Dostupná judikatura je dnes již natolik početná a komplexní, že jí lze tradičními právními metodami porozumět jen s obtížemi. Krize stávajícího přístupu nutně vytváří poptávku po přístupech nových. Jedním z takových přístupů je citační či síťová analýza, což je metoda umožňující zkoumat pomocí informační technologie frekvence a schémata citací obsažených v odůvodnění soudních rozhodnutí. Cílem tohoto článku je zamyslet se nad zapojením citační analýzy a jiných metod využívajících možností informačních technologií do právní analýzy judikatury. Článek předkládá dvě hlavní teze. Za prvé, jelikož právní význam citace předchozího rozhodnutí se může podstatně lišit podle účelu použití odkazovaného rozhodnutí, plošná analýza citací provedená bez ohledu na jejich kontext nemusí fungování některých právních konceptů v praxi zachytit. Jediný způsob, jak zajistit, aby zjištění citační analýzy bylo jak přesné, tak právně zajímavé, spočívá v alespoň určitém zohlednění kontextu. Za druhé, jakkoliv citační analýza a jiné metody využívající informační technologie mohou představovat jeden ze základních – či dokonce dnes již nezbytných – nástrojů umožňující se v mase soudních rozhodnutí zorientovat, zapojování těchto metod do právní praxe může proměnit hlavní principy, na základě kterých právo a judikatura fungují.
{"title":"Od tradice k technologii: citační analýza a proměny práce s judikaturou","authors":"Ondřej Kadlec","doi":"10.5817/cpvp2023-2-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-7","url":null,"abstract":"Dostupná judikatura je dnes již natolik početná a komplexní, že jí lze tradičními právními metodami porozumět jen s obtížemi. Krize stávajícího přístupu nutně vytváří poptávku po přístupech nových. Jedním z takových přístupů je citační či síťová analýza, což je metoda umožňující zkoumat pomocí informační technologie frekvence a schémata citací obsažených v odůvodnění soudních rozhodnutí. Cílem tohoto článku je zamyslet se nad zapojením citační analýzy a jiných metod využívajících možností informačních technologií do právní analýzy judikatury. Článek předkládá dvě hlavní teze. Za prvé, jelikož právní význam citace předchozího rozhodnutí se může podstatně lišit podle účelu použití odkazovaného rozhodnutí, plošná analýza citací provedená bez ohledu na jejich kontext nemusí fungování některých právních konceptů v praxi zachytit. Jediný způsob, jak zajistit, aby zjištění citační analýzy bylo jak přesné, tak právně zajímavé, spočívá v alespoň určitém zohlednění kontextu. Za druhé, jakkoliv citační analýza a jiné metody využívající informační technologie mohou představovat jeden ze základních – či dokonce dnes již nezbytných – nástrojů umožňující se v mase soudních rozhodnutí zorientovat, zapojování těchto metod do právní praxe může proměnit hlavní principy, na základě kterých právo a judikatura fungují.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344223","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek se zabývá kolizními aspekty případů, v nichž dochází zároveň k nekalosoutěžnímu jednání a k porušení práv duševního vlastnictví, tedy k možnosti souběžné aplikace nekalosoutěžní a duševně vlastnické ochrany. Pozornost je věnována nejprve etapě kvalifikace takových případů, dále jsou analyzovány především články 6 a 8 nařízení Řím II a rozsah a způsob jejich aplikace v dotčených případech. Zohledněna je v této souvislosti rovněž relevantní úprava pravidla země původu obsažená ve směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Problematika je ilustrována na příkladu možné odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti za zásah do práv duševního vlastnictví či za nekalosoutěžní jednání a s tím související judikatuře Nejvyššího soudu.
