A. Zatloukalová, J. Janoutová, M. Homza, Ondřej Machazcka, V. Janout
Východiska: Nova peroralni antikoagulancia jsou nepochybně velkým krokem kupředu. Jejich uživani je oproti warfarinu bezpecnějsi a zaroveň odpada nutnost monitorace, což přinasi velkou ulevu zejmena meně pohyblivým pacientům. I přes jejich velke výhody, je třeba zejmena pro optimalizaci lecby a minimalizaci možných nežadoucich ucinků pacienty sledovat. Cil: Cilem studie bylo zjistit zakladni charakteristiky pacientů uživajicich nova antikoagulancia, vcetně komorbidit a dalsich významných parametrů. Metody: Data byla ziskavana z ostravske kardiologicke databaze Benedor. Výběrovým kriteriem bylo uživani DOACs (Direct Oral Anticoagulants), tedy uživani dabigatranu, rivaroxabanu ci apixabanu. Při zpracovani dat byl použit program EpiData. Dale byla data exportovana a zpracovana v programech Excel, Stata a OpenEpi. Vysetřeno bylo celkem 334 pacientů. Výsledky: 32,7 % respondentů mělo nadvahu a 55,8 % obezitu. Normalni vahu si udržovalo pouze 11,3 % pacientů. Nejcastěji pacienti trpěli nemocemi jako je hypertenze a ischemicka choroba srdecni. Zavěr: Obecně lze skupinu pacientů charakterizovat jako polymorbidni, s castou nadvahou ci obezitou. Vhodne by bylo vedeni pacientů ke zdravemu životnimu stylu a tak zlepseni jejich zdravi.
{"title":"Pacienti užívající nová perorální antikoagulancia - výsledky epidemiologické studie","authors":"A. Zatloukalová, J. Janoutová, M. Homza, Ondřej Machazcka, V. Janout","doi":"10.5507/POL.2018.001","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2018.001","url":null,"abstract":"Východiska: Nova peroralni antikoagulancia jsou nepochybně velkým krokem kupředu. Jejich uživani je oproti warfarinu bezpecnějsi a zaroveň odpada nutnost monitorace, což přinasi velkou ulevu zejmena meně pohyblivým pacientům. I přes jejich velke výhody, je třeba zejmena pro optimalizaci lecby a minimalizaci možných nežadoucich ucinků pacienty sledovat.\u0000Cil: Cilem studie bylo zjistit zakladni charakteristiky pacientů uživajicich nova antikoagulancia, vcetně komorbidit a dalsich významných parametrů.\u0000Metody: Data byla ziskavana z ostravske kardiologicke databaze Benedor. Výběrovým kriteriem bylo uživani DOACs (Direct Oral Anticoagulants), tedy uživani dabigatranu, rivaroxabanu ci apixabanu. Při zpracovani dat byl použit program EpiData. Dale byla data exportovana a zpracovana v programech Excel, Stata a OpenEpi. Vysetřeno bylo celkem 334 pacientů.\u0000Výsledky: 32,7 % respondentů mělo nadvahu a 55,8 % obezitu. Normalni vahu si udržovalo pouze 11,3 % pacientů. Nejcastěji pacienti trpěli nemocemi jako je hypertenze a ischemicka choroba srdecni.\u0000Zavěr: Obecně lze skupinu pacientů charakterizovat jako polymorbidni, s castou nadvahou ci obezitou. Vhodne by bylo vedeni pacientů ke zdravemu životnimu stylu a tak zlepseni jejich zdravi.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-07-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"126116759","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Lucie Navrátilová, Jana Havelková, Tereza Katolická, Dagmar Tečová, P. Bastlová
ABSTRAKT Východiska: Tradicni fyzioterapeuticke přistupy u pacientů po cevni mozkove přihodě jsou v poslednich letech doplňovany novými technikami na bazi robotiky i virtualni reality a přinasi možnost aktivně a intenzivně trenovat komplexni pohyby v zavislosti na potřebach pacienta. Cil: Zhodnotit efekt fyzioterapie na přistroji s využitim virtualni reality u pacientů po cevni mozkove přihodě a porovnat jej s konvencni fyzioterapii. Metody: 16 probandů po ischemicke cevni mozkove přihodě bylo rozděleno do dvou skupin - experimentalni (využiti virtualni reality) a kontrolni (konvencni fyzioterapie), u nichž probihala terapie horni koncetiny po dobu 2 týdnů (10 terapii po 30min). Pomoci klinických testů, dynamometrie a přistrojových testů zkoumaneho přistroje jsme hodnotili rozdily měřených parametrů. Pro zhodnoceni dat jsme použili Wilcoxonův parový a Mann-Whitneyův test, hladina statisticke významnosti byla stanovena na hodnotě p ≤ 0,05. Výsledky: U experimentalni skupiny jsme zjistili signifikantni zlepseni u 6 z 6 parametrů, u kontrolni skupiny jsme dosahli zlepseni u 2 z 6 sledovaných parametrů. Při porovnavani efektů terapii, tedy hodnot parametrů jednotlivých skupin navzajem jsme nasli signifikantni změnu pouze u 1 parametru. Zavěr: Z výsledků experimentu je možne usuzovat, že terapie ve virtualnim prostředi se zda být oproti konvencni terapii efektivnějsi, zlepsuje konkretni dovednosti a funkce horni koncetiny. Komparace obou terapii mezi sebou vsak nebyla statisticky významna.
