U přibližně 30 % epileptiků je ke kontrole zachvatů potřebna kombinaci dvou a vice antiepileptik. Epilepsie je navic chronicke onemocněni vyžadujici dlouholetou terapii, ke ktere je casto nutne přidat dalsi medikaci k lecbě neepileptických komorbidit. Nelze zapomenout ani na řadu volně prodejných leciv, ktere pacienti uživaji. Tyto faktory jsou důvodem, proc je riziko lekových interakci u antiepileptik vysoke.
{"title":"Pharmacokinetic and pharmacodynamic interactions of antiepileptic drugs","authors":"M. Grundmann, I. Kacířová","doi":"10.36290/far.2021.002","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.002","url":null,"abstract":"U přibližně 30 % epileptiků je ke kontrole zachvatů potřebna kombinaci dvou a vice antiepileptik. Epilepsie je navic chronicke onemocněni vyžadujici dlouholetou terapii, ke ktere je casto nutne přidat dalsi medikaci k lecbě neepileptických komorbidit. Nelze zapomenout ani na řadu volně prodejných leciv, ktere pacienti uživaji. Tyto faktory jsou důvodem, proc je riziko lekových interakci u antiepileptik vysoke.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-04-09","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70132489","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Základem léčby srdečního selhání jsou inhibitory ACE (iACE) a betablokátory, ke kterým přidáváme blokátory mineralokortikoidních receptorů (MRA). V případě intolerance ACEi jsou indikovány sartany – blokátory receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARB). Blokátory renin angiotenzinového systému a betablokátory by měly být podávány v maximálně tolerované dávce. K odstranění symptomů – otoků či dušnosti – jsou doporučena diuretika. U vybraných nemocných je možné přidat digoxin. Objevují se 3 nové lékové skupiny se slibnou budoucností: 1. Na základě výsledků studie PARADIGM-HF mohou být inhibitory ACE u symptomatických nemocných nahrazeny inhibitorem receptoru AT1 pro angiotensin 2 a inhibitorem neprilysinu – ARNI, genericky sakubitril/valsartan. 2. U diabetes mellitus či prediabetes jsou současně doporučovány k léčbě srdečního selhání inhibitory receptorů pro sodíko-glukózový co-transporter-2 (SGLT2) v ledvinách. 3. Rozsáhlý výzkum je prováděn s omecamtiv mecarbilem u akutního srdečního selhání, vericiguatem a dalšími perspektivními léky. Klíčová slova: srdeční selhání, farmakoterapie, ACE inhibitory, sartany, betablokátory, diuretika, digoxin, sakubitril/valsartan, inhibitory SGLT2-glifloziny, omecamtiv mecarbil, vericiguat.
{"title":"Modern trends in pharmacological treatment heart failure","authors":"J. Vítovec, J. Špinar, L. Špinarová","doi":"10.36290/far.2021.009","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.009","url":null,"abstract":"Základem léčby srdečního selhání jsou inhibitory ACE (iACE) a betablokátory, ke kterým přidáváme blokátory mineralokortikoidních receptorů (MRA). V případě intolerance ACEi jsou indikovány sartany – blokátory receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARB). Blokátory renin angiotenzinového systému a betablokátory by měly být podávány v maximálně tolerované dávce. K odstranění symptomů – otoků či dušnosti – jsou doporučena diuretika. U vybraných nemocných je možné přidat digoxin. Objevují se 3 nové lékové skupiny se slibnou budoucností: 1. Na základě výsledků studie PARADIGM-HF mohou být inhibitory ACE u symptomatických nemocných nahrazeny inhibitorem receptoru AT1 pro angiotensin 2 a inhibitorem neprilysinu – ARNI, genericky sakubitril/valsartan. 2. U diabetes mellitus či prediabetes jsou současně doporučovány k léčbě srdečního selhání inhibitory receptorů pro sodíko-glukózový co-transporter-2 (SGLT2) v ledvinách. 