{"title":"Kolizní aspekty souběhů nekalosoutěžní a duševně vlastnické ochrany","authors":"Zuzana Vlachová","doi":"10.5817/cpvp2023-2-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-2","url":null,"abstract":"Článek se zabývá kolizními aspekty případů, v nichž dochází zároveň k nekalosoutěžnímu jednání a k porušení práv duševního vlastnictví, tedy k možnosti souběžné aplikace nekalosoutěžní a duševně vlastnické ochrany. Pozornost je věnována nejprve etapě kvalifikace takových případů, dále jsou analyzovány především články 6 a 8 nařízení Řím II a rozsah a způsob jejich aplikace v dotčených případech. Zohledněna je v této souvislosti rovněž relevantní úprava pravidla země původu obsažená ve směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Problematika je ilustrována na příkladu možné odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti za zásah do práv duševního vlastnictví či za nekalosoutěžní jednání a s tím související judikatuře Nejvyššího soudu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344194","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Článek reflektuje, v návaznosti na teorii amerického autora Casse Sunsteina, úsilí zejména vrcholných soudů na formulování šířeji a hlouběji odůvodněných rozhodnutí, tak aby to odpovídalo jejich roli v soudní soustavě. Koncept optimální relevance, se kterým pracují autoři knihy Citační analýza judikatury, tak nabývá podle našeho názoru nový rozměr, když minimalizace úsilí ohledně zahrnutí soudního rozhodování je příznačná pro minimalistickou argumentaci, naopak hluboká a do jisté míry i široká argumentace příznačná pro maximalismus se vyznačuje podrobnějším zdůvodněním podstaty problémů, což se může projevit v míře odkazů na judikaturu a literaturu v soudním rozhodnutí. V druhé části se článek pokouší otestovat některé jednoduché hypotézy s využitím schématu rozpoznávání referencí, v čemž navazujeme na výzkum prováděný autory výše citované knihy.
{"title":"Citační analýza judikatury a maximalismus v soudním rozhodování","authors":"Arkady Alexandrov, Pavel Ondřejek","doi":"10.5817/cpvp2023-2-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-9","url":null,"abstract":"Článek reflektuje, v návaznosti na teorii amerického autora Casse Sunsteina, úsilí zejména vrcholných soudů na formulování šířeji a hlouběji odůvodněných rozhodnutí, tak aby to odpovídalo jejich roli v soudní soustavě. Koncept optimální relevance, se kterým pracují autoři knihy Citační analýza judikatury, tak nabývá podle našeho názoru nový rozměr, když minimalizace úsilí ohledně zahrnutí soudního rozhodování je příznačná pro minimalistickou argumentaci, naopak hluboká a do jisté míry i široká argumentace příznačná pro maximalismus se vyznačuje podrobnějším zdůvodněním podstaty problémů, což se může projevit v míře odkazů na judikaturu a literaturu v soudním rozhodnutí. V druhé části se článek pokouší otestovat některé jednoduché hypotézy s využitím schématu rozpoznávání referencí, v čemž navazujeme na výzkum prováděný autory výše citované knihy.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344231","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The article deals with the legal aspects of the use of artificial intelligence in health care, with a focus on clinical decision support systems and surgical robots. Emphasis is placed on the regulation of medical devices and product liability. The author analyses how the current European legislation affects the use of the above technologies in health care and examines its shortcomings. She then uses these findings to evaluate whether new comprehensive legislation is needed or whether it would be sufficient to adjust the current legislation to the specific features of artificial intelligence.
{"title":"Artificial Intelligence and Medical Devices: Do We Need New Regulation?","authors":"Klára Zikmundová","doi":"10.5817/cpvp2023-2-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-5","url":null,"abstract":"The article deals with the legal aspects of the use of artificial intelligence in health care, with a focus on clinical decision support systems and surgical robots. Emphasis is placed on the regulation of medical devices and product liability. The author analyses how the current European legislation affects the use of the above technologies in health care and examines its shortcomings. She then uses these findings to evaluate whether new comprehensive legislation is needed or whether it would be sufficient to adjust the current legislation to the specific features of artificial intelligence.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344201","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tento článek zkoumá faktory, které ovlivňují rozhodnutí ústavních soudů podat předběžnou otázku k Soudnímu dvoru Evropské unie. Studie se zaměřuje na 22 ústavních soudů, které v období mezi roky 1958 a 2022 podaly celkem 122 předběžných otázek. V článku předně ukazuji, že ústavní soudy, které dosud nepředložily žádnou předběžnou otázku, jsou nyní ve výrazné menšině. Rozdíly v počtu položených otázek u zbývajících ústavních soudů však zůstávají výrazné a většinový přístup je spíše pasivní. V další části článku kriticky hodnotím dosavadní zkratkovité vnímání mechanismu čl. 267 SFEU čistě jakožto strategicko-politického nástroje evropské integrace, který ústavní soudy cíleně využívají k prosazování jejich zájmů v rámci ústavních konfliktů mezi nimi a SDEU. V poslední části konečně zasazuji rozhodování ústavních soudců o zapojení do formálního dialogu s Lucemburkem do ucelenější teorie ústavního soudnictví a identifikuji čtyři základní skupiny vlivných faktorů – právní, institucionální, osobní a strategické.