摘要 背景：近年来，基于机器人技术和虚拟现实技术的新技术对中风后患者的传统物理治疗方法进行了补充，为根据患者需求进行复杂动作的主动强化训练提供了可能。目的评估使用虚拟现实设备对中风后患者进行物理治疗的效果，并将其与传统物理治疗进行比较。方法我们使用临床测试、测力计和所研究设备的仪器测试来评估测量参数的差异。采用 Wilcoxon 配对检验和 Mann-Whitney 检验对数据进行评估；统计显著性水平设定为 p ≤ 0.05。结果在比较治疗效果（即各组参数值）时，我们发现只有一个参数发生了显著变化。结论然而，两种疗法之间的比较并不具有统计学意义。
{"title":"Objektivizace efektu fyzioterapie s využitím virtuální reality na horní končetině u pacientů po cévní mozkové příhodě","authors":"Lucie Navrátilová, Jana Havelková, Tereza Katolická, Dagmar Tečová, P. Bastlová","doi":"10.5507/POL.2017.008","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2017.008","url":null,"abstract":"ABSTRAKT Východiska: Tradicni fyzioterapeuticke přistupy u pacientů po cevni mozkove přihodě jsou v poslednich letech doplňovany novými technikami na bazi robotiky i virtualni reality a přinasi možnost aktivně a intenzivně trenovat komplexni pohyby v zavislosti na potřebach pacienta. Cil: Zhodnotit efekt fyzioterapie na přistroji s využitim virtualni reality u pacientů po cevni mozkove přihodě a porovnat jej s konvencni fyzioterapii. Metody: 16 probandů po ischemicke cevni mozkove přihodě bylo rozděleno do dvou skupin - experimentalni (využiti virtualni reality) a kontrolni (konvencni fyzioterapie), u nichž probihala terapie horni koncetiny po dobu 2 týdnů (10 terapii po 30min). Pomoci klinických testů, dynamometrie a přistrojových testů zkoumaneho přistroje jsme hodnotili rozdily měřených parametrů. Pro zhodnoceni dat jsme použili Wilcoxonův parový a Mann-Whitneyův test, hladina statisticke významnosti byla stanovena na hodnotě p ≤ 0,05. Výsledky: U experimentalni skupiny jsme zjistili signifikantni zlepseni u 6 z 6 parametrů, u kontrolni skupiny jsme dosahli zlepseni u 2 z 6 sledovaných parametrů. Při porovnavani efektů terapii, tedy hodnot parametrů jednotlivých skupin navzajem jsme nasli signifikantni změnu pouze u 1 parametru. Zavěr: Z výsledků experimentu je možne usuzovat, že terapie ve virtualnim prostředi se zda být oproti konvencni terapii efektivnějsi, zlepsuje konkretni dovednosti a funkce horni koncetiny. Komparace obou terapii mezi sebou vsak nebyla statisticky významna.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"16 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2017-11-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"125607895","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Východiska: Pravidelna pohybova aktivita podporuje zdravi a zabraňuje vzniku řady nemoci. S poklesem potřeb a možnosti být pohybově aktivni narůsta převaha sedaveho životniho stylu provazaneho pohybovou pasivitou u děti a dospivajicich. Cil: Cilem studie bylo zjistit, zda respondenty boli zada. Metodika: Celkový pocet respondentů byl 5 433. Věk respondentů se pohyboval v rozmezi 6-21 let. Procentualni zastoupeni divek bylo 49,7 % a chlapců 50,3 %. Výzkumne setřeni bylo kvantitativniho charakteru. Sběr dat proběhl formou nestandardizovaneho dotazniku zaměřeneho na zdravý životni styl děti a mladeže. Ke statistickemu zpracovani dat byl použit program Statistica 10.0 (StatSoft, Tulsa, OK). K analýze ziskaných dat byl použit Pearsonův chi - kvadrat test. Data byla vyhodnocena i pomoci adjustovaných rezidui. Hladina významnosti byla 5 %. Výsledky: Divky v dotaznikovem setřeni (58,5 %) uvaděly castěji bolesti zad než chlapci (36,5 %). Divky bolela zada 1,6x castěji než chlapce. Teměř každeho druheho respondenta bolela zada. 47 % vsech respondentů uvadělo, že je zada bolela. Tělesne aktivitě se věnovaly jak divky, tak chlapci nejcastěji 31-60 minut denně. Při vykonavani vysoke tělesne aktivity (181+ minut/den) castěji bolela zada divky (78,2 %), než chlapce (39,5 %). Přibližně stejne procento divek (37,7 %) a chlapců (40,7 %) travilo tělesnou pasivitou 241 a vice minut denně. Existuje zde zavislost v tom smyslu, že se zvysujici se tělesnou pasivitou ubýva respondentů, ktere zada nebolela. Zavěr: Obecně lze konstatovat, že obě skupiny divek i chlapců při miře denni tělesne aktivitě do 20 % vykazovaly zvýsenou bolest zad, ale statisticky ne významnou. V ramci cele zkoumane skupiny byla zjistěna statisticka zavislost mezi mirou denni tělesne aktivity a bolestmi zad.
