Refugees from the violence of wars and the brutality of famished lives have knocked on other people's doors since the beginning of time. For the people behind the doors, these uninvited guests were always strangers, and strangers tend to generate fear and anxiety precisely because they are unknown. Today we find ourselves confronted with an extreme form of this historical dynamic, as our TV screens and newspapers are filled with accounts of a 'migration crisis', ostensibly overwhelming Europe and portending the collapse of our way of life. This anxious debate has given rise to a veritable 'moral panic' - a feeling of fear spreading among a large number of people that some evil threatens the well-being of society.
{"title":"Zygmunt Bauman: Strangers at Our Door","authors":"N. Medová","doi":"10.32422/mv.1583","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/mv.1583","url":null,"abstract":"Refugees from the violence of wars and the brutality of famished lives have knocked on other people's doors since the beginning of time. For the people behind the doors, these uninvited guests were always strangers, and strangers tend to generate fear and anxiety precisely because they are unknown. Today we find ourselves confronted with an extreme form of this historical dynamic, as our TV screens and newspapers are filled with accounts of a 'migration crisis', ostensibly overwhelming Europe and portending the collapse of our way of life. This anxious debate has given rise to a veritable 'moral panic' - a feeling of fear spreading among a large number of people that some evil threatens the well-being of society.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47138003","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jak jsou využívány nové informační technologie v novodobých válkách a lokálních konfliktech? Jak byla vedena válka v Perském zálivu, na Balkáně nebo na Krymu? A jakým směrem se bude vedení konfliktů vyvíjet? V historii válek hrály informace pro jejich vedení důležitou roli a lze nalézt bezpočet příkladů využití informací k podpoře válečného úsilí. Nikdy v minulosti neměl člověk tak efektivní nástroje komunikace, nikdy předtím však také nebyl v informačním prostředí tak zranitelný. Informace a působení na ně, jejich prostřednictvím či v jejich prostředí se pro vedení válek a vojenských operací staly rozhodující. Problematika informačního působení ve válce není sama o sobě novým fenoménem. Autor ji zasazuje do širšího rámce vedení války a jeho vývoje. K tomu využívá příklady z historických pramenů a koncepce tří civilizačních vln a čtyř generací moderního válečnictví. Na popisu vývoje prostředí je také naznačen možný charakter války v budoucnosti. Zachycuje informační prostředí, propagandu a její vývoj, strategickou komunikaci, informační operace i válku v kybernetickém prostoru. Vzhledem k aktuálnosti ruského informačního působení vůči České republice a jejím spojencům je pro českého čtenáře v samostatné kapitole podrobněji popsán přístup Ruské federace k vedení informační války. Kniha generála Řehky srozumitelným způsobem vysvětluje vedení války v informačním prostředí a čtenáři pomáhá vytvořit si základní představu o specifikách války v informačním věku. Cílem je přispět ke společenské diskusi a vzdělávání v otázkách bezpečnosti a obrany.
