Inhibitory kontrolního bodu imunitních reakcí (immune checkpoint inhibitors – ICI) mají své uplatnění v léčbě řady nádorových onemocnění. Jejich dobré protinádorové působení je však spjato s častým rozvojem nežádoucích účinků. Postižen může být prakticky jakýkoliv orgán. V článku jsou shrnuty časté, ale i ty méně časté revmatické nežádoucí účinky nádorové imunoterapie a jejich léčba. Klíčová slova: inhibitory kontrolního bodu imunitních reakcí, revmatické imunitně podmíněné nežádoucí účinky, léčba.
{"title":"Rheumatic side effects of cancer immunotherapy with immune checkpoint inhibitors","authors":"Radoslav Roman","doi":"10.36290/far.2021.025","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.025","url":null,"abstract":"Inhibitory kontrolního bodu imunitních reakcí (immune checkpoint inhibitors – ICI) mají své uplatnění v léčbě řady nádorových onemocnění. Jejich dobré protinádorové působení je však spjato s častým rozvojem nežádoucích účinků. Postižen může být prakticky jakýkoliv orgán. V článku jsou shrnuty časté, ale i ty méně časté revmatické nežádoucí účinky nádorové imunoterapie a jejich léčba. Klíčová slova: inhibitory kontrolního bodu imunitních reakcí, revmatické imunitně podmíněné nežádoucí účinky, léčba.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-04","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43066561","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Topical products are widely used in the treatment of pain or inflammatory and degenerative conditions. Their undeniable advantage is sufficiently proven clinical efficacy and also a generally favourable safety profile due to their minimal systemic exposure compared to orally used products. It was also demonstrated that exact formulation used is critical for topical analgesic in management of pain conditions. This brief overview emphasizes the important role of different excipients like penetration enhancers which chemical properties suggesting a different disrupting effect on the skin barrier. It summarizes the well-known properties of the skin as a key barrier to any pharmacological effects and focuses on a differences in using different excipients like penetration enhancers.
{"title":"The Importance of Penetration Enhancers choice in Topical Products","authors":"J. Slíva","doi":"10.36290/far.2021.029","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.029","url":null,"abstract":"Topical products are widely used in the treatment of pain or inflammatory and degenerative conditions. Their undeniable advantage is sufficiently proven clinical efficacy and also a generally favourable safety profile due to their minimal systemic exposure compared to orally used products. It was also demonstrated that exact formulation used is critical for topical analgesic in management of pain conditions. This brief overview emphasizes the important role of different excipients like penetration enhancers which chemical properties suggesting a different disrupting effect on the skin barrier. It summarizes the well-known properties of the skin as a key barrier to any pharmacological effects and focuses on a differences in using different excipients like penetration enhancers.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-04","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47949816","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Psoriatická artritida (PsA) je chronické autoimunitní zánětlivé onemocnění s projevy postižení muskuloskeletálního aparátu a kůže. PsA je řazena mezi onemocnění ze skupiny spondyloartritid a postihuje 20–30 % pacientů s psoriázou. Zavedení biologické terapie přineslo podstatné zlepšení prognózy nemocných nereagujících na konvenční léčbu. Na úspěch ovlivnění tumor nekrotizujícího faktoru α terapeutickými monoklonálními protilátkami navázal rozsáhlý výzkum dalších potenciálně vhodných molekul. Secu kinumab se stal první monoklonální protilátkou proti interleukinu17A zavedenou do klinické praxe v léčbě PsA, která je schopna ovlivnit postižení pohybového aparátu i kožní projevy. Předkládaná kazuistika popisuje léčbu 50letého pacienta s obtížně léči telnou PsA, dokumentuje průběh onemocnění a současné terapeutické strategie, vycházející ze současných doporučení České revmatologické společnosti a Evropské ligy proti revmatismu (EULAR). Klíčová slova: psoriatická artritida, kazuistika, doporučení k léčbě, secukinumab.
