Článek se zabývá vymezením okruhu trestných činů, jejichž pachatelům by měla být odebírána DNA pro účely budoucí identifikace, a stanovením doby uchování profilu DNA v Národní databázi DNA u osob obviněných ze spáchání úmyslného trestného činu nebo u osob, kterým bylo sděleno podezření ze spáchání úmyslného trestného činu, a u osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu s ohledem na poměrně nedávný návrh na zrušení části zákona o Policii ČR, týkající se odběru biologických vzorků. Hlavním cílem je zhodnocení současné právní úpravy, poměřování proti sobě stojících legitimních cílů, návrh de lege ferenda a zhodnocení nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/18.
{"title":"Vymezení okruhu trestných činů, jejichž pachatelům by měla být odebírána DNA pro účely budoucí identifikace a stanovení doby uchování profilu DNA v Národní databázi DNA","authors":"Renáta Boráková","doi":"10.5817/cpvp2022-3-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-3-2","url":null,"abstract":"Článek se zabývá vymezením okruhu trestných činů, jejichž pachatelům by měla být odebírána DNA pro účely budoucí identifikace, a stanovením doby uchování profilu DNA v Národní databázi DNA u osob obviněných ze spáchání úmyslného trestného činu nebo u osob, kterým bylo sděleno podezření ze spáchání úmyslného trestného činu, a u osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu s ohledem na poměrně nedávný návrh na zrušení části zákona o Policii ČR, týkající se odběru biologických vzorků. Hlavním cílem je zhodnocení současné právní úpravy, poměřování proti sobě stojících legitimních cílů, návrh de lege ferenda a zhodnocení nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/18.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-10-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47639711","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V článku 17 Európskeho dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd (ďalej len „Dohovor“) je za účelom obrany demokracie a jej hodnôt zakotvená tzv. „klauzulu zákazu zneužitia práv“. Štrasburské orgány ochrany práva (t. j. Európsky súd pre ľudské práva a bývalá Európska Komisia pre ľudské práva pôsobiaca až do jej zániku v roku 1998) v niektorých prípadoch týkajúcich sa najzávažnejších foriem nenávistných prejavov pristupujú k tzv. priamej aplikácii čl. 17 Dohovoru čo má za následok, že stažnosť na porušenie slobody prejavu zaručenej v čl. 10 ods. 1 Dohovoru je v takomto prípade priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru odmietnutá ako ratione materiae nezlúčiteľná s ustanoveniami Dohovoru bez toho, že by došlo ku konaniu o podstate sťažnosti (t. j. o merite veci). Práve v dôsledku priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru v niektorých prípadoch týkajúcich sa najzávažnejších foriem nenávistných prejavov sa toto ustanovenie niekedy zvykne označovať aj ako tzv. „gilotónové ustanovenie“. Cieľom tohto príspevku je tak na základe analýzy kľúčových faktorov týkajúcich sa priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru, ktorými sú predovšetkým charakteristika konania spadajúceho do rozsahu čl. 17 Dohovoru, podstata priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru („gilotínový efekt“) a problematické aspekty (úskalia) priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru pokúsiť sa posúdiť, či priamu aplikáciu čl. 17 Dohovoru možno v súčasnej demokratickej Európe považovať za vhodnú metódou boja proti najzávažnejším formám nenávistných prejavov.
