In recent decades, several international political guidelines have encouraged the reconfiguration of teachers’ ways of being and acting, specifically arguing for the rejection of the conception of a teacher who holds and transmits knowledge, with inevitable implications for pedagogical practices. Therefore, it is particularly relevant to gain an understanding of teachers’ conceptions and practices, exploring the extent to which they are reconfigured throughout training and professional development processes. With this general objective, a qualitative study is presented, drawing on the content analysis of written testimonies and individual portfolios produced by a group of 24 academics involved in a post-graduate degree course in higher education pedagogy at the University of Lisbon in the academic years 2019/20 and 2020/21. The results suggest a dominant professional conception, embedded in the artisanal paradigm and in line with a teaching conception based on the transmission of knowledge. However, there are signs that teachers challenge this vision of professionalism, revealing diverse conceptions about the profession as well as conceptions about teaching and learning aligned with different types of pedagogical orientation. The study also shows how formal pedagogical training might support changes in teachers’ conceptions about their profession and about the meaning of teaching and learning, with effects on teaching practices and on the quality of student learning.
{"title":"Exploring Teaching Conceptions and Practices: A Qualitative Study with Higher Education Teachers in Portugal","authors":"Marta Mateus De Almeida, Joana Viana, M. Alves","doi":"10.5817/sp2022-2-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-2-2","url":null,"abstract":"In recent decades, several international political guidelines have encouraged the reconfiguration of teachers’ ways of being and acting, specifically arguing for the rejection of the conception of a teacher who holds and transmits knowledge, with inevitable implications for pedagogical practices. Therefore, it is particularly relevant to gain an understanding of teachers’ conceptions and practices, exploring the extent to which they are reconfigured throughout training and professional development processes. With this general objective, a qualitative study is presented, drawing on the content analysis of written testimonies and individual portfolios produced by a group of 24 academics involved in a post-graduate degree course in higher education pedagogy at the University of Lisbon in the academic years 2019/20 and 2020/21. The results suggest a dominant professional conception, embedded in the artisanal paradigm and in line with a teaching conception based on the transmission of knowledge. However, there are signs that teachers challenge this vision of professionalism, revealing diverse conceptions about the profession as well as conceptions about teaching and learning aligned with different types of pedagogical orientation. The study also shows how formal pedagogical training might support changes in teachers’ conceptions about their profession and about the meaning of teaching and learning, with effects on teaching practices and on the quality of student learning.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46032593","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The article is based on research aimed at exploring how teachers from the Faculty of Arts at Masaryk University integrated digital technologies into their teaching in connection with the transition to emergency remote teaching. The main research question was aimed at identifying the role played by peer learning among university teachers in integrating digital technologies into higher education teaching. The data were collected through in-depth semi-structured interviews with 34 teachers from the Faculty of Arts at Masaryk University in the fall semester of 2020. The results indicate that although teachers valued the support of a technological workplace, they more strongly considered consultations with and advice from their colleagues. I identified four main roles played by peer learning among university teachers in integrating digital technologies into higher education teaching. The roles are: offering emotional support, understanding needs, providing intelligible advice, and mediating experience. I also address two limitations to peer learning that need to be considered: the limited variety of technological tools and fragmented and unsubstantiated procedures. Studies have repeatedly shown that peer learning plays a long-term role in the process of integrating and adapting technologies into higher education; however, until now we have lacked information on the significance of peer learning for teachers in integrating digital technologies and on its limitations, both of which I address in this study.
