This paper reflects on the needs of early career, pre-service and newly qualified teachers (NQTs) in the English education system, specifically the contested place of what we term the academic dimension within their preservice professional formation. This largely theoretical paper begins with a philosophical review of an established debate concerning the relationship between theory, research, and professional knowledge in teaching, arguing that the discussion is irreducibly normative. Hogan’s notion of teaching as “heart work” is extended to include “head work” and the case made for teachers developing a conceptual map as part of their professional formation to guide them in making good judgements in classrooms. From this, a pedagogical problem follows, in developing new approaches to engage teachers with theory given this is relatively absent in the English context. Four themes are identified from a brief review of existing studies concerned with engaging teachers in the academic dimension of pre-service teacher education which we relate to illustrative comments we have gathered informally from our own students which suggest they may appreciate the value of critical reflection on practice promoted by universities more than some policy makers in this context recognise. We conclude by suggesting ways in which one innovation in ITE in England with which we have been involved, Philosophy for Teachers (P4T), integrates the academic dimension and developing practice which relate to the four themes found in the review of existing literature, while focused on educational theory specifically. P4T fosters, we maintain, characteristically humanistic and relational reflection that is otherwise under-represented in professional formation for pre-and in-service teachers in England.
{"title":"‘Head’ and ‘Heart’ Work: Re-Appraising the Place of Theory in the ‘Academic Dimension’ of Pre-Service Teacher Education in England","authors":"J. Orchard, L. Kelly, C. Winstanley","doi":"10.5817/sp2020-2-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-2-7","url":null,"abstract":"This paper reflects on the needs of early career, pre-service and newly qualified teachers (NQTs) in the English education system, specifically the contested place of what we term the academic dimension within their preservice professional formation. This largely theoretical paper begins with a philosophical review of an established debate concerning the relationship between theory, research, and professional knowledge in teaching, arguing that the discussion is irreducibly normative. Hogan’s notion of teaching as “heart work” is extended to include “head work” and the case made for teachers developing a conceptual map as part of their professional formation to guide them in making good judgements in classrooms. From this, a pedagogical problem follows, in developing new approaches to engage teachers with theory given this is relatively absent in the English context. Four themes are identified from a brief review of existing studies concerned with engaging teachers in the academic dimension of pre-service teacher education which we relate to illustrative comments we have gathered informally from our own students which suggest they may appreciate the value of critical reflection on practice promoted by universities more than some policy makers in this context recognise. We conclude by suggesting ways in which one innovation in ITE in England with which we have been involved, Philosophy for Teachers (P4T), integrates the academic dimension and developing practice which relate to the four themes found in the review of existing literature, while focused on educational theory specifically. P4T fosters, we maintain, characteristically humanistic and relational reflection that is otherwise under-represented in professional formation for pre-and in-service teachers in England.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-07-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45169657","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Clanek přinasi výsledky explorativniho výzkumneho setřeni zaměřeneho na z jistěni motivaci k volbě studia oboru socialni pedagogika. Data byla ziskana dotaznikovým setřenim u studentů a absolventů z cele CR (n = 333). Dotaznik zkoumal oblasti vnitřni, vnějsi a smisene karierni motivace. Výsledky: u větsiny respondentů byla volba oboru ovlivněna vnitřni motivaci. Ve struktuře vnitřni motivace se jako nejdůležitějsi ukazal motiv osobniho rozvoje a motiv prospěsnosti pro druhe a spolecnost. Ve struktuře vnějsi motivace přikladali respondenti význam konvencně uznavaným hodnotam, jako je stabilni přijem a socialni jistota. Naopak prestiž nebyla vnimana jako důležita. Korelacni analýza ukazala souvislost individualně rozvojových, altruistických a oborových motivaci. Obor je tedy chapan jako "pomahajici", zaroveň je s nim spojen rozvoj osobniho potencialu. U vnitřni motivace nebyly z jistěny rozdily podle pohlavi, věku, profesniho statutu ani podle formy studia. Rozdily se naopak ukazaly u vnějsi a smisene motivace. U mladsich respondentů a studentů v prezencni formě studia se vice než u starsich respondentů vyskytovala vyhýbava motivace spojena s nahradni volbou studia. Mladsi respondenti byli take vice ovlivněni přateli a znamými. Pokud jde o smisenou karierni motivaci, jako důležitý faktor volby oboru ji uvaděli starsi respondenti, studenti kombinovane formy studia a absolventi v praxi. Tito respondenti take vic než ostatni připoustěli, že v jejich volbě sehral roli požadavek nadřizeneho.
