Cílem studie bylo ověřit v praxi diagnostickou pomůcku TETRECOM, a to u žáků základních škol běžného typu (ZŠ) a základních škol logopedických (ZŠL). Výzkumný vzorek zahrnoval 71 dětí z 2. ročníků, z toho ze ZŠL (n = 34) a ze ZŠ (n = 37). Pomůcka zjišťuje znalost čtení izolovaných písmen a je založena na technologii eye tracking. Dílčími cíli bylo zjistit u vybraného vzorku žáků, jaké jsou rozdílnosti v čtení velkých/malých a tiskacích/psacích písmen; ověřit, zda existují významné rozdíly v úspěšnosti čtení písmen u žáků dle typu školy; zda existují významné rozdíly v délce trajektorie očních pohybů při čtení písmen u žáků dle typu školy; zda jsou významné rozdíly v úspěšnosti čtení písmen všech typů u žáků s odkladem školní docházky (n = 34) a výsledky žáků bez odkladu školní docházky (n = 37). Sběr empirických dat se uskutečnil v období 9–10/2020. Z metod sběru empirických dat jsme uplatnili čtyři nestandardizované testy vlastní konstrukce: čtení malých tiskacích písmen, čtení velkých tiskacích písmen, čtení malých psacích písmen a čtení velkých psacích písmen; eye tracking pomocí Tobii4C a software TETRECOM vytvořený na naši zakázku. Výsledky: Žáci ze ZŠ dosáhli v průměrném skóre ve čtení všech typů písmen statisticky signifikantně vyššího výsledku než žáci ze ZŠL (malá tiskací písmena p < 0,001; velká tiskací písmena p < 0,001; malá psací písmena p < 0,001 a velká psací písmena p < 0,001). Testovaná délka trajektorie očních pohybů u všech testů byla u žáků na ZŠL statisticky významně vyšší než u žáků na ZŠ (malá tiskací písmena p = 0,005; velká tiskací písmena p = 0,02; malá psací písmena p = 0,014 a velká psací písmena p = 0,008). Děti bez odkladu školní docházky dosáhly ve všech testech čtení písmen statisticky významně vyšších výsledků než děti s odkladem školní docházky (malá tiskací písmena p = 0,002; velká tiskací písmena p = 0,002; malá psací písmena p = 0,001 a velká psací písmena p < 0,001). Měření očních pohybů nabídlo detailnější pohled na strategie čtení u každého dítěte.
{"title":"Hodnocení čtení písmen s využitím metody TETRECOM založené na technologii eye tracking u začínajících školáků v základní škole a v základní škole logopedické","authors":"Renata Mlčáková, Jaromír Maštalíř, Kateřina Lukášová","doi":"10.5817/sp2022-3-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-3-4","url":null,"abstract":"Cílem studie bylo ověřit v praxi diagnostickou pomůcku TETRECOM, a to u žáků základních škol běžného typu (ZŠ) a základních škol logopedických (ZŠL). Výzkumný vzorek zahrnoval 71 dětí z 2. ročníků, z toho ze ZŠL (n = 34) a ze ZŠ (n = 37). Pomůcka zjišťuje znalost čtení izolovaných písmen a je založena na technologii eye tracking. Dílčími cíli bylo zjistit u vybraného vzorku žáků, jaké jsou rozdílnosti v čtení velkých/malých a tiskacích/psacích písmen; ověřit, zda existují významné rozdíly v úspěšnosti čtení písmen u žáků dle typu školy; zda existují významné rozdíly v délce trajektorie očních pohybů při čtení písmen u žáků dle typu školy; zda jsou významné rozdíly v úspěšnosti čtení písmen všech typů u žáků s odkladem školní docházky (n = 34) a výsledky žáků bez odkladu školní docházky (n = 37). Sběr empirických dat se uskutečnil v období 9–10/2020. Z metod sběru empirických dat jsme uplatnili čtyři nestandardizované testy vlastní konstrukce: čtení malých tiskacích písmen, čtení velkých tiskacích písmen, čtení malých psacích písmen a čtení velkých psacích písmen; eye tracking pomocí Tobii4C a software TETRECOM vytvořený na naši zakázku. Výsledky: Žáci ze ZŠ dosáhli v průměrném skóre ve čtení všech typů písmen statisticky signifikantně vyššího výsledku než žáci ze ZŠL (malá tiskací písmena p < 0,001; velká tiskací písmena p < 0,001; malá psací písmena p < 0,001 a velká psací písmena p < 0,001). Testovaná délka trajektorie očních pohybů u všech testů byla u žáků na ZŠL statisticky významně vyšší než u žáků na ZŠ (malá tiskací písmena p = 0,005; velká tiskací písmena p = 0,02; malá psací písmena p = 0,014 a velká psací písmena p = 0,008). Děti bez odkladu školní docházky dosáhly ve všech testech čtení písmen statisticky významně vyšších výsledků než děti s odkladem školní docházky (malá tiskací písmena p = 0,002; velká tiskací písmena p = 0,002; malá psací písmena p = 0,001 a velká psací písmena p < 0,001). Měření očních pohybů nabídlo detailnější pohled na strategie čtení u každého dítěte.