Abstract Municipal forests primarily provide ecosystem services which are in demand by residents. If they are to meet the demands of Prague’s citizens, managers need good quality information and appropriate financial resources. One important piece of data is a valuation of all ecosystem services. The aim of this paper is to assess the current level of organisation and funding of forest management, estimate the value of forest functions and contribute to improvements in annual reporting by the Forests of the City of Prague. The results of the valuation could potentially be used for the improvement of decision making processes. The organisational structure (Centre of Forests, Watercourses and Reservoirs, Ornamental Nursery Management and Environmental Education) has been effective in delivering sustainable forest management in the City. In addition, forest management of the City of Prague has been independently certified under the Forest Stewardship Council (FSC) International Standard since May 2007. Abstrakt Obecní lesy poskytují především ekosystémové služby, které jsou požadovány obyvateli. Aby splňovaly požadavky pražských občanů, potřebují manažeři kvalitní informace a odpovídající finanční prostředky. Jedním z důležitých údajů je ocenění všech ekosystémových služeb. Cílem této práce je zhodnotit současnou úroveň organizace a financování lesního hospodářství, odhad hodnoty funkcí lesů, ale také přispět ke zlepšení výroční zprávy o Lesích hlavního města Prahy. Výsledky ocenění by mohly být použity pro zlepšení rozhodovacích procesů. Organizační struktura (středisko lesů, vodních toků a nádrží, městské zeleně a ekologické výchovy) byla účinná při zajištění udržitelného hospodaření v lesích na území Hlavního města Prahy. Kromě toho hospodaří Hlavní město Praha od května 2007 ve svých lesích na základě certifikátu dle mezinárodní normy Forest Stewardship Council (FSC).
城市森林主要提供居民所需的生态系统服务。如果要满足布拉格市民的需求，管理人员需要高质量的信息和适当的财政资源。一个重要的数据是对所有生态系统服务的评估。本文的目的是评估目前森林管理的组织和资金水平，估计森林功能的价值，并为布拉格市森林局的年度报告做出贡献。估值的结果可能用于改进决策过程。组织结构(森林、水道和水库中心、观赏苗圃管理和环境教育中心)有效地为城市提供可持续的森林管理。此外，自2007年5月以来，布拉格市的森林管理已获得森林管理委员会(FSC)国际标准的独立认证。[摘要]Obecní lesy poskytují především ekosystemov služby, kter jsou požadovány obyvateli。Aby splňovaly požadavky pražských ob anov, potřebují manažeři kvalitní通知a odpovídající finanční prostředky。Jedním z důležitých údajů je ocenění všech ekosystémových služeb。Cílem t práce je zhdnotit sou asnou úroveň organiza financování lesního hospodářství， odhad hodnoty funkcí lesje, ale tak přispět ke zlepšení výroční zprávy o Lesích hlavního m sta Prahy。Výsledky ocenění by mohly být použity pro zlepšení rozhodovacích procesv2。Organizační struktura (středisko leskv, vodních tokkv nádrží， muzstsk zelenkv ekologick výchovy) byla účinná při zajištění udržitelného hospodaření v lesích na území Hlavního muzsta Prahy。kromlotoho hospodaří Hlavní marevsto Praha od kvokintna 2007 ve svých lesích na základě certifikátu dle mezinárodní诺米森林管理委员会(FSC)。
{"title":"Evaluation of ecosystem services from urban forests in the City of Prague / Ocenění ekosystémových služeb městských lesů Hlavního města Prahy","authors":"M. Hájek, J. Lípa","doi":"10.1515/FORJ-2015-0014","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0014","url":null,"abstract":"Abstract Municipal forests primarily provide ecosystem services which are in demand by residents. If they are to meet the demands of Prague’s citizens, managers need good quality information and appropriate financial resources. One important piece of data is a valuation of all ecosystem services. The aim of this paper is to assess the current level of organisation and funding of forest management, estimate the value of forest functions and contribute to improvements in annual reporting by the Forests of the City of Prague. The results of the valuation could potentially be used for the improvement of decision making processes. The organisational structure (Centre of Forests, Watercourses and Reservoirs, Ornamental Nursery Management and Environmental Education) has been effective in delivering sustainable forest management in the City. In addition, forest management of the City of Prague has been independently certified under the Forest Stewardship Council (FSC) International Standard since May 2007. Abstrakt Obecní lesy poskytují především ekosystémové služby, které jsou požadovány obyvateli. Aby splňovaly požadavky pražských občanů, potřebují manažeři kvalitní informace a odpovídající finanční prostředky. Jedním z důležitých údajů je ocenění všech ekosystémových služeb. Cílem této práce je zhodnotit současnou úroveň organizace a financování lesního hospodářství, odhad