{"title":"Motivace studentů a absolventů ke studiu oboru sociální pedagogika – mezi osobním rozvojem a službou?","authors":"Jitka Lorenzová","doi":"10.5817/sp2020-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-1-4","url":null,"abstract":"Clanek přinasi výsledky explorativniho výzkumneho setřeni zaměřeneho na z jistěni motivaci k volbě studia oboru socialni pedagogika. Data byla ziskana dotaznikovým setřenim u studentů a absolventů z cele CR (n = 333). Dotaznik zkoumal oblasti vnitřni, vnějsi a smisene karierni motivace. Výsledky: u větsiny respondentů byla volba oboru ovlivněna vnitřni motivaci. Ve struktuře vnitřni motivace se jako nejdůležitějsi ukazal motiv osobniho rozvoje a motiv prospěsnosti pro druhe a spolecnost. Ve struktuře vnějsi motivace přikladali respondenti význam konvencně uznavaným hodnotam, jako je stabilni přijem a socialni jistota. Naopak prestiž nebyla vnimana jako důležita. Korelacni analýza ukazala souvislost individualně rozvojových, altruistických a oborových motivaci. Obor je tedy chapan jako \"pomahajici\", zaroveň je s nim spojen rozvoj osobniho potencialu. U vnitřni motivace nebyly z jistěny rozdily podle pohlavi, věku, profesniho statutu ani podle formy studia. Rozdily se naopak ukazaly u vnějsi a smisene motivace. U mladsich respondentů a studentů v prezencni formě studia se vice než u starsich respondentů vyskytovala vyhýbava motivace spojena s nahradni volbou studia. Mladsi respondenti byli take vice ovlivněni přateli a znamými. Pokud jde o smisenou karierni motivaci, jako důležitý faktor volby oboru ji uvaděli starsi respondenti, studenti kombinovane formy studia a absolventi v praxi. Tito respondenti take vic než ostatni připoustěli, že v jejich volbě sehral roli požadavek nadřizeneho.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48251634","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Empiricka studie se zabýva předskolnim vzdělavanim a přinasi deskriptivni pohled na to, jak je podle ucitelek mateřských skol vnimano povolani, jehož jsou protagonisty. Pro vymezeni teoretickeho konceptu výzkumu je využit ramec subjektivně vnimane prestiže ucitelskeho povolani, a to v kontextu subjektivniho socialniho statusu ucitelstvi. Cilem výzkumu bylo tedy odhalit subjektivni percepci prestiže povolani u ucitelek mateřských skol a reflektovat jeji kontexty. Při výzkumu byl metodologicky kombinovan kvantitativni a kvalitativni přistup. Aplikaci obsahove analýzy byla z pracovana data z posledni otevřene otazky 21položkoveho dotazniku (n = 635) a 19 dokumentů, pisemných vyjadřeni ucitelek mateřských skol (v rozsahu 2000–2500 slov). V ramci obou metod ucastnice výzkumu (výhradně ženy) reagovaly na otazku, jak se citi být vnimany ve spolecnosti. Z výsledků je zřejme, že i když hodnoti ceske ucitelky mateřských skol sve povolani jako spolecensky významne, na straně rodiců a veřejnosti vidi spise profesni marginalizaci, spojenou s nedostatecným oceněnim a jenom omezeným respektem. Sirsi kontexty nizke prestiže ucitelstvi v mateřských skolach jsou podle ucitelek podminěny feminizaci ucitelstvi, vyžadovanou kvalifikaci a průměrným věkem ucitelek ci celkovou neinformovanosti veřejnosti o předskolnim vzdělavani. Zvysovani sve prestiže podmiňuji ucitelky předevsim inovacemi a reflexi svých didaktických postupů a kultivaci vztahů s rodici děti.