{"title":"Karel Řehka: Informační válka.","authors":"Jakub Harašta","doi":"10.32422/MV.1575","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1575","url":null,"abstract":"Jak jsou využívány nové informační technologie v novodobých válkách a lokálních konfliktech? Jak byla vedena válka v Perském zálivu, na Balkáně nebo na Krymu? A jakým směrem se bude vedení konfliktů vyvíjet? V historii válek hrály informace pro jejich vedení důležitou roli a lze nalézt bezpočet příkladů využití informací k podpoře válečného úsilí. Nikdy v minulosti neměl člověk tak efektivní nástroje komunikace, nikdy předtím však také nebyl v informačním prostředí tak zranitelný. Informace a působení na ně, jejich prostřednictvím či v jejich prostředí se pro vedení válek a vojenských operací staly rozhodující. Problematika informačního působení ve válce není sama o sobě novým fenoménem. Autor ji zasazuje do širšího rámce vedení války a jeho vývoje. K tomu využívá příklady z historických pramenů a koncepce tří civilizačních vln a čtyř generací moderního válečnictví. Na popisu vývoje prostředí je také naznačen možný charakter války v budoucnosti. Zachycuje informační prostředí, propagandu a její vývoj, strategickou komunikaci, informační operace i válku v kybernetickém prostoru. Vzhledem k aktuálnosti ruského informačního působení vůči České republice a jejím spojencům je pro českého čtenáře v samostatné kapitole podrobněji popsán přístup Ruské federace k vedení informační války. Kniha generála Řehky srozumitelným způsobem vysvětluje vedení války v informačním prostředí a čtenáři pomáhá vytvořit si základní představu o specifikách války v informačním věku. Cílem je přispět ke společenské diskusi a vzdělávání v otázkách bezpečnosti a obrany.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45577838","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Providing scholarships has become an integral part of the global higher education and so has research on its impacts. This article examines the tertiary scholarship scheme of the Czech government for providing scholarships to students from the global South as a part of its development cooperation programme with a double goal. Firstly, it examines the programme’s development effectiveness from the perspective of migration studies, and secondly, it investigates the underlying motivation factors which influence the students’ decisions on where they will stay after their studies. A survey among students and graduates of the scheme was triangulated with quantitative data obtained from official sources. The results show a mean values of 45 percent for brain gain, meaning that almost half of the graduates do return back home after their studies, yet this situation is aggravated by a significant share of brain waste. The major factors that influence students’ migration decisions were established to be economic factors, the utility of the studies and the ease or difficulty with which they can find jobs in their home countries.
{"title":"Tertiary scholarship schemes as institutionalised migration of highly skilled labour: The mixed evidence of development effectiveness from the Czech Republi","authors":"Jiri Hejkrlik, Ondřej Horký-Hlucháň, Tereza Němečková","doi":"10.32422/mv.1584","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/mv.1584","url":null,"abstract":"Providing scholarships has become an integral part of the global higher education and so has research on its impacts. This article examines the tertiary scholarship scheme of the Czech government for providing scholarships to students from the global South as a part of its development cooperation programme with a double goal. Firstly, it examines the programme’s development effectiveness from the perspective of migration studies, and secondly, it investigates the underlying motivation factors which influence the students’ decisions on where they will stay after their studies. A survey among students and graduates of the scheme was triangulated with quantitative data obtained from official sources. The results show a mean values of 45 percent for brain gain, meaning that almost half of the graduates do return back home after their studies, yet this situation is aggravated by a significant share of brain waste. The major factors that influence students’ migration decisions were established to be economic factors, the utility of the studies and the ease or difficulty with which they can find jobs in their home countries.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42573900","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Since the end of the Cold War, the United States has applied a policy of engagement towards China and Russia. During the administration of Barack Obama, this approach led to two different outcomes: while the American relations with Russia reached their lowest point and international sanctions were imposed on Russia during his term, in the case of China, the US relations with it were better than prior to the election of Barack Obama. The goal of this article is to determine why this occurred. I come to the conclusion that China and Russia adopted different forms of engagement in regard to the US. While China has been working on its power and prestige in close cooperation with the United States, and therefore it should not be labeled as a “revisionist power”, Russia has tried to re-establish its power potential and international prestige in opposition to the United States. Therefore Russia can be called a “revisionist power”.
{"title":"Do Not Throw Them in the Same Basket: China and Russia Through the Perspective of US Engagement","authors":"P. Hlavacek","doi":"10.32422/mv.1541","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/mv.1541","url":null,"abstract":"Since the end of the Cold War, the United States has applied a policy of engagement towards China and Russia. During the administration of Barack Obama, this approach led to two different outcomes: while the American relations with Russia reached their lowest point and international sanctions were imposed on Russia during his term, in the case of China, the US relations with it were better than prior to the election of Barack Obama. The goal of this article is to determine why this occurred. I come to the conclusion that China and Russia adopted different forms of engagement in regard to the US. While China has been working on its power and prestige in close cooperation with the United States, and therefore it should not be labeled as a “revisionist power”, Russia has tried to re-establish its power potential and international prestige in opposition to the United States. Therefore Russia can be called a “revisionist power”.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44901748","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací, světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P, nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.