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-17","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45579381","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Príspevok sa zaoberá problematikou skúmania národných testovaní žiakov základných škôl. Špecificky si všíma dopady, ktoré školy znášajú ako nezamýšľané dôsledky testovania. Poskytuje základný vhľad do tejto formy systémovej evaluácie a jej osobitých znakov viazaných na slovenský kontext. Prináša prípadovú štúdiu autorského spracovania národných testovaní do podoby, v ktorej sa odráža interpretácia testovacieho nástroja konkrétnou základnou školou. Prostredníctvom dlhodobého zúčastneného pozorovania a rozhovorov s rôznymi účastníkmi testovania piatakov a deviatakov na bratislavskej škole zachytáva a opisuje tie aspekty procesu, ktoré sú viazané na špecifiká konkrétnej školy. Tieto odhaľuje a diskutuje z troch perspektív. V rámci procedúry testovania je odhalený pervazívny charakter tohto nástroja vzdelávacej politiky. Z perspektívy distribúcie moci sú pomenované zmeny vzťahov vnútri inštitúcie školy a tiež vo vzťahu k vonkajším inštitúciám. Zaznamené sú tiež rituály a tradície, ktoré si škola v súvislosti s testovaniami vytvorila.
{"title":"Základná škola ako perlorodka : prípadová štúdia prevzatia a spracovania národného testovania školskými aktérmi","authors":"Markéta Filagová","doi":"10.5817/sp2022-3-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-3-2","url":null,"abstract":"Príspevok sa zaoberá problematikou skúmania národných testovaní žiakov základných škôl. Špecificky si všíma dopady, ktoré školy znášajú ako nezamýšľané dôsledky testovania. Poskytuje základný vhľad do tejto formy systémovej evaluácie a jej osobitých znakov viazaných na slovenský kontext. Prináša prípadovú štúdiu autorského spracovania národných testovaní do podoby, v ktorej sa odráža interpretácia testovacieho nástroja konkrétnou základnou školou. Prostredníctvom dlhodobého zúčastneného pozorovania a rozhovorov s rôznymi účastníkmi testovania piatakov a deviatakov na bratislavskej škole zachytáva a opisuje tie aspekty procesu, ktoré sú viazané na špecifiká konkrétnej školy. Tieto odhaľuje a diskutuje z troch perspektív. V rámci procedúry testovania je odhalený pervazívny charakter tohto nástroja vzdelávacej politiky. Z perspektívy distribúcie moci sú pomenované zmeny vzťahov vnútri inštitúcie školy a tiež vo vzťahu k vonkajším inštitúciám. Zaznamené sú tiež rituály a tradície, ktoré si škola v súvislosti s testovaniami vytvorila.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-17","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42054810","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Rozdíly ve způsobu odpovídání na dotazníkové položky mezi žáky mohou zkreslit data (nejen) z mezinárodních výzkumů. Na vzorku z PISA 2012 zkoumáme, jak se liší způsob odpovídání českých žáků s vybranými charakteristikami (gender, vzdělání rodičů) na různých školách (kraj, typ a velikost školy) a jak způsob odpovídání souvisí s jejich výsledky v testech. Způsob odpovídání určujeme pomocí identifikace tendence souhlasit, analýzy chybějících odpovědí, metody identifikace nadhodnocování vlastních znalostí (MINa) a hodnocení ukotvujících vinět. Významné rozdíly ve způsobu odpovídání mezi žáky jsou zejména dle kraje, typu školy a genderu, a to například v hodnocení ukotvující viněty popisující nejnižší úroveň učitelova řízení třídy. Výsledky žáků v testech výrazně souvisejí se způsobem odpovídání na individuální i školní úrovni, např. korelace mezi čtenářskou gramotností a MINa indexem přesnosti je 0,49 a 0,71. Další výzkum se může zaměřit i na jiné přístupy, např. analýzu časů odpovídání na položky.
