Tento článek se zabývá následky porušení požadavku formy smlouvy mezi jednočlennou společností a jediným členem. Dle § 13 věty první ZOK vyžaduje smlouva mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Podle názoru komentářové literatury a judikatury Nejvyššího soudu vede porušení tohoto pravidla k neplatnosti právního jednání. Tato stať se snaží vyvrátit tento obecně přijímaný názor.
{"title":"Dokumentační (důkazní) funkce požadavku formy § 13 věty první ZOK","authors":"Viktor Kolmačka","doi":"10.5817/cpvp2021-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-2-1","url":null,"abstract":"Tento článek se zabývá následky porušení požadavku formy smlouvy mezi jednočlennou společností a jediným členem. Dle § 13 věty první ZOK vyžaduje smlouva mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Podle názoru komentářové literatury a judikatury Nejvyššího soudu vede porušení tohoto pravidla k neplatnosti právního jednání. Tato stať se snaží vyvrátit tento obecně přijímaný názor.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343058","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The article gathers information about the Rule of Law Framework and analyzes the Rule of Law Framework and its implementation. It starts by introducing the Framework itself. It further maps out its implementation via the Recommendations made against Poland. The Recommendations are set within their context, and their reception by Poland follows. Building on the experience, the European Commission opened a discussion on the future of the Framework and its potential improvement. The discussion is touched upon in the article as well. The article analyzes the effectiveness of the Framework in a case study in Poland. It concludes that the Framework was ineffective with regard to achieving its three functions.
{"title":"The Rule of Law Framework and its Effectiveness","authors":"Štěpán Paulík","doi":"10.5817/CPVP2021-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/CPVP2021-1-1","url":null,"abstract":"The article gathers information about the Rule of Law Framework and analyzes the Rule of Law Framework and its implementation. It starts by introducing the Framework itself. It further maps out its implementation via the Recommendations made against Poland. The Recommendations are set within their context, and their reception by Poland follows. Building on the experience, the European Commission opened a discussion on the future of the Framework and its potential improvement. The discussion is touched upon in the article as well. The article analyzes the effectiveness of the Framework in a case study in Poland. It concludes that the Framework was ineffective with regard to achieving its three functions.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-03-26","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47377525","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek se zabývá analýzou soudního přezkumu voleb do obecních zastupitelstev v roce 2018 napříč jednotlivými krajskými soudy. Soustředí se především na samotnou podstatu volebního přezkumu voleb – přezkum výsledků voleb, průběhu hlasování a vedení volební kampaně. Diskutovány jsou tak především otázky, na základě jakých skutečností přistoupí soudy k prohlášení neplatnosti volby kandidáta/ů, neplatnosti hlasování či neplatnosti voleb jako celku. K tomu bylo nezbytné rozebrat otázku dokazování ve volebním soudnictví, existenci zvlášť významné indicie, charakterizovat také roli volební komise pro soudní přezkum voleb či vymezit pojem volební kampaň a její náležitosti.
