The short titles of several recent EU regulations or proposals contain the words ‘act’ and ‘law’. The latter reminds EU legal scholars, especially those using different EU languages, that the Treaty establishing a Constitution for Europe envisaged turning regulations into European laws, and directives into European framework laws. We propose to discuss their revival in terms of the so-called legislative acts, i.e., a category retained by the Lisbon Treaty, which otherwise avoids such a statist terminology, deeming it too sensitive. They are passed by the European Parliament, which is a directly elected body. A comparative look shows the difference in parliamentary statutes and instruments adopted by the executives of many nations in their languages with different nouns. This terminology also accommodates the recent preference for regulations, including dozens of them being transformed from directives. The two terms distinguished by a modifier reflect their relationship to each other.
{"title":"Several Acts and One Law as an Impulse for Reviving European (Framework) Laws","authors":"Filip Křepelka","doi":"10.5817/cpvp2022-4-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-4-7","url":null,"abstract":"The short titles of several recent EU regulations or proposals contain the words ‘act’ and ‘law’. The latter reminds EU legal scholars, especially those using different EU languages, that the Treaty establishing a Constitution for Europe envisaged turning regulations into European laws, and directives into European framework laws. We propose to discuss their revival in terms of the so-called legislative acts, i.e., a category retained by the Lisbon Treaty, which otherwise avoids such a statist terminology, deeming it too sensitive. They are passed by the European Parliament, which is a directly elected body. A comparative look shows the difference in parliamentary statutes and instruments adopted by the executives of many nations in their languages with different nouns. This terminology also accommodates the recent preference for regulations, including dozens of them being transformed from directives. The two terms distinguished by a modifier reflect their relationship to each other.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49000266","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Uvažujeme-li o svobodě médií jako o samostatném právním konceptu, jak definovat média? Tento článek zkoumá odpověď, kterou lze na tuto otázku poskytnout na základě judikatury ESLP. Argumentuje, že ačkoli se literatura pokusila definice nabídnout, soud používá převážně intuitivní přístup k určení, zda je určitý subjekt médiem, případně novinářem. Literatura identifikovala několik vodítek, která z jeho judikatury vyplývají: zaměření na otázky veřejného zájmu a zvláštní povinnosti a odpovědnost. Ta však nejsou dostatečně rozlišující, protože se vztahují i k výkonu svobody projevu jiných subjektů. Článek dospívá k závěru, že v judikatuře ESLP k čl. 10 Úmluvy nelze nalézt podporu pro chápání postavení médií jako privilegovaného z jejich podstaty. To vede k úvahám, zda některá specifická práva spojovaná se svobodou médií mají být spojována pouze s médii.
{"title":"Svoboda médií jako právní koncept: jak definuje ESLP „médium“?","authors":"Terezie Boková","doi":"10.5817/cpvp2022-4-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-4-1","url":null,"abstract":"Uvažujeme-li o svobodě médií jako o samostatném právním konceptu, jak definovat média? Tento článek zkoumá odpověď, kterou lze na tuto otázku poskytnout na základě judikatury ESLP. Argumentuje, že ačkoli se literatura pokusila definice nabídnout, soud používá převážně intuitivní přístup k určení, zda je určitý subjekt médiem, případně novinářem. Literatura identifikovala několik vodítek, která z jeho judikatury vyplývají: zaměření na otázky veřejného zájmu a zvláštní povinnosti a odpovědnost. Ta však nejsou dostatečně rozlišující, protože se vztahují i k výkonu svobody projevu jiných subjektů. Článek dospívá k závěru, že v judikatuře ESLP k čl. 10 Úmluvy nelze nalézt podporu pro chápání postavení médií jako privilegovaného z jejich podstaty. To vede k úvahám, zda některá specifická práva spojovaná se svobodou médií mají být spojována pouze s médii.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48591361","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
As one of the fundamental human rights that belong to every human being, freedom of movement is prescribed at the international, EU and national level. Every person has the right to move freely and must not be unlawfully deprived of freedom. The right to freedom of movement is the rule and restricting it the exception. Nevertheless, there occasionally do exist justified reasons for restricting certain rights, including the right to freedom of movement. Asylum seekers (ASs), much like all other persons, have the right to freedom of movement, though not always without restrictions. The migration and refugee crisis that began in 2015 brought many a challenge for the EU, a major one being the striking of balance between protecting human rights and protecting the national security of the Member States (MSs). Until the onset of the 2015 migration and refugee crisis, Sweden was a country open to migrants and refugees and highly protective of their rights. Soon after, as a self-protection and – preservation measure, Sweden began increasingly frequently restricting the freedom of movement of and imposing detention on ASs. But did Sweden’s newly adopted approach remain in line with international and European legal norms? To determine this, this article offers a systematic analysis of the compliance of Swedish legislation with international and EU standards in regard to restrictions on the freedom of movement of ASs, including minors, with special reference to the imposing of detention.