{"title":"Heterogenita ve způsobu odpovídání na dotazníkové položky u českých žáků v PISA 2012 : analýza dle kraje, typu a velikosti školy","authors":"Hana Voňková, Ondřej Papajoanu, Martin Boško","doi":"10.5817/sp2022-3-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-3-5","url":null,"abstract":"Rozdíly ve způsobu odpovídání na dotazníkové položky mezi žáky mohou zkreslit data (nejen) z mezinárodních výzkumů. Na vzorku z PISA 2012 zkoumáme, jak se liší způsob odpovídání českých žáků s vybranými charakteristikami (gender, vzdělání rodičů) na různých školách (kraj, typ a velikost školy) a jak způsob odpovídání souvisí s jejich výsledky v testech. Způsob odpovídání určujeme pomocí identifikace tendence souhlasit, analýzy chybějících odpovědí, metody identifikace nadhodnocování vlastních znalostí (MINa) a hodnocení ukotvujících vinět. Významné rozdíly ve způsobu odpovídání mezi žáky jsou zejména dle kraje, typu školy a genderu, a to například v hodnocení ukotvující viněty popisující nejnižší úroveň učitelova řízení třídy. Výsledky žáků v testech výrazně souvisejí se způsobem odpovídání na individuální i školní úrovni, např. korelace mezi čtenářskou gramotností a MINa indexem přesnosti je 0,49 a 0,71. Další výzkum se může zaměřit i na jiné přístupy, např. analýzu časů odpovídání na položky.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-17","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44774213","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Podpora well-beingu na základních školách se ukazuje jako důležitá součást vzdělávání a rozvoje dětí. Tato přehledová studie si klade za cíl seznámit českého čtenáře s podobou, obsahem a výsledky dostupných zahraničních preventivních programů na podporu well-beingu u žáků základních škol a nižších stupňů středních škol. Předmětem analýzy jsou empirické studie efektu jednotlivých programů získané vyhledáváním z databáze Web of Science. Analýza se zaměřuje na formu předání i tematický obsah programů, na experimentální design, na způsob zjišťování míry well-beingu a na efekt jednotlivých programů. Analýza programů ukazuje čtyři hlavní obsahová témata: emoce; vztahy; mindfulness a relaxace; silné stránky. Programy obsahující témata silné stránky a vztahy byly vždy úspěšné v podpoře well-beingu. Dále bylo zpozorováno, že pokud program nerozvíjel pozitivně well-being, neměl pozitivní efekt ani na další proměnné, jež se týkají prožívání. Nebyl nalezen vztah mezi formou předání programu a jeho efektem.