{"title":"A case of difficult to treat psoriatic arthrtitis","authors":"D. Suchý","doi":"10.36290/far.2021.026","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.026","url":null,"abstract":"Psoriatická artritida (PsA) je chronické autoimunitní zánětlivé onemocnění s projevy postižení muskuloskeletálního aparátu a kůže. PsA je řazena mezi onemocnění ze skupiny spondyloartritid a postihuje 20–30 % pacientů s psoriázou. Zavedení biologické terapie přineslo podstatné zlepšení prognózy nemocných nereagujících na konvenční léčbu. Na úspěch ovlivnění tumor nekrotizujícího faktoru α terapeutickými monoklonálními protilátkami navázal rozsáhlý výzkum dalších potenciálně vhodných molekul. Secu kinumab se stal první monoklonální protilátkou proti interleukinu17A zavedenou do klinické praxe v léčbě PsA, která je schopna ovlivnit postižení pohybového aparátu i kožní projevy. Předkládaná kazuistika popisuje léčbu 50letého pacienta s obtížně léči telnou PsA, dokumentuje průběh onemocnění a současné terapeutické strategie, vycházející ze současných doporučení České revmatologické společnosti a Evropské ligy proti revmatismu (EULAR). Klíčová slova: psoriatická artritida, kazuistika, doporučení k léčbě, secukinumab.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-04","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49477316","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"New trends in the approach to the treatment of type 2 diabetes - observations and benefits in the outpatient practice of a diabetologist","authors":"P. Weber, H. Meluzínová, D. Weberová","doi":"10.36290/far.2021.027","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.027","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-04","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43245582","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Úvod: Antibiotika (ATB) jsou klíčové léčivé přípravky a mají nezpochybnitelné využití. Naneštěstí zejména neracionální používání ATB vede k rizikům především nežádoucích účinků, interakcí a vzniku rezistence. Cílem této práce bylo analyzovat spotřebu ATB pro systémové použití v České republice (ČR) v letech 2005–2019 a přinést závěry pro klinickou praxi. Metodika: Analýza spotřeby ATB pro systémové použití probíhala jako longitudinální retrospektivní analýza dat z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv v letech 2005–2019 za použití standardní metodiky pro studium spotřeby léčiv typu DUR (Drug Utilization Review). Spotřeba ATB se vypočítala jako definované denní dávky (DDD) jednotlivých ATB na tisíc obyvatel za den (TID). Analy‐ zována byla celková spotřeba ATB pro systémové použití v jednotlivých letech. Druhotně byly sledovány spotřeby pro jednotlivé zástupce nebo podskupiny a vyhodnoceny relativní indikátory kvality spotřeb ATB. Data byla popsána deskriptivní statistikou. Výsledky: Nejvyšší spotřeba ATB pro systémové použití byla zaznamenána v roce 2015, kdy dosáhla hodnoty 19,3338 DDD/TID. Nejpoužívanější skupinou ATB v průběhu celého sledovaného období byla β ‐laktamová ATB (peniciliny). Nejvýznamnější změna spotřeby za sledované období proběhla ve skupině fluorochinolonů, kde byl pokles z roku 2005 do roku 2019 více než 2násob‐ ný. Zejména viditelný byl trend poklesu spotřeby norfloxacinu, který nastal v roce 2013. Nárůst ve spotřebě ATB byl sledován především u meropenemu, vankomycinu, cefuroxim ‐axetilu, skupiny chráněných penicilinů a cefalosporinů II. a III. generace. Závěr: V celkovém hodnocení nepatřila ČR mezi státy s vysokou spotřebou ATB a četnějšími negativními výsledky stran relativ‐ ních indiká torů kvality spotřeb ATB. V ČR docházelo zejména k možnému neracionálnímu nahrazování některých ATB a nárůstu spotřeby některých širokospektrých ATB. Klíčová slova: spotřeba léčiv, antibiotika, rezistence.