{"title":"From Freedom to Detention: A Systematic Analysis of Swedish Asylum Legislation","authors":"Dunja Duić, Marina Jambrešić","doi":"10.5817/cpvp2022-4-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-4-4","url":null,"abstract":"As one of the fundamental human rights that belong to every human being, freedom of movement is prescribed at the international, EU and national level. Every person has the right to move freely and must not be unlawfully deprived of freedom. The right to freedom of movement is the rule and restricting it the exception. Nevertheless, there occasionally do exist justified reasons for restricting certain rights, including the right to freedom of movement. Asylum seekers (ASs), much like all other persons, have the right to freedom of movement, though not always without restrictions. The migration and refugee crisis that began in 2015 brought many a challenge for the EU, a major one being the striking of balance between protecting human rights and protecting the national security of the Member States (MSs). Until the onset of the 2015 migration and refugee crisis, Sweden was a country open to migrants and refugees and highly protective of their rights. Soon after, as a self-protection and – preservation measure, Sweden began increasingly frequently restricting the freedom of movement of and imposing detention on ASs. But did Sweden’s newly adopted approach remain in line with international and European legal norms? To determine this, this article offers a systematic analysis of the compliance of Swedish legislation with international and EU standards in regard to restrictions on the freedom of movement of ASs, including minors, with special reference to the imposing of detention.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344317","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek se zabývá ochranou náboženského cítění v České republice v kontextu ojedinělého případu sporu kardinála Duky s brněnskou divadelní scénou ohledně divadelních her s blasfemickými prvky. Autorka provádí kontextuální analýzu rozhodnutí vydaných v tomto sporu, a to zejména rozsudku Nejvyššího soudu a nálezu Ústavního soudu a poukazuje na problematické aspekty odůvodnění obou rozhodnutí. U Nejvyššího soudu se zaměřuje na jeho tvrzení, že součástí Listiny základních práv a svobod je právo na ochranu náboženského cítění. U Ústavního soudu pak na jím provedený test legality, v rámci kterého rozšířil využitelnost žaloby na ochranu osobnosti i pro případy reflexní újmy věřících. Článek zohledňuje literaturu české odborné veřejnosti na téma ochrany náboženského cítění a rozsáhlou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.
{"title":"Ochrana náboženského cítění po česku: případ Duka a jeho dopady na ochranu náboženského cítění v České republice","authors":"Karolina Michkova","doi":"10.5817/cpvp2022-4-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-4-3","url":null,"abstract":"Článek se zabývá ochranou náboženského cítění v České republice v kontextu ojedinělého případu sporu kardinála Duky s brněnskou divadelní scénou ohledně divadelních her s blasfemickými prvky. Autorka provádí kontextuální analýzu rozhodnutí vydaných v tomto sporu, a to zejména rozsudku Nejvyššího soudu a nálezu Ústavního soudu a poukazuje na problematické aspekty odůvodnění obou rozhodnutí. U Nejvyššího soudu se zaměřuje na jeho tvrzení, že součástí Listiny základních práv a svobod je právo na ochranu náboženského cítění. U Ústavního soudu pak na jím provedený test legality, v rámci kterého rozšířil využitelnost žaloby na ochranu osobnosti i pro případy reflexní újmy věřících. Článek zohledňuje literaturu české odborné veřejnosti na téma ochrany náboženského cítění a rozsáhlou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47076300","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek se věnuje způsobům vypořádání se s krizovou situací (epidemií) v dílech právně filosofických autorů sedmnáctého století (Hobbes, Spinoza, Mansvelt, Locke) a dílech krásné literatury (Mann, Camus, Čapek) a zkoumá možnosti jejich využití v současném prostředí právního řádu České republiky. Zjištěním článku je, že metody použité v této literatuře jsou přenositelné i do současnosti a mohou tak nabídnout alespoň kontury racionální regulace. Určité meze regulace, plynoucí nejen ze sféry ryze právního uvažování, ale také z literatury (včetně literatury počátku dvacátého století v ČR) jsou proto možným základem naší současné právní identity.