{"title":"Bolesti zad u dětí a dospívajících","authors":"Jitka Tomanová, Kateřina Kikalová","doi":"10.5507/POL.2017.005","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2017.005","url":null,"abstract":"Východiska: Pravidelna pohybova aktivita podporuje zdravi a zabraňuje vzniku řady nemoci. S poklesem potřeb a možnosti být pohybově aktivni narůsta převaha sedaveho životniho stylu provazaneho pohybovou pasivitou u děti a dospivajicich. Cil: Cilem studie bylo zjistit, zda respondenty boli zada. Metodika: Celkový pocet respondentů byl 5 433. Věk respondentů se pohyboval v rozmezi 6-21 let. Procentualni zastoupeni divek bylo 49,7 % a chlapců 50,3 %. Výzkumne setřeni bylo kvantitativniho charakteru. Sběr dat proběhl formou nestandardizovaneho dotazniku zaměřeneho na zdravý životni styl děti a mladeže. Ke statistickemu zpracovani dat byl použit program Statistica 10.0 (StatSoft, Tulsa, OK). K analýze ziskaných dat byl použit Pearsonův chi - kvadrat test. Data byla vyhodnocena i pomoci adjustovaných rezidui. Hladina významnosti byla 5 %. Výsledky: Divky v dotaznikovem setřeni (58,5 %) uvaděly castěji bolesti zad než chlapci (36,5 %). Divky bolela zada 1,6x castěji než chlapce. Teměř každeho druheho respondenta bolela zada. 47 % vsech respondentů uvadělo, že je zada bolela. Tělesne aktivitě se věnovaly jak divky, tak chlapci nejcastěji 31-60 minut denně. Při vykonavani vysoke tělesne aktivity (181+ minut/den) castěji bolela zada divky (78,2 %), než chlapce (39,5 %). Přibližně stejne procento divek (37,7 %) a chlapců (40,7 %) travilo tělesnou pasivitou 241 a vice minut denně. Existuje zde zavislost v tom smyslu, že se zvysujici se tělesnou pasivitou ubýva respondentů, ktere zada nebolela. Zavěr: Obecně lze konstatovat, že obě skupiny divek i chlapců při miře denni tělesne aktivitě do 20 % vykazovaly zvýsenou bolest zad, ale statisticky ne významnou. V ramci cele zkoumane skupiny byla zjistěna statisticka zavislost mezi mirou denni tělesne aktivity a bolestmi zad.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"10 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2017-11-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"129318314","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Východiska: V soucasně době v Ceske republice chybi dotaznik, který by ověřil uroveň znalosti pacientů s diabetem. Takový dotaznik je potřebný, protože pocet nemocných s diabetem stale stoupa a je třeba, aby bylo možne hodnotit efektivitu provaděne edukace, ktera je personalně i casově velmi narocna. Dotaznik posuzujici znalosti pacientů je jednou z možnosti, jak lze efektivitu edukace hodnotit. Cil: Cilem prace bylo vytvořit znalostni dotaznik pro osoby s diabetem. Soucasti tohoto cile bylo navrhnou hlavni temata, oblasti a konkretni položky nově tvořeneho znalostniho dotazniku, zhodnotit obsahovou validitu hlavnich navržených oblasti, konkretnich navržených položek dotazniku a jednotlivých casti celeho dotazniku. Metody: Pro tvorbu samotneho dotazniku a pro hodnoceni jeho obsahove validity byla navazana spoluprace s 12 odborniky z praxe. Na zakladě teto spoluprace pomoci výzkumne metody Delphi, studia odborne literatury a publikaci, byla navržena hlavni temata dotazniku, jeho hlavni oblasti a konkretni položky. Obsahova validita byla zhodnocena pomoci výpoctu indexu obsahove validity. Výsledky: Finalni podoba dotazniku je tvořena 4 hlavnimi tematy, 16 oblastmi a 53 položkami. Index obsahove validity (CVI) se pro jednotlive oblasti dotazniku pohyboval v rozmezi 0,50 až 1,00, pro jednotlive položky v rozmezi 0,33-1,00. CVI pro jednotlive casti dotazniku (S-CVI/Ave) se pohyboval v rozmezi 0,90-0,98. Zavěr: Nově vytvořený měřici nastroj k hodnoceni znalosti u pacientů s diabetem byl zhodnocen jako obsahově vysoce validni. V nasledujicich krocich výzkumu budou ověřovany dalsi psychometricke vlastnosti dotazniku a jeho srozumitelnost pro respondenty.