{"title":"Analysis of antibiotic consumption in the Czech Republic and its conclusions for clinical practice","authors":"P. Domecky, Lenka Suchopárová, J. Malý","doi":"10.36290/far.2021.017","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.017","url":null,"abstract":"Úvod: Antibiotika (ATB) jsou klíčové léčivé přípravky a mají nezpochybnitelné využití. Naneštěstí zejména neracionální používání ATB vede k rizikům především nežádoucích účinků, interakcí a vzniku rezistence. Cílem této práce bylo analyzovat spotřebu ATB pro systémové použití v České republice (ČR) v letech 2005–2019 a přinést závěry pro klinickou praxi. Metodika: Analýza spotřeby ATB pro systémové použití probíhala jako longitudinální retrospektivní analýza dat z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv v letech 2005–2019 za použití standardní metodiky pro studium spotřeby léčiv typu DUR (Drug Utilization Review). Spotřeba ATB se vypočítala jako definované denní dávky (DDD) jednotlivých ATB na tisíc obyvatel za den (TID). Analy‐ zována byla celková spotřeba ATB pro systémové použití v jednotlivých letech. Druhotně byly sledovány spotřeby pro jednotlivé zástupce nebo podskupiny a vyhodnoceny relativní indikátory kvality spotřeb ATB. Data byla popsána deskriptivní statistikou. Výsledky: Nejvyšší spotřeba ATB pro systémové použití byla zaznamenána v roce 2015, kdy dosáhla hodnoty 19,3338 DDD/TID. Nejpoužívanější skupinou ATB v průběhu celého sledovaného období byla β ‐laktamová ATB (peniciliny). Nejvýznamnější změna spotřeby za sledované období proběhla ve skupině fluorochinolonů, kde byl pokles z roku 2005 do roku 2019 více než 2násob‐ ný. Zejména viditelný byl trend poklesu spotřeby norfloxacinu, který nastal v roce 2013. Nárůst ve spotřebě ATB byl sledován především u meropenemu, vankomycinu, cefuroxim ‐axetilu, skupiny chráněných penicilinů a cefalosporinů II. a III. generace. Závěr: V celkovém hodnocení nepatřila ČR mezi státy s vysokou spotřebou ATB a četnějšími negativními výsledky stran relativ‐ ních indiká torů kvality spotřeb ATB. V ČR docházelo zejména k možnému neracionálnímu nahrazování některých ATB a nárůstu spotřeby některých širokospektrých ATB. Klíčová slova: spotřeba léčiv, antibiotika, rezistence.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-11-08","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48098535","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Postižení plicního intersticia provází systémovou sklerodermii často – manifestuje se až u poloviny nemocných a zároveň je nejčastější příčinou úmrtí nemocných se systémovou sklerodermií. Progresivním fenotypem by podle literárních údajů mělo trpět 8 % nemocných s intersticiálním plicním postižením při systémové sklerodermii. Poslední roky přinesly výsledky klinických studií SENSCIS a INBUILD, které prokázaly efekt nintedanibu na zpomalení poklesu usilovné vitální kapacity po roce léčby u nemocných s intersticiálním plicním postižením na podkladě systémové sklerodermie a u nemocných s progredujícím fenotypem fibrotizujících intersticiálních plicních procesů včetně těch na podkladě systémové sklerodermie. I když vedlejší účinky léčby nintedanibem (průjem) jsou obvykle zvládnutélné režimovými opatřeními a loperamidem, jsou pro pacienty nepříjemné a u nemocných se systémovou sklerodermií se vyskytují častěji než u pacientů s idiopatickou plicní fibrózou. Proto je na místě u každého pacienta individuálně posoudit potenciální benefit a rizika léčby a dle toho volit vhodný terapeutický postup. Klíčová slova: intersticiální plicní postižení, systémová sklerodermie, plicní fibróza, nežádoucí účinky.