{"title":"Priama aplikácia „gilotínového ustanovenia“ článku 17 Európskeho dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd pri nenávistných prejavoch a jej úskalia","authors":"Peter Šajmovič","doi":"10.5817/cpvp2022-2-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-4","url":null,"abstract":"V článku 17 Európskeho dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd (ďalej len „Dohovor“) je za účelom obrany demokracie a jej hodnôt zakotvená tzv. „klauzulu zákazu zneužitia práv“. Štrasburské orgány ochrany práva (t. j. Európsky súd pre ľudské práva a bývalá Európska Komisia pre ľudské práva pôsobiaca až do jej zániku v roku 1998) v niektorých prípadoch týkajúcich sa najzávažnejších foriem nenávistných prejavov pristupujú k tzv. priamej aplikácii čl. 17 Dohovoru čo má za následok, že stažnosť na porušenie slobody prejavu zaručenej v čl. 10 ods. 1 Dohovoru je v takomto prípade priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru odmietnutá ako ratione materiae nezlúčiteľná s ustanoveniami Dohovoru bez toho, že by došlo ku konaniu o podstate sťažnosti (t. j. o merite veci). Práve v dôsledku priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru v niektorých prípadoch týkajúcich sa najzávažnejších foriem nenávistných prejavov sa toto ustanovenie niekedy zvykne označovať aj ako tzv. „gilotónové ustanovenie“. Cieľom tohto príspevku je tak na základe analýzy kľúčových faktorov týkajúcich sa priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru, ktorými sú predovšetkým charakteristika konania spadajúceho do rozsahu čl. 17 Dohovoru, podstata priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru („gilotínový efekt“) a problematické aspekty (úskalia) priamej aplikácie čl. 17 Dohovoru pokúsiť sa posúdiť, či priamu aplikáciu čl. 17 Dohovoru možno v súčasnej demokratickej Európe považovať za vhodnú metódou boja proti najzávažnejším formám nenávistných prejavov.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343963","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Většina soudců je při rozhodování motivována snahou dostát požadavkům své funkce a přijmout nejlepší možné rozhodnutí ve světle toho, co si pod vlivem své profesní zkušenosti představují pod pojmem právo. Významným faktorem ovlivňujícím soudní rozhodování na mikro-úrovni je proto soudcovská filozofie. Tu lze definovat jako výslovně pojmenovatelnou a racionálně obhajitelnou metodu soudního rozhodování, kterou utváří soudcovo vnímání vlastní funkce, zásad interpretace práva, role soudní moci v ústavním systému, funkce práva a dělby moci. Je úzce spjata s axiologií práva, tj. s hodnotami utvářejícími pojem práva. Článek proto doplňuje model soudního rozhodování představený v knize Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu o faktor soudcovské filozofie. V první části text koncept soudcovské filozofie analyzuje ve vztahu k hodnotám právní jistoty, individuální spravedlnosti a účelnosti práva. Následně pak představuje tři nejvýznamnější typy soudcovské filozofie: právní formalismus, substancialismus a pragmatismus. Zaměřuje se též na soudcovský aktivismus jakožto součást pojmu soudcovské filozofie.
{"title":"Soudcovská filozofie: právní, nikoli mimoprávní vliv na soudní rozhodování","authors":"Kristina Blažková","doi":"10.5817/cpvp2022-2-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-8","url":null,"abstract":"Většina soudců je při rozhodování motivována snahou dostát požadavkům své funkce a přijmout nejlepší možné rozhodnutí ve světle toho, co si pod vlivem své profesní zkušenosti představují pod pojmem právo. Významným faktorem ovlivňujícím soudní rozhodování na mikro-úrovni je proto soudcovská filozofie. Tu lze definovat jako výslovně pojmenovatelnou a racionálně obhajitelnou metodu soudního rozhodování, kterou utváří soudcovo vnímání vlastní funkce, zásad interpretace práva, role soudní moci v ústavním systému, funkce práva a dělby moci. Je úzce spjata s axiologií práva, tj. s hodnotami utvářejícími pojem práva. Článek proto doplňuje model soudního rozhodování představený v knize Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu o faktor soudcovské filozofie. V první části text koncept soudcovské filozofie analyzuje ve vztahu k hodnotám právní jistoty, individuální spravedlnosti a účelnosti práva. Následně pak představuje tři nejvýznamnější typy soudcovské filozofie: právní formalismus, substancialismus a pragmatismus. Zaměřuje se též na soudcovský aktivismus jakožto součást pojmu soudcovské filozofie.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49415227","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Text čtenáři představuje knihu Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu, upozorňuje na limity jejího metodologického přístupu založeného na rozhovorech se soudci a zasazuje závěry do širšího kontextu. Autorům se úspěšně podařilo aplikovat Dyevrův model na podmínky českého ústavního soudu a zároveň shrnout vše, co bylo o rozhodovacích procesech Ústavního soudu napsáno. Tím připravili půdu pro další výzkum, který už by se ale měl vydat jinou cestou než zpřesňováním Dyevrova modelu. Nabízí se hledání konkrétních příkladů působení mimoprávních vlivů nebo korekce teoretických východisek kvantitativními metodami.