3. Rozsáhlý výzkum je prováděn s omecamtiv mecarbilem u akutního srdečního selhání, vericiguatem a dalšími perspektivními léky. Klíčová slova: srdeční selhání, farmakoterapie, ACE inhibitory, sartany, betablokátory, diuretika, digoxin, sakubitril/valsartan, inhibitory SGLT2-glifloziny, omecamtiv mecarbil, vericiguat.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70132553","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V starnúcej populácii sa neustále zvyšuje aj počet predpísaných liekov na liečbu systémových ochorení. Počas farmakologickej terapie sa počíta najmä so žiadaným alebo terapeutickým účinkom lieku. S nárastom objemu farmakoterapie v populácii možno predpovedať, že výskyt nežiaducich účinkov vrátane tých orálnych sa bude tiež naďalej zvyšovať. Tieto prejavy sa môžu tiež zamieňať s nástupom nového ochorenia, čo spôsobí oddialenie kauzálnej liečby s možným vznikom závažných komplikácií. Identifikovaných bolo niekoľko chorôb, ktoré môžu pomôcť lekárovi určiť možný vzťah medzi príčinami a následkami konkrét neho lieku alebo skupiny liekov. Ich patogenéza zahŕňa zložité interakcie medzi príslušným liekom, inými liekmi, základnou chorobou pacienta, genetikou a faktormi životného prostredia. K najbežnejšie vyskytujúcim sa nežiaducim účinkom v ústnej dutine patrí xerostómia, porucha chuti, stomatitída, orálna lichenoidná reakcia, pigmentácia na tvrdom podnebí, hyperplázia gingívy, bulózne dermatózy a osteonekróza. Tieto orálne prejavy majú nepriaznivý vplyv na ústne zdravie a zvyšujú tiež riziko infekcie, bolesti, straty zubov a celkových zdravotných komplikácií. Kľúčové slová: nežiaduce účinky liekov, orálne prejavy, systémová liečba.
{"title":"Oral manifestations of pharmacological treatment of systemic diseases","authors":"B. Bolerázska, A. Birková","doi":"10.36290/far.2021.014","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2021.014","url":null,"abstract":"V starnúcej populácii sa neustále zvyšuje aj počet predpísaných liekov na liečbu systémových ochorení. Počas farmakologickej terapie sa počíta najmä so žiadaným alebo terapeutickým účinkom lieku. S nárastom objemu farmakoterapie v populácii možno predpovedať, že výskyt nežiaducich účinkov vrátane tých orálnych sa bude tiež naďalej zvyšovať. Tieto prejavy sa môžu tiež zamieňať s nástupom nového ochorenia, čo spôsobí oddialenie kauzálnej liečby s možným vznikom závažných komplikácií. Identifikovaných bolo niekoľko chorôb, ktoré môžu pomôcť lekárovi určiť možný vzťah medzi príčinami a následkami konkrét neho lieku alebo skupiny liekov. Ich patogenéza zahŕňa zložité interakcie medzi príslušným liekom, inými liekmi, základnou chorobou pacienta, genetikou a faktormi životného prostredia. K najbežnejšie vyskytujúcim sa nežiaducim účinkom v ústnej dutine patrí xerostómia, porucha chuti, stomatitída, orálna lichenoidná reakcia, pigmentácia na tvrdom podnebí, hyperplázia gingívy, bulózne dermatózy a osteonekróza. Tieto orálne prejavy majú nepriaznivý vplyv na ústne zdravie a zvyšujú tiež riziko infekcie, bolesti, straty zubov a celkových zdravotných komplikácií. Kľúčové slová: nežiaduce účinky liekov, orálne prejavy, systémová liečba.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70133374","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tibor Porubän, Blanka Kořístková, Milan Grundmann, I. Kacířová