{"title":"Vybrané (meritorní) aspekty soudního přezkumu komunálních voleb 2018","authors":"Jan Ferfecký, Jan Scheuer, Josef Šíp","doi":"10.5817/cpvp2020-4-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-5","url":null,"abstract":"Článek se zabývá analýzou soudního přezkumu voleb do obecních zastupitelstev v roce 2018 napříč jednotlivými krajskými soudy. Soustředí se především na samotnou podstatu volebního přezkumu voleb – přezkum výsledků voleb, průběhu hlasování a vedení volební kampaně. Diskutovány jsou tak především otázky, na základě jakých skutečností přistoupí soudy k prohlášení neplatnosti volby kandidáta/ů, neplatnosti hlasování či neplatnosti voleb jako celku. K tomu bylo nezbytné rozebrat otázku dokazování ve volebním soudnictví, existenci zvlášť významné indicie, charakterizovat také roli volební komise pro soudní přezkum voleb či vymezit pojem volební kampaň a její náležitosti.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47969165","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tento článek se zabývá problematikou kriminalizace nenávistných projevů z hlediska právní konstrukce příslušných trestných činů v materii trestního práva hmotného. Jeho cílem je vymezení ucelené koncepce těchto trestných činů na podkladě dvou jejich rysů, které je z hlediska nauky trestního práva hmotného činí poměrně dosti specifickými, a to jejich verbálního charakteru a prvku předsudečné nenávisti, který je v nich obsažen. Tato koncepce je nutným krokem k uvědomění si právní podstaty těchto trestných činů, a tím i předpokladem k jejich hlubší analýze a pochopení. Nejprve se tak článek věnuje pojmu trestných činů z nenávisti, v němž jako kardinální rozlišovací znak vyjadřující jeho podstatu vyzdvihuje tzv. nenávistnou diskriminační pohnutku. Té se dále věnuje blíže a vymezuje její strukturu a prvky, představuje možné přístupy k její konstrukci a dává jí užívané pojmy do souvislostí pro lepší pochopení jejich obsahu a poukazuje na její slabiny. Následně je pozornost zaměřena na konstrukci verbálních trestných činů a analýzu jejich konstitutivních znaků a teoretických souvislostí zakotvujících tento pojem v trestněprávní teorii. Na podkladě výstupů těchto dvou částí je následně představena koncepce trestných činů z nenávisti a verbálních trestných činů a jejich kombinace, na jejímž základě je pak možno rozlišovat trestné činy nepravě z nenávisti, nepravě verbální; pravě z nenávisti, nepravě verbální, nepravě z nenávisti, pravě verbální a pravě z nenávisti, pravě verbální. Výstupy těchto závěrů jsou pak testovány ilustrativním srovnáním se třemi vybranými státy, jimiž je Francie, Německo a Polsko.
{"title":"„Pravé“ verbální trestné činy z nenávisti","authors":"Jan Provazník","doi":"10.5817/cpvp2020-4-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-6","url":null,"abstract":"Tento článek se zabývá problematikou kriminalizace nenávistných projevů z hlediska právní konstrukce příslušných trestných činů v materii trestního práva hmotného. Jeho cílem je vymezení ucelené koncepce těchto trestných činů na podkladě dvou jejich rysů, které je z hlediska nauky trestního práva hmotného činí poměrně dosti specifickými, a to jejich verbálního charakteru a prvku předsudečné nenávisti, který je v nich obsažen. Tato koncepce je nutným krokem k uvědomění si právní podstaty těchto trestných činů, a tím i předpokladem k jejich hlubší analýze a pochopení. Nejprve se tak článek věnuje pojmu trestných činů z nenávisti, v němž jako kardinální rozlišovací znak vyjadřující jeho podstatu vyzdvihuje tzv. nenávistnou diskriminační pohnutku. Té se dále věnuje blíže a vymezuje její strukturu a prvky, představuje možné přístupy k její konstrukci a dává jí užívané pojmy do souvislostí pro lepší pochopení jejich obsahu a poukazuje na její slabiny. Následně je pozornost zaměřena na konstrukci verbálních trestných činů a analýzu jejich konstitutivních znaků a teoretických souvislostí zakotvujících tento pojem v trestněprávní teorii. Na podkladě výstupů těchto dvou částí je následně představena koncepce trestných činů z nenávisti a verbálních trestných činů a jejich kombinace, na jejímž základě je pak možno rozlišovat trestné činy nepravě z nenávisti, nepravě verbální; pravě z nenávisti, nepravě verbální, nepravě z nenávisti, pravě verbální a pravě z nenávisti, pravě verbální. Výstupy těchto závěrů jsou pak testovány ilustrativním srovnáním se třemi vybranými státy, jimiž je Francie, Německo a Polsko.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343014","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Při interpretaci právních norem dochází k tomu, že interpreti pracují s judikaturou a odkazují na vybrané části soudních rozhodnutí, nebo konkrétně pak na právní věty. To se může jevit jako zcela neproblematické a dokonce jako vhodný prostředek k zajištění právní jistoty, a tedy toho, aby soudní rozhodování nebylo nepředvídatelné. Tím by se mohlo zdát, že to vede k větší míře spravedlnosti, kdy stejné, nebo podobné případy jsou rozhodovány stejně. V tomto článku bude poukázáno na to, že pokud dochází k tomuto používání judikatury a právních vět bez ohledu na kontext, může to naopak vést k tomu, že může docházet k nespravedlnostem. Tento článek si klade za cíl poukázat na to, že kontext je při interpretaci a v důsledku toho i při následném užívání judikatury a právních vět velice důležitým aspektem, který nesmí být opomíjen.