{"title":"Vývoj a zhodnocení obsahové validity znalostního dotazníku pro pacienty s diabetes mellitus","authors":"Kristýna Šoukalová, Martin Prázný, B. Doležalová","doi":"10.5507/POL.2017.002","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2017.002","url":null,"abstract":"Východiska: V soucasně době v Ceske republice chybi dotaznik, který by ověřil uroveň znalosti pacientů s diabetem. Takový dotaznik je potřebný, protože pocet nemocných s diabetem stale stoupa a je třeba, aby bylo možne hodnotit efektivitu provaděne edukace, ktera je personalně i casově velmi narocna. Dotaznik posuzujici znalosti pacientů je jednou z možnosti, jak lze efektivitu edukace hodnotit.\u0000Cil: Cilem prace bylo vytvořit znalostni dotaznik pro osoby s diabetem. Soucasti tohoto cile bylo navrhnou hlavni temata, oblasti a konkretni položky nově tvořeneho znalostniho dotazniku, zhodnotit obsahovou validitu hlavnich navržených oblasti, konkretnich navržených položek dotazniku a jednotlivých casti celeho dotazniku.\u0000Metody: Pro tvorbu samotneho dotazniku a pro hodnoceni jeho obsahove validity byla navazana spoluprace s 12 odborniky z praxe. Na zakladě teto spoluprace pomoci výzkumne metody Delphi, studia odborne literatury a publikaci, byla navržena hlavni temata dotazniku, jeho hlavni oblasti a konkretni položky. Obsahova validita byla zhodnocena pomoci výpoctu indexu obsahove validity.\u0000Výsledky: Finalni podoba dotazniku je tvořena 4 hlavnimi tematy, 16 oblastmi a 53 položkami. Index obsahove validity (CVI) se pro jednotlive oblasti dotazniku pohyboval v rozmezi 0,50 až 1,00, pro jednotlive položky v rozmezi 0,33-1,00. CVI pro jednotlive casti dotazniku (S-CVI/Ave) se pohyboval v rozmezi 0,90-0,98.\u0000Zavěr: Nově vytvořený měřici nastroj k hodnoceni znalosti u pacientů s diabetem byl zhodnocen jako obsahově vysoce validni. V nasledujicich krocich výzkumu budou ověřovany dalsi psychometricke vlastnosti dotazniku a jeho srozumitelnost pro respondenty.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"89 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2017-04-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"117281078","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Východiska: Výzkum byl motivovan snahou prohloubit soucasne poznani o nazory amerických expertů, kteři na zakladě svých zkusenosti věnovali reorganizaci osetřovatelske pece v mezivalecnem Ceskoslovensku větsi pozornost než oficialni ceskoslovenske organy. Cil: Objasnit ulohu osetřovatelek Americkeho Cerveneho křiže a expertů Rockefellerovy nadace při implementaci modernich přistupů v osetřovatelstvi na ceske osetřovatelske skole v Praze v letech 1920-1923. Metody: Prace je založena na retrospektivni analýze periodik a dokumentů Americkeho Cerveneho křiže a Rockefellerovy nadace jako dvou hlavnich amerických organizaci podilejicich se na reorganizaci osetřovatelske pece v mezivalecnem Ceskoslovensku. Kromě toho byly využity detailni informace z dobove publikace History of American Red Cross Nursing (New York, 1922), ceske archivni fondy (Spolek diplomovaných sester, Korespondence Alice Masarykove) a situacni zprava Frances Crowellove o stavu osetřovatelske pece v Ceskoslovensku z roku 1922. Výstupy: Zaměřeni na kratký casový usek let 1920-1923 umožnilo postihnout ve větsim detailu a v sirsich souvislostech obtiže, s nimiž se americke osetřovatelky při zavaděni modernich metod v Ceskoslovensku musely potýkat. Výzkum přispěl k dosavadnimu poznani problematiky ve třech oblastech: 1. Z dat o profesni draze amerických osetřovatelek se podařilo doložit, že do Ceskoslovenska přichazely sestry vyskolene v USA, ktere ziskaly prakticke a organizacni zkusenosti v osetřovatelske službě za prvni světove valky. 2. Hlavnim problemem ve výuce byla nutnost změny poměru teorie a praxe ve prospěch praktických předmětů a zvýseni prestiže oboru. Do osnov byly vcleněny nove kurzy o výživě invalidů, z bakteriologie, etiky a dějin osetřovatelstvi; zcela nově byla prosazovana výuka zdravotni a domaci pece o děti vedena odbornou skolitelkou. 