Autor sa vo svojom príspevku zaoberá problematikou dozoru prokuratúry nad dodržiavaním zákonnosti orgánmi verejnej správy. Ide o tému, ktorá je v Slovenskej republike dlhodobo predmetom početných diskusií, a to predovšetkým v kontexte zachovania tohto právneho nástroja, príp. jeho úplnej eliminácie. Autor sa v prvej časti príspevku zameriava na objasnenie pojmu „prokurátorský dozor“ vo všeobecnosti, na jeho povahu a klasifikáciu v slovenskom právnom prostredí. Následne autor objasňuje historické pozadie vzniku a vývoja inštitútu dozoru prokuratúry vo verejnej správe, analyzuje jeho premeny v čase a upriamuje pozornosť na jeho súvislosti s inými právnymi inštitútmi. Autor v príspevku tiež poukazuje na niektoré problematické prvky a snaží sa sformulovať vlastný právny názor týkajúci sa relevancie a opodstatnenosti existencie tohto právneho inštitútu v právnom poriadku Slovenskej republiky.
{"title":"Dozor prokuratúry SR nad dodržiavaním zákonnosti orgánmi verejnej správy: nežiaduci relikt socialistickej minulosti?","authors":"Bystrík Šramel","doi":"10.5817/cpvp2022-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-6","url":null,"abstract":"Autor sa vo svojom príspevku zaoberá problematikou dozoru prokuratúry nad dodržiavaním zákonnosti orgánmi verejnej správy. Ide o tému, ktorá je v Slovenskej republike dlhodobo predmetom početných diskusií, a to predovšetkým v kontexte zachovania tohto právneho nástroja, príp. jeho úplnej eliminácie. Autor sa v prvej časti príspevku zameriava na objasnenie pojmu „prokurátorský dozor“ vo všeobecnosti, na jeho povahu a klasifikáciu v slovenskom právnom prostredí. Následne autor objasňuje historické pozadie vzniku a vývoja inštitútu dozoru prokuratúry vo verejnej správe, analyzuje jeho premeny v čase a upriamuje pozornosť na jeho súvislosti s inými právnymi inštitútmi. Autor v príspevku tiež poukazuje na niektoré problematické prvky a snaží sa sformulovať vlastný právny názor týkajúci sa relevancie a opodstatnenosti existencie tohto právneho inštitútu v právnom poriadku Slovenskej republiky.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49566973","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
V prvorepublikových novinách přitahovala zraky mnoha čtenářů rubrika obvykle nazvaná jako Soudní síň. Tyto sloupky obsahovaly různé příběhy na pomezí publicistického a uměleckého stylu čerpající náměty z reálných soudobých soudních řízení – tzv. soudničky. Tento článek se zaobírá popsaným žánrem a tím, jaký obraz práva soudničky podávaly a jak mohly působit na vnímání práva ve společnosti. Vzhledem k značné popularitě a určité masovosti daného žánru jej lze proto považovat za součást právní popkultury. Na základě tohoto spojení pak článek dospívá k závěru, že soudničky mají významný potenciál působit na vnímání práva ve společnosti. Avšak spíše než jako rozšiřování znalostní složky právního vědomí působí jako impuls k prohlubování „zájmu“ o právo. Na závěr textu je též zdůrazněn kultivační faktor četby soudniček i pro současné právníky.