{"title":"Prestiž učitelství v mateřské škole optikou subjektivní percepce učitelek","authors":"Jana Majerčíková, Klára Urbaniecová","doi":"10.5817/sp2020-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-1-3","url":null,"abstract":"Empiricka studie se zabýva předskolnim vzdělavanim a přinasi deskriptivni pohled na to, jak je podle ucitelek mateřských skol vnimano povolani, jehož jsou protagonisty. Pro vymezeni teoretickeho konceptu výzkumu je využit ramec subjektivně vnimane prestiže ucitelskeho povolani, a to v kontextu subjektivniho socialniho statusu ucitelstvi. Cilem výzkumu bylo tedy odhalit subjektivni percepci prestiže povolani u ucitelek mateřských skol a reflektovat jeji kontexty. Při výzkumu byl metodologicky kombinovan kvantitativni a kvalitativni přistup. Aplikaci obsahove analýzy byla z pracovana data z posledni otevřene otazky 21položkoveho dotazniku (n = 635) a 19 dokumentů, pisemných vyjadřeni ucitelek mateřských skol (v rozsahu 2000–2500 slov). V ramci obou metod ucastnice výzkumu (výhradně ženy) reagovaly na otazku, jak se citi být vnimany ve spolecnosti. Z výsledků je zřejme, že i když hodnoti ceske ucitelky mateřských skol sve povolani jako spolecensky významne, na straně rodiců a veřejnosti vidi spise profesni marginalizaci, spojenou s nedostatecným oceněnim a jenom omezeným respektem. Sirsi kontexty nizke prestiže ucitelstvi v mateřských skolach jsou podle ucitelek podminěny feminizaci ucitelstvi, vyžadovanou kvalifikaci a průměrným věkem ucitelek ci celkovou neinformovanosti veřejnosti o předskolnim vzdělavani. Zvysovani sve prestiže podmiňuji ucitelky předevsim inovacemi a reflexi svých didaktických postupů a kultivaci vztahů s rodici děti.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46006251","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studii, ktere se věnuji vyhořeni u pedagogických profesi, existuje velke množstvi, ale žadna dosud nezkoumala tento syndrom mezi uciteli arabske narodnosti v Izraeli. Ucelem nasi studie bylo z jistit, nakolik souvisi vyhořeni s různými organizacnimi proměnnými, jako je pracovni zatěž, kontrola, spolupracujici vedeni, kolegialni podpora a podobně. Dotaznik vyhořeni podle Maslachove, který jsme pro měřeni dimenzi vyhořeni použili, sestava z trojice dilcich skal: emocniho vycerpani, depersonalizace a osobni výkonnosti. Dotaznik vyplnilo 372 ucitelek a lze konstatovat, že vykazovaly relativně vysokou miru vyhořeni. Výsledky ukazuji, že vsechny dimenze vyhořeni souviseji se zminěnými nezavislými proměnnými, ať pozitivně nebo negativně. Vicenasobna regresni analýza potvrdila, že dimenze vyhořeni jsou proměnnými ovlivněny různě – pro emocni vycerpani byly významnými prediktory zatěž, podil na vedeni a vztahy se žaky; pro depersonalizaci byly z jistěny jako signifikantni prediktory pouze vztahy se žaky; pro osobni výkonnost pak kontrola a vztahy se žaky.