{"title":"The Role of Peer Learning among University Teachers in Integrating Digital Technologies into Higher Education Teaching","authors":"Barbora Nekardová","doi":"10.5817/sp2022-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-2-6","url":null,"abstract":"The article is based on research aimed at exploring how teachers from the Faculty of Arts at Masaryk University integrated digital technologies into their teaching in connection with the transition to emergency remote teaching. The main research question was aimed at identifying the role played by peer learning among university teachers in integrating digital technologies into higher education teaching. The data were collected through in-depth semi-structured interviews with 34 teachers from the Faculty of Arts at Masaryk University in the fall semester of 2020. The results indicate that although teachers valued the support of a technological workplace, they more strongly considered consultations with and advice from their colleagues. I identified four main roles played by peer learning among university teachers in integrating digital technologies into higher education teaching. The roles are: offering emotional support, understanding needs, providing intelligible advice, and mediating experience. I also address two limitations to peer learning that need to be considered: the limited variety of technological tools and fragmented and unsubstantiated procedures. Studies have repeatedly shown that peer learning plays a long-term role in the process of integrating and adapting technologies into higher education; however, until now we have lacked information on the significance of peer learning for teachers in integrating digital technologies and on its limitations, both of which I address in this study.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48290206","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předložená vícepřípadová studie se věnuje problematice adaptace základních škol na distanční výuku v období jejich prvního uzavření v průběhu jara roku 2020 v důsledku pandemie covid-19. Záměrem studie je přiblížit, co se od 11. března 2020 odehrávalo za dveřmi uzavřených škol. Data, z nichž tato studie vychází, byla sesbírána na pěti základních školách. Z výsledků analýzy vyplývá, že zásadním bodem celého procesu adaptace bylo rozhodnutí vedení školy, zda ve škole dojde k tzv. centralizaci, tzn. celá škola bude nadále výuku a další procesy související s výukou koncipovat jednotně, nebo zda škola půjde cestou autonomie učitelů, kteří budou realizovat výuku dle vlastního plánu jakožto odborníci na svůj předmět a svou třídu. Data dále napovídají, že pokud se vedení školy rozhodlo pro centralizaci a poskytlo učitelům potřebnou podporu pro naplnění nastavených požadavků, došlo tím k distribuci zodpovědnosti – vedení převzalo zodpovědnost za technické, organizační a koncepční nastavení výuky na dálku, zatímco učitelé se mohli se soustředit na rozvoj digitálních kompetencí a nezbytné úpravy kurikula vyplývající z přechodu na výuku na dálku. V rámci školy jako celku pak postupně došlo ke stabilizaci výuky na dálku. U škol, které se vydaly cestou autonomie učitelů, lze oproti tomu stabilizaci výuky na dálku sledovat u jednotlivých učitelů, avšak nikoli jednotně v rámci školy jako organizace.