3. Doporuceni amerických osetřovatelek pro dalsi zkvalitněni výuky a osetřovatelske pece zahrnovala zřizeni specialniho osetřovatelskeho odboru při ministerstvu zdravotnictvi, který měl legislativně upravit kompetence a postaveni sester vcetně požadavků na jejich vzdělani, evidovat registrovane sestry a provadět inspekci veřejných zdravotnických zařizeni. Mezi navrhy se rovněž objevuje důraz na rozsiřeni sitě statnich osetřovatelských skol. Zavěry: Výzkum ukazal na siři problemů, jež bylo třeba v te době řesit. Působeni zahranicnich osetřovatelek Americkeho Cerveneho křiže a expertů Rockefellerovy nadace za dane situace je možno oznacit za sveho druhu fenomenalni pocin, jehož vliv nebyl dosud dostatecně doceněn. Mnohe tehdy řesene problemy (vymezeni kompetenci, otazka osetřovatelských standardů, edukace pacientů) jsou aktualni i dnes.
{"title":"Americký podíl na reorganizaci české ošetřovatelské školy v Praze v letech 1920-1923","authors":"Růžena Zaoralová, Jana Kutnohorská, Z. Mikšová","doi":"10.5507/POL.2016.010","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2016.010","url":null,"abstract":"Východiska: Výzkum byl motivovan snahou prohloubit soucasne poznani o nazory amerických expertů, kteři na zakladě svých zkusenosti věnovali reorganizaci osetřovatelske pece v mezivalecnem Ceskoslovensku větsi pozornost než oficialni ceskoslovenske organy.\u0000Cil: Objasnit ulohu osetřovatelek Americkeho Cerveneho křiže a expertů Rockefellerovy nadace při implementaci modernich přistupů v osetřovatelstvi na ceske osetřovatelske skole v Praze v letech 1920-1923.\u0000Metody: Prace je založena na retrospektivni analýze periodik a dokumentů Americkeho Cerveneho křiže a Rockefellerovy nadace jako dvou hlavnich amerických organizaci podilejicich se na reorganizaci osetřovatelske pece v mezivalecnem Ceskoslovensku. Kromě toho byly využity detailni informace z dobove publikace History of American Red Cross Nursing (New York, 1922), ceske archivni fondy (Spolek diplomovaných sester, Korespondence Alice Masarykove) a situacni zprava Frances Crowellove o stavu osetřovatelske pece v Ceskoslovensku z roku 1922.\u0000Výstupy: Zaměřeni na kratký casový usek let 1920-1923 umožnilo postihnout ve větsim detailu a v sirsich souvislostech obtiže, s nimiž se americke osetřovatelky při zavaděni modernich metod v Ceskoslovensku musely potýkat. Výzkum přispěl k dosavadnimu poznani problematiky ve třech oblastech: 1. Z dat o profesni draze amerických osetřovatelek se podařilo doložit, že do Ceskoslovenska přichazely sestry vyskolene v USA, ktere ziskaly prakticke a organizacni zkusenosti v osetřovatelske službě za prvni světove valky. 2. Hlavnim problemem ve výuce byla nutnost změny poměru teorie a praxe ve prospěch praktických předmětů a zvýseni prestiže oboru. Do osnov byly vcleněny nove kurzy o výživě invalidů, z bakteriologie, etiky a dějin osetřovatelstvi; zcela nově byla prosazovana výuka zdravotni a domaci pece o děti vedena odbornou skolitelkou. 3. Doporuceni amerických osetřovatelek pro dalsi zkvalitněni výuky a osetřovatelske pece zahrnovala zřizeni specialniho osetřovatelskeho odboru při ministerstvu zdravotnictvi, který měl legislativně upravit kompetence a postaveni sester vcetně požadavků na jejich vzdělani, evidovat registrovane sestry a provadět inspekci veřejných zdravotnických zařizeni. Mezi navrhy se rovněž objevuje důraz na rozsiřeni sitě statnich osetřovatelských skol.\u0000Zavěry: Výzkum ukazal na siři problemů, jež bylo třeba v te době řesit. Působeni zahranicnich osetřovatelek Americkeho Cerveneho křiže a expertů Rockefellerovy nadace za dane situace je možno oznacit za sveho druhu fenomenalni pocin, jehož vliv nebyl dosud dostatecně doceněn. Mnohe tehdy řesene problemy (vymezeni kompetenci, otazka osetřovatelských standardů, edukace pacientů) jsou aktualni i dnes.