{"title":"Důležitost kontextu při používání judikatury","authors":"Linda Tvrdíková","doi":"10.5817/cpvp2020-4-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-3","url":null,"abstract":"Při interpretaci právních norem dochází k tomu, že interpreti pracují s judikaturou a odkazují na vybrané části soudních rozhodnutí, nebo konkrétně pak na právní věty. To se může jevit jako zcela neproblematické a dokonce jako vhodný prostředek k zajištění právní jistoty, a tedy toho, aby soudní rozhodování nebylo nepředvídatelné. Tím by se mohlo zdát, že to vede k větší míře spravedlnosti, kdy stejné, nebo podobné případy jsou rozhodovány stejně. V tomto článku bude poukázáno na to, že pokud dochází k tomuto používání judikatury a právních vět bez ohledu na kontext, může to naopak vést k tomu, že může docházet k nespravedlnostem. Tento článek si klade za cíl poukázat na to, že kontext je při interpretaci a v důsledku toho i při následném užívání judikatury a právních vět velice důležitým aspektem, který nesmí být opomíjen.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343398","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
O principu proporcionality se právem hovoří jako o klíčovém argumentu při přezkumu ústavnosti zásahu do základních práv. Nedávné události v souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 ukázaly, že zásahy do základních práv mohou být dlouhodobé, citelné a značně omezující v porovnání s předchozí praxí. Základní tezí tohoto příspěvku je zdůvodnění potřeby argumentace proporcionalitou při přezkumu ústavnosti opatření přijímaných ve výjimečných stavech. Mimo jiné je argumentováno, že požadavek proporcionality jakožto univerzálního kritéria přezkumu ústavnosti posiluje koherenci práva, a tím i předvídatelnost rozhodnutí týkajících se omezení práv, která není v době výjimečného stavu nižší než mimo něj. Příspěvek rovněž naznačuje specifika aplikace principu proporcionality ve vztahu k opatřením přijatým ve výjimečných stavech, konkrétně zvýšenou míru nejistoty, potřebu zvýšené míry zdrženlivosti, jakož i otázky argumentačního břemene při argumentaci proporcionalitou.
{"title":"Proporcionalita opatření přijímaných ve výjimečných stavech","authors":"Pavel Ondřejek","doi":"10.5817/cpvp2020-4-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-4","url":null,"abstract":"O principu proporcionality se právem hovoří jako o klíčovém argumentu při přezkumu ústavnosti zásahu do základních práv. Nedávné události v souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 ukázaly, že zásahy do základních práv mohou být dlouhodobé, citelné a značně omezující v porovnání s předchozí praxí. Základní tezí tohoto příspěvku je zdůvodnění potřeby argumentace proporcionalitou při přezkumu ústavnosti opatření přijímaných ve výjimečných stavech. Mimo jiné je argumentováno, že požadavek proporcionality jakožto univerzálního kritéria přezkumu ústavnosti posiluje koherenci práva, a tím i předvídatelnost rozhodnutí týkajících se omezení práv, která není v době výjimečného stavu nižší než mimo něj. Příspěvek rovněž naznačuje specifika aplikace principu proporcionality ve vztahu k opatřením přijatým ve výjimečných stavech, konkrétně zvýšenou míru nejistoty, potřebu zvýšené míry zdrženlivosti, jakož i otázky argumentačního břemene při argumentaci proporcionalitou.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49233597","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek se zabývá nedávným rozhodnutím Ústavního soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18. Rozhodnutí se rovněž dotýká principu subsidiarity trestní represe. Hlavním cílem této práce je právě správná interpretace tohoto principu, s ohledem na základy trestní odpovědnosti. Metody právní interpretace vedou k závěru, že subsidiarita může být aplikována pouze prostřednictvím zákonných znaků trestného činu.