{"title":"Porovnání DOS a Windows verze MwPharm - farmakokinetického softvéru pro PK/PD monitoring digoxinu","authors":"Tibor Porubän, Blanka Kořístková, Milan Grundmann, I. Kacířová","doi":"10.36290/far.2020.026","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2020.026","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70132946","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Nejvýznamnější vývojové změny farmakokinetiky se týkají clearance léčiv, která se odvíjí primárně od funkčnosti jaterních a renálních eliminačních cest. Kvantitativně nejvýznamnější hepatální eliminační cestou I. fáze metabolismu je enzymatická rodina cytochromu P450 (CYP). Aktivita jeho nejdůležitější formy, CYP3A4 je u plodu a novorozenců velice malá, mezi 6.–12. měsícem věku však dosahuje již 50 % hodnot dospělého. Katalytická aktivita CYP2D6 je ve fetálních játrech asi 1 % aktivity u dospělého, u novorozenců do jednoho měsíce je zhruba 30 % a u dětí do 5 let zhruba 70 %. U CYP2C9 je do 5. měsíce věku aktivita asi 50 %, poté se již blíží aktivitě dospělých. Ontogenetické změny II. fáze metabolismu jsou zatím prostudovány méně. U novorozenců se na konjugačních reakcích podílí ze dvou třetin sulfotransferázy, zatímco UDP ‐glukuronosyltransferázy zhruba z jedné třetiny. S rostoucím věkem se jejich podíl na metabolismu obrací. Jaterní eliminace léčiv může být ovlivněna také transportními proteiny, například P ‐glykoproteinem, o jejichž ontogenezi je toho známo jen velmi málo. Extrahepatální metabolismus je zastoupen především enzymy tenkého střeva a plic. O jejich vývojových změnách nejsou však dostupná téměř žádná data. Nezralost enzymatických systémů může být příčinou specifických nežádoucích účinků léčiv u dětí. Pro adekvátní a zároveň bez‐ pečné dávkování léčiv je nutné zohlednit ontogenetické změny jednotlivých enzymatických systémů v závislosti na stáří dítěte. Klíčová slova: farmakokinetika, děti, léčiva, metabolismus.
{"title":"Specifics of Metabolism in Children","authors":"P. Matalová, Michal Buchta","doi":"10.36290/far.2020.027","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2020.027","url":null,"abstract":"Nejvýznamnější vývojové změny farmakokinetiky se týkají clearance léčiv, která se odvíjí primárně od funkčnosti jaterních a renálních eliminačních cest. Kvantitativně nejvýznamnější hepatální eliminační cestou I. fáze metabolismu je enzymatická rodina cytochromu P450 (CYP). Aktivita jeho nejdůležitější formy, CYP3A4 je u plodu a novorozenců velice malá, mezi 6.–12. měsícem věku však dosahuje již 50 % hodnot dospělého. Katalytická aktivita CYP2D6 je ve fetálních játrech asi 1 % aktivity u dospělého, u novorozenců do jednoho měsíce je zhruba 30 % a u dětí do 5 let zhruba 70 %. U CYP2C9 je do 5. měsíce věku aktivita asi 50 %, poté se již blíží aktivitě dospělých. Ontogenetické změny II. fáze metabolismu jsou zatím prostudovány méně. U novorozenců se na konjugačních reakcích podílí ze dvou třetin sulfotransferázy, zatímco UDP ‐glukuronosyltransferázy zhruba z jedné třetiny. S rostoucím věkem se jejich podíl na metabolismu obrací. Jaterní eliminace léčiv může být ovlivněna také transportními proteiny, například P ‐glykoproteinem, o jejichž ontogenezi je toho známo jen velmi málo. Extrahepatální metabolismus je zastoupen především enzymy tenkého střeva a plic. O jejich vývojových změnách nejsou však dostupná téměř žádná data. Nezralost enzymatických systémů může být příčinou specifických nežádoucích účinků léčiv u dětí. Pro adekvátní a zároveň bez‐ pečné dávkování léčiv je nutné zohlednit ontogenetické změny jednotlivých enzymatických systémů v závislosti na stáří dítěte. Klíčová slova: farmakokinetika, děti, léčiva, metabolismus.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42377623","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
D. Fialová, V. Příhodová, J. Brkic, Ingrid Kummer, S. Grešáková, A. Lukačišinová, E. Topinkova