{"title":"Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi","authors":"Michaela Ducháčková","doi":"10.32422/mv.1560","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/mv.1560","url":null,"abstract":"Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací, světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P, nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48269857","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
This book provides an in-depth analysis of the relations between China and the EU, tracing the development of this complex, yet intriguing, relationship between two substantially different actors. To uncover a deeper understanding of this unlikely partnership, the authors analyze the partnership through the prism of contending norms and worldviews. The China-EU strategic partnership has evolved through fits and starts but despite continuous trade disputes and severe diplomatic misunderstandings, the EU and China pledge to uphold, even deepen, the partnership. Policy experts and scholars will learn how such contending bilateral relationships can be managed and establish a better understanding of deep-seated conceptual differences between these two entities.
{"title":"Anna Michalski, Zhongqi Pan: Unlikely Partners? China, the European Union and the Forging of a Strategic Partnership","authors":"Martin Lavička","doi":"10.32422/mv.1565","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/mv.1565","url":null,"abstract":"This book provides an in-depth analysis of the relations between China and the EU, tracing the development of this complex, yet intriguing, relationship between two substantially different actors. To uncover a deeper understanding of this unlikely partnership, the authors analyze the partnership through the prism of contending norms and worldviews. The China-EU strategic partnership has evolved through fits and starts but despite continuous trade disputes and severe diplomatic misunderstandings, the EU and China pledge to uphold, even deepen, the partnership. Policy experts and scholars will learn how such contending bilateral relationships can be managed and establish a better understanding of deep-seated conceptual differences between these two entities.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46213941","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Kniha pojednává o evropské zahraniční politice vůči osmi arabským zemím ve Středomoří v období 1995–2014. Autor využívá teoretického konceptu strukturální zahraniční politiky a ve třech analytických kapitolách zkoumá vnitřní dimenzi evropské zahraniční politiky, její implementaci a podmínky pro její rozvíjení v prostoru arabského Středomoří. Studie tak pokrývá přelomové období evropského zahraničněpolitického působení ve zmíněném prostoru, které zahrnuje i tři zásadní iniciativy: 1. Barcelonský proces: Euro-středomořské partnerství, 2. Evropskou politiku sousedství a 3. Barcelonský proces: Unii pro Středomoří.
{"title":"Michael Brtnický: Evropská unie a prostor arabského Středomoří: Blízký partner, nebo nebezpečná periferie?","authors":"Radka Havlová","doi":"10.32422/MV.1564","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1564","url":null,"abstract":"Kniha pojednává o evropské zahraniční politice vůči osmi arabským zemím ve Středomoří v období 1995–2014. Autor využívá teoretického konceptu strukturální zahraniční politiky a ve třech analytických kapitolách zkoumá vnitřní dimenzi evropské zahraniční politiky, její implementaci a podmínky pro její rozvíjení v prostoru arabského Středomoří. Studie tak pokrývá přelomové období evropského zahraničněpolitického působení ve zmíněném prostoru, které zahrnuje i tři zásadní iniciativy: 1. Barcelonský proces: Euro-středomořské partnerství, 2. Evropskou politiku sousedství a 3. Barcelonský proces: Unii pro Středomoří.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47102254","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá však i svůj pohled na historii středoevropského soužití. Již Grušovy texty z počátku devadesátých let přitom představují překvapivě aktuální konfrontaci se základy soudržnosti evropských společenství a jejich vnitřními a vnějšími hrozbami.