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"543 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2016-10-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"123365732","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Východiska: Předkladaný způsob hodnoceni pocitacových testů vychazi z potřeby snižit riziko tipovani spravných odpovědi při testovani velkeho množstvi studentů zdravotnických oborů. System vede studenty k uvědomovani si svých chyb a odecita body za neuvědoměle chyby. Cil: Porovnat vhodnost metody testu s mirou jistoty oproti testu bez korekce tipovani při hodnoceni znalosti studentů zdravotnických oborů. Metody: Znalostni test průběžneho hodnoceni latky z anatomie podstoupilo 150 studentů. Jednalo se o pocitacem hodnocených 40 dichotomických uloh s korekci na hadani pomoci miry jistoty. Výsledky byly přepocitany na korekci pomoci odectu bodu a na výsledky bez korekce. Výsledky: Průměrna hodnota obtižnosti testových položek Q dosahovala hodnoty 22,3. Přesto s korekci výsledku pomoci miry jistoty byl median 49,2 % z požadovaných 70 %. Bez korekce byl median výsledku testu 77,5 %. Zavěry: Hodnoceni pomoci miry jistoty se zda být ke studentům přilis přisne, avsak jestliže by studenti testovanou latku skutecně dobře ovladali, byli by uspěsni. Velkým přinosem oproti jiným korekcnim mechanismům na hadani je větsi stratifikace výsledků podle miry neuvědomělých chyb a otipovaných odpovědi.
{"title":"Vím, že vím, aneb: Testy s mírou jistoty pro hodnocení znalostí studentů zdravotnických oborů","authors":"Vít Blanař, Jan Pospíchal","doi":"10.5507/POL.2016.001","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2016.001","url":null,"abstract":"Východiska: Předkladaný způsob hodnoceni pocitacových testů vychazi z potřeby snižit riziko tipovani spravných odpovědi při testovani velkeho množstvi studentů zdravotnických oborů. System vede studenty k uvědomovani si svých chyb a odecita body za neuvědoměle chyby.\u0000Cil: Porovnat vhodnost metody testu s mirou jistoty oproti testu bez korekce tipovani při hodnoceni znalosti studentů zdravotnických oborů.\u0000Metody: Znalostni test průběžneho hodnoceni latky z anatomie podstoupilo 150 studentů. Jednalo se o pocitacem hodnocených 40 dichotomických uloh s korekci na hadani pomoci miry jistoty. Výsledky byly přepocitany na korekci pomoci odectu bodu a na výsledky bez korekce.\u0000Výsledky: Průměrna hodnota obtižnosti testových položek Q dosahovala hodnoty 22,3. Přesto s korekci výsledku pomoci miry jistoty byl median 49,2 % z požadovaných 70 %. Bez korekce byl median výsledku testu 77,5 %.\u0000Zavěry: Hodnoceni pomoci miry jistoty se zda být ke studentům přilis přisne, avsak jestliže by studenti testovanou latku skutecně dobře ovladali, byli by uspěsni. Velkým přinosem oproti jiným korekcnim mechanismům na hadani je větsi stratifikace výsledků podle miry neuvědomělých chyb a otipovaných odpovědi.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"54 5 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2016-04-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124806533","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Východiska: Přispěvek předklada výsledky retrospektivni studie zaměřene na screening otoakustických emisi u novorozenců.Cil: Hlavnim cilem výzkumneho setřeni bylo zjistit incidenci sluchových vad u fyziologických a rizikových novorozenců ve vybranem obdobi.Metodika: V ramci kvantitativniho výzkumu byla použita metoda retrospektivni studie prostřednictvim zaznamoveho archu, ktere autorům poskytlo novorozenecke odděleni. Pro sledovani průběhu těhotenstvi, porodu, osobni a rodinne anamnezy byl využit informacni portal vybraneho zdravotnickeho zařizeni. Výběrový soubor zahrnoval novorozence, u nichž bylo ve stanovem obdobi provedeno vysetřeni sluchových vad. Výsledna data byla vyhodnocena deskriptivni statistikou a prostřednictvim Pearsonova chi-kvadratoveho testu.Výsledky: V roce 2014 bylo ve zdravotnickem zařizeni hospitalizovano 1516 novorozenců, screening otoakustických emisi byl proveden u 1 510 novorozenců. Vysetřeno bylo 1 258 fyziologických novorozenců, přicemž sluchova vada byla odhalena u 5 (0,4 %) novorozenců. Ze skupiny novorozenců rizikových byla vada diagnostikovana u 7 (2,78 %) novorozenců z 252. Byl statisticky potvrzen castějsi výskyt sluchových vad u teto skupiny respondentů. Nejcastějsim spolecným faktorem uvaděným v anamneze matky u novorozence se sluchovou vadou bylo onemocněni diabetes mellitus. 7 (58,33 %) novorozenců s poruchou sluchu mělo rodinnou anamnezu nezatiženou.Zavěr: Incidence sluchových vad je u novorozenců rizikových i fyziologických. Pro spravný vývoj ditěte je žadouci tyto vady odhalit v casnem stadiu. V Ceske republice vsak nadale chybi legislativni podpora ukladajici zdravotnickým zařizenim povinnost provadět novorozenecký screening sluchu celoplosně.Klicova slova: Novorozenec, screening, otoakusticke emise, sluch, sluchove vady