{"title":"Syndrom vyhoření u arabských učitelek v Izraeli ve vztahu k vybraným organizačním proměnným","authors":"Ziyad Khuri","doi":"10.5817/sp2020-1-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-1-8","url":null,"abstract":"Studii, ktere se věnuji vyhořeni u pedagogických profesi, existuje velke množstvi, ale žadna dosud nezkoumala tento syndrom mezi uciteli arabske narodnosti v Izraeli. Ucelem nasi studie bylo z jistit, nakolik souvisi vyhořeni s různými organizacnimi proměnnými, jako je pracovni zatěž, kontrola, spolupracujici vedeni, kolegialni podpora a podobně. Dotaznik vyhořeni podle Maslachove, který jsme pro měřeni dimenzi vyhořeni použili, sestava z trojice dilcich skal: emocniho vycerpani, depersonalizace a osobni výkonnosti. Dotaznik vyplnilo 372 ucitelek a lze konstatovat, že vykazovaly relativně vysokou miru vyhořeni. Výsledky ukazuji, že vsechny dimenze vyhořeni souviseji se zminěnými nezavislými proměnnými, ať pozitivně nebo negativně. Vicenasobna regresni analýza potvrdila, že dimenze vyhořeni jsou proměnnými ovlivněny různě – pro emocni vycerpani byly významnými prediktory zatěž, podil na vedeni a vztahy se žaky; pro depersonalizaci byly z jistěny jako signifikantni prediktory pouze vztahy se žaky; pro osobni výkonnost pak kontrola a vztahy se žaky.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44818939","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Zatiaľ co sebasucit sprevadzaju podporne, laskave myslienky k sebe, sebakritickosť sa vyznacuje negativnymi, kritickými myslienkami, pocitmi zlyhania a nedostatocnosti. Cieľom tejto výskumnej studie bolo zistiť efekt intervencie Treningu zameraneho na emocie pre sebasucit a sebaobranu na uroveň sebakritickosti a sebasucitu u žiakov s ľahkým mentalnym postihnutim. Nasho výskumu sa zucastnilo 36 participantov, z toho 19 participantov z intervencnej skupiny, u ktorých prebiehala 3mesacna intervencia, a 17 participantov z kontrolnej skupiny, u ktorých sme intervenciu nevykonali. Vsetci respondenti mali ľahký stupeň mentalneho postihnutia a navstevovali Specialnu zakladnu skolu na Slovensku. Data sme ziskavali dotaznikmi (Skala sebasucitu a Skala foriem sebakritickosti a sebapotvrdenia) na zaciatku intervencie a po jej skonceni. Výsledky ukazuju, že v pripade sebakritických dimenzii bola intervencia ucinna, nakoľko sa v intervencnej skupine v porovnani s kontrolnou skupinou miera sebakritickosti po intervencii znižila. V pripade sebasucitu musime konstatovať, že sa sebasucit zvýsil aj v intervencnej, aj kontrolnej skupine, takže nemožno povedať, že intervencia bola ucinna.
{"title":"Efekt tréningu zameraného na emócie pre sebasúcit a sebaobranu pre žiakov s ľahkým mentálnym postihnutím","authors":"Karin Huťťová, Júlia Halamová","doi":"10.5817/sp2020-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-1-5","url":null,"abstract":"Zatiaľ co sebasucit sprevadzaju podporne, laskave myslienky k sebe, sebakritickosť sa vyznacuje negativnymi, kritickými myslienkami, pocitmi zlyhania a nedostatocnosti. Cieľom tejto výskumnej studie bolo zistiť efekt intervencie Treningu zameraneho na emocie pre sebasucit a sebaobranu na uroveň sebakritickosti a sebasucitu u žiakov s ľahkým mentalnym postihnutim. Nasho výskumu sa zucastnilo 36 participantov, z toho 19 participantov z intervencnej skupiny, u ktorých prebiehala 3mesacna intervencia, a 17 participantov z kontrolnej skupiny, u ktorých sme intervenciu nevykonali. Vsetci respondenti mali ľahký stupeň mentalneho postihnutia a navstevovali Specialnu zakladnu skolu na Slovensku. Data sme ziskavali dotaznikmi (Skala sebasucitu a Skala foriem sebakritickosti a sebapotvrdenia) na zaciatku intervencie a po jej skonceni. Výsledky ukazuju, že v pripade sebakritických dimenzii bola intervencia ucinna, nakoľko sa v intervencnej skupine v porovnani s kontrolnou skupinou miera sebakritickosti po intervencii znižila. V pripade sebasucitu musime konstatovať, že sa sebasucit zvýsil aj v intervencnej, aj kontrolnej skupine, takže nemožno povedať, že intervencia bola ucinna.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46652596","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Cilem předkladane teoreticko-metodologicke studie je 1) představit zakladni charakteristiky skolni etnografie a jeji aplikace v ceskem pedagogickem výzkumu; 2) shrnout teoreticka východiska a analyzovat přistupy k výzkumu diverzity v pregradualni ucitelske připravě; 3) diskutovat o potencialu tzv. vicemistne etnografie. Vyvozujeme, že vicemistna etnografie představuje vhodný výzkumný design pro zkoumani diverzity v pregradualni ucitelske připravě, protože zdůrazňuje potřebu propojeni a kontrastovani poznatků z různých zkoumaných prostředi. Je tedy možne integrovat poznatky jak z prostředi vysokoskolske výuky, kde jsou studenti a studentky ucitelstvi připravovani, tak z prostředi skol, kam jsou umisťovani na praxe. Studie tak přispiva k teoreticke a metodologicke diskusi v pedagogice.