{"title":"Soudničky a jejich vliv na vnímání práva","authors":"Ondřej Glogar","doi":"10.5817/cpvp2022-2-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-2","url":null,"abstract":"V prvorepublikových novinách přitahovala zraky mnoha čtenářů rubrika obvykle nazvaná jako Soudní síň. Tyto sloupky obsahovaly různé příběhy na pomezí publicistického a uměleckého stylu čerpající náměty z reálných soudobých soudních řízení – tzv. soudničky. Tento článek se zaobírá popsaným žánrem a tím, jaký obraz práva soudničky podávaly a jak mohly působit na vnímání práva ve společnosti. Vzhledem k značné popularitě a určité masovosti daného žánru jej lze proto považovat za součást právní popkultury. Na základě tohoto spojení pak článek dospívá k závěru, že soudničky mají významný potenciál působit na vnímání práva ve společnosti. Avšak spíše než jako rozšiřování znalostní složky právního vědomí působí jako impuls k prohlubování „zájmu“ o právo. Na závěr textu je též zdůrazněn kultivační faktor četby soudniček i pro současné právníky.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343818","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tento článek zkoumá, zda strany obchodního zastoupení mají v případě sjednání konkurenční doložky povinnost toto ujednání určitým způsobem smluvně vyvážit. Kromě samotné existence povinného vyvážení se autor zabývá analýzou výhod a nevýhod možných podob kompenzace a zkoumáním role, jakou v souvislosti s vyvážením konkurenční doložky hraje institut zvláštní odměny. Na závěr článku je zvážena také otázka přiměřeného rozsahu sjednané kompenzační povinnosti.
{"title":"Vyvážení konkurenční doložky v obchodním zastoupení","authors":"Ondřej Placzek","doi":"10.5817/cpvp2022-2-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-5","url":null,"abstract":"Tento článek zkoumá, zda strany obchodního zastoupení mají v případě sjednání konkurenční doložky povinnost toto ujednání určitým způsobem smluvně vyvážit. Kromě samotné existence povinného vyvážení se autor zabývá analýzou výhod a nevýhod možných podob kompenzace a zkoumáním role, jakou v souvislosti s vyvážením konkurenční doložky hraje institut zvláštní odměny. Na závěr článku je zvážena také otázka přiměřeného rozsahu sjednané kompenzační povinnosti.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343973","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Príspevok upriamuje pozornosť na platnú právnu úpravu predpokladajúcu možnosť, že prezident Slovenskej republiky sa počas svojho funkčného obdobia môže stať nespôsobilým na výkon funkcie, s čím Ústava spája nezanedbateľné dôsledky. Cieľom je posúdiť, či existujúca úprava dostatočným spôsobom zabezpečuje riadny výkon prezidentských právomocí aj v prípade, ak by osoba zastávajúca úrad prezidenta nebola na výkon svojej funkcie spôsobilá. Pozornosť je však venovaná aj potenciálnemu zneužitiu súčasnej úpravy. Príspevok preto skúma aj to, či by Ústavou predpokladanú nespôsobilosť prezidenta bolo možné využiť na presadenie určitého rozhodnutia, ku ktorému sa hlava štátu stavia odmietavo, prípadne naopak, k zabráneniu prijatia určitého rozhodnutia hlavou štátu samotnou. Súčasťou záveru príspevku je, v kontexte stručnej komparácie s ústavnými úpravami v ostatných krajinách V4, aj formulácia návrhov de lege ferenda.