{"title":"SCREENING OTOAKUSTICKÝCH EMISÍ U NOVOROZENCŮ","authors":"Lucie Tobiášková, Helena Petržílková","doi":"10.5507/POL.2015.010","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2015.010","url":null,"abstract":"Východiska: Přispěvek předklada výsledky retrospektivni studie zaměřene na screening otoakustických emisi u novorozenců.Cil: Hlavnim cilem výzkumneho setřeni bylo zjistit incidenci sluchových vad u fyziologických a rizikových novorozenců ve vybranem obdobi.Metodika: V ramci kvantitativniho výzkumu byla použita metoda retrospektivni studie prostřednictvim zaznamoveho archu, ktere autorům poskytlo novorozenecke odděleni. Pro sledovani průběhu těhotenstvi, porodu, osobni a rodinne anamnezy byl využit informacni portal vybraneho zdravotnickeho zařizeni. Výběrový soubor zahrnoval novorozence, u nichž bylo ve stanovem obdobi provedeno vysetřeni sluchových vad. Výsledna data byla vyhodnocena deskriptivni statistikou a prostřednictvim Pearsonova chi-kvadratoveho testu.Výsledky: V roce 2014 bylo ve zdravotnickem zařizeni hospitalizovano 1516 novorozenců, screening otoakustických emisi byl proveden u 1 510 novorozenců. Vysetřeno bylo 1 258 fyziologických novorozenců, přicemž sluchova vada byla odhalena u 5 (0,4 %) novorozenců. Ze skupiny novorozenců rizikových byla vada diagnostikovana u 7 (2,78 %) novorozenců z 252. Byl statisticky potvrzen castějsi výskyt sluchových vad u teto skupiny respondentů. Nejcastějsim spolecným faktorem uvaděným v anamneze matky u novorozence se sluchovou vadou bylo onemocněni diabetes mellitus. 7 (58,33 %) novorozenců s poruchou sluchu mělo rodinnou anamnezu nezatiženou.Zavěr: Incidence sluchových vad je u novorozenců rizikových i fyziologických. Pro spravný vývoj ditěte je žadouci tyto vady odhalit v casnem stadiu. V Ceske republice vsak nadale chybi legislativni podpora ukladajici zdravotnickým zařizenim povinnost provadět novorozenecký screening sluchu celoplosně.Klicova slova: Novorozenec, screening, otoakusticke emise, sluch, sluchove vady","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-10-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"128909918","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Východiska: Validizacni studie v osetřovatelskem procesu umožňuji vyjadřeni miry platnosti komponent NANDA-I pro různe soubory osob a v různých oblastech pece. Bolest jako osetřovatelska diagnoza v peci o rodici ženu je jednim z nejcastějsich problemů, ktere porodni asistentky v praxi posuzuji, řesi a hodnoti. Validovane definujici charakteristiky osetřovatelských diagnoz jsou rozhodujici pro spravnou diagnostiku typu a intenzity bolesti a pro navrženi efektivni lecby. Cil: Cilem prace bylo validizovat definujici charakteristiky osetřovatelske diagnozy 00132 Akutni bolest vybraným souborem expertek - porodnich asistentek a zjistit, ktere definujici charakteristiky (urcujici znaky, souvisejici faktory) porodni asistentky považuji za hlavni a ktere definujici charakteristiky za vedlejsi. Metody: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostickeho obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Expertky - porodni asistentky splňovaly kriterium bakalařskeho stupně vzdělani v oboru porodni asistence a klinicke praxe na odděleni porodniho salu. Výzkum probihal soucasně ve Fakultni nemocnici Olomouc, v Nemocnici Sternberk a v Nemocnici Uherske Hradistě. Měřici nastroj pro posouzeni významnosti diagnostických prvků byl sestrojený pomoci jednotlivých definujicich charakteristik osetřovatelske diagnozy z NANDA-I, Taxonomie II.Výsledky: Z celkoveho poctu 22 definujicich charakteristik (18 urcujicich znaků, 4 souvisejici faktory) považuji porodni asistentky za hlavni (majoritni) 9 definujicich charakteristik. Mezi hlavni definujici charakteristiky (urcujici znaky) s važeným skore (VS) vyssim než 0,75 porodni asistentky zařadily: ulevova poloha z důvodu vyhnuti se bolesti (VS 0,82); expresivni