{"title":"Přísliby a výzvy vícemístné etnografie ve výzkumu diverzity v pregraduální učitelské přípravě","authors":"Jana Obrovská, F. Tůma","doi":"10.5817/sp2020-1-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-1-7","url":null,"abstract":"Cilem předkladane teoreticko-metodologicke studie je 1) představit zakladni charakteristiky skolni etnografie a jeji aplikace v ceskem pedagogickem výzkumu; 2) shrnout teoreticka východiska a analyzovat přistupy k výzkumu diverzity v pregradualni ucitelske připravě; 3) diskutovat o potencialu tzv. vicemistne etnografie. Vyvozujeme, že vicemistna etnografie představuje vhodný výzkumný design pro zkoumani diverzity v pregradualni ucitelske připravě, protože zdůrazňuje potřebu propojeni a kontrastovani poznatků z různých zkoumaných prostředi. Je tedy možne integrovat poznatky jak z prostředi vysokoskolske výuky, kde jsou studenti a studentky ucitelstvi připravovani, tak z prostředi skol, kam jsou umisťovani na praxe. Studie tak přispiva k teoreticke a metodologicke diskusi v pedagogice.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46001494","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Kateřina Machovcová, Andrea Beláňová, Yvona Kostelecká, Marta McCabe
Vnimani dětstvi je v soucasnosti silně zaměřene na význam naplňovani potřeb děti, zejmena s ohledem na vliv primarni pecujici osoby. S tim souvisi i v nasi spolecnosti caste diskuse týkajici se toho, kdy je pro děti vhodný věk pro vstup do vzdělavaci instituce. Zřejmě nejmarkantnějsim přistupem kritizujicim ranou separaci ditěte a nasledně odsouvajicim moment vstupu do vzdělavaci instituce je iniciativa domaciho vzdělavani. V nasem výzkumu jsme se zaměřily na to, jak rodice, kteři doma vzdělavali sve děti, zdůvodňuji tuto volbu v kontextu potřeb svých děti. Analyzovaly jsme kvalitativni rozhovory (50) s cilem lepe porozumět jejich motivaci. Prezentujeme tři temata popisujici rodici vnimaný soulad dětských potřeb a možnosti domaciho vzdělavani: (1) Potřeba bez pecneho prostoru pro dozrani, (2) Potřeba individualniho rozvoje, (3) Potřeba osamostatnit se. Text poukazuje na to, jak je rozhodnuti vzdělavat děti doma propojene s aktualnimi trendy v porozuměni dětstvi a rodicovstvi. Analýza konkretnich zkusenosti přinasi prakticke využiti, zejmena pro psychology a pedagogy.