{"title":"Salus populi jako korektiv rozhodování v pandemických situacích: past, nebo cíl?","authors":"Martin Škop","doi":"10.5817/cpvp2022-4-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-4-5","url":null,"abstract":"Článek se věnuje způsobům vypořádání se s krizovou situací (epidemií) v dílech právně filosofických autorů sedmnáctého století (Hobbes, Spinoza, Mansvelt, Locke) a dílech krásné literatury (Mann, Camus, Čapek) a zkoumá možnosti jejich využití v současném prostředí právního řádu České republiky. Zjištěním článku je, že metody použité v této literatuře jsou přenositelné i do současnosti a mohou tak nabídnout alespoň kontury racionální regulace. Určité meze regulace, plynoucí nejen ze sféry ryze právního uvažování, ale také z literatury (včetně literatury počátku dvacátého století v ČR) jsou proto možným základem naší současné právní identity.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-12-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48718484","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V mnoha případech rozhoduje o náhradě nemajetkové újmy Evropský soudní dvůr. Na základě analýzy současné zavedené praxe SDEU v oblasti náhrady nemajetkové újmy si tento příspěvek klade za cíl nalézt odpovědi na následující otázky: jaká je koncepce a formy nemajetkové újmy v současné zavedené praxi SDEU, tj. v ESD a GC, a jaký význam má pro rozhodnutí SDEU, jaké jsou různé druhy nemajetkové újmy v zavedené praxi SDEU a jaké jsou jednotlivé regulační oblasti rozhodování o náhradě nemajetkové újmy. Následně budou formulovány východiska pro rozhodování o nemajetkové újmě, aby se dospělo k závěru, zda je možné na základě současných soudních rozhodnutí formulovat obecné zásady soudních řízení před SDEU ohledně náhrady nemajetkové újmy. Tento příspěvek by rád přispěl k diskusi o otázkách týkajících se problematiky odškodnění za nemateriální věci, jak je uvedeno v soudních rozhodnutích SDEU.
{"title":"Court of Justice of the European Union on Non-material Damage","authors":"Ondřej Pavelek, Hana Adamová","doi":"10.5817/cpvp2022-3-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-3-3","url":null,"abstract":"V mnoha případech rozhoduje o náhradě nemajetkové újmy Evropský soudní dvůr. Na základě analýzy současné zavedené praxe SDEU v oblasti náhrady nemajetkové újmy si tento příspěvek klade za cíl nalézt odpovědi na následující otázky: jaká je koncepce a formy nemajetkové újmy v současné zavedené praxi SDEU, tj. v ESD a GC, a jaký význam má pro rozhodnutí SDEU, jaké jsou různé druhy nemajetkové újmy v zavedené praxi SDEU a jaké jsou jednotlivé regulační oblasti rozhodování o náhradě nemajetkové újmy. Následně budou formulovány východiska pro rozhodování o nemajetkové újmě, aby se dospělo k závěru, zda je možné na základě současných soudních rozhodnutí formulovat obecné zásady soudních řízení před SDEU ohledně náhrady nemajetkové újmy. Tento příspěvek by rád přispěl k diskusi o otázkách týkajících se problematiky odškodnění za nemateriální věci, jak je uvedeno v soudních rozhodnutích SDEU.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"97 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-10-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344018","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The subject-matter of this paper is the acceptability of non-statutory justifications, analysed on the instance of very similar penal law systems of closely related countries, namely the Republic of Poland and the Czech Republic. In both of them, one can observe a phenomenon of invoking circumstances not set forth in any legal act and rendering an action prohibited in the light of judicature. This paper studies whether it is permitted that public authorities invoked such circumstances in a democratic state of law. It is claimed by certain author that by invoking it judicial authorities violate the principles of specificity, separation of powers and legality, being the cornerstones of Polish and Czech law, and, thus, jeopardise the legal security of individuals; moreover, this course of action may be a threat to the legal system. Regardless of the fact that Poland and the Czech Republic are studied here, the considerations may well apply to any other penal law systems based on the formal and material definition of a crime and the above-mentioned principles. The research method in use was that of analysing legal provisions (mainly, basic laws and penal codes) formally and dogmatically.
