondentů. Naopak nadbytecný je přijem tzv. nevhodných potravin - snacků cukrovinky, tucna a sladka jidla, hranolky ci nadměrně slazene napoje). Na dotaz o množstvi přijimaných nevhodných potravin uvedlo 9,92 % respondentů přijem vice než 1× denně a konzumaci 1× denně uvedlo 32,06 % respondentů (BMI v mezich normy, tj. ženy 19-23,9 a muži 20-24,9, dosahlo 75 % respondentů, 10 % respondentů mělo pod normu sniženou hodnotu BMI a 15 % respondentů nad normu zvýsenou hodnotu BMI). Zavěry: Chovani respondentů pilotni studie a evropske mladeže se ve vsech sledovaných oblastech (přijem ovoce, zeleniny, "nevhodných potravin") shoduje.
{"title":"Výživové zvyklosti studentů nelékařských studijních oborů v Brně","authors":"Jana Straková, Marta Šenkyříková, P. Juřeníková","doi":"10.5507/POL.2011.006","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2011.006","url":null,"abstract":"Cil: Hlavnim cilem pilotni studie (podklad planovane celonarodni studie) bylo provest kvantitativni i kvalitativni monitoring výživových zvyklosti adolescentů. Dilcim cilem bylo srovnat vybrane parametry s rozsahlou evropskou studii HELENA a definovat, zda výběr stravy studentů nelekařských studijnich oborů je ovlivněn odbornými znalostmi o zasadach zdrave výživy a lisi se tak od laicke adolescentni populace Ceske republiky.Metody: Sběr kvantitativnich dat byl realizovan pomoci autorskeho dotazniku (35 položek), soubor celkem 131 respondentů (studenti nelekařských studijnich oborů: Vseobecna sestra, Nutricni terapeut, Optometrie). Věkový průměr 24,0 let, směrodatna odchylka 3,75). Data byla vyhodnocena pomoci popisne (deskriptivni) statistiky s využitim absolutnich a relativnich cetnosti. Výsledky: Z výsledků pilotni studie (realizovane 12/2008-01/2009) vyplynulo, že respondenti přijimaji nedostatecne množstvi ovoce a zeleniny. Vice než 1 porci ovoce denně konzumuje 29,01 % respondentů a vice než 1 porci zeleniny denně konzumuje 24,43 % respondentů. Naopak nadbytecný je přijem tzv. nevhodných potravin - snacků cukrovinky, tucna a sladka jidla, hranolky ci nadměrně slazene napoje). Na dotaz o množstvi přijimaných nevhodných potravin uvedlo 9,92 % respondentů přijem vice než 1× denně a konzumaci 1× denně uvedlo 32,06 % respondentů (BMI v mezich normy, tj. ženy 19-23,9 a muži 20-24,9, dosahlo 75 % respondentů, 10 % respondentů mělo pod normu sniženou hodnotu BMI a 15 % respondentů nad normu zvýsenou hodnotu BMI). Zavěry: Chovani respondentů pilotni studie a evropske mladeže se ve vsech sledovaných oblastech (přijem ovoce, zeleniny, \"nevhodných potravin\") shoduje.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"3 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"126588868","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cil: Cilem studie bylo zjistit spokojenost pacientů s poskytovanou osetřovatelskou peci na vybraných oddělenich dvou nemocnic Moravskoslezskeho kraje. Porovnat spokojenost pacientů podle zdravotnickeho zařizeni a odděleni, kde byli hospitalizovani. Zjistit, zda existuje souvislost mezi demografickými a klinickými charakteristikami pacientů a jejich spokojenosti s osetřovatelskou peci.Metodika: Zkoumaný soubor deskriptivni korelacni studie tvořilo 507 pacientů hospitalizovaných v obdobi od unora do března 2011 na 13 lůžkových oddělenich v nemocnicich Karvina-Raj a Orlova. Ke sběru dat byl použit standardizovaný dotaznik Patient Satisfaction Scale (PSS), který měři spokojenost pacientů v jedenacti položkach třech oblasti - technicke/racionalni aspekty, podavani informaci a oblast interakce a podpory.Výsledky: Pacienti byli nejvice spokojeni s technickými aspekty osetřovatelske pece a nejmeně s poskytovanim informaci. Demograficke charakteristiky pacientů na jejich spokojenost zasadni vliv neměly. Pouze v jedne nemocnici (NsP Karvina) byli muži ve vsech faktorech spokojenějsi než ženy a naopak nejmensi spokojenost udavali pacienti, kteři popisovali svůj zdravotni stav jako uspokojivý. V NsP Orlova udavali vyssi spokojenost s podporou a interakci pacienti hospitalizovani delsi dobu.Zavěr: Výsledky studie neprokazaly statisticky významne rozdily v hodnoceni spokojenosti pacientů mezi nemocnicemi ani mezi sledovanými oddělenimi.