{"title":"Evaluation of geriatric drug‑disease interactions in seniors in log‑term care in the Czech Republic","authors":"D. Fialová, V. Příhodová, J. Brkic, Ingrid Kummer, S. Grešáková, A. Lukačišinová, E. Topinkova","doi":"10.36290/far.2020.019","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2020.019","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-11-06","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44633524","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Hyponatremie patří mezi poměrně časté a vážné komplikace u ambulantních i hospitalizovaných pacientů. Je spojena se zvýšenou mortalitou a morbiditou. Klinická manifestace je velmi různorodá a za jejím rozvojem stojí velké množství příčin, včetně polékově iatrogenně navozených. Faktory podílející se na vzniku hyponatremie se mohou vzájemně kombinovat, příčiny nejsou často jednoznačně identifikovány, a proto zůstávají polékové hyponatremie nerozpoznány a poddiagnostikovány. Cílem tohoto sdělení je přinést literární přehled o potenciálu jednotlivých léčiv hyponatremii vyvolat, popsat patofyziologický mechanismus vzniku tohoto nežádoucího účinku a usnadnit management jeho řešení v klinické praxi. Klíčová slova: hyponatremie, osmolarita, léky, diuretika, antidepresiva, antipsychotika, antiepileptika.
{"title":"Drugs induced dysnatremia: I. Drug hyponatremia","authors":"M. Halačová, D. Černý, Kateřina Sadilová","doi":"10.36290/far.2020.023","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2020.023","url":null,"abstract":"Hyponatremie patří mezi poměrně časté a vážné komplikace u ambulantních i hospitalizovaných pacientů. Je spojena se zvýšenou mortalitou a morbiditou. Klinická manifestace je velmi různorodá a za jejím rozvojem stojí velké množství příčin, včetně polékově iatrogenně navozených. Faktory podílející se na vzniku hyponatremie se mohou vzájemně kombinovat, příčiny nejsou často jednoznačně identifikovány, a proto zůstávají polékové hyponatremie nerozpoznány a poddiagnostikovány. Cílem tohoto sdělení je přinést literární přehled o potenciálu jednotlivých léčiv hyponatremii vyvolat, popsat patofyziologický mechanismus vzniku tohoto nežádoucího účinku a usnadnit management jeho řešení v klinické praxi. Klíčová slova: hyponatremie, osmolarita, léky, diuretika, antidepresiva, antipsychotika, antiepileptika.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-11-06","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42136929","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Z historie Od prvního injekčního použití lokálního an‐ estetika (LA) Dr. Halstedem ke znecitlivění dolní čelisti uplynulo již více než sto třicet let, kdy byl v roce 1885 poprvé aplikován kokain k ovlivnění nervus alveolaris inferior. Tím se otevřela nová éra řešení bolesti, a to nejenom v zubním lé‐ kařství. Avšak zásadním milníkem se pro lokální anestezii jako metodu volby stal rok 1905 s uve‐ dením prokainu do klinické praxe (2% roztok s adrenalinem v ředění 1 : 50 000). Jeho původní název Novocain se stal záhy široce známým syno‐ nymem pro místní znecitlivění při zubním ošet‐ ření. Na dalších více než čtyřicet let se stal tento amino ‐ester, dodnes mnohými označovaný jako „zlatý standard“, spolu s dalšími jemu chemicky příbuznými léčivy (především propoxykainem a tetrakainem) zcela nejpoužívanějším LA. V roce 1948 pak švédská firma Astra Pharmaceuticals přichází na trh s chemicky zcela odlišným no‐ vým typem LA ze skupiny amino ‐amidů – lido‐ kainem. Ve srovnání s prokainem, který se velmi rychle vstřebával, účinkoval krátce a vedl i k řadě alergických reakcí, měl lidokain mnohem lepší klinické i farmakologické vlastnosti. Od prokainu