{"title":"Základní školy v procesu adaptace na výuku na dálku : vícepřípadová studie","authors":"Z. Šalamounová","doi":"10.5817/sp2022-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-1-2","url":null,"abstract":"Předložená vícepřípadová studie se věnuje problematice adaptace základních škol na distanční výuku v období jejich prvního uzavření v průběhu jara roku 2020 v důsledku pandemie covid-19. Záměrem studie je přiblížit, co se od 11. března 2020 odehrávalo za dveřmi uzavřených škol. Data, z nichž tato studie vychází, byla sesbírána na pěti základních školách. Z výsledků analýzy vyplývá, že zásadním bodem celého procesu adaptace bylo rozhodnutí vedení školy, zda ve škole dojde k tzv. centralizaci, tzn. celá škola bude nadále výuku a další procesy související s výukou koncipovat jednotně, nebo zda škola půjde cestou autonomie učitelů, kteří budou realizovat výuku dle vlastního plánu jakožto odborníci na svůj předmět a svou třídu. Data dále napovídají, že pokud se vedení školy rozhodlo pro centralizaci a poskytlo učitelům potřebnou podporu pro naplnění nastavených požadavků, došlo tím k distribuci zodpovědnosti – vedení převzalo zodpovědnost za technické, organizační a koncepční nastavení výuky na dálku, zatímco učitelé se mohli se soustředit na rozvoj digitálních kompetencí a nezbytné úpravy kurikula vyplývající z přechodu na výuku na dálku. V rámci školy jako celku pak postupně došlo ke stabilizaci výuky na dálku. U škol, které se vydaly cestou autonomie učitelů, lze oproti tomu stabilizaci výuky na dálku sledovat u jednotlivých učitelů, avšak nikoli jednotně v rámci školy jako organizace.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43341656","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Mezinárodně široce využívaný dotazník Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP, Sharma et al., 2012; do češtiny přeloženo jako "Zdatnost učitele v inkluzivních postupech") byl jedním z prvních dotazníků, který byl vyvinut pro účely sebeposouzení vlastní vnímané zdatnosti (self-efficacy) u učitelů v implementování inkluzivních postupů ve vzdělávání. Psychometrické vlastnosti dotazníku byly ověřeny v řadě validačních studií, v českém výzkumném kontextu však dosud nebyly blíže analyzovány. Cílem této studie je přinést informace o průběhu a výsledcích adaptace dotazníku TEIP za účelem jeho využití v českém prostředí a předložit empirické důkazy o konstruktové validitě (faktorové struktuře), reliabilitě a o invarianci měření nástroje, který byl administrován na dostupném vzorku 628 učitelů z celkem 160 běžných mateřských škol (MŠ). Výsledky získané konfirmační faktorovou analýzou prokázaly existenci hierarchické struktury české verze nástroje. Osmnáctipoložkový dotazník po vzoru originální anglické verze měří subjektivní vnímanou zdatnost učitele v oblasti inkluzivních postupů, zdatnost zvládat rušivé chování dětí ve výuce a zdatnost spolupráce. Tyto tři specifické faktory zároveň reprezentují jeden obecný dominantní faktor vyššího řádu. Prokázána byla rovněž vysoká reliabilita nástroje, plná striktní invariance měření pro srovnávané skupiny učitelů MŠ z hlediska jejich věku a nejvyššího dosaženého vzdělání a také relativně vysoká úroveň vnímané zdatnosti učitelů ve vztahu k implementaci inkluzivních postupů. Dotazník lze doporučit jak pro účely pedagogického výzkumu, tak pro účely pedagogické diagnostiky v praxi. Další využití nástroje, podněty pro budoucí výzkumy a limity studie jsou diskutovány.
国际上广泛使用的教师包容性实践效能调查问卷（TEIP，Sharma et al.，2012；英文翻译为“教师在包容性实践中的适应能力”）是为自我评估教师在教育中实施包容性实践的感知适应能力（自效）而开发的首批问卷之一。问卷的心理测量特性已在许多验证研究中得到验证，但在捷克的研究背景下，尚未对其进行更详细的分析。本研究的目的是提供关于TEIP问卷在捷克环境中使用的过程和结果的信息，并提供关于该工具测量的结构有效性（因子结构）、可靠性和不变性的经验证据，该工具是在160所主流幼儿园的628名教师的可用样本上进行的。验证性因素分析的结果证明了捷克版本工具的层次结构的存在。该十八项问卷以英文原版为蓝本，衡量教师在包容性程序领域的主观感知能力、应对儿童在教学中破坏性行为的能力以及合作能力。这三个具体因素同时代表了一个更高阶的一般主导因素。该工具的高度可靠性、幼儿园教师的年龄和最高教育程度方面的测量结果的完全严格不变性，以及教师在实施包容性程序方面的相对较高的感知能力都得到了证明。该问卷既可用于教学研究，也可用于实践中的教学诊断。讨论了该工具的进一步使用、未来研究的激励措施和研究限制。