{"title":"Ústavní soudy a předběžné otázky k SDEU: sofistikovaná strategie, nebo věc náhody?","authors":"Marek Pivoda","doi":"10.5817/cpvp2023-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-1","url":null,"abstract":"Tento článek zkoumá faktory, které ovlivňují rozhodnutí ústavních soudů podat předběžnou otázku k Soudnímu dvoru Evropské unie. Studie se zaměřuje na 22 ústavních soudů, které v období mezi roky 1958 a 2022 podaly celkem 122 předběžných otázek. V článku předně ukazuji, že ústavní soudy, které dosud nepředložily žádnou předběžnou otázku, jsou nyní ve výrazné menšině. Rozdíly v počtu položených otázek u zbývajících ústavních soudů však zůstávají výrazné a většinový přístup je spíše pasivní. V další části článku kriticky hodnotím dosavadní zkratkovité vnímání mechanismu čl. 267 SFEU čistě jakožto strategicko-politického nástroje evropské integrace, který ústavní soudy cíleně využívají k prosazování jejich zájmů v rámci ústavních konfliktů mezi nimi a SDEU. V poslední části konečně zasazuji rozhodování ústavních soudců o zapojení do formálního dialogu s Lucemburkem do ucelenější teorie ústavního soudnictví a identifikuji čtyři základní skupiny vlivných faktorů – právní, institucionální, osobní a strategické.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47420307","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Predložený príspevok je venovaný poznatkom týkajúcim sa konkrétneho ústavu spolupracujúceho obvineného v zmysle slovenskej legislatívy. Neoddeliteľnou súčasťou predkladaného vedeckého príspevku sú aplikačné problémy, ktorých analýza poslúži ako základ a východisko pre prípadné návrhy de lege ferenda. Čitateľ bude v danej problematike oboznámený s českým aj talianskym právnym poriadkom a z takto získaných informácií budú vyzdvihnuté jednotlivé nastavenia zahraničných právnych úprav, ktoré by mohli v budúcnosti slúžiť ako základ pre domáce právne úpravy. Na druhej strane poukážeme aj na problematické oblasti, ktorým čelia predmetné právne predpisy. Sme presvedčení, že takáto dôkladná analýza poskytne nielen čitateľovi, ale dúfajme, že aj akademickej obci náležité zistenia, ktoré budú prínosom pre právny poriadok našej republiky a vytvoria priestor na ďalšiu diskusiu.
{"title":"Inštitút spolupracujúceho obvineného – najefektívnejší prostriedok boja proti organizovanej trestnej činnosti?","authors":"Karin Vrtíková","doi":"10.5817/cpvp2023-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-6","url":null,"abstract":"Predložený príspevok je venovaný poznatkom týkajúcim sa konkrétneho ústavu spolupracujúceho obvineného v zmysle slovenskej legislatívy. Neoddeliteľnou súčasťou predkladaného vedeckého príspevku sú aplikačné problémy, ktorých analýza poslúži ako základ a východisko pre prípadné návrhy de lege ferenda. Čitateľ bude v danej problematike oboznámený s českým aj talianskym právnym poriadkom a z takto získaných informácií budú vyzdvihnuté jednotlivé nastavenia zahraničných právnych úprav, ktoré by mohli v budúcnosti slúžiť ako základ pre domáce právne úpravy. Na druhej strane poukážeme aj na problematické oblasti, ktorým čelia predmetné právne predpisy. Sme presvedčení, že takáto dôkladná analýza poskytne nielen čitateľovi, ale dúfajme, že aj akademickej obci náležité zistenia, ktoré budú prínosom pre právny poriadok našej republiky a vytvoria priestor na ďalšiu diskusiu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344211","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tento text představuje odpověď na příspěvky Ondřeje Kadlece, Jaroslava Benáka, Lukáše Králíka a Arkady Alexandrova a Pavla Ondřejka reagující na knihu Citační analýza judikatury. Jejich reakce a podněty diskutujeme napříč čtyřmi kategoriemi: Povinnost následovat judikaturu a stare decisis, silné a slabé stránky konceptu optimální relevance, silné a slabé stránky „makropohledu“ na české citační prostředí, které pak úzce souvisí s otázkami proveditelnosti navrhovaných cest dalšího výzkumu a reflexe navazujícího výzkumu provedeného Alexandrovem a Ondřejkem.