{"title":"The Assesment of Permissibility of Using Non-statutory Justifications in Czech and Polish Criminal Law","authors":"Michał Grudecki","doi":"10.5817/cpvp2022-3-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-3-4","url":null,"abstract":"The subject-matter of this paper is the acceptability of non-statutory justifications, analysed on the instance of very similar penal law systems of closely related countries, namely the Republic of Poland and the Czech Republic. In both of them, one can observe a phenomenon of invoking circumstances not set forth in any legal act and rendering an action prohibited in the light of judicature. This paper studies whether it is permitted that public authorities invoked such circumstances in a democratic state of law. It is claimed by certain author that by invoking it judicial authorities violate the principles of specificity, separation of powers and legality, being the cornerstones of Polish and Czech law, and, thus, jeopardise the legal security of individuals; moreover, this course of action may be a threat to the legal system. Regardless of the fact that Poland and the Czech Republic are studied here, the considerations may well apply to any other penal law systems based on the formal and material definition of a crime and the above-mentioned principles. The research method in use was that of analysing legal provisions (mainly, basic laws and penal codes) formally and dogmatically.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-10-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344114","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tento článek se zabývá problematikou částečného odstoupení od smlouvy. Pro lepší názornost autor zasazuje řešení jednotlivých teoretických otázek do kontextu skutečného případu posuzovaného Nejvyšším soudem. Příspěvek se nejprve věnuje vymezení částečného odstoupení od smlouvy a rozebírá jeho problematické aspekty. Zde je upozorňováno zejména na jednostrannou povahu odstoupení od smlouvy, s tím spojený problém oprávněného zájmu dlužníka na nedělitelnosti závazku a na otázku hospodárnosti částečného odstoupení. Dále článek analyzuje českou právní úpravu částečného odstoupení od smlouvy a v obecné rovině ji komparuje s právní úpravou v BGB, ABGB a CISG. Zatímco český občanský zákoník upravuje částečné odstoupení jen pro specifické situace předvídané § 2004 odst. 2 a 3, zahraniční úpravy umožňují částečné odstoupení pro širší množinu případů (např. při částečně vadném plnění, nebo v případech, kdy nebylo plněno vůbec). Největší pozornost je však věnována předpokladům pro částečné odstoupení. V příspěvku je uvažováno nad pěti základními předpoklady, které jsou v textu blíže rozebrány. Zřejmě nejvíce problematickým předpokladem je otázka dělitelnosti závazku. Autor se přiklání k posuzování dělitelnosti závazku inspirovaného pojetími v kontextu BGB a CISG. V souladu s rakouskou judikaturou pak dospívá i k závěru, že dělitelnost závazku není možné dovozovat oproti (oprávněným) zájmům dlužníka. Nakonec je věnována pozornost i problematice účinků částečného odstoupení od smlouvy.