{"title":"Psychometrické vlastnosti dotazníku The Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP) : adaptace české verze škály u učitelů mateřských škol","authors":"Jakub Pivarč","doi":"10.5817/sp2022-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-1-5","url":null,"abstract":"Mezinárodně široce využívaný dotazník Teacher Efficacy for Inclusive Practices (TEIP, Sharma et al., 2012; do češtiny přeloženo jako \"Zdatnost učitele v inkluzivních postupech\") byl jedním z prvních dotazníků, který byl vyvinut pro účely sebeposouzení vlastní vnímané zdatnosti (self-efficacy) u učitelů v implementování inkluzivních postupů ve vzdělávání. Psychometrické vlastnosti dotazníku byly ověřeny v řadě validačních studií, v českém výzkumném kontextu však dosud nebyly blíže analyzovány. Cílem této studie je přinést informace o průběhu a výsledcích adaptace dotazníku TEIP za účelem jeho využití v českém prostředí a předložit empirické důkazy o konstruktové validitě (faktorové struktuře), reliabilitě a o invarianci měření nástroje, který byl administrován na dostupném vzorku 628 učitelů z celkem 160 běžných mateřských škol (MŠ). Výsledky získané konfirmační faktorovou analýzou prokázaly existenci hierarchické struktury české verze nástroje. Osmnáctipoložkový dotazník po vzoru originální anglické verze měří subjektivní vnímanou zdatnost učitele v oblasti inkluzivních postupů, zdatnost zvládat rušivé chování dětí ve výuce a zdatnost spolupráce. Tyto tři specifické faktory zároveň reprezentují jeden obecný dominantní faktor vyššího řádu. Prokázána byla rovněž vysoká reliabilita nástroje, plná striktní invariance měření pro srovnávané skupiny učitelů MŠ z hlediska jejich věku a nejvyššího dosaženého vzdělání a také relativně vysoká úroveň vnímané zdatnosti učitelů ve vztahu k implementaci inkluzivních postupů. Dotazník lze doporučit jak pro účely pedagogického výzkumu, tak pro účely pedagogické diagnostiky v praxi. Další využití nástroje, podněty pro budoucí výzkumy a limity studie jsou diskutovány.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44634287","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Postoje studentů k jejich odlišně orientovaným nebo genderově nestereotypním vrstevníkům jsou tématem celé řady cizojazyčných studií. Nejčastěji však byl řešen kontext terciárního vzdělávání, který poukázal nejen na nutnost se ostrakizací odlišně orientovaných studentů zabývat, ale prokázal i mnohé determinanty, které se ukázaly jako významné při tvorbě negativních postojů vůči homosexuálům. Předkládaná studie se zabývá výzkumem postojů žáků nižšího sekundárního vzdělávání k homosexualitě. V teoretické části poukazujeme na historický kontext vývoje předsudků vůči homosexualitě a věnujeme se rovněž úvodem do již proběhlých studií a výzkumů postojům k homosexualitě na různých stupních vzdělávání. Následně je předkládáno výzkumné šetření, v rámci kterého bylo pomocí standardizovaného dotazníku osloveno 316 žáků 8. a 9. tříd či tercie a kvarty na víceletých gymnáziích. I když jsou výsledky v průměru pozitivní, více než 7 % žáků stále zastává vysoce až extrémně negativní postoje k homosexuálům. Statistická významnost byla prokázána pro proměnnou pohlaví (muži zastávají negativnější postoje; hladina účinku 26 %), druh homosexuality (mužská homosexualita je vnímána negativněji) či typ navštěvované školy (žáci základních škol zastávají negativnější postoje).
