{"title":"Antiparkinsonian drugs, mental disorders in patients with Parkinson's disease and drug‑drug interactions","authors":"M. Prokeš, J. Suchopár","doi":"10.36290/far.2018.010","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2018.010","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-08-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42462344","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
A. Šuličová, T. Šantová, J. Cínová, I. Ondriová, Zuzana Novotná, Zuzana Šimová
84‐ročná pacientka, liečená v dermatologickej ambulancii v roku 2002 pre diagnózu ulcus cruris venosum l. dx. s pozitívnou rodinnou anamnézou. Prišla pre 3 týždne otvorený defekt pravého predkolenia, ktorý vznikol udretím pravej dolnej končatiny (DK) a následným zväčšovaním rany. 6 rokov bola liečená pre ulcus cruris venosum na pravej DK prevažne klasickou terapiou. V roku 2008 sa defekt úplne zahojil. V priebehu roku 2012 sa znova otvoril defekt pravého predkolenia a diagnostikovali sme recidivujúci ulcus cruris venosum l. dx. Začala sa liečba metódou vlhkého hojenia rán, ktorú výrazne sťažoval rozvinutý defekt na sklerotickom podklade. Liečba stagnuje, defekt sa zle hojí, je potrebná častá výmena materiálov a pravidelné kontroly u dermatológa. Pacientka má naordinované používanie kompresívnej terapie pančuchy II. kompresívnej triedy, odporúčané angiológom. Pravidelne užíva Detralex, Fraxiparine, Torvacard, Corvaton, Agapurin, Novalgin. Okrem iného sa lieči na arteri‐ álnu hypertenziu, ischemickú chorobu srdca, opakované flebotrombózy, a chronickú venóznu insuficienciu dolných končatín, prekonala pľúcnu embóliu. Kľúčové slová: liečba a ošetrovanie, ulcus cruris venosum, vlhká terapia ulcusu.
{"title":"Treatment and nursing of venous ulcers using wet methods of therapy","authors":"A. Šuličová, T. Šantová, J. Cínová, I. Ondriová, Zuzana Novotná, Zuzana Šimová","doi":"10.36290/far.2018.007","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2018.007","url":null,"abstract":"84‐ročná pacientka, liečená v dermatologickej ambulancii v roku 2002 pre diagnózu ulcus cruris venosum l. dx. s pozitívnou rodinnou anamnézou. Prišla pre 3 týždne otvorený defekt pravého predkolenia, ktorý vznikol udretím pravej dolnej končatiny (DK) a následným zväčšovaním rany. 6 rokov bola liečená pre ulcus cruris venosum na pravej DK prevažne klasickou terapiou. V roku 2008 sa defekt úplne zahojil. V priebehu roku 2012 sa znova otvoril defekt pravého predkolenia a diagnostikovali sme recidivujúci ulcus cruris venosum l. dx. Začala sa liečba metódou vlhkého hojenia rán, ktorú výrazne sťažoval rozvinutý defekt na sklerotickom podklade. Liečba stagnuje, defekt sa zle hojí, je potrebná častá výmena materiálov a pravidelné kontroly u dermatológa. Pacientka má naordinované používanie kompresívnej terapie pančuchy II. kompresívnej triedy, odporúčané angiológom. Pravidelne užíva Detralex, Fraxiparine, Torvacard, Corvaton, Agapurin, Novalgin. Okrem iného sa lieči na arteri‐ álnu hypertenziu, ischemickú chorobu srdca, opakované flebotrombózy, a chronickú venóznu insuficienciu dolných končatín, prekonala pľúcnu embóliu. Kľúčové slová: liečba a ošetrovanie, ulcus cruris venosum, vlhká terapia ulcusu.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-05-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49091529","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Blokátory kalciových kanálů (BKK) byly vyvinuty v 60. letech a nyní patří mezi nejčastěji předepisované léky v léčbě kardiovas‐ kulárních onemocnění. BKK inhibují tok iontů vápníku na buněčné membráně způsobující systémovou vazodilataci. Používají se při léčbě různých kardiovaskulárních onemocnění včetně anginy pectoris, hypertenze, srdečních arytmií a mohou být přínosné u pacientů s plicní hypertenzí a u Raynaudovy choroby. Existují tři třídy BKK: dihydropyridiny (DHP), fenylalkylaminy a deriváty benzothiazepinu. Tyto třídy se liší chemickou strukturou a vazebnými místy, což vede k rozdílným srdečním účinkům. Dlouho‐ době působící DHP antagonisté vápníku jsou bezpečné u pacientů se stabilní formou ICHS a jsou spojeny s menším počtem nežádoucích příhod spojených s anginou pectoris, jako je hospitalizace pro nestabilní anginu a revaskularizační postupy. Blokátory vápníkových kanálků ne ‐dihydropyridinové skupiny (verapamil, diltiazem) jsou více negativně chronotropní a inot‐ ropní než dihydropyridinová podtřída, což má význam u pacientů se srdečními dysrytmiemi a u hypertrofické kardiomyopatie. Klíčová slova: blokátory vápníkových kanálů, chronická ischemická choroba srdeční, hypertenze, hypertrofická kardiomyopatie, srdeční selhávání.