se sice lišil asi dvakrát vyšší toxicitou, ale i tak se na dalších několik desetiletí stal jakýmsi standardem v lokální anestezii. Ze stejné chemické skupiny amino ‐amidů byly postupně syntetizovány i další přípravky – mepivakain (1960), prilokain (1965), bupivakain (1972) a etidokain (1976), které se uplatňovaly především ve všeobecné medicíně a stomatologie si postupně mnohé z nich také oblíbila. Amino ‐amidy tak téměř vytlačily z pou‐ žívání „prokainovou řadu“ amino ‐esterů, přesto i v současnosti se k této původní skupině někteří výrobci vracejí a jsme tak svědky jisté renesance „starých anestetik“. Zcela novou etapu v rozvoji lokální anestezie pak zahájil v roce 1976 do praxe zavedený arti‐ kain (původně označovaný jako carticain). Jeho odlišná chemická struktura náležející do skupiny amido ‐amidů a zcela výjimečné farmakologické vlastnosti z něj do dnešní doby vytvořila léčivo, které je nikoli v nadsázce často označováno jako „platinový standard“. Již koncem uplynulého milé‐ nia se stal artikain nejrozšířenějším LA na starém kontinentu a svoji pozici si dosud uchovává. Ve Spojených státech byl schválen do praxe až v ro‐ ce 2000, v Austrálii v roce 2005, kde se stal téměř okamžitě nejoblíbenějším LA (1, 2).
{"title":"Local anesthetics in dentistry","authors":"V. Ščigel","doi":"10.36290/far.2020.003","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2020.003","url":null,"abstract":"Z historie Od prvního injekčního použití lokálního an‐ estetika (LA) Dr. Halstedem ke znecitlivění dolní čelisti uplynulo již více než sto třicet let, kdy byl v roce 1885 poprvé aplikován kokain k ovlivnění nervus alveolaris inferior. Tím se otevřela nová éra řešení bolesti, a to nejenom v zubním lé‐ kařství. Avšak zásadním milníkem se pro lokální anestezii jako metodu volby stal rok 1905 s uve‐ dením prokainu do klinické praxe (2% roztok s adrenalinem v ředění 1 : 50 000). Jeho původní název Novocain se stal záhy široce známým syno‐ nymem pro místní znecitlivění při zubním ošet‐ ření. Na dalších více než čtyřicet let se stal tento amino ‐ester, dodnes mnohými označovaný jako „zlatý standard“, spolu s dalšími jemu chemicky příbuznými léčivy (především propoxykainem a tetrakainem) zcela nejpoužívanějším LA. V roce 1948 pak švédská firma Astra Pharmaceuticals přichází na trh s chemicky zcela odlišným no‐ vým typem LA ze skupiny amino ‐amidů – lido‐ kainem. Ve srovnání s prokainem, který se velmi rychle vstřebával, účinkoval krátce a vedl i k řadě alergických reakcí, měl lidokain mnohem lepší klinické i farmakologické vlastnosti. Od prokainu se sice lišil asi dvakrát vyšší toxicitou, ale i tak se na dalších několik desetiletí stal jakýmsi standardem v lokální anestezii. Ze stejné chemické skupiny amino ‐amidů byly postupně syntetizovány i další přípravky – mepivakain (1960), prilokain (1965), bupivakain (1972) a etidokain (1976), které se uplatňovaly především ve všeobecné medicíně a stomatologie si postupně mnohé z nich také oblíbila. Amino ‐amidy tak téměř vytlačily z pou‐ žívání „prokainovou řadu“ amino ‐esterů, přesto i v současnosti se k této původní skupině někteří výrobci vracejí a jsme tak svědky jisté renesance „starých anestetik“. Zcela novou etapu v rozvoji lokální anestezie pak zahájil v roce 1976 do praxe zavedený arti‐ kain (původně označovaný jako carticain). Jeho odlišná chemická struktura náležející do skupiny amido ‐amidů a zcela výjimečné farmakologické vlastnosti z něj do dnešní doby vytvořila léčivo, které je nikoli v nadsázce často označováno jako „platinový standard“. Již koncem uplynulého milé‐ nia se stal artikain nejrozšířenějším LA na starém kontinentu a svoji pozici si