{"title":"Nespôsobilosť prezidenta Slovenskej republiky na výkon funkcie – garantovanie funkčnosti ústavného systému či možnosť odstavenia hlavy štátu?","authors":"Marek Domin","doi":"10.5817/cpvp2022-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-4","url":null,"abstract":"Príspevok upriamuje pozornosť na platnú právnu úpravu predpokladajúcu možnosť, že prezident Slovenskej republiky sa počas svojho funkčného obdobia môže stať nespôsobilým na výkon funkcie, s čím Ústava spája nezanedbateľné dôsledky. Cieľom je posúdiť, či existujúca úprava dostatočným spôsobom zabezpečuje riadny výkon prezidentských právomocí aj v prípade, ak by osoba zastávajúca úrad prezidenta nebola na výkon svojej funkcie spôsobilá. Pozornosť je však venovaná aj potenciálnemu zneužitiu súčasnej úpravy. Príspevok preto skúma aj to, či by Ústavou predpokladanú nespôsobilosť prezidenta bolo možné využiť na presadenie určitého rozhodnutia, ku ktorému sa hlava štátu stavia odmietavo, prípadne naopak, k zabráneniu prijatia určitého rozhodnutia hlavou štátu samotnou. Súčasťou záveru príspevku je, v kontexte stručnej komparácie s ústavnými úpravami v ostatných krajinách V4, aj formulácia návrhov de lege ferenda.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47480981","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek analyzuje požadavky na zavádění technologie depolymerizace odpadních plastů, zejména pneumatik. Vychází z podpory podobným zařízením, která se projevuje již na úrovni Evropské unie, i reálné poptávky po umístění a provozování konkrétních zařízení, která se střetává s nepřipraveností právní úpravy nebo nejednotným přístupem orgánů státní správy, jak ukazují dosavadní zkušenosti z povolovacích procesů. Žádné zařízení v Česku odpad technologií depolymerizace nezpracovává, přestože různí investoři podnikli více než deset pokusů takové zařízení postavit. Autoři dospívají k závěru, že výraznou zátěž pro investory představuje zejména požadavek provedení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který znamená prodloužení povolovacího proces o přibližně 290 dnů. Nevylučuje však uskutečnění záměru, podobně jako jiné požadavky z oblasti veřejného stavebního práva, nakládání s odpady nebo ochrany ovzduší. Zavádění depolymerizace by výrazně napomohlo snížení daňové zátěže minerálního oleje, které lze v zásadě řešit uplatněním režimu podmíněného osvobození od daně, zařazením do nižší sazby daně nebo osvobozením od daně z minerálních olejů.
{"title":"Existují právní překážky zavádění procesu depolymerizace odpadů do praxe?","authors":"Jakub Hanák, Vojtěch Vomáčka","doi":"10.5817/cpvp2022-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-5","url":null,"abstract":"Článek analyzuje požadavky na zavádění technologie depolymerizace odpadních plastů, zejména pneumatik. Vychází z podpory podobným zařízením, která se projevuje již na úrovni Evropské unie, i reálné poptávky po umístění a provozování konkrétních zařízení, která se střetává s nepřipraveností právní úpravy nebo nejednotným přístupem orgánů státní správy, jak ukazují dosavadní zkušenosti z povolovacích procesů. Žádné zařízení v Česku odpad technologií depolymerizace nezpracovává, přestože různí investoři podnikli více než deset pokusů takové zařízení postavit. Autoři dospívají k závěru, že výraznou zátěž pro investory představuje zejména požadavek provedení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který znamená prodloužení povolovacího proces o přibližně 290 dnů. Nevylučuje však uskutečnění záměru, podobně jako jiné požadavky z oblasti veřejného stavebního práva, nakládání s odpady nebo ochrany ovzduší. Zavádění depolymerizace by výrazně napomohlo snížení daňové zátěže minerálního oleje, které lze v zásadě řešit uplatněním režimu podmíněného osvobození od daně, zařazením do nižší sazby daně nebo osvobozením od daně z minerálních olejů.