{"title":"Rodičovské vnímání dětských potřeb a rozhodnutí vzdělávat doma","authors":"Kateřina Machovcová, Andrea Beláňová, Yvona Kostelecká, Marta McCabe","doi":"10.5817/sp2020-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-1-2","url":null,"abstract":"Vnimani dětstvi je v soucasnosti silně zaměřene na význam naplňovani potřeb děti, zejmena s ohledem na vliv primarni pecujici osoby. S tim souvisi i v nasi spolecnosti caste diskuse týkajici se toho, kdy je pro děti vhodný věk pro vstup do vzdělavaci instituce. Zřejmě nejmarkantnějsim přistupem kritizujicim ranou separaci ditěte a nasledně odsouvajicim moment vstupu do vzdělavaci instituce je iniciativa domaciho vzdělavani. V nasem výzkumu jsme se zaměřily na to, jak rodice, kteři doma vzdělavali sve děti, zdůvodňuji tuto volbu v kontextu potřeb svých děti. Analyzovaly jsme kvalitativni rozhovory (50) s cilem lepe porozumět jejich motivaci. Prezentujeme tři temata popisujici rodici vnimaný soulad dětských potřeb a možnosti domaciho vzdělavani: (1) Potřeba bez pecneho prostoru pro dozrani, (2) Potřeba individualniho rozvoje, (3) Potřeba osamostatnit se. Text poukazuje na to, jak je rozhodnuti vzdělavat děti doma propojene s aktualnimi trendy v porozuměni dětstvi a rodicovstvi. Analýza konkretnich zkusenosti přinasi prakticke využiti, zejmena pro psychology a pedagogy.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47527757","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se zabýva řesenim uloh z ceske morfologie (tvaroslovi) žaky 4.–9. rocniků zakladni skoly. Na zakladě testových výsledků byla analyzovana a interpretovana data ziskana od vice než 1600 žaků sesti pražských zakladnich skol. Cilem bylo a) z jistit, jaka je uroveň žakovských znalosti ceske morfologie na urovni relativně ustaleneho pojmoveho aparatu, jak jej ohranicuje Ramcový vzdělavaci program pro zakladni vzdělavani v oblasti urcovani slovnich druhů a jejich morfologických charakteristik, a b) analyzovat a interpretovat výsledky žaků 4.–9. rocniků zakladnich skol v testových ulohach, ktere byly zaměřeny na ověřovani znalosti z teže oblasti ceske morfologie. Výsledky např. ukazuji, že skolni znalosti žaků z morfologie jsou vyssi než ze syntaxe – 75 % žaků zakladnich skol 6. rocniků dokaže ve větě spravně urcit podstatne jmeno a sloveso, 50 % žaků v 7. rocniku dokaže ve větě spravně urcit podmět a přisudek. Na zakladě těchto výsledků byly pojmenovany žakovske problemy při identifikovani slovnich druhů a při identifikovani morfologických kategorii, ktere jsou tradicnim piliřem morfologickeho vyucovani (pro potřeby tohoto clanku z jednoduseně nazvaným jako urcovani), a byly otevřeny diskusni otazky k možnemu perspektivnimu řeseni těchto problemů.
{"title":"Řešení úloh z morfologie češtiny žáky 4.–9. ročníků základních škol","authors":"Martina Šmejkalová, Martin Chvál","doi":"10.5817/sp2020-1-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-1-6","url":null,"abstract":"Studie se zabýva řesenim uloh z ceske morfologie (tvaroslovi) žaky 4.–9. rocniků zakladni skoly. Na zakladě testových výsledků byla analyzovana a interpretovana data ziskana od vice než 1600 žaků sesti pražských zakladnich skol. Cilem bylo a) z jistit, jaka je uroveň žakovských znalosti ceske morfologie na urovni relativně ustaleneho pojmoveho aparatu, jak jej ohranicuje Ramcový vzdělavaci program pro zakladni vzdělavani v oblasti urcovani slovnich druhů a jejich morfologických charakteristik, a b) analyzovat a interpretovat výsledky žaků 4.–9. rocniků zakladnich skol v testových ulohach, ktere byly zaměřeny na ověřovani znalosti z teže oblasti ceske morfologie. Výsledky např. ukazuji, že skolni znalosti žaků z morfologie jsou vyssi než ze syntaxe – 75 % žaků zakladnich skol 6. rocniků dokaže ve větě spravně urcit podstatne jmeno a sloveso, 50 % žaků v 7. rocniku dokaže ve větě spravně urcit podmět a přisudek. Na zakladě těchto výsledků byly pojmenovany žakovske problemy při identifikovani slovnich druhů a při identifikovani morfologických kategorii, ktere jsou tradicnim piliřem morfologickeho vyucovani (pro potřeby tohoto clanku z jednoduseně nazvaným jako urcovani), a byly otevřeny diskusni otazky k možnemu perspektivnimu řeseni těchto problemů.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43622194","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Ucitelstvi je oznacovano za povolani se zvýsenou mirou stresu, jenž může vest až k syndromu vyhořeni. Aby bylo možno předchazet vyhořeni ucitelů, je nutne analyzovat, co zvysuje/snižuje miru stresu. Prezentovana studie je soucasti rozsahlejsiho výzkumu vyhořeni mezi vyucujicimi na zakladnich skolach. Ten měl dvě casti: (1) dotaznikove setřeni (n = 2394) a (2) serii připadových studii na 12 skolach. Cilem prezentovane studie je prozkoumat, jaka je souvislost mezi vnimanou kvalitou profesnich vztahů v pedagogických týmech a syndromem vyhořeni na ceských zakladnich skolach. Studie porovnava data z Shirom-Melamedovy skaly vyhořeni, z dotazniku na kvalitu vztahů ve skole a z tematicke analýz y polostrukturovaných rozhovorů. Ukazuje se, že vyucujici vnimaji vztahy ve svých skolach spise pozitivně a ve vztazich se citi spokojeni. Souvislost mezi vnimanou kvalitou vztahů a syndromem vyhořeni se potvrdila jako statisticky významna. Soucasně byly rozliseny dvě podoby kolegialnich vztahů ve skole: vztahy pracovni a osobni; přicemž pracovni vztahy se ukazuji pro celkovou spokojenost jako důležitějsi.