{"title":"Postoje žáků nižšího sekundárního vzdělávání k homosexualitě","authors":"Erik Šejna","doi":"10.5817/sp2022-1-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-1-6","url":null,"abstract":"Postoje studentů k jejich odlišně orientovaným nebo genderově nestereotypním vrstevníkům jsou tématem celé řady cizojazyčných studií. Nejčastěji však byl řešen kontext terciárního vzdělávání, který poukázal nejen na nutnost se ostrakizací odlišně orientovaných studentů zabývat, ale prokázal i mnohé determinanty, které se ukázaly jako významné při tvorbě negativních postojů vůči homosexuálům. Předkládaná studie se zabývá výzkumem postojů žáků nižšího sekundárního vzdělávání k homosexualitě. V teoretické části poukazujeme na historický kontext vývoje předsudků vůči homosexualitě a věnujeme se rovněž úvodem do již proběhlých studií a výzkumů postojům k homosexualitě na různých stupních vzdělávání. Následně je předkládáno výzkumné šetření, v rámci kterého bylo pomocí standardizovaného dotazníku osloveno 316 žáků 8. a 9. tříd či tercie a kvarty na víceletých gymnáziích. I když jsou výsledky v průměru pozitivní, více než 7 % žáků stále zastává vysoce až extrémně negativní postoje k homosexuálům. Statistická významnost byla prokázána pro proměnnou pohlaví (muži zastávají negativnější postoje; hladina účinku 26 %), druh homosexuality (mužská homosexualita je vnímána negativněji) či typ navštěvované školy (žáci základních škol zastávají negativnější postoje).","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47945073","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Profesní vidění jako schopnost identifikovat ve viděném podstatné jevy, připisovat jim význam a uvažovat nad nimi v souladu s dostupným poznáním je důležitá součást profesního rozvoje učitele, neboť učitelovo vnímání situací ve výuce ovlivňuje jeho rozhodování a jednání, a má tak vliv i na kvalitu výuky. Studie zkoumá, jaký vliv na rozvoj profesního vidění má ta část univerzitního studia učitelství, která zahrnuje zejména oborově-didaktické kurzy a oborovou praxi. V žádném z kurzů nebylo profesní vidění cíleně rozvíjeno. Studie se účastnili studenti učitelství 1. stupně a studenti učitelství anglického jazyka, biologie, výtvarné výchovy a matematiky (N = 114). Analýzou jejich písemných reflexí videozáznamu v pretestu a posttestu bylo zjištěno, že u nich došlo k posunům v obou dimenzích profesního vidění, a to ve výběrovém zaměření pozornosti i uvažování založeném na vědění. Studenti na konci studia si významně více všímají záležitostí týkajících se kurikula, oboru a oborové didaktiky (v zaměření na žáka a jeho činnost v hodině nedošlo ke změně) a více komentují konkrétní výukové situace oproti poskytování obecných komentářů. Zároveň studenti v závěru studia pozorované jevy méně často subjektivně hodnotí bez zdůvodnění, více je vysvětlují, někdy i s oporou v teorii (tato změna nebyla statisticky signifikantní). Tyto posuny v profesním vidění lze považovat z hlediska profesního rozvoje budoucích učitelů za žádoucí, chybějící posuny lze podpořit cílenými intervencemi.
{"title":"Vliv přípravného studia učitelů na rozvoj jejich profesního vidění","authors":"Lenka Pavlasová, Jarmila Robová, Klára Uličná, Naďa Vondrová, Jana Stará, Magdaléna Novotná","doi":"10.5817/sp2022-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-1-1","url":null,"abstract":"Profesní vidění jako schopnost identifikovat ve viděném podstatné jevy, připisovat jim význam a uvažovat nad nimi v souladu s dostupným poznáním je důležitá součást profesního rozvoje učitele, neboť učitelovo vnímání situací ve výuce ovlivňuje jeho rozhodování a jednání, a má tak vliv i na kvalitu výuky. Studie zkoumá, jaký vliv na rozvoj profesního vidění má ta část univerzitního studia učitelství, která zahrnuje zejména oborově-didaktické kurzy a oborovou praxi. V žádném z kurzů nebylo profesní vidění cíleně rozvíjeno. Studie se účastnili studenti učitelství 1. stupně a studenti učitelství anglického jazyka, biologie, výtvarné výchovy a matematiky (N = 114). Analýzou jejich písemných reflexí videozáznamu v pretestu a posttestu bylo zjištěno, že u nich došlo k posunům v obou dimenzích profesního vidění, a to ve výběrovém zaměření pozornosti i uvažování založeném na vědění. Studenti na konci studia si významně více všímají záležitostí týkajících se kurikula, oboru a oborové didaktiky (v zaměření na žáka a jeho činnost v hodině nedošlo ke změně) a více komentují konkrétní výukové situace oproti poskytování obecných komentářů. Zároveň studenti v závěru studia pozorované jevy méně často subjektivně hodnotí bez zdůvodnění, více je vysvětlují, někdy i s oporou v teorii (tato změna nebyla statisticky signifikantní). Tyto posuny v profesním vidění lze považovat z hlediska profesního rozvoje budoucích učitelů za žádoucí, chybějící posuny lze podpořit cílenými intervencemi.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46432592","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předložená empirická studie si klade za cíl identifikovat způsoby učitelské práce s žákovskou chybou, které při komunikaci s celou třídou můžeme označit jako produktivní. To znamená, že učitel v chybové situaci na žákovskou chybu navazuje zpětnou vazbou a využívá ji s cílem podpořit žáka v učení či v modifikaci jeho chybného řešení. Produktivní práce s chybou tak vychází z konstruktivistického pojetí chyby jako příležitosti k učení, která podporuje žákovské učení a vytváří podnětný edukační obsah. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno ve čtyřech vybraných třídách 9. ročníku základní školy. Pozorování vyučovacích hodin bylo doplněno o rozhovory s učiteli a vybranými žáky z pozorovaných tříd. V rámci výsledkové části jsou prezentovány konkrétní způsoby produktivní práce s žákovskou chybou, která může nabývat různých podob s ohledem na charakter učební úlohy.