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48678112","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tento příspěvek je zaměřen na analýzu a syntézu závěrů judikatury Nejvyššího správního soudu, které váznou k otázce zachování nároku na odpočet DPH ve spojení s daňovým podvodem. V tomto ohledu bezesporu sehrává velmi důležitou (ne-li přímo klíčovou) roli judikatura Soudního dvora EU. Je však na místě podotknout, že i přes nastavené mantinely a etablovaná pravidla zůstává členským státům nemalá míra diskrece, a dále pak to, že v rámci konkrétních kauz je zapotřebí zohledňovat specifika jednotlivých případů, na což ostatně upozorňuje i samotný Nejvyšší správní soud. Záměrem tohoto příspěvku bylo zmapování recentní judikatury Nejvyšší správního soudu ve vztahu k pojmovým znakům existence podvodu. Provedené zkoumání bylo cíleno na následující pojmové znaky podvodu na DPH: subjektivní stránka účasti na podvodu a opatření přijatá daňovým subjektem; definiční znaky chybějící daně a definiční znaky subjektu, kterému lze v řetězci odepřít nárok na odpočet. Úhrnem lze obecně konstatovat, že závěry uvedené ve vybraných rozsudcích Nejvyššího správního soudu lze považovat za konzistentní a logické a zároveň ty, které prochází určitým vývojem (spojeným mimo jiné s reflexí nové judikatury Soudního dvora EU). Judikatura v aktuální době již podává rozsáhlý, ale pochopitelně stále jen demonstrativní, výčet základních faktorů, které lze v rámci nesení důkazního břemene považovat za ty, které jdou subjektu k tíži. V tomto ohledu judikatura bezesporu poskytuje daňovým subjektům určité vodítko. Zároveň lze uzavřít, že judikatura Nejvyššího správního soudu vymezila mantinely i pro správce daně, a to i ve smyslu vymezení (specifikace) toho, co není jeho povinností v rámci prokazování účasti daňového subjektu na podvodu na DPH. Z pohledu teorie a praxe je pak velmi zajímavou, komplexní a problematickou otázkou vymezení subjektu, který je možné postihnout v rámci řetězce. Zde doznala judikatura Nejvyššího správního soudu v posledních třech letech určitého vývoje, který spíše svědčí ve prospěch správce daně.
{"title":"Definiční znaky podvodu na DPH v judikatuře Nejvyššího správního soudu","authors":"Vojtěch Procházka, Petr Kupčík, Karel Brychta","doi":"10.5817/cpvp2022-1-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-6","url":null,"abstract":"Tento příspěvek je zaměřen na analýzu a syntézu závěrů judikatury Nejvyššího správního soudu, které váznou k otázce zachování nároku na odpočet DPH ve spojení s daňovým podvodem. V tomto ohledu bezesporu sehrává velmi důležitou (ne-li přímo klíčovou) roli judikatura Soudního dvora EU. Je však na místě podotknout, že i přes nastavené mantinely a etablovaná pravidla zůstává členským státům nemalá míra diskrece, a dále pak to, že v rámci konkrétních kauz je zapotřebí zohledňovat specifika jednotlivých případů, na což ostatně upozorňuje i samotný Nejvyšší správní soud. Záměrem tohoto příspěvku bylo zmapování recentní judikatury Nejvyšší správního soudu ve vztahu k pojmovým znakům existence podvodu. Provedené zkoumání bylo cíleno na následující pojmové znaky podvodu na DPH: subjektivní stránka účasti na podvodu a opatření přijatá daňovým subjektem; definiční znaky chybějící daně a definiční znaky subjektu, kterému lze v řetězci odepřít nárok na odpočet. Úhrnem lze obecně konstatovat, že závěry uvedené ve vybraných rozsudcích Nejvyššího správního soudu lze považovat za konzistentní a logické a zároveň ty, které prochází určitým vývojem (spojeným mimo jiné s reflexí nové judikatury Soudního dvora EU). Judikatura v aktuální době již podává rozsáhlý, ale pochopitelně stále jen demonstrativní, výčet základních faktorů, které lze v rámci nesení důkazního břemene považovat za ty, které jdou subjektu k tíži. V tomto ohledu judikatura bezesporu poskytuje daňovým subjektům určité vodítko. Zároveň lze uzavřít, že judikatura Nejvyššího správního soudu vymezila mantinely i pro správce daně, a to i ve smyslu vymezení (specifikace) toho, co není jeho povinností v rámci prokazování účasti daňového subjektu na podvodu na DPH. Z pohledu teorie a praxe je pak velmi zajímavou, komplexní a problematickou otázkou vymezení subjektu, který je možné postihnout v rámci řetězce. Zde doznala judikatura Nejvyššího správního soudu v posledních třech letech určitého vývoje, který spíše svědčí ve prospěch správce daně.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343257","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Primárny regulačný rámec obchodovania s virtuálnymi menami je upravený v V. AML smernici. Ide zrejme o najproblematickejšiu oblasť boja proti legalizácii príjmov z trestnej činnosti a financovania terorizmu, vzhľadom k hybridnej povahe virtuálnych mien. Nejednotnosť názorov na reguláciu virtuálnych mien badať aj na medzinárodnej úrovni. Viaceré medzinárodné inštitúcie vyčítajú V. AML smernici nedostatočnosť a problematickosť aplikácie definície pojmu virtuálna mena a zoznamu povinných osôb. V tejto súvislosti poskytneme bližšiu analýzu právnej povahy virtuálnej meny a rovnako tak sa pokúsime o priblíženie svojich úvah a postojov k právnej úprave de lege lata a de lege ferenda.