事实证明，促进小学福祉是儿童教育和发展的重要组成部分。这项综述研究旨在让捷克读者了解现有的外国预防计划的形式、内容和结果，以支持中小学生的幸福感。分析的主题是通过从Web of Science数据库中搜索获得的个人项目效果的实证研究。分析的重点是节目的传播形式和主题内容、实验设计、确定幸福程度的方式以及个别节目的效果。节目分析显示了四个主要内容主题：情感；关系正念和放松；优势。包含优势和关系主题的项目在促进幸福感方面一直很成功。此外，有人观察到，如果该项目没有发展出积极的幸福感，那么它对与体验相关的其他变量也不会产生积极影响。程序移交的形式与其效果之间没有关系。
{"title":"Charakteristika a efekt programů na podporu well-beingu ve vzdělávání adolescentů : přehledová studie","authors":"Marek Bula, Jan Nehyba","doi":"10.5817/sp2022-3-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-3-3","url":null,"abstract":"Podpora well-beingu na základních školách se ukazuje jako důležitá součást vzdělávání a rozvoje dětí. Tato přehledová studie si klade za cíl seznámit českého čtenáře s podobou, obsahem a výsledky dostupných zahraničních preventivních programů na podporu well-beingu u žáků základních škol a nižších stupňů středních škol. Předmětem analýzy jsou empirické studie efektu jednotlivých programů získané vyhledáváním z databáze Web of Science. Analýza se zaměřuje na formu předání i tematický obsah programů, na experimentální design, na způsob zjišťování míry well-beingu a na efekt jednotlivých programů. Analýza programů ukazuje čtyři hlavní obsahová témata: emoce; vztahy; mindfulness a relaxace; silné stránky. Programy obsahující témata silné stránky a vztahy byly vždy úspěšné v podpoře well-beingu. Dále bylo zpozorováno, že pokud program nerozvíjel pozitivně well-being, neměl pozitivní efekt ani na další proměnné, jež se týkají prožívání. Nebyl nalezen vztah mezi formou předání programu a jeho efektem.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-17","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47944106","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Středostavovští žáci jsou dle Lareau (2003) vzdělávacími institucemi zvýhodňováni vlivem souladu výchovného stylu v jejich rodině s očekáváními učitelů. V tomto textu však představím smýšlení středostavovských rodičů, kteří podobné zvýhodnění v "běžné škole" neočekávají kvůli předpokládanému nesouladu svého výchovného přístupu s prostředím této instituce. Cílem studie je ilustrovat 1) jak se u vybrané skupiny středostavovských rodičů utváří vnímání nesouladu s "běžnou školou" a 2) jaká znevýhodnění tito rodiče očekávají v "běžné škole". Vycházím z hloubkových rozhovorů se sedmnácti rodiči zvažujícími výběrové školy a třídy v českých městech různé velikosti při vstupu dítěte do primárního vzdělávání. Výsledky ukazují, že tito rodiče v "běžné škole" neočekávají uspokojivé zhodnocení své časové a citové investice vložené do výchovy ani naplnění své potřeby být dobrým rodičem. Diskutovány jsou limity využití konceptů "cílené kultivace" a "přirozeného růstu" v našich podmínkách i tenze, jimž česká škola čelí ve snaze udržet si středostavovské rodiče v rámci sociálně heterogenních tříd.