{"title":"Produktivní práce učitele s žákovskou chybou při komunikaci s celou třídou","authors":"Martin Majcík","doi":"10.5817/sp2022-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-1-3","url":null,"abstract":"Předložená empirická studie si klade za cíl identifikovat způsoby učitelské práce s žákovskou chybou, které při komunikaci s celou třídou můžeme označit jako produktivní. To znamená, že učitel v chybové situaci na žákovskou chybu navazuje zpětnou vazbou a využívá ji s cílem podpořit žáka v učení či v modifikaci jeho chybného řešení. Produktivní práce s chybou tak vychází z konstruktivistického pojetí chyby jako příležitosti k učení, která podporuje žákovské učení a vytváří podnětný edukační obsah. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno ve čtyřech vybraných třídách 9. ročníku základní školy. Pozorování vyučovacích hodin bylo doplněno o rozhovory s učiteli a vybranými žáky z pozorovaných tříd. V rámci výsledkové části jsou prezentovány konkrétní způsoby produktivní práce s žákovskou chybou, která může nabývat různých podob s ohledem na charakter učební úlohy.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45005031","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Teacher decision making has a great impact on the quality of education in schools, yet we know little about how teachers make decisions in practice. It is assumed that teachers use both intuition and data in the different steps of the decision process. No reliable, valid scales are available to research both dimensions during the different steps of teachers' decision process (problem definition, data collection, sense making, and evaluatioof alternatives). Building on the integratedframework we constructed in earlier research, the main aim of this study was to develop and validate a Teacher Decision-Making Inventory fl'DMI). One hundred and one teachers in adult education participated voluntarily in a web-based survey. Based on the good UFA factor loadings, the CFA fit indices, and the internal consistency (Cronbach's alpha), we conclude that the TDMI is a valid psychometric tool that can be used to assess the intuitive and data-driven dimensions of teachers' decisions in large-scale quantitative research.
