J. Rychlíčková, Zora Cechova, K. Nebeska, L. Součková
{"title":"Building key competencies in clinical research: CONSCIOUS curriculum projects","authors":"J. Rychlíčková, Zora Cechova, K. Nebeska, L. Součková","doi":"10.36290/far.2022.026","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.026","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-02-08","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48742239","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Introduction : The article summarizes the latest findings in the pharmacological treatment and non-pharmacological care of neonatal abstinence syndrome (NAS), diagnosis P96.1. Methods: This article reviews randomized clinical trials on the therapeutic treatment of NAS with the active substances morphine, methadone, buprenorphine, phenobarbital and clonidine with parameters of treatment duration and length of hospital stay. The source for this article is freely accessible publications searchable in the medical bibliographic database PubMed. Results: The progressive increase in scientific works in the field of treatment optimization about the median length of hospitalization and length of treatment is reflected in practice by the creation of a whole series of treatment protocols. For both measured parameters, median hospitalization and treatment duration, the buprenorphine molecule achieves better results compared to methadone and morphine. Phenobarbital was a significantly better adjunctive therapy than clonidine in methadone treatment also in both measured parameters. Conclusion: Aspects such as the choice of a suitable preparation, its pharmaceutical form and a standardized globally recognized treatment protocol remain a still controversial topic and the point of interest for further research.
{"title":"Neonatal abstinence syndrome: window to the latest treatment practice out of The Czech Republic","authors":"Kateřina Olga Koutská","doi":"10.36290/far.2022.018","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.018","url":null,"abstract":"Introduction : The article summarizes the latest findings in the pharmacological treatment and non-pharmacological care of neonatal abstinence syndrome (NAS), diagnosis P96.1. Methods: This article reviews randomized clinical trials on the therapeutic treatment of NAS with the active substances morphine, methadone, buprenorphine, phenobarbital and clonidine with parameters of treatment duration and length of hospital stay. The source for this article is freely accessible publications searchable in the medical bibliographic database PubMed. Results: The progressive increase in scientific works in the field of treatment optimization about the median length of hospitalization and length of treatment is reflected in practice by the creation of a whole series of treatment protocols. For both measured parameters, median hospitalization and treatment duration, the buprenorphine molecule achieves better results compared to methadone and morphine. Phenobarbital was a significantly better adjunctive therapy than clonidine in methadone treatment also in both measured parameters. Conclusion: Aspects such as the choice of a suitable preparation, its pharmaceutical form and a standardized globally recognized treatment protocol remain a still controversial topic and the point of interest for further research.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-03","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46910435","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
M. Hricová, B. Koristkova, Eliška Vavreckova, I. Kacířová, H. Brozmanova, M. Grundmann
Objective: For a long time, the MwPharm software suite (MEDIWARE, Prague, Czech Republic/Groningen, Netherlands) has been used for PK/PD modelling in therapeutic drug monitoring (TDM). The aim of this study was to find the best model in the newer Windows version of MwPharm++ 1.3.5.558 (WIN) for continuous administration of vancomycin. Patients: Twenty adult patients with a mean age of 66 ± 12 years, body weight 85 ± 16 kg, and median dose 1,625 g/24 h were repeatedly examined for vancomycin. Methods: Concentrations predicted by “#vancomycin_adult_k_C2”, “#vancomycin_adult_C2”, “vancomycin_adult_C2”, “van-comycin_C1” WIN models and “vancomycin (cont.inf.) %ahz” (DOS1) and “vancomycin adult” DOS models were compared with the measured values and with the DOS1 model. Statistics: Percentage prediction error (%PE) calculated as (predicted-measured)/measured or (predicted-DOS1)/DOS1, RMSE, Bland-Altman bias, Pearson’s coefficient of rank correlation (R), Student’s t-test. Statistical analysis was performed using the GraphPad Prism version 5.00 for Windows. Results: %PE values varied between −3.2 ± 33.0% and −7.4 ± 36.7%, with the exception of “vancomycin_C1” , the only one--compartment model, where it was −20.8 ± 39.4%. The best outcomes were achieved with “vancomycin adult” . The “#vancomy-cin_adult_k_C2” model produced the lowest %PE, RMSE, and Bland-Altman bias among the WIN models, but its correlation (Pearson’s R) was less tight. RMSE was the same in “vancomycin_adult_C2” while %PE and Bland-Altman bias were similar, with slightly better correlation when compared to “#vancomycin_adult_k_C2” . The %PE value between the two DOS models was 4.1 ± 13.9% (NS); “vancomycin adult” produced slightly better outcomes than DOS1. Conclusion: “vancomycin_adult_C2” and “#vancomycin_adult_k_C2” produced the best outcomes between WIN models. Both DOS models produced lower bias and their prediction was comparable.