{"title":"Nesouzníme s \"běžnou školou\": rodičovská volba základní školy v kontextu souladu rodinného a institucionálního habitu","authors":"Radka Smith Slámová","doi":"10.5817/sp2022-3-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-3-6","url":null,"abstract":"Středostavovští žáci jsou dle Lareau (2003) vzdělávacími institucemi zvýhodňováni vlivem souladu výchovného stylu v jejich rodině s očekáváními učitelů. V tomto textu však představím smýšlení středostavovských rodičů, kteří podobné zvýhodnění v \"běžné škole\" neočekávají kvůli předpokládanému nesouladu svého výchovného přístupu s prostředím této instituce. Cílem studie je ilustrovat 1) jak se u vybrané skupiny středostavovských rodičů utváří vnímání nesouladu s \"běžnou školou\" a 2) jaká znevýhodnění tito rodiče očekávají v \"běžné škole\". Vycházím z hloubkových rozhovorů se sedmnácti rodiči zvažujícími výběrové školy a třídy v českých městech různé velikosti při vstupu dítěte do primárního vzdělávání. Výsledky ukazují, že tito rodiče v \"běžné škole\" neočekávají uspokojivé zhodnocení své časové a citové investice vložené do výchovy ani naplnění své potřeby být dobrým rodičem. Diskutovány jsou limity využití konceptů \"cílené kultivace\" a \"přirozeného růstu\" v našich podmínkách i tenze, jimž česká škola čelí ve snaze udržet si středostavovské rodiče v rámci sociálně heterogenních tříd.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-17","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42882007","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V článku je teoreticky analyzována klíčová kompetence kulturní povědomí a vyjadřování s cílem objasnit její strukturu a charakterizovat způsoby její realizace ve vzdělávací praxi. Důraz je kladen na kreativní povahu této kompetence a na její vztah k poznávacím procesům. Z toho vyplývá úzká vazba této kompetence na kulturní obsah, bez kterého ji nelze rozvíjet. S oporou o historický vývoj pojmu exprese ve filozofii a v estetice je navržen teoretický model pro vysvětlování kreativních postupů vedoucích k rozvoji této klíčové kompetence v kontextu historického vývoje kultury. Na základě tohoto modelu jsou diskutovány možnosti a limity zkoumání a hodnocení projevů kompetence kulturní povědomí a vyjadřování ve vzdělávací praxi.
{"title":"Klíčová kompetence (nejen) pro umělecké obory v evropském kurikulu : analytické vysvětlení","authors":"Jan Slavík, Kateřina Dytrtová, Ondřej Hník, Lucie Jakubcová, Alena Nohavová, Veronika Rodová, Věra Uhl Skřivanová","doi":"10.5817/sp2022-3-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-3-1","url":null,"abstract":"V článku je teoreticky analyzována klíčová kompetence kulturní povědomí a vyjadřování s cílem objasnit její strukturu a charakterizovat způsoby její realizace ve vzdělávací praxi. Důraz je kladen na kreativní povahu této kompetence a na její vztah k poznávacím procesům. Z toho vyplývá úzká vazba této kompetence na kulturní obsah, bez kterého ji nelze rozvíjet. S oporou o historický vývoj pojmu exprese ve filozofii a v estetice je navržen teoretický model pro vysvětlování kreativních postupů vedoucích k rozvoji této klíčové kompetence v kontextu historického vývoje kultury. Na základě tohoto modelu jsou diskutovány možnosti a limity zkoumání a hodnocení projevů kompetence kulturní povědomí a vyjadřování ve vzdělávací praxi.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-17","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45209293","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The presented empirical study deals with the issue of the epistemic beliefs of primary school and kindergarten student teachers in the science domain. In relation to science education, epistemic beliefs are closely connected with the concept of nature of science (NOS). The aim of the study was to find and analyze the factor structure of the translated self- report questionnaire “Epistemic Beliefs About Science” (EBS) in the Czech sociocultural environment. The EBS was translated as recommended for cross-cultural research and then piloted in March 2021. The main data collection was conducted online via Google Forms in May 2021 through convenience sampling (N = 427) at six universities in the Czech Republic. We performed a confirmatory factor analysis to verify the model. Fit indices reached acceptable or good values for acceptance of the generated model (CFI = .955, TLI = .945, RMSEA = .060, SRMR = .052). Correlations between individual dimensions are also presented. The reliability for both the original form of the instrument and for the resulting model was higher than 0.75 for all subscales. The results are discussed in the context of foreign empirical studies. It can be stated that the modified version of the EBS is applicable in the Czech sociocultural environment for the research sample.