hodnoty funkcí lesů, ale také přispět ke zlepšení výroční zprávy o Lesích hlavního města Prahy. Výsledky ocenění by mohly být použity pro zlepšení rozhodovacích procesů. Organizační struktura (středisko lesů, vodních toků a nádrží, městské zeleně a ekologické výchovy) byla účinná při zajištění udržitelného hospodaření v lesích na území Hlavního města Prahy. Kromě toho hospodaří Hlavní město Praha od května 2007 ve svých lesích na základě certifikátu dle mezinárodní normy Forest Stewardship Council (FSC).","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"43 1","pages":"52 - 57"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"86894442","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Ján Tuček, Róbert Sedmák, Andrea Majlingová, Maroš Sedliak, Susete Marques
Abstract Project COST Action FP 0804 - FORSYS summarizes European experiences in developing and applying decision support systems for forest management. This paper introduces FORSYS methodology for the classification of current forest management problems and for the description of existing decision support systems. The paper identifies the general forestry planning problems that need to be solved in Slovakia, lists the DSS tools available in Slovakia and evaluate their ability for addressing the identified problems. Finally, the research needs and gaps in this field were identified. A comparison of the situation regarding decision support in Slovakia and both in Europe and neighbouring countries (Austria, Hungary) is introduced in order to justify the identified needs. The paper is focused on the overview of models, methods and knowledge management techniques which are available in Slovakia now. We found out that the Slovak decision support research follows the state in Europe with a significant time delay and a lack of adequate instruments for addressing the contemporary planning problems exists. Consequently, there is a strong need for the development and application of computer-based tools to support decision-making problems in forest management. Abstrakt Projekt Akcie COST FP 0804 - FORSYS zhŕňa európske skúsenosti v oblasti rozvoja a využívania systémov pre podporu rozhodovania v obhospodarovaní lesov. Predložený príspevok sa zaoberá metodikou FORSYS pre klasifikáciu súčasných problémov lesného hospodárstva a pre opis existujúcich systémov pre podporu rozhodovania. Identifikuje základné problémy lesníckeho plánovania, ktoré je potrebné riešiť na Slovensku, uvádza DSS nástroje ktoré sú k dispozícii a hodnotí ich schopnosť riešiť identifikované problémy. Na záver sú identifikované potreby výskumného riešenia a existujúce nedostatky v tejto oblasti. Na odôvodnenie zistených potrieb sa tiež uvádza porovnanie situácie v oblasti podpory rozhodovania na Slovensku so situáciou v Európe a susedných krajinách (Rakúsko, Maďarsko). Článok je zameraný na prehľad modelov a metód rozhodovania ako aj techník na manažment znalostí, ktoré sú aktuálne na Slovensku k dispozícii. Všeobecne možno konštatovať, že výskum v oblasti podpory rozhodovania na Slovensku síce sleduje stav v Európe, avšak so značným časovým oneskorením a výrazným nedostatkom vhodných nástrojov pre riešenie aktuálnych plánovacích problémov. V dôsledku toho existuje silná potreba pre vývoj a aplikácie počítačových nástrojov na podporu rozhodovania problémov hospodárenia v lesoch.
项目成本行动计划FP 0804 - FORSYS总结了欧洲在开发和应用森林管理决策支持系统方面的经验。本文介绍了FORSYS方法对当前森林管理问题的分类和对现有决策支持系统的描述。本文确定了斯洛伐克需要解决的一般林业规划问题，列出了斯洛伐克可用的决策支持系统工具，并评估了它们解决已确定问题的能力。最后，指出了该领域的研究需求和不足。将斯洛伐克与欧洲和邻国(奥地利、匈牙利)在决策支助方面的情况进行比较，以证明所确定的需要是合理的。本文重点概述了目前在斯洛伐克可用的模型、方法和知识管理技术。我们发现，斯洛伐克的决策支持研究跟随欧洲的国家，时间上有很大的延迟，并且缺乏解决当代规划问题的适当工具。因此，迫切需要发展和应用以计算机为基础的工具来支助森林管理方面的决策问题。[摘要]项目Akcie COST 0804 - FORSYS zhŕňa európske skúsenosti v oblasti rozvoja和využívania system 2013.2013.04 prepodporu rozhodovania v obhospodarovaní lesov。Predložený príspevok sa zaober metodikou FORSYS pre klasifikáciu súčasných问题的sammov lesnsamho hospodárstva a preopis existujúcich系统的sammov prepodporu rozhodovania。Identifikuje zakladne problemy lesnickeho planovania, ktore我potrebne rieš我ťna Slovensku uvadza DSS nastroje ktore苏k dispozicii hodnoti我schopnosťrieš我ťidentifikovane problemy。Na záver sú identifikovan potreby výskumného riešenia a existujúce nedostatky v tejto oblasti。Na odôvodnenie zistených potrieb sa tieje uvádza porovnanie situácie v oblasti podpory rozodovania Na Slovensku so situáciou v Európe a susedných krajinách (Rakúsko, Maďarsko)。Článok je zameraný na prehľad modelov a metód rozodovania ako aj techník na manažment znalostí， ktor sú aktuálne na Slovensku k dispozícii。Všeobecne莫ž没有今敏štatovať,že vyskum V oblasti podpory rozhodovania na Slovensku马夫sleduje stav V欧洲,avšak所以značnymčasovym oneskorenim一vyraznym nedostatkom vhodnych nastrojov pre riešenie aktualnych planovacich problemov。V dôsledku toho existuje silna potreba pre vývoj a aplikácie počítačových nástrojov na podporu rozhodovania problastmov hospodárenia V lesoch。