dosud uchovává. Ve Spojených státech byl schválen do praxe až v ro‐ ce 2000, v Austrálii v roce 2005, kde se stal téměř okamžitě nejoblíbenějším LA (1, 2).","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-08","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70132886","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Allogeneic haematopoietic cell transplantation from the perspective of pharmacotherapy","authors":"M. Marková","doi":"10.36290/far.2020.006","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2020.006","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-04-08","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46211300","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek se zabývá pravidly výběru léčebného prostředku v průběhu těhotenství a laktace. Je uvedena novelizovaná FDA kategorizace léčebných prostředků z hlediska jejich bezpečnosti pro plod a rozdělení těhotenství do jednotlivých z hlediska farmakoterapie specifických časových období. To představuje hlavní kritéria, které ovlivňují volbu léčebného prostředku. Podání léků s prokázanými teratogenními nebo toxickými účinky na vyvíjející se embryo a plod je, až na velmi specifické situace, kontraindikováno. V přehledu jsou uvedeny další faktory, které je třeba brát při volbě léčebného prostředku v těhotenství a v době laktace do úvahy. Patří k nim ty, které ovlivňují samotnou farmakokinetiku podaného léku a dále ty, které ovlivňují míru nežádoucí lékové expozice plodu, novorozence či kojence. Uvedeny jsou nejčastěji používané léčebné prostředky a jejich účinky na plod. Na závěr, krom obecných doporučení farmakoterapie žen ve fertilním věku, v době těhotenství a v období laktace, je v článku uveden přehled volně prodejných léčebných prostředků a léčivých bylin, které jsou považovány za bezpečné pro těhotnou ženu a její plod a seznam léčebných prostředků a bylin, jejichž užívání není bez rizik a těhotná žena by se jich měla vyvarovat. Klíčová slova: těhotenství, laktace, farmakoterapie, kategorizace léků.
{"title":"Pharmacotherapy in pregnancy","authors":"T. Binder","doi":"10.36290/far.2019.027","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2019.027","url":null,"abstract":"Článek se zabývá pravidly výběru léčebného prostředku v průběhu těhotenství a laktace. Je uvedena novelizovaná FDA kategorizace léčebných prostředků z hlediska jejich bezpečnosti pro plod a rozdělení těhotenství do jednotlivých z hlediska farmakoterapie specifických časových období. To představuje hlavní kritéria, které ovlivňují volbu léčebného prostředku. Podání léků s prokázanými teratogenními nebo toxickými účinky na vyvíjející se embryo a plod je, až na velmi specifické situace, kontraindikováno. V přehledu jsou uvedeny další faktory, které je třeba brát při volbě léčebného prostředku v těhotenství a v době laktace do úvahy. Patří k nim ty, které ovlivňují samotnou farmakokinetiku podaného léku a dále ty, které ovlivňují míru nežádoucí lékové expozice plodu, novorozence či kojence. Uvedeny jsou nejčastěji používané léčebné prostředky a jejich účinky na plod. Na závěr, krom obecných doporučení farmakoterapie žen ve fertilním věku, v době těhotenství a v období laktace, je v článku uveden přehled volně prodejných léčebných prostředků a léčivých bylin, které jsou považovány za bezpečné pro těhotnou ženu a její plod a seznam léčebných prostředků a bylin, jejichž užívání není bez rizik a těhotná žena by se jich měla vyvarovat. Klíčová slova: těhotenství, laktace, farmakoterapie, kategorizace léků.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42802094","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：