{"title":"Factor Structure of a Self-Report Questionnaire Determining the Epistemic Beliefs of Primary School and Kindergarten Student Teachers in the Science Domain","authors":"J. Říčan, R. Kroufek","doi":"10.5817/sp2022-2-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-2-5","url":null,"abstract":"The presented empirical study deals with the issue of the epistemic beliefs of primary school and kindergarten student teachers in the science domain. In relation to science education, epistemic beliefs are closely connected with the concept of nature of science (NOS). The aim of the study was to find and analyze the factor structure of the translated self- report questionnaire “Epistemic Beliefs About Science” (EBS) in the Czech sociocultural environment. The EBS was translated as recommended for cross-cultural research and then piloted in March 2021. The main data collection was conducted online via Google Forms in May 2021 through convenience sampling (N = 427) at six universities in the Czech Republic. We performed a confirmatory factor analysis to verify the model. Fit indices reached acceptable or good values for acceptance of the generated model (CFI = .955, TLI = .945, RMSEA = .060, SRMR = .052). Correlations between individual dimensions are also presented. The reliability for both the original form of the instrument and for the resulting model was higher than 0.75 for all subscales. The results are discussed in the context of foreign empirical studies. It can be stated that the modified version of the EBS is applicable in the Czech sociocultural environment for the research sample.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41355917","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
This study provides a narrative review of current eye-tracking research on self-regulated learning from multimedia learning materials in higher education. The main aim of the review is to explore how eye tracking is used in self-regulated learning research when learning from multimedia materials in university students. Other specific aims were established: 1) to identify what self-regulated learning processes are explored with eye tracking while learning from multimedia materials, 2) to determine what methods are used to explore self-regulated learning processes with eye tracking, 3) to find what structures and stimuli are used in eye-tracking experiments when studying self-regulated learning processes, and 4) to investigate what eye-tracking metrics are used to study self-regulated learning processes in learning from multimedia materials. To accomplish these aims, we analyzed 11 empirical studies published between 2012 and 2021. The results show that 1) current studies focus on self-regulated learning processes, such as judgments of learning, metacognitive monitoring, meta-comprehension, and learning strategies, 2) studies are quantitative and use experimental designs, specific stimuli, and distinct structures, and 4) studies are mainly focused on the fixations, saccades, and transitions between selected areas of interest in the data analyses. The results of this narrative review can indicate new directions for future research in this field.
{"title":"A Narrative Review of Eye-tracking Research on Self-regulated Learning from Multimedia Learning Materials in Higher Education","authors":"Nicol Dostálová, Libor Juhaňák, Lukáš Plch","doi":"10.5817/sp2022-2-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-2-4","url":null,"abstract":"This study provides a narrative review of current eye-tracking research on self-regulated learning from multimedia learning materials in higher education. The main aim of the review is to explore how eye tracking is used in self-regulated learning research when learning from multimedia materials in university students. Other specific aims were established: 1) to identify what self-regulated learning processes are explored with eye tracking while learning from multimedia materials, 2) to determine what methods are used to explore self-regulated learning processes with eye tracking, 3) to find what structures and stimuli are used in eye-tracking experiments when studying self-regulated learning processes, and 4) to investigate what eye-tracking metrics are used to study self-regulated learning processes in learning from multimedia materials. To accomplish these aims, we analyzed 11 empirical studies published between 2012 and 2021. The results show that 1) current studies focus on self-regulated learning processes, such as judgments of learning, metacognitive monitoring, meta-comprehension, and learning strategies, 2) studies are quantitative and use experimental designs, specific stimuli, and distinct structures, and 4) studies are mainly focused on the fixations, saccades, and transitions between selected areas of interest in the data analyses. The results of this narrative review can indicate new directions for future research in this field.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43226960","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Sami Lehesvuori, Laura Ketonen, Markus Hähkiöniemi
In this study, educational dialogue is explored through informal formative assessment and dialogicity. We enhance the understanding of informal formative assessment and dialogicity by considering their relationship. Even though the interconnection of informal formative assessment and dialogicity is acknowledged, it has not been explicitly examined in research on educational dialogue. The data consists of video-stimulated joint reflections between mathematics student teachers and a teacher educator. The reflections were part of a teacher education program integrated in a mathematics pedagogic course. Conversational analysis was conducted to detect interactional patterns and indicators that emerged from the data. The findings show how the presence and absence of single informal formative assessment moves, such as recognizing and using learners’ ideas, contribute differently to dialogicity and educational dialogue.