{"title":"Subsidiarita trestní represe v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18","authors":"Pavel Kotlán","doi":"10.5817/cpvp2020-4-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-7","url":null,"abstract":"Článek se zabývá nedávným rozhodnutím Ústavního soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18. Rozhodnutí se rovněž dotýká principu subsidiarity trestní represe. Hlavním cílem této práce je právě správná interpretace tohoto principu, s ohledem na základy trestní odpovědnosti. Metody právní interpretace vedou k závěru, že subsidiarita může být aplikována pouze prostřednictvím zákonných znaků trestného činu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48696626","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Zatímco otázky aplikace cizího práva při rozhodování ve věcech civilního práva jsou tradičně předmětem zájmu právní nauky, problematika aplikace cizího veřejného práva správními orgány byla v odborné literatuře tematizována jenom zřídka. Důvod je přitom zřejmý: Aplikace cizího práva v soukromoprávních věcech byla státy tradičně připouštěna, protože režimy civilního práva v různých jurisdikcích byly považovány za vzájemně rovné. Co se týče práva veřejného, státy takovou rovnost v zásadě nepřipouštěly a naopak vyžadovaly, aby bylo při rozhodování ve věcech veřejného práva rigidně aplikováno vnitrostátní správní právo. I za této situace lze ovšem v našem právním řádu identifikovat případy, kdy je správnímu orgánu svěřena pravomoc rozhodovat ve věcech veřejného práva a současně má tento správní orgán aplikovat cizí správní právo. Skutečnost, že takové situace nejsou konvenčními, implikuje řadu praktických aplikačních problémů, které mohou v těchto komplikovaných situacích nastat.
{"title":"Aplikace cizího veřejného práva v řízeních před správními orgány","authors":"Jakub Handrlica","doi":"10.5817/cpvp2020-4-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-2","url":null,"abstract":"Zatímco otázky aplikace cizího práva při rozhodování ve věcech civilního práva jsou tradičně předmětem zájmu právní nauky, problematika aplikace cizího veřejného práva správními orgány byla v odborné literatuře tematizována jenom zřídka. Důvod je přitom zřejmý: Aplikace cizího práva v soukromoprávních věcech byla státy tradičně připouštěna, protože režimy civilního práva v různých jurisdikcích byly považovány za vzájemně rovné. Co se týče práva veřejného, státy takovou rovnost v zásadě nepřipouštěly a naopak vyžadovaly, aby bylo při rozhodování ve věcech veřejného práva rigidně aplikováno vnitrostátní správní právo. I za této situace lze ovšem v našem právním řádu identifikovat případy, kdy je správnímu orgánu svěřena pravomoc rozhodovat ve věcech veřejného práva a současně má tento správní orgán aplikovat cizí správní právo. Skutečnost, že takové situace nejsou konvenčními, implikuje řadu praktických aplikačních problémů, které mohou v těchto komplikovaných situacích nastat.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343381","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Nasledujúci príspevok predstavuje druhé pokračovanie štúdie pojednávajúcej o kategorizácii škôd spôsobených trestným činom. Autori prenášajú svoju pozornosť k širšie uplatniteľným úvahám a námetom de lege ferenda, majúcich potenciál byť prínosom nielen slovenskej, ale i českej trestnej legislatívy. Ich rozboru podlieha novela Trestného zákonníka č. 333/2020 Sb., ktorá ustanovila zdvojnásobenie súm určujúcich jednotlivé hranice výšok škôd, ako i odpoveď na otázku, či je v podmienkach Slovenskej alebo Českej republiky možné prehodnotiť väzbu škody na jeden z flexibilných ekonomických inštitútov. Záverom sa zamýšľajú nad potrebou intertemporálneho ustanovenia, podľa ktorého sa tresty uložené pred účinnosťou novej právnej úpravy nevykonajú, prípadne pomerne skrátia.