{"title":"Comparison of MwPharm 3.30 (DOS) and MwPharm ++ (Windows) Versions of Pharmacokinetic Software for PK/PD Modelling of Vancomycin in Continuous Administration","authors":"M. Hricová, B. Koristkova, Eliška Vavreckova, I. Kacířová, H. Brozmanova, M. Grundmann","doi":"10.36290/far.2022.014","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.014","url":null,"abstract":"Objective: For a long time, the MwPharm software suite (MEDIWARE, Prague, Czech Republic/Groningen, Netherlands) has been used for PK/PD modelling in therapeutic drug monitoring (TDM). The aim of this study was to find the best model in the newer Windows version of MwPharm++ 1.3.5.558 (WIN) for continuous administration of vancomycin. Patients: Twenty adult patients with a mean age of 66 ± 12 years, body weight 85 ± 16 kg, and median dose 1,625 g/24 h were repeatedly examined for vancomycin. Methods: Concentrations predicted by “#vancomycin_adult_k_C2”, “#vancomycin_adult_C2”, “vancomycin_adult_C2”, “van-comycin_C1” WIN models and “vancomycin (cont.inf.) %ahz” (DOS1) and “vancomycin adult” DOS models were compared with the measured values and with the DOS1 model. Statistics: Percentage prediction error (%PE) calculated as (predicted-measured)/measured or (predicted-DOS1)/DOS1, RMSE, Bland-Altman bias, Pearson’s coefficient of rank correlation (R), Student’s t-test. Statistical analysis was performed using the GraphPad Prism version 5.00 for Windows. Results: %PE values varied between −3.2 ± 33.0% and −7.4 ± 36.7%, with the exception of “vancomycin_C1” , the only one--compartment model, where it was −20.8 ± 39.4%. The best outcomes were achieved with “vancomycin adult” . The “#vancomy-cin_adult_k_C2” model produced the lowest %PE, RMSE, and Bland-Altman bias among the WIN models, but its correlation (Pearson’s R) was less tight. RMSE was the same in “vancomycin_adult_C2” while %PE and Bland-Altman bias were similar, with slightly better correlation when compared to “#vancomycin_adult_k_C2” . The %PE value between the two DOS models was 4.1 ± 13.9% (NS); “vancomycin adult” produced slightly better outcomes than DOS1. Conclusion: “vancomycin_adult_C2” and “#vancomycin_adult_k_C2” produced the best outcomes between WIN models. Both DOS models produced lower bias and their prediction was comparable.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-03","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47263997","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
J. Visek, L. Ryskova, A. Machačová, M. Maříková, V. Bláha
Žilní katétr se používá k celé řadě léčebných procedur. Nebezpečnou komplikací implantovaného katétru s potenciálně velmi závažnými následky je katétrová infekce. V prevenci a léčbě těchto infekcí se uplatňují antimikrobiální zámky. Taurolidin [bis-(1,1-dioxoperhydro-1,2,4-thiadiazinyl-4)-methan] je derivát aminokyseliny taurinu. Tato látka postupně nahrazuje dříve používané antimikrobiální zámky s etanolem nebo antibiotiky. Má široké antimikrobiální účinky. Mechanismem účinku je vazba hydroxymetylové skupiny na buněč nou stěnu mikroorganismu, čímž dojde k jejímu ireverzibilnímu poškození. Preventivní použití taurolidinu je spojeno s čtyřnásobnou redukcí rizika vzniku katétrové infekce. Vzhledem k minimu nežádoucích účinků, širokému antimikrobiálnímu spektru a absenci rezistencí se stává postupně zlatým standardem v prevenci i léčbě katétrových infekcí. Klíčová slova: taurolidin, žilní katétr, katétrová infekce, antimikrobiální zámek.