{"title":"Nintedanib in treating interstitial lung disease associated with systemic scleroderma","authors":"M. Sterclova","doi":"10.36290/far.2021.022","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.022","url":null,"abstract":"Postižení plicního intersticia provází systémovou sklerodermii často – manifestuje se až u poloviny nemocných a zároveň je nejčastější příčinou úmrtí nemocných se systémovou sklerodermií. Progresivním fenotypem by podle literárních údajů mělo trpět 8 % nemocných s intersticiálním plicním postižením při systémové sklerodermii. Poslední roky přinesly výsledky klinických studií SENSCIS a INBUILD, které prokázaly efekt nintedanibu na zpomalení poklesu usilovné vitální kapacity po roce léčby u nemocných s intersticiálním plicním postižením na podkladě systémové sklerodermie a u nemocných s progredujícím fenotypem fibrotizujících intersticiálních plicních procesů včetně těch na podkladě systémové sklerodermie. I když vedlejší účinky léčby nintedanibem (průjem) jsou obvykle zvládnutélné režimovými opatřeními a loperamidem, jsou pro pacienty nepříjemné a u nemocných se systémovou sklerodermií se vyskytují častěji než u pacientů s idiopatickou plicní fibrózou. Proto je na místě u každého pacienta individuálně posoudit potenciální benefit a rizika léčby a dle toho volit vhodný terapeutický postup. Klíčová slova: intersticiální plicní postižení, systémová sklerodermie, plicní fibróza, nežádoucí účinky.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-11-08","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44151454","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Léčba mnohočetného myelomu (MM) se v posledních letech vyvíjí značným tempem. Za hlavní milníky, které vedly k zásadnímu zlep‐ šení prognózy, jsou považovány: posunutí léčby do časnější (bezpříznakové) fáze onemocnění, důraz na dosažení negativity minimální zbytkové choroby a též rozvoj nových léků s biologickým mechanismem účinku. Mezi nové třídy využívané v léčbě MM patří zejména inhibitory proteasomu (bortezomib, karfilzomib, ixazomib), imunomodulační látky (thalidomid, lenalidomid, pomalidomid) a mono‐ klonální protilátky (daratumumab, elotuzumab, isatuximab). Nově diagnostikovaní pacienti vhodní k intenzivní léčbě jsou indikováni k indukční imunochemoterapii následované vysokodáv‐ kovaným melfalanem s podporou autologní transplantace krvetvorných buněk a dlouhodobou udržovací terapií lenalidomidem. Léčba doporučovaná pro netransplantabilní nemocné je rovněž dlouhodobá, doporučovanými režimy jsou Dara ‐VMP (daratumumab, bortezomib, melfalan, prednison), DRD (daratumumab, lenalidomid, dexametazon) a VRD (bortezomib, lenalidomid, dexametazon). Pro nemocné s relabujícím a refrakterním onemocněním jsou k dispozici nové léčebné kombinace, opírající se o algoritmy odvozené od předchozí léčby a refrakterity k podaným lékům. Mezi zásadní určující faktory patří zejména agresivita relapsu, předešlá léčba a její efekt a celkový stav pacienta. Nejlepší účinek mají v současnosti kombinované režimy s lenalidomidem. Při refrakteritě na lenalidomid či při léčbě vyšší linie je obecným pravidlem volba léku/lékové skupiny, která dosud nebyla v předešlých fázích použita. V pozdních multirefrakterních fázích onemocnění je prognóza nepříznivá a volba léčebného přístupu je výzvou. Velkou naději přináší vývoj nových léků a zejména imunoterapie. Klíčová slova: mnohočetný myelom, léčba, nová diagnóza, relaps, biologická léčba, imunoterapie.