{"title":"Calcium channel blockers after 50 years","authors":"J. Špác, M. Vyskocilová","doi":"10.36290/far.2018.005","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2018.005","url":null,"abstract":"Blokátory kalciových kanálů (BKK) byly vyvinuty v 60. letech a nyní patří mezi nejčastěji předepisované léky v léčbě kardiovas‐ kulárních onemocnění. BKK inhibují tok iontů vápníku na buněčné membráně způsobující systémovou vazodilataci. Používají se při léčbě různých kardiovaskulárních onemocnění včetně anginy pectoris, hypertenze, srdečních arytmií a mohou být přínosné u pacientů s plicní hypertenzí a u Raynaudovy choroby. Existují tři třídy BKK: dihydropyridiny (DHP), fenylalkylaminy a deriváty benzothiazepinu. Tyto třídy se liší chemickou strukturou a vazebnými místy, což vede k rozdílným srdečním účinkům. Dlouho‐ době působící DHP antagonisté vápníku jsou bezpečné u pacientů se stabilní formou ICHS a jsou spojeny s menším počtem nežádoucích příhod spojených s anginou pectoris, jako je hospitalizace pro nestabilní anginu a revaskularizační postupy. Blokátory vápníkových kanálků ne ‐dihydropyridinové skupiny (verapamil, diltiazem) jsou více negativně chronotropní a inot‐ ropní než dihydropyridinová podtřída, což má význam u pacientů se srdečními dysrytmiemi a u hypertrofické kardiomyopatie. Klíčová slova: blokátory vápníkových kanálů, chronická ischemická choroba srdeční, hypertenze, hypertrofická kardiomyopatie, srdeční selhávání.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-05-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47328268","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Hlavní příčinou morbidity a mortality u nemocných s DM 2. typu představují kardiovaskulární choroby. Jejich pravděpodobnost dále zvyšuje přítomnost diabetického onemocnění ledvin, které se rozvíjí až u 40 % pacientů s diabetem 2. typu. Ve velké rando‐ mizované, placebem kontrolované studii EMPA ‐REG OUTCOME byl prokázán účinek inhibitoru sodíkoglukózového kotransportéru (SGLT‐2) empagliflozinu na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu a zhoršení nefropatie, přičemž šlo o nemocné s vysokým rizikem kardiovaskulárních příhod. Nedávno byly prokázány kardio‐ a nefroprotektivní účinky i u kanagliflozinu. Mechanismů nefroprotektivního působení je diskutováno více, např. obnova tubuloglomerulární zpětné vazby, pokles intraglomerulární tenze, snížení krevního tlaku, příznivé ovlivnění tělesné hmotnosti nebo prevence tubulárního poškození při hyperglykemii změnami v mitochondriálních procesech. V nejbližší době lze očekávat další data ze studií v podmínkách „reálného života“ a také údaje k bezpečnosti a účinnosti jednotlivých zástupců této perspektivní lékové skupiny. Klíčová slova: empagliflozin, kanagliflozin, diabetes mellitus, kardiovaskulární morbidita a mortalita, renoprotektivita.