{"title":"Kategorizácia škôd spôsobených trestným činom (II. časť)","authors":"Jozef Čentéš, Andrej Beleš, Jana Čipková","doi":"10.5817/cpvp2020-3-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-3-4","url":null,"abstract":"Nasledujúci príspevok predstavuje druhé pokračovanie štúdie pojednávajúcej o kategorizácii škôd spôsobených trestným činom. Autori prenášajú svoju pozornosť k širšie uplatniteľným úvahám a námetom de lege ferenda, majúcich potenciál byť prínosom nielen slovenskej, ale i českej trestnej legislatívy. Ich rozboru podlieha novela Trestného zákonníka č. 333/2020 Sb., ktorá ustanovila zdvojnásobenie súm určujúcich jednotlivé hranice výšok škôd, ako i odpoveď na otázku, či je v podmienkach Slovenskej alebo Českej republiky možné prehodnotiť väzbu škody na jeden z flexibilných ekonomických inštitútov. Záverom sa zamýšľajú nad potrebou intertemporálneho ustanovenia, podľa ktorého sa tresty uložené pred účinnosťou novej právnej úpravy nevykonajú, prípadne pomerne skrátia.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-09-29","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47153744","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Příspěvek je věnován problematice náhrady majetkové a nemajetkové újmy osobě, která poskytla součinnost veřejné moci (úředním osobám) a zvláště pak ozbrojeným silám. Jedná se o specifický případ odpovědnosti státu, mající objektivní charakter (odpovědnost za výsledek). Zvláštní pozornost bude zaměřena na odškodňování pozůstalých a na přechod náhrad na dědice. Půjde o první komplexní zpracování dané tematiky, která se vyznačuje řadou interpretačních problémů z hlediska teorie (zvl. vztah veřejného a soukromého práva) i praxe (např. zproštění odpovědnosti státu či postavení registrovaných partnerů při odškodňování pozůstalých). Cílem příspěvku bude kritická analýza současného stavu právní úpravy a představení návrhů de lege ferenda.
{"title":"Odpovědnost za újmu osobě poskytující pomoc veřejné moci (s důrazem na ozbrojené síly)","authors":"Ondřej Horák, Leopold Skoruša","doi":"10.5817/cpvp2020-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-2-3","url":null,"abstract":"Příspěvek je věnován problematice náhrady majetkové a nemajetkové újmy osobě, která poskytla součinnost veřejné moci (úředním osobám) a zvláště pak ozbrojeným silám. Jedná se o specifický případ odpovědnosti státu, mající objektivní charakter (odpovědnost za výsledek). Zvláštní pozornost bude zaměřena na odškodňování pozůstalých a na přechod náhrad na dědice. Půjde o první komplexní zpracování dané tematiky, která se vyznačuje řadou interpretačních problémů z hlediska teorie (zvl. vztah veřejného a soukromého práva) i praxe (např. zproštění odpovědnosti státu či postavení registrovaných partnerů při odškodňování pozůstalých). Cílem příspěvku bude kritická analýza současného stavu právní úpravy a představení návrhů de lege ferenda.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-06-08","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49234612","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：