{"title":"Treatment of multiple myeloma in 2021","authors":"J. Minařík","doi":"10.36290/far.2021.020","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.020","url":null,"abstract":"Léčba mnohočetného myelomu (MM) se v posledních letech vyvíjí značným tempem. Za hlavní milníky, které vedly k zásadnímu zlep‐ šení prognózy, jsou považovány: posunutí léčby do časnější (bezpříznakové) fáze onemocnění, důraz na dosažení negativity minimální zbytkové choroby a též rozvoj nových léků s biologickým mechanismem účinku. Mezi nové třídy využívané v léčbě MM patří zejména inhibitory proteasomu (bortezomib, karfilzomib, ixazomib), imunomodulační látky (thalidomid, lenalidomid, pomalidomid) a mono‐ klonální protilátky (daratumumab, elotuzumab, isatuximab). Nově diagnostikovaní pacienti vhodní k intenzivní léčbě jsou indikováni k indukční imunochemoterapii následované vysokodáv‐ kovaným melfalanem s podporou autologní transplantace krvetvorných buněk a dlouhodobou udržovací terapií lenalidomidem. Léčba doporučovaná pro netransplantabilní nemocné je rovněž dlouhodobá, doporučovanými režimy jsou Dara ‐VMP (daratumumab, bortezomib, melfalan, prednison), DRD (daratumumab, lenalidomid, dexametazon) a VRD (bortezomib, lenalidomid, dexametazon). Pro nemocné s relabujícím a refrakterním onemocněním jsou k dispozici nové léčebné kombinace, opírající se o algoritmy odvozené od předchozí léčby a refrakterity k podaným lékům. Mezi zásadní určující faktory patří zejména agresivita relapsu, předešlá léčba a její efekt a celkový stav pacienta. Nejlepší účinek mají v současnosti kombinované režimy s lenalidomidem. Při refrakteritě na lenalidomid či při léčbě vyšší linie je obecným pravidlem volba léku/lékové skupiny, která dosud nebyla v předešlých fázích použita. V pozdních multirefrakterních fázích onemocnění je prognóza nepříznivá a volba léčebného přístupu je výzvou. Velkou naději přináší vývoj nových léků a zejména imunoterapie. Klíčová slova: mnohočetný myelom, léčba, nová diagnóza, relaps, biologická léčba, imunoterapie.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-11-08","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42085340","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
M. Minár, J. Švantnerová, Simona Stanková, Peter Matejička
Orfenadrín sa používa na liečbu parkinsonizmu a muskuloskeletálnych bolestivých syndrómov už viac ako 50 rokov. Hlavným dôvodom vedľajších účinkov tohto lieku je jeho anticholínergický efekt. Uvádzame prípady dvoch pacientok s pokročilou Parkinsonovou chorobou, u ktorých kombinovaná analgetická medikácia diklofenak/orfenadrín viedla k zhoršeniu fluktuácií a nástupu ťažkých dyskinéz. Kľúčové slová: orfenadrín, Parkinsonova choroba, dyskinézy, nežiaduce účinky.
{"title":"Dyskinesia induced by orphenadrine in fixed combination with diclofenac in two patients with advanced Parkinson's disease","authors":"M. Minár, J. Švantnerová, Simona Stanková, Peter Matejička","doi":"10.36290/far.2021.016","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.016","url":null,"abstract":"Orfenadrín sa používa na liečbu parkinsonizmu a muskuloskeletálnych bolestivých syndrómov už viac ako 50 rokov. Hlavným dôvodom vedľajších účinkov tohto lieku je jeho anticholínergický efekt. Uvádzame prípady dvoch pacientok s pokročilou Parkinsonovou chorobou, u ktorých kombinovaná analgetická medikácia diklofenak/orfenadrín viedla k zhoršeniu fluktuácií a nástupu ťažkých dyskinéz. Kľúčové slová: orfenadrín, Parkinsonova choroba, dyskinézy, nežiaduce účinky.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-06","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70133059","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Přestože je metamizol známý a užívaný téměř 100 let, stále je jeho použití spojené s řadou neznámých. V rámci níže uvedeného sdělení jsme se zaměřili na podrobnější popis kinetiky tohoto léčiva s cílem poskytnout základní informace pro odhad úpravy dávkování u pacientů se sníženými eliminačními funkcemi. V této oblasti jsou totiž nejen souhrny údajů o přípravku, ale i literární zdroje relativně strohé. Dále bychom chtěli upozornit na potenciál zkřížené reakce s nesteroidními antiflogistiky, která nemusí být na první pohled zřejmá, a v klinické praxi tak může být snadno přehlédnuta. Následně diskutujeme možnosti řešení léčby bolesti u pacientů se známou alergií na metamizol. V poslední části připomeneme změny v registraci pro použití metamizolu v těhotenství a při kojení a upozorníme také na aktuálně vydanou výstrahu před hepatotoxicitou. Klíčová slova: metamizol, farmakokinetika, zkřížená alergie, nesteroidní antiflogistika, nežádoucí účinky.