{"title":"Kvantitativní přístup v kvalitativní doméně práva: odpověď autorů","authors":"Terezie Smejkalová, Tereza Novotná, Jakub Harašta","doi":"10.5817/cpvp2023-2-11","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-11","url":null,"abstract":"Tento text představuje odpověď na příspěvky Ondřeje Kadlece, Jaroslava Benáka, Lukáše Králíka a Arkady Alexandrova a Pavla Ondřejka reagující na knihu Citační analýza judikatury. Jejich reakce a podněty diskutujeme napříč čtyřmi kategoriemi: Povinnost následovat judikaturu a stare decisis, silné a slabé stránky konceptu optimální relevance, silné a slabé stránky „makropohledu“ na české citační prostředí, které pak úzce souvisí s otázkami proveditelnosti navrhovaných cest dalšího výzkumu a reflexe navazujícího výzkumu provedeného Alexandrovem a Ondřejkem.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48148235","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Národní lidskoprávní instituce jsou v současnosti významným aktérem ochrany a prosazování lidských práv. Přestože byly zřízeny ve 120 zemích světa a většině zemí Evropské unie, v České republice tato instituce dosud chybí. Článek si klade za cíl posoudit možnost zřízení tohoto „hlídacího psa“ lidských práv na půdorysu stávající instituce veřejného ochránce práv (ombudsmana), což je řešení, které se opakovaně objevuje v odborné debatě. Kritické zhodnocení tohoto modelu vyvolává několik zásadních otázek souvisejících s tradiční ombudsmanskou rolí a monokratickým řízením instituce. Lze od úřadu řízeného jediným ombudsmanem očekávat, že naplní požadavek plurality, který je pro funkci národní lidskoprávní instituce charakteristický? A daří se ombudsmanovi sladit svoji tradiční roli „ochránce před úřady“ s množstvím lidskoprávních působností, které již vykonává?
{"title":"Ombudsman jako národní lidskoprávní instituce","authors":"P. Doubek","doi":"10.5817/cpvp2023-2-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-4","url":null,"abstract":"Národní lidskoprávní instituce jsou v současnosti významným aktérem ochrany a prosazování lidských práv. Přestože byly zřízeny ve 120 zemích světa a většině zemí Evropské unie, v České republice tato instituce dosud chybí. Článek si klade za cíl posoudit možnost zřízení tohoto „hlídacího psa“ lidských práv na půdorysu stávající instituce veřejného ochránce práv (ombudsmana), což je řešení, které se opakovaně objevuje v odborné debatě. Kritické zhodnocení tohoto modelu vyvolává několik zásadních otázek souvisejících s tradiční ombudsmanskou rolí a monokratickým řízením instituce. Lze od úřadu řízeného jediným ombudsmanem očekávat, že naplní požadavek plurality, který je pro funkci národní lidskoprávní instituce charakteristický? A daří se ombudsmanovi sladit svoji tradiční roli „ochránce před úřady“ s množstvím lidskoprávních působností, které již vykonává?","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49503827","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jednotlivé právní dokumenty jako nosiče právních textů pocházejí tradičně z různých zdrojů. Jsou zpracovávány v rozličných podmínkách a za rozmanitým účelem. Kromě publikačních platforem oficiálních se setkáváme i se zdroji neoficiálními. Moderní zdroje právních informací fungují v dnešní době ve formě právních informačních systémů. Právní významnost či informační hodnota právních textů ve zdrojích právních informací se liší podle jejich autenticity, formy a kvality jejich zpracování i role a legitimity editorů. Editorský prvek v celém procesu zpracování právních informací má dominantní úlohu v praktické interpretaci práva. Legitimita zdrojů právních informací, resp. jejich tvůrců, se tak zásadně liší.