{"title":"Use of taurolidine in the prevention and treatment of catheter infections","authors":"J. Visek, L. Ryskova, A. Machačová, M. Maříková, V. Bláha","doi":"10.36290/far.2022.017","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.017","url":null,"abstract":"Žilní katétr se používá k celé řadě léčebných procedur. Nebezpečnou komplikací implantovaného katétru s potenciálně velmi závažnými následky je katétrová infekce. V prevenci a léčbě těchto infekcí se uplatňují antimikrobiální zámky. Taurolidin [bis-(1,1-dioxoperhydro-1,2,4-thiadiazinyl-4)-methan] je derivát aminokyseliny taurinu. Tato látka postupně nahrazuje dříve používané antimikrobiální zámky s etanolem nebo antibiotiky. Má široké antimikrobiální účinky. Mechanismem účinku je vazba hydroxymetylové skupiny na buněč nou stěnu mikroorganismu, čímž dojde k jejímu ireverzibilnímu poškození. Preventivní použití taurolidinu je spojeno s čtyřnásobnou redukcí rizika vzniku katétrové infekce. Vzhledem k minimu nežádoucích účinků, širokému antimikrobiálnímu spektru a absenci rezistencí se stává postupně zlatým standardem v prevenci i léčbě katétrových infekcí. Klíčová slova: taurolidin, žilní katétr, katétrová infekce, antimikrobiální zámek.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-03","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42299360","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Rychlý nástup celosvětové pandemie infekce HIV na přelomu 80. a 90. let minulého století způsobil, že se toto onemocnění stalo jednou z nejstudovanějších infekčních nemocí v historii medicíny. Tomu odpovídal také rychlý vývoj účinných antiretrovirotik. Antiretrovirová léčba je v klinické praxi od roku 1996. Léčba významně prodloužila a zkvalitnila život lidí žijících s HIV, zachránila a stále zachraňuje miliony infikovaných na celém světě. Po více než dvaceti letech je však evidentní, že léčba vedená v intencích současné farmakoterapie není zcela optimální a má své limity. Její potenciál je pouze supresivní, nikoli eradikační. Určitým specifickým rysem HIV je jeho schopnost integrovat svůj genom ve formě provirové DNA do genomu hostitelské buňky. Tyto buňky neindukují na svém povrchu expresi virových antigenů, imunitním systémem není virové agens rozpoznáno a antiretrovirotiky je zcela nedoknutelné. Rezervoár latentně infikovaných buněk tvoří mnohočetné buněčné typy a tkáňové kompartmenty, které se stávají bariérou efektivní léčby a možné eradikace HIV. Byly vymezeny dva základní směry vývoje terapeutické intervence – sterilizační a funkční. Ideálním cílem sterilizační léčby je dosažení eliminace aktivních i latentních virových agens z lidského organismu. Cílem funkční léčby je navození dlouhodobé remise jako důsledku silné hostitelovy obranné reakce, zprostředkované imunitními mechanismy, i když kompetentní virové agens nadále zůstává v organismu. V uvedeném textu jsou zmiňovány hlavní oblasti současného výzkumu nových léčiv a nové principy léčby: dlouhodobě působící pomalu uvolňovaná antiretrovirotika, imunoterapie, buněčná a genová terapie, strategie šokovat a zabít a strategie zablokovat a zamknout. Klíčová slova: HIV, antiretrovirová léčba, eradikace HIV, imunoterapie, neutralizační protilátky.