{"title":"Renoprotective effects of gliflozins","authors":"J. Vachek, V. Tesar","doi":"10.36290/far.2018.004","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2018.004","url":null,"abstract":"Hlavní příčinou morbidity a mortality u nemocných s DM 2. typu představují kardiovaskulární choroby. Jejich pravděpodobnost dále zvyšuje přítomnost diabetického onemocnění ledvin, které se rozvíjí až u 40 % pacientů s diabetem 2. typu. Ve velké rando‐ mizované, placebem kontrolované studii EMPA ‐REG OUTCOME byl prokázán účinek inhibitoru sodíkoglukózového kotransportéru (SGLT‐2) empagliflozinu na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu a zhoršení nefropatie, přičemž šlo o nemocné s vysokým rizikem kardiovaskulárních příhod. Nedávno byly prokázány kardio‐ a nefroprotektivní účinky i u kanagliflozinu. Mechanismů nefroprotektivního působení je diskutováno více, např. obnova tubuloglomerulární zpětné vazby, pokles intraglomerulární tenze, snížení krevního tlaku, příznivé ovlivnění tělesné hmotnosti nebo prevence tubulárního poškození při hyperglykemii změnami v mitochondriálních procesech. V nejbližší době lze očekávat další data ze studií v podmínkách „reálného života“ a také údaje k bezpečnosti a účinnosti jednotlivých zástupců této perspektivní lékové skupiny. Klíčová slova: empagliflozin, kanagliflozin, diabetes mellitus, kardiovaskulární morbidita a mortalita, renoprotektivita.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-05-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"41765581","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Prednisolon patří k nejčastěji hlášeným látkám v systému Medical Literature Monitoring (MLM), provozovaným Evropskou lékovou agen‐ turou od září 2015. Oficiální seznam látek MLM zahrnuje pod položkou PREDNISOLONE nejen prednisolon, ale také methylprednisolon. Avšak ve skutečnosti není zavedení a klasifikace methylprednisolonu pod prednisolon spolehlivé a řada relevantních kazuistik v MLM chybí. Naopak se pod označením prednisolon chybně objevují i články s prednisonem. V tomto článku jsou uvedeny některé konkrétní příklady. Klíčová slova: Medical Literature Monitoring, prednisolon, analýza záznamů, farmakovigilance, monitorování léků, methylprednisolon.
{"title":"Prednisolone as a sample of the substance selected for Medical Literature Monitoring","authors":"J. Horký","doi":"10.36290/far.2018.001","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2018.001","url":null,"abstract":"Prednisolon patří k nejčastěji hlášeným látkám v systému Medical Literature Monitoring (MLM), provozovaným Evropskou lékovou agen‐ turou od září 2015. Oficiální seznam látek MLM zahrnuje pod položkou PREDNISOLONE nejen prednisolon, ale také methylprednisolon. Avšak ve skutečnosti není zavedení a klasifikace methylprednisolonu pod prednisolon spolehlivé a řada relevantních kazuistik v MLM chybí. Naopak se pod označením prednisolon chybně objevují i články s prednisonem. V tomto článku jsou uvedeny některé konkrétní příklady. Klíčová slova: Medical Literature Monitoring, prednisolon, analýza záznamů, farmakovigilance, monitorování léků, methylprednisolon.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-05-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48339467","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Ledviny jsou vzhledem ke své koncentrační a eliminační schopnosti častým cílem akutního i chronického lékového poškození, přičemž mechanismy jejich nefrotoxického účinku se v závislosti na lékové skupině významně liší. Histologická verifikace pro‐ cesu spolu se znalostmi farmakologické anamnézy daného pacienta jsou stále zlatým standardem pro stanovení diagnózy. Z patologického hlediska mohou být léčivy více či méně ovlivněny všechny struktury ledvinného parenchymu. Nejčastěji se setkáváme s postižením renálních tubulů a intersticia, tedy obrazem ischemické či nefrotoxické akutní tubulární nekrózy a akutní, případně chronické tubulointersticiální nefritidy, s možným přechodem až do afunkčního stadia, tzv. end‐stage renal disease. S menší frekvencí výskytu existují také případy imunitně zprostředkovaných glomerulopatií, glomerulopatií z přímého poškození strukturálních buněčných elementů, vaskulitid, osmotických nefróz z aplikace hypertonických roztoků a krystalo‐ vých nefropatií. Cílem našeho článku je poskytnout přehled patologie a patogeneze polékového poškození ledvin ve vztahu k jednotlivým lékovým skupinám, neboť jejich znalost spolu s preventivními opatřeními má zásadní vliv na prognózu pacienta z hlediska zachování a maximální obnovy renálních funkcí. Klíčová slova: ledviny, renální insuficience, polékové poškození, nežádoucí účinky léčiv, histologický obraz.