{"title":"V. AML smernica – aplikačné problémy súvisiace s reguláciou virtuálnych mien","authors":"Yana Daudrikh","doi":"10.5817/cpvp2022-1-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-8","url":null,"abstract":"Primárny regulačný rámec obchodovania s virtuálnymi menami je upravený v V. AML smernici. Ide zrejme o najproblematickejšiu oblasť boja proti legalizácii príjmov z trestnej činnosti a financovania terorizmu, vzhľadom k hybridnej povahe virtuálnych mien. Nejednotnosť názorov na reguláciu virtuálnych mien badať aj na medzinárodnej úrovni. Viaceré medzinárodné inštitúcie vyčítajú V. AML smernici nedostatočnosť a problematickosť aplikácie definície pojmu virtuálna mena a zoznamu povinných osôb. V tejto súvislosti poskytneme bližšiu analýzu právnej povahy virtuálnej meny a rovnako tak sa pokúsime o priblíženie svojich úvah a postojov k právnej úprave de lege lata a de lege ferenda.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47217838","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek s názvem Kolize letadel a provozů – kolize právních řádů se zabývá srážkou letadel a srážkou letadla s jiným provozem pohledem mezinárodního práva soukromého. Hlavním cílem článku je analýza vhodnosti hraničních určovatelů v právních předpisech, které se použijí pro určení rozhodného práva. Nejprve je uvedena problematika kolize letadel a provozů a stručně je nastíněn vývoj právní regulace prostřednictvím mezinárodních úmluv. Následně se článek věnuje kolizní úpravě střetu letadel v unijním právu – zde jsou analyzovány hraniční určovatele, které využívá nařízení Řím II a komentářová literatura k tomuto nařízení. Další část je věnována kolizní úpravě střetu letadla s automobilem. Na závěr je podán přehled právní úpravy regulující další odpovědnostní vztahy, které mohou nastat v důsledku kolize letadel (odpovědnost vůči třetím osobám na zemi a vůči osobám na palubě).