{"title":"Zkoumání mimoprávních vlivů na hranici metodologicky možného","authors":"Ľubomír Majerčík","doi":"10.5817/cpvp2022-2-10","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-10","url":null,"abstract":"Text čtenáři představuje knihu Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu, upozorňuje na limity jejího metodologického přístupu založeného na rozhovorech se soudci a zasazuje závěry do širšího kontextu. Autorům se úspěšně podařilo aplikovat Dyevrův model na podmínky českého ústavního soudu a zároveň shrnout vše, co bylo o rozhodovacích procesech Ústavního soudu napsáno. Tím připravili půdu pro další výzkum, který už by se ale měl vydat jinou cestou než zpřesňováním Dyevrova modelu. Nabízí se hledání konkrétních příkladů působení mimoprávních vlivů nebo korekce teoretických východisek kvantitativními metodami.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343715","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Empirický výzkum soudního rozhodování čelí řadě překážek, a to zejména v tuzemském prostředí. Je proto vynikajícím krokem vpřed, vznikne-li publikace jako Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu. Ocenění si zaslouží nejen svým záměrem, ale i provedením. Příští výzkumy by však mohly více zaujmout psychologickou perspektivu, například uvažováním o heuristikách, kognitivním uzavření nebo kognitivních stylech. Realizace takového výzkumného záměru je však možná jen v případě, že se soudkyně rozhodnou na studiích participovat. Cílem článku je tedy také apelovat na respondenty z řad soudců a představit psychologický výzkum jejich rozhodování jako disciplínu založenou na respektu k participantům a rovné spolupráci.
{"title":"Mimoprávní vlivy na rozhodování soudů perspektivou psychologie","authors":"Petr Palíšek","doi":"10.5817/cpvp2022-2-11","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-11","url":null,"abstract":"Empirický výzkum soudního rozhodování čelí řadě překážek, a to zejména v tuzemském prostředí. Je proto vynikajícím krokem vpřed, vznikne-li publikace jako Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu. Ocenění si zaslouží nejen svým záměrem, ale i provedením. Příští výzkumy by však mohly více zaujmout psychologickou perspektivu, například uvažováním o heuristikách, kognitivním uzavření nebo kognitivních stylech. Realizace takového výzkumného záměru je však možná jen v případě, že se soudkyně rozhodnou na studiích participovat. Cílem článku je tedy také apelovat na respondenty z řad soudců a představit psychologický výzkum jejich rozhodování jako disciplínu založenou na respektu k participantům a rovné spolupráci.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343801","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jaroslav Benák, Monika Hanych, Hubert Smekal, Ladislav Vyhnánek
Článek předkládá reakci autorů knihy na příspěvky v sympoziu. Vysvětluje některé metodologické otázky a v debatě s autory ostatních textů rozvíjí zejména témata jmenování soudců, kolegiality a vztahu soudců a médií.
{"title":"Náš model obstojí, ale bílých míst je stále mnoho: odpověď autorů","authors":"Jaroslav Benák, Monika Hanych, Hubert Smekal, Ladislav Vyhnánek","doi":"10.5817/cpvp2022-2-12","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-12","url":null,"abstract":"Článek předkládá reakci autorů knihy na příspěvky v sympoziu. Vysvětluje některé metodologické otázky a v debatě s autory ostatních textů rozvíjí zejména témata jmenování soudců, kolegiality a vztahu soudců a médií.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343810","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The article follows the origin of the English forum non conveniens doctrine development in stay proceedings, its alterations, and applicable tests leading to CJEU’s decision in Owusu. Owusu ultimately forbade English courts to stay its proceedings and allow a “more convenient” forum to decide on the dispute merits in cases where the jurisdiction was conferred by the Brussels regime – not only concerning other EU courts but worldwide. With the UK’s withdrawal from the EU, a question appears whether English courts might again exercise this power. If affirmatory, the paper proceeds to assess various applicable, or presumably fitting, instruments, both for allocation of jurisdiction, and recognition and enforcement of judgments – Lugano Convention, Hague Convention 2005, and Hague Convention 2019. The paper also assesses how these instruments might interact with the use of forum non conveniens doctrine.
{"title":"Forum Non Conveniens doctrine – post Brexit applicability in transnational litigation","authors":"Lukáš Grodl","doi":"10.5817/cpvp2022-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-3","url":null,"abstract":"The article follows the origin of the English forum non conveniens doctrine development in stay proceedings, its alterations, and applicable tests leading to CJEU’s decision in Owusu. Owusu ultimately forbade English courts to stay its proceedings and allow a “more convenient” forum to decide on the dispute merits in cases where the jurisdiction was conferred by the Brussels regime – not only concerning other EU courts but worldwide. With the UK’s withdrawal from the EU, a question appears whether English courts might again exercise this power. If affirmatory, the paper proceeds to assess various applicable, or presumably fitting, instruments, both for allocation of jurisdiction, and recognition and enforcement of judgments – Lugano Convention, Hague Convention 2005, and Hague Convention 2019. The paper also assesses how these instruments might interact with the use of forum non conveniens doctrine.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47347300","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Předkládaný článek se soustředí na otázku možné přímé aplikace I. pilíře Aarhuské úmluvy. Poukazuje nejprve na postavení Aarhuské úmluvy jako tzv. vnější smlouvy, která je současně pramenem mezinárodního práva, jakož i práva Evropské unie, pak se zabývá jednotlivými kritérii, která je třeba splnit, aby měla obecně mezinárodní smlouva v unijním právu přímý účinek. Následně autor uplatňuje tato kritéria na Aarhuskou úmluvu, zohledňujíc dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie v rámci III. pilíře této úmluvy. Přechází k testování jednotlivých norem v rámci jejího prvního pilíře a zjišťuje, zda by mohly touto vlastností disponovat. Konečně s ohledem na I. pilíř této úmluvy řeší, kdy by se jeho přímý účinek mohl uplatnit v případě souběžné existence sekundárního unijního práva v této oblasti a jaké to má důsledky pro aplikační praxi v České republice.