{"title":"Is pharmacological eradication of HIV possible?","authors":"S. Snopková, P. Husa, S. Kozáková","doi":"10.36290/far.2022.015","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.015","url":null,"abstract":"Rychlý nástup celosvětové pandemie infekce HIV na přelomu 80. a 90. let minulého století způsobil, že se toto onemocnění stalo jednou z nejstudovanějších infekčních nemocí v historii medicíny. Tomu odpovídal také rychlý vývoj účinných antiretrovirotik. Antiretrovirová léčba je v klinické praxi od roku 1996. Léčba významně prodloužila a zkvalitnila život lidí žijících s HIV, zachránila a stále zachraňuje miliony infikovaných na celém světě. Po více než dvaceti letech je však evidentní, že léčba vedená v intencích současné farmakoterapie není zcela optimální a má své limity. Její potenciál je pouze supresivní, nikoli eradikační. Určitým specifickým rysem HIV je jeho schopnost integrovat svůj genom ve formě provirové DNA do genomu hostitelské buňky. Tyto buňky neindukují na svém povrchu expresi virových antigenů, imunitním systémem není virové agens rozpoznáno a antiretrovirotiky je zcela nedoknutelné. Rezervoár latentně infikovaných buněk tvoří mnohočetné buněčné typy a tkáňové kompartmenty, které se stávají bariérou efektivní léčby a možné eradikace HIV. Byly vymezeny dva základní směry vývoje terapeutické intervence – sterilizační a funkční. Ideálním cílem sterilizační léčby je dosažení eliminace aktivních i latentních virových agens z lidského organismu. Cílem funkční léčby je navození dlouhodobé remise jako důsledku silné hostitelovy obranné reakce, zprostředkované imunitními mechanismy, i když kompetentní virové agens nadále zůstává v organismu. V uvedeném textu jsou zmiňovány hlavní oblasti současného výzkumu nových léčiv a nové principy léčby: dlouhodobě působící pomalu uvolňovaná antiretrovirotika, imunoterapie, buněčná a genová terapie, strategie šokovat a zabít a strategie zablokovat a zamknout. Klíčová slova: HIV, antiretrovirová léčba, eradikace HIV, imunoterapie, neutralizační protilátky.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-11-03","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46594599","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
A pilot monocentric study evaluated the effect of Imunor on the prevention of COVID-19 in 51 nurses at the University Hospital Ostrava during the third wave of the COVID-19 pandemic (delta variant) in the Czech Republic. The primary objective of the study was to determine whether regular administration of Imunor for 1 month, 2 months, and 1 month after discontinuation prevented SARS-CoV2 infection in nurses working in outpatient and inpatient settings in high-risk environments. with patients with COVID-19. The secondary objective of the study was to evaluate whether the course of the disease would be milder in COVID-19. The need for hospitalization of study subjects for COVID-19 and the overall tolerability of the study preparation were also monitored. A set of other nurses working at the same hospital who were vaccinated against SARS-Cov2 during the study was used as a control. Throughout the study period (during treatment and 1 month after treatment), only 2 nurses experienced a mild course of COVID-19 disease that did not require hospitalization, patients were only isolated for 2 weeks at home with only symptomatic treatment. and after 2 weeks they returned to full workload. Statistical analysis confirmed a statistically highly significant preventive effect (p ≤ 0.00001) for 70% of the study days. In the remaining 30% of days (when there was always only 1 nurse on incapacity for work), it was not possible to express statistical significance for a small number of study subjects.
{"title":"Is it possible to influence the onset and course of COVID-19 infection? (Results of a study by nurses at the University Hospital Ostrava)","authors":"J. Bystroň, Tomáš Balner, Jana Kačorová","doi":"10.36290/far.2022.009","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.009","url":null,"abstract":"A pilot monocentric study evaluated the effect of Imunor on the prevention of COVID-19 in 51 nurses at the University Hospital Ostrava during the third wave of the COVID-19 pandemic (delta variant) in the Czech Republic. The primary objective of the study was to determine whether regular administration of Imunor for 1 month, 2 months, and 1 month after discontinuation prevented SARS-CoV2 infection in nurses working in outpatient and inpatient settings in high-risk environments. with patients with COVID-19. The secondary objective of the study was to evaluate whether the course of the disease would be milder in COVID-19. The need for hospitalization of study subjects for COVID-19 and the overall tolerability of the study preparation were also monitored. A set of other nurses working at the same hospital who were vaccinated against SARS-Cov2 during the study was used as a control. Throughout the study period (during treatment and 1 month after treatment), only 2 nurses experienced a mild course of COVID-19 disease that did not require hospitalization, patients were only isolated for 2 weeks at home with only symptomatic treatment. and after 2 weeks they returned to full workload. Statistical analysis confirmed a statistically highly significant preventive effect (p ≤ 0.00001) for 70% of the study days. In the remaining 30% of days (when there was always only 1 nurse on incapacity for work), it was not possible to express statistical significance for a small number of study subjects.