{"title":"Metamizole (dipyrone)","authors":"Jitka Rychlíčková, Hana Jurečková","doi":"10.36290/far.2021.015","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.015","url":null,"abstract":"Přestože je metamizol známý a užívaný téměř 100 let, stále je jeho použití spojené s řadou neznámých. V rámci níže uvedeného sdělení jsme se zaměřili na podrobnější popis kinetiky tohoto léčiva s cílem poskytnout základní informace pro odhad úpravy dávkování u pacientů se sníženými eliminačními funkcemi. V této oblasti jsou totiž nejen souhrny údajů o přípravku, ale i literární zdroje relativně strohé. Dále bychom chtěli upozornit na potenciál zkřížené reakce s nesteroidními antiflogistiky, která nemusí být na první pohled zřejmá, a v klinické praxi tak může být snadno přehlédnuta. Následně diskutujeme možnosti řešení léčby bolesti u pacientů se známou alergií na metamizol. V poslední části připomeneme změny v registraci pro použití metamizolu v těhotenství a při kojení a upozorníme také na aktuálně vydanou výstrahu před hepatotoxicitou. Klíčová slova: metamizol, farmakokinetika, zkřížená alergie, nesteroidní antiflogistika, nežádoucí účinky.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-06","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47725335","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
B. Koristkova, M. Grundmann, H. Brozmanova, I. Kacířová
Ucel studie: Hodnoceni vlivu kyseliny valproove (VPA) na hladinu karbamazepinu (CBZ) a karbamazepin-10,11-epoxidu (CBZ-E) při dlouhodobe lecbě připravky s pomalým uvolňovanim. Metoda: U 262 vzorků odebraných před podanim od 175 dětských pacientů (< 15 let) byla hodnocena celkova denni davka (PDD), davka na kg (DBW), koncentrace CBZ, CBZ-E, poměry CBZ koncentrace/PDD, CBZ-E koncentrace/PDD, CBZ-E/CBZ a rozloženi koncentraci CBZ ve vztahu k terapeutickemu rozmezi 4–9 mg. Podrobna analýza byla provedena u 11 pacientů, kteři byli vlastni kontrolou. Výsledky (uvedeny jako průměr ± směrodatna odchylka): Ackoliv pacienti leceni CBZ + VPA uživali vyssi davky než pacienti na monoterapii: PDD 557 ± 204 vs. 400 ± 187 mg, p < 0.001; DBW 20.2 ± 10.5 vs. 13.5 ± 5.8 mg/kg, p < 0.001, nebyl zaznamenan rozdil v průměrne koncentraci CBZ (5.1 ± 1.4 vs. 5.3 ± 1.9 mg/l), CBZ-E (1.2 ± 0.8 vs. 1.1 ± 0.9 mg/l), poměru CBZ-E/CBZ (0.24 ± 0.12 vs. 0.22 ± 0.19) ani v rozloženi koncentraci podle terapeutickeho rozmezi. V terapeutickem optimu bylo 86 % vs. 77 % koncentraci. Koncentrace nad horni hranici terapeutickeho rozmezi se nevyskytovaly. U CBZ + VPA byly nižsi poměry koncentrace CBZ/PDD: 10.3 × 10-3 ± 4.2 × 10-3, vs. 14.9 × 10-3 ± 6.4 × 10-3 mg × L-1/mg, p < 0.001; CBZ/DBW: 0.31 ± 0.17, vs. 0.44 ± 0.19 mg × l-1/mg × kg-1, p < 0.001. Obdobně u 11 pacientů, kteři byli vlastni kontrolou: poměr koncentrace CBZ/PDD 10.9 × 10-3 ± 3.7 × 10-3 vs. 15.0 × 10-3 ± 5.7 × 10-3, p < 0.01; CBZ/DBW 0.35 ± 0.10 vs. 0.40 ± 0.14, p < 0.05. Zda se, že VPA ma indukcni efekt na metabolismus CBZ. Na davce zavisle nežadouci ucinky (ataxie, bolest hlavy) byly popsany u 4 pacientů na monoterapii. Koncentrace CBZ a CBZ-E se nelisila od pacientů bez NUL, byl vsak vyssi poměr CBZ-E/CBZ 6.8 × 10-3 ± 1.6 × 10-3 vs. 3.1 × 10-3 ± 3.6 × 10-3, a CBZ-E/PDD 0.32 ± 0.06 vs. 0.21 ± 0.20, p < 0.05. Zavěr: Významna interakce mezi CBZ a VPA byla uspěsně eliminovana upravou davkovani pomoci TDM.