{"title":"Utilizing Informal Formative Assessment and Dialogicity During Reflections on Educational Dialogue in Mathematics","authors":"Sami Lehesvuori, Laura Ketonen, Markus Hähkiöniemi","doi":"10.5817/sp2022-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-2-3","url":null,"abstract":"In this study, educational dialogue is explored through informal formative assessment and dialogicity. We enhance the understanding of informal formative assessment and dialogicity by considering their relationship. Even though the interconnection of informal formative assessment and dialogicity is acknowledged, it has not been explicitly examined in research on educational dialogue. The data consists of video-stimulated joint reflections between mathematics student teachers and a teacher educator. The reflections were part of a teacher education program integrated in a mathematics pedagogic course. Conversational analysis was conducted to detect interactional patterns and indicators that emerged from the data. The findings show how the presence and absence of single informal formative assessment moves, such as recognizing and using learners’ ideas, contribute differently to dialogicity and educational dialogue.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45196278","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
While learning is most effective when students are actively engaged, student participation in university classrooms is usually dominated by monologic teacher talk. Digital technologies are often seen as a way to enhance active student participation, yet most reports show that the emergency remote teaching that used digital technologies during the COVID pandemic worsened student participation. We look at active student participation in the synchronous online university lessons of two teachers with shared views on the importance of active student participation but differing approaches to online teaching. We employed a range of tools, including multiple lesson observations over time, line-by-line micro-analysis of the lessons, analysis of discourse moves based on Hardman’s coding system, network visualizations of interactions, and interviews with the teachers reflecting on their teaching. With these tools, we aimed to link the teachers’ views of online teaching with their teaching practices and with the resulting active student participation in their online lessons. The findings of our study indicate that teachers’ views of online teaching can significantly influence their teaching practices. We found that the view that online teaching can serve as a substitute for contact teaching has a detrimental effect on teacher ability to employ the practices necessary for active student participation in online settings. We suggest abandoning the idea of online teaching as a substitute for contact teaching. Instead, online and contact teaching should be seen as two distinct entities requiring different teaching practices. We discuss specific teaching practices that we observed in relation to their role in promoting active student participation in online lessons.
{"title":"Aiming for Active Student Participation in Online University Lessons: A Case Study of Two Teachers During Emergency Remote Teaching","authors":"Tomáš Lintner, K. Šeďová","doi":"10.5817/sp2022-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/sp2022-2-1","url":null,"abstract":"While learning is most effective when students are actively engaged, student participation in university classrooms is usually dominated by monologic teacher talk. Digital technologies are often seen as a way to enhance active student participation, yet most reports show that the emergency remote teaching that used digital technologies during the COVID pandemic worsened student participation. We look at active student participation in the synchronous online university lessons of two teachers with shared views on the importance of active student participation but differing approaches to online teaching. We employed a range of tools, including multiple lesson observations over time, line-by-line micro-analysis of the lessons, analysis of discourse moves based on Hardman’s coding system, network visualizations of interactions, and interviews with the teachers reflecting on their teaching. With these tools, we aimed to link the teachers’ views of online teaching with their teaching practices and with the resulting active student participation in their online lessons. The findings of our study indicate that teachers’ views of online teaching can significantly influence their teaching practices. We found that the view that online teaching can serve as a substitute for contact teaching has a detrimental effect on teacher ability to employ the practices necessary for active student participation in online settings. We suggest abandoning the idea of online teaching as a substitute for contact teaching. Instead, online and contact teaching should be seen as two distinct entities requiring different teaching practices. We discuss specific teaching practices that we observed in relation to their role in promoting active student participation in online lessons.","PeriodicalId":37607,"journal":{"name":"Studia Paedagogica","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48366673","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：