{"title":"Validation of the Teacher Decision-Making Inventory (TDMI): measuring data-based and intuitive dimensions in teachers' decision Process","authors":"Kristin Vanlommel, Elke Pepermans","doi":"10.5817/sp2021-4-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2021-4-3","url":null,"abstract":"Teacher decision making has a great impact on the quality of education in schools, yet we know little about how teachers make decisions in practice. It is assumed that teachers use both intuition and data in the different steps of the decision process. No reliable, valid scales are available to research both dimensions during the different steps of teachers' decision process (problem definition, data collection, sense making, and evaluatioof alternatives). Building on the integratedframework we constructed in earlier research, the main aim of this study was to develop and validate a Teacher Decision-Making Inventory fl'DMI). One hundred and one teachers in adult education participated voluntarily in a web-based survey. Based on the good UFA factor loadings, the CFA fit indices, and the internal consistency (Cronbach's alpha), we conclude that the TDMI is a valid psychometric tool that can be used to assess the intuitive and data-driven dimensions of teachers' decisions in large-scale quantitative research.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49443651","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Educational Research Literacy (ERL) is the ability to access, comprehend, and consider scientific information and to apply the resulting conclusions to problems connected with educational decisions. It is crucial for the process of data-based decision making and–corresponding to the consecutive phases–defined as the conglomeration of different facets of competence, including information literacy, statistical literacy, and evidencebased reasoning. However, the engagement with research in educational contexts appears to have some difficulties. This is even more remarkable as the state of knowledge about actual teacher competency levels remains unsatisfactory, even though test instruments for assessing research literacy have been developed in recent years. This paper addresses the question of whether such a test developed in the specific context of German study programs in (teacher) education can be applied to other national contexts, in this case to Austrian teacher education. An investigation of the construct validity under consideration of the psychometric structure and group differences on item level is necessary for ensuring the fairness of cross-national comparisons. Based on multidimensional item response theory models, samples from Germany (n = 1360 students, 6 universities) and Austria (n = 295 students, 2 universities) are investigated in terms of measurement invariance between the two countries. A comparable psychometric structure and at least partial measurement invariance with no particular advantage for either sample could be demonstrated. This is an indication that the presented test instrument can be validly applied to assess the research literacy of teacher training students in both countries.
{"title":"Assessment of German and Austrian students' Educational Research Literacy: validation of a competency test based on cross-national comparisons","authors":"Jana Groß Ophoff, Christina Egger","doi":"10.5817/sp2021-4-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2021-4-2","url":null,"abstract":"Educational Research Literacy (ERL) is the ability to access, comprehend, and consider scientific information and to apply the resulting conclusions to problems connected with educational decisions. It is crucial for the process of data-based decision making and–corresponding to the consecutive phases–defined as the conglomeration of different facets of competence, including information literacy, statistical literacy, and evidencebased reasoning. However, the engagement with research in educational contexts appears to have some difficulties. This is even more remarkable as the state of knowledge about actual teacher competency levels remains unsatisfactory, even though test instruments for assessing research literacy have been developed in recent years. This paper addresses the question of whether such a test developed in the specific context of German study programs in (teacher) education can be applied to other national contexts, in this case to Austrian teacher education. An investigation of the construct validity under consideration of the psychometric structure and group differences on item level is necessary for ensuring the fairness of cross-national comparisons. Based on multidimensional item response theory models, samples from Germany (n = 1360 students, 6 universities) and Austria (n = 295 students, 2 universities) are investigated in terms of measurement invariance between the two countries. A comparable psychometric structure and at least partial measurement invariance with no particular advantage for either sample could be demonstrated. This is an indication that the presented test instrument can be validly applied to assess the research literacy of teacher training students in both countries.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49239973","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Assessment decision making is a highly contextual phenomenon. In this paper, we explore this topic in vocational education and training (VET). Thirty-eight teachers from five Norwegian upper secondary schools were interviewed before and after an 18-month research–practice partnership. To understand assessment decision making in VET, we draw on two bodies of knowledge: (a) research on teachers' decision making in assessment and (b) conceptualizations of teachers' professional capital. Four main findings emerged from the analysis: three assessment-related dilemmas and one professional capital-related dilemma. We then discuss how these aspects of practice affect assessment decision making and the implications for developing VET teachers' decisional capital.
{"title":"Assessment decision making in vocational education and training","authors":"Henning Fjørtoft, Elin Bø Morud","doi":"10.5817/sp2021-4-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2021-4-6","url":null,"abstract":"Assessment decision making is a highly contextual phenomenon. In this paper, we explore this topic in vocational education and training (VET). Thirty-eight teachers from five Norwegian upper secondary schools were interviewed before and after an 18-month research–practice partnership. To understand assessment decision making in VET, we draw on two bodies of knowledge: (a) research on teachers' decision making in assessment and (b) conceptualizations of teachers' professional capital. Four main findings emerged from the analysis: three assessment-related dilemmas and one professional capital-related dilemma. We then discuss how these aspects of practice affect assessment decision making and the implications for developing VET teachers' decisional capital.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-02-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49537308","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：