{"title":"HODNOCENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ S OŠETŘOVATELSKOU PÉČÍ","authors":"Jarmila Winklerová, D. Jarošová","doi":"10.5507/POL.2013.018","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2013.018","url":null,"abstract":"Cil: Cilem studie bylo zjistit spokojenost pacientů s poskytovanou osetřovatelskou peci na vybraných oddělenich dvou nemocnic Moravskoslezskeho kraje. Porovnat spokojenost pacientů podle zdravotnickeho zařizeni a odděleni, kde byli hospitalizovani. Zjistit, zda existuje souvislost mezi demografickými a klinickými charakteristikami pacientů a jejich spokojenosti s osetřovatelskou peci.Metodika: Zkoumaný soubor deskriptivni korelacni studie tvořilo 507 pacientů hospitalizovaných v obdobi od unora do března 2011 na 13 lůžkových oddělenich v nemocnicich Karvina-Raj a Orlova. Ke sběru dat byl použit standardizovaný dotaznik Patient Satisfaction Scale (PSS), který měři spokojenost pacientů v jedenacti položkach třech oblasti - technicke/racionalni aspekty, podavani informaci a oblast interakce a podpory.Výsledky: Pacienti byli nejvice spokojeni s technickými aspekty osetřovatelske pece a nejmeně s poskytovanim informaci. Demograficke charakteristiky pacientů na jejich spokojenost zasadni vliv neměly. Pouze v jedne nemocnici (NsP Karvina) byli muži ve vsech faktorech spokojenějsi než ženy a naopak nejmensi spokojenost udavali pacienti, kteři popisovali svůj zdravotni stav jako uspokojivý. V NsP Orlova udavali vyssi spokojenost s podporou a interakci pacienti hospitalizovani delsi dobu.Zavěr: Výsledky studie neprokazaly statisticky významne rozdily v hodnoceni spokojenosti pacientů mezi nemocnicemi ani mezi sledovanými oddělenimi.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"44 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"125924590","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Darja Jarošová, J. Marečková, Lucie Sikorová, Hana Pajorová
Cil: Cilem zahajovaneho projektu je navrhnout soubor osetřovatelských diagnoz NANDA-International (North American Nursing Diagnosis Association) pro diagnostiku v domaci peci, sestavit odpovidajici soubor osetřovatelských intervenci NIC (Nursing Interventions Classification) a prostřednictvim nově vytvořeneho elektronickeho formulaře ověřit využiti obou klasifikacnich systemů v domaci peci.Metody: Demograficka data a data k rozpoznani osetřovatelských diagnoz budou sbirana na podzim 2009 u vzorku klientů vybrane agentury domaci pece (přibližně 200 probandů). Soubory testovaných osetřovatelských diagnoz NANDA-Int. a intervenci NIC budou vytvořeny expertnimi skupinami a nasledně setřeny u citovane skupiny probandů. Výsledky: Zaměrem je ověřit využitelnost mezinarodnich osetřovatelských klasifikaci NANDA-Int. a NIC v domaci peci a implementovat jejich doložitelně vhodne komponenty do elektronickeho protokolu osetřovatelských dat. Pro zjistěne osetřovatelske problemy bude vytvořena nabidka osetřovatelských intervenci (NIC), ktera bude respektovat ceskou legislativu a kompetence sester. Zavěry: Řeseni projektu ověři metodický postup, jehož implementaci v dalsich osetřovatelských specializacich bude možne doplnit mezery ve sběru validnich a statisticky zpracovatelných dat osetřovatelske praxe v CR.
{"title":"PROJEKT VYUŽITELNOSTI OŠETŘOVATELSKÝCH KLASIFIKACÍ NANDA-INT. A NIC V DOMÁCÍ PÉČI","authors":"Darja Jarošová, J. Marečková, Lucie Sikorová, Hana Pajorová","doi":"10.5507/POL.2009.011","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2009.011","url":null,"abstract":"Cil: Cilem zahajovaneho projektu je navrhnout soubor osetřovatelských diagnoz NANDA-International (North American Nursing Diagnosis Association) pro diagnostiku v domaci peci, sestavit odpovidajici soubor osetřovatelských intervenci NIC (Nursing Interventions Classification) a prostřednictvim nově vytvořeneho elektronickeho formulaře ověřit využiti obou klasifikacnich systemů v domaci peci.Metody: Demograficka data a data k rozpoznani osetřovatelských diagnoz budou sbirana na podzim 2009 u vzorku klientů vybrane agentury domaci pece (přibližně 200 probandů). Soubory testovaných osetřovatelských diagnoz NANDA-Int. a intervenci NIC budou vytvořeny expertnimi skupinami a nasledně setřeny u citovane skupiny probandů. Výsledky: Zaměrem je ověřit využitelnost mezinarodnich osetřovatelských klasifikaci NANDA-Int. a NIC v domaci peci a implementovat jejich doložitelně vhodne komponenty do elektronickeho protokolu osetřovatelských dat. Pro zjistěne osetřovatelske problemy bude vytvořena nabidka osetřovatelských intervenci (NIC), ktera bude respektovat ceskou legislativu a kompetence sester. Zavěry: Řeseni projektu ověři metodický postup, jehož implementaci v dalsich osetřovatelských specializacich bude možne doplnit mezery ve sběru validnich a statisticky zpracovatelných dat osetřovatelske praxe v CR.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"172 ","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"1900-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"120978278","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：