{"title":"Částečné odstoupení od smlouvy","authors":"Dominik Skočovský","doi":"10.5817/cpvp2022-3-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-3-1","url":null,"abstract":"Tento článek se zabývá problematikou částečného odstoupení od smlouvy. Pro lepší názornost autor zasazuje řešení jednotlivých teoretických otázek do kontextu skutečného případu posuzovaného Nejvyšším soudem. Příspěvek se nejprve věnuje vymezení částečného odstoupení od smlouvy a rozebírá jeho problematické aspekty. Zde je upozorňováno zejména na jednostrannou povahu odstoupení od smlouvy, s tím spojený problém oprávněného zájmu dlužníka na nedělitelnosti závazku a na otázku hospodárnosti částečného odstoupení. Dále článek analyzuje českou právní úpravu částečného odstoupení od smlouvy a v obecné rovině ji komparuje s právní úpravou v BGB, ABGB a CISG. Zatímco český občanský zákoník upravuje částečné odstoupení jen pro specifické situace předvídané § 2004 odst. 2 a 3, zahraniční úpravy umožňují částečné odstoupení pro širší množinu případů (např. při částečně vadném plnění, nebo v případech, kdy nebylo plněno vůbec). Největší pozornost je však věnována předpokladům pro částečné odstoupení. V příspěvku je uvažováno nad pěti základními předpoklady, které jsou v textu blíže rozebrány. Zřejmě nejvíce problematickým předpokladem je otázka dělitelnosti závazku. Autor se přiklání k posuzování dělitelnosti závazku inspirovaného pojetími v kontextu BGB a CISG. V souladu s rakouskou judikaturou pak dospívá i k závěru, že dělitelnost závazku není možné dovozovat oproti (oprávněným) zájmům dlužníka. Nakonec je věnována pozornost i problematice účinků částečného odstoupení od smlouvy.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-10-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344419","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
An article discusses the use of special characters in the fine art, through which the author conveys deeper meaning of these characters to the observer. Use of special characters in the fine art is called symbolism. The presentation of hidden meanings also required law and justice, as well as their specific processes, their performance, and their results. The thesis defines the key terms – law, art, symbolism, and their interrelationships. The main goal of the thesis is the search of legal symbolism and analysis of legal symbolism in fine art and in specific art works. The work attempts to identify the hidden meanings of legal symbolism in its various dimensions. Through the research, thesis also focuses on the perception of legal symbolism in the fine art by its observers, as well as their ability to decipher the hidden legacy of the author.
{"title":"Legal Symbolism in Fine Art","authors":"Klára Jelínková","doi":"10.5817/cpvp2022-3-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-3-6","url":null,"abstract":"An article discusses the use of special characters in the fine art, through which the author conveys deeper meaning of these characters to the observer. Use of special characters in the fine art is called symbolism. The presentation of hidden meanings also required law and justice, as well as their specific processes, their performance, and their results. The thesis defines the key terms – law, art, symbolism, and their interrelationships. The main goal of the thesis is the search of legal symbolism and analysis of legal symbolism in fine art and in specific art works. The work attempts to identify the hidden meanings of legal symbolism in its various dimensions. Through the research, thesis also focuses on the perception of legal symbolism in the fine art by its observers, as well as their ability to decipher the hidden legacy of the author.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-10-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47898674","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek se zabývá rolí soudu při opravě vadných přednesů stran občanského soudního řízení sporného. Pozornost je věnována jak nápravě chybějících či neurčitých skutkových tvrzení, tak chybějících či neurčitých důkazních návrhů. Na tuto činnost soudu je přitom pohlíženo při zohlednění zásady projednací, kterou je sporné řízení ovládáno. Otázkou, na kterou byla zaměřena pozornost, je nalezení přiměřených mezí této soudní činnosti tak, aby při ní nedocházelo k nahrazování aktivity stran a aby nebyla deformována povaha civilního sporného procesu.
{"title":"Role soudu při opravě přednesů stran – možnosti inspirace ve švýcarském civilním procesu","authors":"Filip Mazel","doi":"10.5817/cpvp2022-3-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-3-5","url":null,"abstract":"Článek se zabývá rolí soudu při opravě vadných přednesů stran občanského soudního řízení sporného. Pozornost je věnována jak nápravě chybějících či neurčitých skutkových tvrzení, tak chybějících či neurčitých důkazních návrhů. Na tuto činnost soudu je přitom pohlíženo při zohlednění zásady projednací, kterou je sporné řízení ovládáno. Otázkou, na kterou byla zaměřena pozornost, je nalezení přiměřených mezí této soudní činnosti tak, aby při ní nedocházelo k nahrazování aktivity stran a aby nebyla deformována povaha civilního sporného procesu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-10-21","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344255","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：