{"title":"Editoři práva a výroba zdrojů právních informací","authors":"Lukáš Králík","doi":"10.5817/cpvp2023-2-10","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-10","url":null,"abstract":"Jednotlivé právní dokumenty jako nosiče právních textů pocházejí tradičně z různých zdrojů. Jsou zpracovávány v rozličných podmínkách a za rozmanitým účelem. Kromě publikačních platforem oficiálních se setkáváme i se zdroji neoficiálními. Moderní zdroje právních informací fungují v dnešní době ve formě právních informačních systémů. Právní významnost či informační hodnota právních textů ve zdrojích právních informací se liší podle jejich autenticity, formy a kvality jejich zpracování i role a legitimity editorů. Editorský prvek v celém procesu zpracování právních informací má dominantní úlohu v praktické interpretaci práva. Legitimita zdrojů právních informací, resp. jejich tvůrců, se tak zásadně liší.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47160719","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tento článek nabízí analýzu všech předběžných otázek, které od vstupu České republiky do EU vzešly od obou českých nejvyšších soudů. V předkládaném textu nejprve stručně představujeme mechanismus řízení o předběžné otázce a existující akademické texty, jež se věnují roli vnitrostátních soudů v něm (část I). Následně nabízíme přehledová data o předběžných otázkách v evropském srovnání, což čtenáři umožňuje vnímat aktivitu českých soudů v širším kontextu (část II). Těžiště článku představuje analýza rozhodovací činnosti obou českých nejvyšších soudů, jež vychází především ze studia textu samotných soudních rozhodnutí (část III). Stěžejní třetí část dělíme do tří podkapitol podle jednotlivých fází řízení. Nejobsáhlejší je analýza předkládacích usnesení vnitrostátních soudů (fáze A), z nichž lze pozorovat například různou míru zapojení a různou míru asertivity soudkyň a soudců, nebo také různé motivace k pokládání předběžných otázek. Nejstručněji zkoumáme „evropskou“ fázi řízení (fáze B), kde se zaměřujeme na to, jak posuzuje relevanci předložených otázek samotný Soudní dvůr. Opět o něco podrobněji se věnujeme následnému řízení u vnitrostátních soudů (fáze C), abychom zjistily, zda české nejvyšší soudy loajálně následují právní názory Soudního dvora. Nakonec formulujeme několik závěrů o trendech, jež lze z rozhodovací činnosti českých nejvyšších soudů vypozorovat.
{"title":"Evropská zletilost českých (nejvyšších) soudů aneb prvních 18 let předběžných otázek z Brna","authors":"Natálie Dřínovská, Zuzana Vikarská","doi":"10.5817/cpvp2023-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-1","url":null,"abstract":"Tento článek nabízí analýzu všech předběžných otázek, které od vstupu České republiky do EU vzešly od obou českých nejvyšších soudů. V předkládaném textu nejprve stručně představujeme mechanismus řízení o předběžné otázce a existující akademické texty, jež se věnují roli vnitrostátních soudů v něm (část I). Následně nabízíme přehledová data o předběžných otázkách v evropském srovnání, což čtenáři umožňuje vnímat aktivitu českých soudů v širším kontextu (část II). Těžiště článku představuje analýza rozhodovací činnosti obou českých nejvyšších soudů, jež vychází především ze studia textu samotných soudních rozhodnutí (část III). Stěžejní třetí část dělíme do tří podkapitol podle jednotlivých fází řízení. Nejobsáhlejší je analýza předkládacích usnesení vnitrostátních soudů (fáze A), z nichž lze pozorovat například různou míru zapojení a různou míru asertivity soudkyň a soudců, nebo také různé motivace k pokládání předběžných otázek. Nejstručněji zkoumáme „evropskou“ fázi řízení (fáze B), kde se zaměřujeme na to, jak posuzuje relevanci předložených otázek samotný Soudní dvůr. Opět o něco podrobněji se věnujeme následnému řízení u vnitrostátních soudů (fáze C), abychom zjistily, zda české nejvyšší soudy loajálně následují právní názory Soudního dvora. Nakonec formulujeme několik závěrů o trendech, jež lze z rozhodovací činnosti českých nejvyšších soudů vypozorovat.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47968913","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：