{"title":"Drug-induced nephropathy","authors":"M. Kolečková, T. Tichý","doi":"10.36290/far.2018.003","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2018.003","url":null,"abstract":"Ledviny jsou vzhledem ke své koncentrační a eliminační schopnosti častým cílem akutního i chronického lékového poškození, přičemž mechanismy jejich nefrotoxického účinku se v závislosti na lékové skupině významně liší. Histologická verifikace pro‐ cesu spolu se znalostmi farmakologické anamnézy daného pacienta jsou stále zlatým standardem pro stanovení diagnózy. Z patologického hlediska mohou být léčivy více či méně ovlivněny všechny struktury ledvinného parenchymu. Nejčastěji se setkáváme s postižením renálních tubulů a intersticia, tedy obrazem ischemické či nefrotoxické akutní tubulární nekrózy a akutní, případně chronické tubulointersticiální nefritidy, s možným přechodem až do afunkčního stadia, tzv. end‐stage renal disease. S menší frekvencí výskytu existují také případy imunitně zprostředkovaných glomerulopatií, glomerulopatií z přímého poškození strukturálních buněčných elementů, vaskulitid, osmotických nefróz z aplikace hypertonických roztoků a krystalo‐ vých nefropatií. Cílem našeho článku je poskytnout přehled patologie a patogeneze polékového poškození ledvin ve vztahu k jednotlivým lékovým skupinám, neboť jejich znalost spolu s preventivními opatřeními má zásadní vliv na prognózu pacienta z hlediska zachování a maximální obnovy renálních funkcí. Klíčová slova: ledviny, renální insuficience, polékové poškození, nežádoucí účinky léčiv, histologický obraz.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-05-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46913123","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Metformin: an old substance - new indications","authors":"E. Račická","doi":"10.36290/far.2018.006","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/far.2018.006","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-05-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47117332","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Anemie je velmi castou komplikaci chronickeho onemocněni ledvin (CKD) a renalniho selhani. Pohled na lecbu anemie se od doby zavedeni ESA (erytropoezu stimulujicich latek) do klinicke praxe dosti změnil a v soucasne době se upřednostňuje zejmena bezpecnost teto lecby před plnou korekci anemie. Kromě ESA se v posledni době zkousi i cela řada nových latek vyvinutých s cilem přiznivě ovlivnit erytropoezu. Patři mezi ně zejmena HIF‑stabilizatory (roxadustat, molidustat, vadadustat a daprodustat), sotatercept ci GATA2 inhibitory. Požadavky na bezpecnost lecby byly i důvodem provedeni řady studii s intravenozně podavaným železem. V běžne klinicke praxi se zacaly použivat i dalsi preparaty obsahujici železo, ktere mohou mit pro nemocneho vice benefitů, napřiklad vazbu fosfatů. Některe nove latky se podavaji s cilem zvýsit biologickou dostupnost železa již deponovaneho v organismu, třeba prostřednictvim inhibice hepcidinu. Cilem tohoto clanku je kratce zminit některe tyto molekuly a studie.
{"title":"Nové možnosti léčby anémie u nemocných s chronickým onemocněním ledvin","authors":"Romana Ryšavá","doi":"10.36290/FAR.2018.002","DOIUrl":"https://doi.org/10.36290/FAR.2018.002","url":null,"abstract":"Anemie je velmi castou komplikaci chronickeho onemocněni ledvin (CKD) a renalniho selhani. Pohled na lecbu anemie se od doby zavedeni ESA (erytropoezu stimulujicich latek) do klinicke praxe dosti změnil a v soucasne době se upřednostňuje zejmena bezpecnost teto lecby před plnou korekci anemie. Kromě ESA se v posledni době zkousi i cela řada nových latek vyvinutých s cilem přiznivě ovlivnit erytropoezu. Patři mezi ně zejmena HIF‑stabilizatory (roxadustat, molidustat, vadadustat a daprodustat), sotatercept ci GATA2 inhibitory. Požadavky na bezpecnost lecby byly i důvodem provedeni řady studii s intravenozně podavaným železem. V běžne klinicke praxi se zacaly použivat i dalsi preparaty obsahujici železo, ktere mohou mit pro nemocneho vice benefitů, napřiklad vazbu fosfatů. Některe nove latky se podavaji s cilem zvýsit biologickou dostupnost železa již deponovaneho v organismu, třeba prostřednictvim inhibice hepcidinu. Cilem tohoto clanku je kratce zminit některe tyto molekuly a studie.","PeriodicalId":39116,"journal":{"name":"Klinicka Farmakologie a Farmacie","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-05-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"70132775","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：