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47518940","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Preparáty pro imunoglobulinovou substituční léčbu slouží k náhradě nedostatečné tvorby opsonizačních a neutralizačních protilátek proti široké škále patogenů u pacientů s vrozenými nebo získanými poruchami tvorby protilátek. Mezi základní způ soby aplikace patří intravenózní, konvenční subkutánní a nejnověji také subkutánní podání facilitované hyaluronidázou (fSCIG). Podkožní aplikace tohoto enzymu v úvodu léčby umožní dočasně rozmělnit extracelulární matrix, a tím pádem aplikovat objem normálního lidského imunoglobulinu v dávce a intervalu podání jako při intravenózní aplikaci (0,4–0,8 g/kg/měsíc jednou za 2–4 týdny). Biologická dostupnost fSCIG léčby se pohybuje kolem 93 % a je vyšší než při konvenčním subkutánním podávání. Většinou dochází k aplikaci do 1–2 míst. Maximální doporučená rychlost podávání je 300 ml/h. Mezi nejčastější nežádoucí účinky léčby patří lokální reakce charakteru bolesti či dyskomfortu v místě vpichu, svědění, zarudnutí nebo otok. Specifickým problémem fSCIG léčby je možná tvorba protilátek proti hyaluronidáze, které však nejsou neutralizační a jejich přítomnost nekoreluje s výskytem nežádoucích reakcí. Základní výhodou fSCIG léčby je subkutánní podávání v delším časovém intervalu v domácím prostředí. Klíčová slova: imunoglobulinová substituční léčba, rekombinantní lidská hyaluronidáza, facilitované subkutánní podávání, poruchy tvorby protilátek.
{"title":"Clinical experience with facilitated subcutaneous immunoglobulin treatment","authors":"Z. Chovancova","doi":"10.36290/far.2022.007","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.007","url":null,"abstract":"Preparáty pro imunoglobulinovou substituční léčbu slouží k náhradě nedostatečné tvorby opsonizačních a neutralizačních protilátek proti široké škále patogenů u pacientů s vrozenými nebo získanými poruchami tvorby protilátek. Mezi základní způ soby aplikace patří intravenózní, konvenční subkutánní a nejnověji také subkutánní podání facilitované hyaluronidázou (fSCIG). Podkožní aplikace tohoto enzymu v úvodu léčby umožní dočasně rozmělnit extracelulární matrix, a tím pádem aplikovat objem normálního lidského imunoglobulinu v dávce a intervalu podání jako při intravenózní aplikaci (0,4–0,8 g/kg/měsíc jednou za 2–4 týdny). Biologická dostupnost fSCIG léčby se pohybuje kolem 93 % a je vyšší než při konvenčním subkutánním podávání. Většinou dochází k aplikaci do 1–2 míst. Maximální doporučená rychlost podávání je 300 ml/h. Mezi nejčastější nežádoucí účinky léčby patří lokální reakce charakteru bolesti či dyskomfortu v místě vpichu, svědění, zarudnutí nebo otok. Specifickým problémem fSCIG léčby je možná tvorba protilátek proti hyaluronidáze, které však nejsou neutralizační a jejich přítomnost nekoreluje s výskytem nežádoucích reakcí. Základní výhodou fSCIG léčby je subkutánní podávání v delším časovém intervalu v domácím prostředí. Klíčová slova: imunoglobulinová substituční léčba, rekombinantní lidská hyaluronidáza, facilitované subkutánní podávání, poruchy tvorby protilátek.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42063482","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Approximately 53 % of the administered dose is excreted in the urine, while 45% in the faeces. The biological elimination half-life in healthy volunteers averaged 20 hours and in patients with heart failure averaged 30 hours. Its most common adverse effect with an incidence of about 16% is hypotension. It has minimal potential for drug interactions.
{"title":"Vericiguat: pharmacological profile","authors":"K. Urbánek","doi":"10.36290/far.2022.013","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.013","url":null,"abstract":"Approximately 53 % of the administered dose is excreted in the urine, while 45% in the faeces. The biological elimination half-life in healthy volunteers averaged 20 hours and in patients with heart failure averaged 30 hours. Its most common adverse effect with an incidence of about 16% is hypotension. It has minimal potential for drug interactions.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46557451","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Melatonin in the management of sleep disorders associated with atopic dermatitis - from theory to practice","authors":"Paula Ďuríková","doi":"10.36290/far.2022.011","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2022.011","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46985069","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：