{"title":"The effect of valproic acid on plasma level of carbamazepine and carbamazepine-10, 11-epoxide in long-term treatment with slow-release drug formulations in pediatric patients: the importance of TDM","authors":"B. Koristkova, M. Grundmann, H. Brozmanova, I. Kacířová","doi":"10.36290/FAR.2021.008","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/FAR.2021.008","url":null,"abstract":"Ucel studie: Hodnoceni vlivu kyseliny valproove (VPA) na hladinu karbamazepinu (CBZ) a karbamazepin-10,11-epoxidu (CBZ-E) při dlouhodobe lecbě připravky s pomalým uvolňovanim. Metoda: U 262 vzorků odebraných před podanim od 175 dětských pacientů (< 15 let) byla hodnocena celkova denni davka (PDD), davka na kg (DBW), koncentrace CBZ, CBZ-E, poměry CBZ koncentrace/PDD, CBZ-E koncentrace/PDD, CBZ-E/CBZ a rozloženi koncentraci CBZ ve vztahu k terapeutickemu rozmezi 4–9 mg. Podrobna analýza byla provedena u 11 pacientů, kteři byli vlastni kontrolou. Výsledky (uvedeny jako průměr ± směrodatna odchylka): Ackoliv pacienti leceni CBZ + VPA uživali vyssi davky než pacienti na monoterapii: PDD 557 ± 204 vs. 400 ± 187 mg, p < 0.001; DBW 20.2 ± 10.5 vs. 13.5 ± 5.8 mg/kg, p < 0.001, nebyl zaznamenan rozdil v průměrne koncentraci CBZ (5.1 ± 1.4 vs. 5.3 ± 1.9 mg/l), CBZ-E (1.2 ± 0.8 vs. 1.1 ± 0.9 mg/l), poměru CBZ-E/CBZ (0.24 ± 0.12 vs. 0.22 ± 0.19) ani v rozloženi koncentraci podle terapeutickeho rozmezi. V terapeutickem optimu bylo 86 % vs. 77 % koncentraci. Koncentrace nad horni hranici terapeutickeho rozmezi se nevyskytovaly. U CBZ + VPA byly nižsi poměry koncentrace CBZ/PDD: 10.3 × 10-3 ± 4.2 × 10-3, vs. 14.9 × 10-3 ± 6.4 × 10-3 mg × L-1/mg, p < 0.001; CBZ/DBW: 0.31 ± 0.17, vs. 0.44 ± 0.19 mg × l-1/mg × kg-1, p < 0.001. Obdobně u 11 pacientů, kteři byli vlastni kontrolou: poměr koncentrace CBZ/PDD 10.9 × 10-3 ± 3.7 × 10-3 vs. 15.0 × 10-3 ± 5.7 × 10-3, p < 0.01; CBZ/DBW 0.35 ± 0.10 vs. 0.40 ± 0.14, p < 0.05. Zda se, že VPA ma indukcni efekt na metabolismus CBZ. Na davce zavisle nežadouci ucinky (ataxie, bolest hlavy) byly popsany u 4 pacientů na monoterapii. Koncentrace CBZ a CBZ-E se nelisila od pacientů bez NUL, byl vsak vyssi poměr CBZ-E/CBZ 6.8 × 10-3 ± 1.6 × 10-3 vs. 3.1 × 10-3 ± 3.6 × 10-3, a CBZ-E/PDD 0.32 ± 0.06 vs. 0.21 ± 0.20, p < 0.05. Zavěr: Významna interakce mezi CBZ a VPA byla uspěsně eliminovana upravou davkovani pomoci TDM.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-06","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47131280","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：