{"title":"Jiří Gruša: Eseje a studie o diplomacii a politice: Dílo Jiřího Gruši: svazek V.","authors":"Martin Petlach","doi":"10.32422/MV.1559","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1559","url":null,"abstract":"V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá však i svůj pohled na historii středoevropského soužití. Již Grušovy texty z počátku devadesátých let přitom představují překvapivě aktuální konfrontaci se základy soudržnosti evropských společenství a jejich vnitřními a vnějšími hrozbami.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43881309","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Politolog Stein Ringen z Oxfordské univerzity nabízí čtenářům provokativní zamyšlení nad principy demokratického vládnutí: jak vláda přiměje občany, aby respektovali její autoritu? Každá vláda musí prosazovat i nepopulární opatření, od výběru daní přes vymáhání práva po dodržování předpisů. Podle Ringena na to však síla nestačí; občané musejí být ochotní se podřídit a nechat se vést. Autor tento politický rébus rozplétá bez rozpaků, na příkladu Spojených států a Velké Británie břitce a přesvědčivě demonstruje, jak se vytváří a udržuje národní kultura poslušnosti. Ukazuje, jakými cestami se musejí vydat vůdci, kteří chtějí vládnout pomocí autority spíše než pomocí síly a kteří chtějí, řečeno s Immanuelem Kantem, „udržet pořádek v národě ďáblů“.
{"title":"Stein Ringen: Národ ďáblů: Proč si necháváme vládnout?","authors":"Marián Sekerák","doi":"10.32422/MV.1563","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1563","url":null,"abstract":"Politolog Stein Ringen z Oxfordské univerzity nabízí čtenářům provokativní zamyšlení nad principy demokratického vládnutí: jak vláda přiměje občany, aby respektovali její autoritu? Každá vláda musí prosazovat i nepopulární opatření, od výběru daní přes vymáhání práva po dodržování předpisů. Podle Ringena na to však síla nestačí; občané musejí být ochotní se podřídit a nechat se vést. Autor tento politický rébus rozplétá bez rozpaků, na příkladu Spojených států a Velké Británie břitce a přesvědčivě demonstruje, jak se vytváří a udržuje národní kultura poslušnosti. Ukazuje, jakými cestami se musejí vydat vůdci, kteří chtějí vládnout pomocí autority spíše než pomocí síly a kteří chtějí, řečeno s Immanuelem Kantem, „udržet pořádek v národě ďáblů“.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43048558","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Suverenita je pro Čínskou lidovou republiku Čínu jedním z klíčových témat její zahraniční politiky. V tomto textu se zabývám tím, jak tento klíčový pojem a fenomén chápe čínská odborná sféra. Hlavní otázkou je, jak čínské odborné prostředí přistupuje k suverenitě a jak ji případně teoreticky či konceptuálně rozvíjí. V textu ukazuji, že lze identifikovat jednoznačně dominantní model, který je totožný s takzvaným konzervativním (absolutním, vestfálským) pojetím suverenity. Zároveň ale v některých specifických případech čínští autoři vykazují poměrně značný stupeň kreativity, a překonávají tak konzervativní pojetí suverenity. Těmito případy jsou vztah Číny k Tchaj-wanu a Hongkongu, propojení mezi suverenitou a lidskými právy a koncept inter-temporálního práva.
{"title":"Čína a suverenita: pojetí suverenity v čínském odborném prostředí","authors":"Aleš Karmazin","doi":"10.32422/mv.1545","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/mv.1545","url":null,"abstract":"Suverenita je pro Čínskou lidovou republiku Čínu jedním z klíčových témat její zahraniční politiky. V tomto textu se zabývám tím, jak tento klíčový pojem a fenomén chápe čínská odborná sféra. Hlavní otázkou je, jak čínské odborné prostředí přistupuje k suverenitě a jak ji případně teoreticky či konceptuálně rozvíjí. V textu ukazuji, že lze identifikovat jednoznačně dominantní model, který je totožný s takzvaným konzervativním (absolutním, vestfálským) pojetím suverenity. Zároveň ale v některých specifických případech čínští autoři vykazují poměrně značný stupeň kreativity, a překonávají tak konzervativní pojetí suverenity. Těmito případy jsou vztah Číny k Tchaj-wanu a Hongkongu, propojení mezi suverenitou a lidskými právy a koncept inter-temporálního práva.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42955335","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：