{"title":"K ukotvení Aarhuské úmluvy v českém právu s důrazem na její I. pilíř","authors":"Jan Hak","doi":"10.5817/cpvp2022-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-1","url":null,"abstract":"Předkládaný článek se soustředí na otázku možné přímé aplikace I. pilíře Aarhuské úmluvy. Poukazuje nejprve na postavení Aarhuské úmluvy jako tzv. vnější smlouvy, která je současně pramenem mezinárodního práva, jakož i práva Evropské unie, pak se zabývá jednotlivými kritérii, která je třeba splnit, aby měla obecně mezinárodní smlouva v unijním právu přímý účinek. Následně autor uplatňuje tato kritéria na Aarhuskou úmluvu, zohledňujíc dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie v rámci III. pilíře této úmluvy. Přechází k testování jednotlivých norem v rámci jejího prvního pilíře a zjišťuje, zda by mohly touto vlastností disponovat. Konečně s ohledem na I. pilíř této úmluvy řeší, kdy by se jeho přímý účinek mohl uplatnit v případě souběžné existence sekundárního unijního práva v této oblasti a jaké to má důsledky pro aplikační praxi v České republice.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343360","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek je věnován problematice daňových úroků, jejich vztahů a řeší otázku, zda je v daňovém právu dodržena zásada zákazu anatocismu. Podrobně jsou vymezeny jednotlivé druhy platebních deliktů v oblasti daní, související sankce a návazně pak analyzován jejich vzájemný vztah s ohledem na posouzení otázky přípustnosti úročení úroků.
{"title":"Daňové úroky a zásada zákazu anatocismu","authors":"Jan Neckář","doi":"10.5817/cpvp2022-2-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-7","url":null,"abstract":"Článek je věnován problematice daňových úroků, jejich vztahů a řeší otázku, zda je v daňovém právu dodržena zásada zákazu anatocismu. Podrobně jsou vymezeny jednotlivé druhy platebních deliktů v oblasti daní, související sankce a návazně pak analyzován jejich vzájemný vztah s ohledem na posouzení otázky přípustnosti úročení úroků.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343873","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek navazuje na knihu H. Smekala, J. Benáka a kol. Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu. Na základě jejich zjištění se zamýšlí nad třemi otázkami významnými pro legitimitu a autoritu Ústavního soudu. Zaprvé jde o proces jmenování soudců Ústavního soudu a roli Senátu v něm. Zde je článek skeptický k možnosti uskutečnění některých podnětů ke změně přístupu Senátu. Zadruhé si článek klade otázku, zda a v jakém smyslu by měl Ústavní soud zohledňovat dopady svých rozhodnutí a zda tak v praxi činí. Zatřetí se zabývá procesem tvorby a přijímání plenárních rozhodnutí a v návaznosti na nedávnou kritiku tohoto procesu zevnitř soudu formuluje podněty ke zlepšení.
{"title":"Tři poznámky k faktorům ovlivňujícím Ústavní soud a k možnostem jejich reflexe","authors":"Jan Grinc","doi":"10.5817/cpvp2022-2-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-9","url":null,"abstract":"Článek navazuje na knihu H. Smekala, J. Benáka a kol. Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu. Na základě jejich zjištění se zamýšlí nad třemi otázkami významnými pro legitimitu a autoritu Ústavního soudu. Zaprvé jde o proces jmenování soudců Ústavního soudu a roli Senátu v něm. Zde je článek skeptický k možnosti uskutečnění některých podnětů ke změně přístupu Senátu. Zadruhé si článek klade otázku, zda a v jakém smyslu by měl Ústavní soud zohledňovat dopady svých rozhodnutí a zda tak v praxi činí. Zatřetí se zabývá procesem tvorby a přijímání plenárních rozhodnutí a v návaznosti na nedávnou kritiku tohoto procesu zevnitř soudu formuluje podněty ke zlepšení.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47202106","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：