chovani (VS 0,77); pozorovane znamky bolesti (VS 0,80); slovni vyjadřeni bolesti (VS 0,84); změny dýchani (VS 0,80); změny krevniho tlaku (VS 0,82); změny srdecniho rytmu (VS 0,86). Mezi hlavni souvisejici faktory zařadily tyto charakteristiky: biologicke faktory - porodni mechanismus (VS 0,94) a faktory psychogenni (VS 0,80).Zavěry: Z výsledků tohoto setřeni vyplýva, že dotazovane porodni asistentky považuji z celkoveho nabizeneho poctu 22 definujicich charakteristik (18 urcujicich znaků a 4 souvisejici faktory) 9 za hlavni - majoritni pro celkove posouzeni stavu klientky - rodicky přichazejici na porodni sal k porodu.Klicova slova: osetřovatelska diagnoza, validizace, DCV model, porodni asistence, akutni bolest, NANDA-International, NIC, NOC
{"title":"VALIDIZACE DIAGNOSTICKÝCH PRVKŮ U OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY 00132 AKUTNÍ BOLEST V PORODNÍ ASISTENCI","authors":"Štěpánka Bubeníková, M. Procházka","doi":"10.5507/POL.2015.008","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/POL.2015.008","url":null,"abstract":"Východiska: Validizacni studie v osetřovatelskem procesu umožňuji vyjadřeni miry platnosti komponent NANDA-I pro různe soubory osob a v různých oblastech pece. Bolest jako osetřovatelska diagnoza v peci o rodici ženu je jednim z nejcastějsich problemů, ktere porodni asistentky v praxi posuzuji, řesi a hodnoti. Validovane definujici charakteristiky osetřovatelských diagnoz jsou rozhodujici pro spravnou diagnostiku typu a intenzity bolesti a pro navrženi efektivni lecby. Cil: Cilem prace bylo validizovat definujici charakteristiky osetřovatelske diagnozy 00132 Akutni bolest vybraným souborem expertek - porodnich asistentek a zjistit, ktere definujici charakteristiky (urcujici znaky, souvisejici faktory) porodni asistentky považuji za hlavni a ktere definujici charakteristiky za vedlejsi. Metody: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostickeho obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Expertky - porodni asistentky splňovaly kriterium bakalařskeho stupně vzdělani v oboru porodni asistence a klinicke praxe na odděleni porodniho salu. Výzkum probihal soucasně ve Fakultni nemocnici Olomouc, v Nemocnici Sternberk a v Nemocnici Uherske Hradistě. Měřici nastroj pro posouzeni významnosti diagnostických prvků byl sestrojený pomoci jednotlivých definujicich charakteristik osetřovatelske diagnozy z NANDA-I, Taxonomie II.Výsledky: Z celkoveho poctu 22 definujicich charakteristik (18 urcujicich znaků, 4 souvisejici faktory) považuji porodni asistentky za hlavni (majoritni) 9 definujicich charakteristik. Mezi hlavni definujici charakteristiky (urcujici znaky) s važeným skore (VS) vyssim než 0,75 porodni asistentky zařadily: ulevova poloha z důvodu vyhnuti se bolesti (VS 0,82); expresivni chovani (VS 0,77); pozorovane znamky bolesti (VS 0,80); slovni vyjadřeni bolesti (VS 0,84); změny dýchani (VS 0,80); změny krevniho tlaku (VS 0,82); změny srdecniho rytmu (VS 0,86). Mezi hlavni souvisejici faktory zařadily tyto charakteristiky: biologicke faktory - porodni mechanismus (VS 0,94) a faktory psychogenni (VS 0,80).Zavěry: Z výsledků tohoto setřeni vyplýva, že dotazovane porodni asistentky považuji z celkoveho nabizeneho poctu 22 definujicich charakteristik (18 urcujicich znaků a 4 souvisejici faktory) 9 za hlavni - majoritni pro celkove posouzeni stavu klientky - rodicky přichazejici na porodni sal k porodu.Klicova slova: osetřovatelska diagnoza, validizace, DCV model, porodni asistence, akutni bolest, NANDA-International, NIC, NOC","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"72 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-10-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"126259219","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"ROY'S ADAPTATION MODEL AS A THEORETICAL FRAMEWORK IN NURSING RESEARCH","authors":"M. S. Soósová","doi":"10.5507/pol.2011.012","DOIUrl":"https://doi.org/10.5507/pol.2011.012","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"123 1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2011-10-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"129502079","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：