{"title":"Souvislosti mezi vnímanou kvalitou vztahů v pedagogických sborech a syndromem vyhoření u vyučujících základních škol","authors":"Irena Smetáčková, Veronika Francová","doi":"10.5817/sp2020-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2020-1-1","url":null,"abstract":"Ucitelstvi je oznacovano za povolani se zvýsenou mirou stresu, jenž může vest až k syndromu vyhořeni. Aby bylo možno předchazet vyhořeni ucitelů, je nutne analyzovat, co zvysuje/snižuje miru stresu. Prezentovana studie je soucasti rozsahlejsiho výzkumu vyhořeni mezi vyucujicimi na zakladnich skolach. Ten měl dvě casti: (1) dotaznikove setřeni (n = 2394) a (2) serii připadových studii na 12 skolach. Cilem prezentovane studie je prozkoumat, jaka je souvislost mezi vnimanou kvalitou profesnich vztahů v pedagogických týmech a syndromem vyhořeni na ceských zakladnich skolach. Studie porovnava data z Shirom-Melamedovy skaly vyhořeni, z dotazniku na kvalitu vztahů ve skole a z tematicke analýz y polostrukturovaných rozhovorů. Ukazuje se, že vyucujici vnimaji vztahy ve svých skolach spise pozitivně a ve vztazich se citi spokojeni. Souvislost mezi vnimanou kvalitou vztahů a syndromem vyhořeni se potvrdila jako statisticky významna. Soucasně byly rozliseny dvě podoby kolegialnich vztahů ve skole: vztahy pracovni a osobni; přicemž pracovni vztahy se ukazuji pro celkovou spokojenost jako důležitějsi.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44463134","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Na'ama Y. Av-Shalom, Randi M. Zimmerman, C. Chinn, R. Duncan
Argumentative practices have been shown to deepen understanding and improve academic performance. After 10 years of work with science curricula designed to develop reasoning, we present a framework grounded in data from our projects for identifying different forms of metacognitive engagement in science inquiry classes. We focus on four categories of discourse from our data: object of thought or discourse; expressions of what someone is thinking; degree of specificity; and discourse applying and tailoring understanding of epistemic cognition to particular topics. We present multiple examples in each of these categories. Our goal is to provide analytic tools along with examples to better identify and code argumentative discourse that advances students' apt epistemic performance.
{"title":"Analysis of Different Categories of Epistemic and Metacognitive Discourse in Argumentation","authors":"Na'ama Y. Av-Shalom, Randi M. Zimmerman, C. Chinn, R. Duncan","doi":"10.5817/sp2019-4-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2019-4-5","url":null,"abstract":"Argumentative practices have been shown to deepen understanding and improve academic performance. After 10 years of work with science curricula designed to develop reasoning, we present a framework grounded in data from our projects for identifying different forms of metacognitive engagement in science inquiry classes. We focus on four categories of discourse from our data: object of thought or discourse; expressions of what someone is thinking; degree of specificity; and discourse applying and tailoring understanding of epistemic cognition to particular topics. We present multiple examples in each of these categories. Our goal is to provide analytic tools along with examples to better identify and code argumentative discourse that advances students' apt epistemic performance.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41278635","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：