{"title":"Kolize letadel a provozů – kolize právních řádů","authors":"Radovan Malachta","doi":"10.5817/cpvp2022-1-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-7","url":null,"abstract":"Článek s názvem Kolize letadel a provozů – kolize právních řádů se zabývá srážkou letadel a srážkou letadla s jiným provozem pohledem mezinárodního práva soukromého. Hlavním cílem článku je analýza vhodnosti hraničních určovatelů v právních předpisech, které se použijí pro určení rozhodného práva. Nejprve je uvedena problematika kolize letadel a provozů a stručně je nastíněn vývoj právní regulace prostřednictvím mezinárodních úmluv. Následně se článek věnuje kolizní úpravě střetu letadel v unijním právu – zde jsou analyzovány hraniční určovatele, které využívá nařízení Řím II a komentářová literatura k tomuto nařízení. Další část je věnována kolizní úpravě střetu letadla s automobilem. Na závěr je podán přehled právní úpravy regulující další odpovědnostní vztahy, které mohou nastat v důsledku kolize letadel (odpovědnost vůči třetím osobám na zemi a vůči osobám na palubě).","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343295","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Dodatečné poskytnutí vysvětlení je v českém právu stále relativní novinkou, jejíž aplikace s sebou přináší řadu otázek. Ty se týkají v prvé řadě předpokladů uplatnění této výjimky ze zásady poskytnutí vysvětlení akcionáři na valné hromadě. Zvláštní pozornost je nutné věnovat zejména otázce rozsahu povinnosti členů představenstva připravit se na otázky akcionářů. Neméně významná je i problematika prostředků ochrany práva na vysvětlení, zejména podání návrhu na vyslovení usnesení valné hromady za neplatné z důvodu rozporu se zákonem. Odlišně je přitom nutné posuzovat ochranu akcionáře v situaci nedůvodného (až) dodatečného poskytnutí vysvětlení ve srovnání s následným neposkytnutím odpovědi dříve přislíbené na valné hromadě představenstvem společnosti. Cílem příspěvku je nastínit možná výkladová východiska zmíněných problémů, a to i s využitím poznatků německého práva, jako hlavního inspiračního zdroje tuzemské úpravy práva na vysvětlení.
{"title":"Dodatečné poskytnutí vysvětlení","authors":"Michala Špačková","doi":"10.5817/cpvp2022-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-2","url":null,"abstract":"Dodatečné poskytnutí vysvětlení je v českém právu stále relativní novinkou, jejíž aplikace s sebou přináší řadu otázek. Ty se týkají v prvé řadě předpokladů uplatnění této výjimky ze zásady poskytnutí vysvětlení akcionáři na valné hromadě. Zvláštní pozornost je nutné věnovat zejména otázce rozsahu povinnosti členů představenstva připravit se na otázky akcionářů. Neméně významná je i problematika prostředků ochrany práva na vysvětlení, zejména podání návrhu na vyslovení usnesení valné hromady za neplatné z důvodu rozporu se zákonem. Odlišně je přitom nutné posuzovat ochranu akcionáře v situaci nedůvodného (až) dodatečného poskytnutí vysvětlení ve srovnání s následným neposkytnutím odpovědi dříve přislíbené na valné hromadě představenstvem společnosti. Cílem příspěvku je nastínit možná výkladová východiska zmíněných problémů, a to i s využitím poznatků německého práva, jako hlavního inspiračního zdroje tuzemské úpravy práva na vysvětlení.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47651460","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
This article aims to examine the situations in the European Public Prosecutor’s Office proceedings, in which the use of mutual trust and, consequently, mutual recognition is possible and deliberate on whether the role of these principles is significant or rather minor. By doing so, it sheds light on the nature of the principle of mutual trust and mutual recognition as well as the mutual recognition mechanisms which are applicable in criminal proceedings in general. It explains, with regard to the European Public Prosecutor’s Office, the possibility of their use in the European Public Prosecutor’s Office proceedings taking into account the limitations of the principle of mutual trust and mutual recognition.
{"title":"The Role of Mutual Trust and Mutual Recognition in the Functioning of the European Public Prosecutor’s Office","authors":"Valéria Ružičková","doi":"10.5817/cpvp2022-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-3","url":null,"abstract":"This article aims to examine the situations in the European Public Prosecutor’s Office proceedings, in which the use of mutual trust and, consequently, mutual recognition is possible and deliberate on whether the role of these principles is significant or rather minor. By doing so, it sheds light on the nature of the principle of mutual trust and mutual recognition as well as the mutual recognition mechanisms which are applicable in criminal proceedings in general. It explains, with regard to the European Public Prosecutor’s Office, the possibility of their use in the European Public Prosecutor’s Office proceedings taking into account the limitations of the principle of mutual trust and mutual recognition.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47654433","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：