{"title":"Decision support systems in Slovak forestry planning: a review / Systémy na podporu rozhodovania v lesníckom plánovaní na Slovensku: prehľad","authors":"Ján Tuček, Róbert Sedmák, Andrea Majlingová, Maroš Sedliak, Susete Marques","doi":"10.1515/FORJ-2015-0010","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0010","url":null,"abstract":"Abstract Project COST Action FP 0804 - FORSYS summarizes European experiences in developing and applying decision support systems for forest management. This paper introduces FORSYS methodology for the classification of current forest management problems and for the description of existing decision support systems. The paper identifies the general forestry planning problems that need to be solved in Slovakia, lists the DSS tools available in Slovakia and evaluate their ability for addressing the identified problems. Finally, the research needs and gaps in this field were identified. A comparison of the situation regarding decision support in Slovakia and both in Europe and neighbouring countries (Austria, Hungary) is introduced in order to justify the identified needs. The paper is focused on the overview of models, methods and knowledge management techniques which are available in Slovakia now. We found out that the Slovak decision support research follows the state in Europe with a significant time delay and a lack of adequate instruments for addressing the contemporary planning problems exists. Consequently, there is a strong need for the development and application of computer-based tools to support decision-making problems in forest management. Abstrakt Projekt Akcie COST FP 0804 - FORSYS zhŕňa európske skúsenosti v oblasti rozvoja a využívania systémov pre podporu rozhodovania v obhospodarovaní lesov. Predložený príspevok sa zaoberá metodikou FORSYS pre klasifikáciu súčasných problémov lesného hospodárstva a pre opis existujúcich systémov pre podporu rozhodovania. Identifikuje základné problémy lesníckeho plánovania, ktoré je potrebné riešiť na Slovensku, uvádza DSS nástroje ktoré sú k dispozícii a hodnotí ich schopnosť riešiť identifikované problémy. Na záver sú identifikované potreby výskumného riešenia a existujúce nedostatky v tejto oblasti. Na odôvodnenie zistených potrieb sa tiež uvádza porovnanie situácie v oblasti podpory rozhodovania na Slovensku so situáciou v Európe a susedných krajinách (Rakúsko, Maďarsko). Článok je zameraný na prehľad modelov a metód rozhodovania ako aj techník na manažment znalostí, ktoré sú aktuálne na Slovensku k dispozícii. Všeobecne možno konštatovať, že výskum v oblasti podpory rozhodovania na Slovensku síce sleduje stav v Európe, avšak so značným časovým oneskorením a výrazným nedostatkom vhodných nástrojov pre riešenie aktuálnych plánovacích problémov. V dôsledku toho existuje silná potreba pre vývoj a aplikácie počítačových nástrojov na podporu rozhodovania problémov hospodárenia v lesoch.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"1021 1","pages":"19 - 30"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"88307513","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Richard Hnilica, Jozef Slugeň, Miroslav Dado, V. Messingerova, Michaela Hnilicová
Abstract This paper highlights innovative opportunities for the development of forestry machines categorisation. Nowadays, the market offers different types of forestry machines available from many manufacturers, and ordinary customers as well as the professional community have a problem to orientate themselves in a great number of products. The aim of this paper was to develop a categorisation scheme for forestry machines - mulchers to enhance the understanding and communication between vendors and potential users of these products. The proposed categorisation system takes means of propulsion into account, and is based on the following parameters: engine performance, weight, grinding diameter and flow rating. The resulting categorisation represents a pattern for the development of mechanism construction sets that takes into account the customers` requirements. Abstrakt Článok sa zaoberá inovatívnymi možnosťami rozvoja kategorizácie lesných mechanizmov. Trh v súčasnosti ponúka rôzne typy lesných mechanizmov, ktoré sú k dispozícii od mnohých výrobcov. Uvedený fakt vedie bežných zákazníkov, ako aj odbornú verejnosť k problémom v zorientovaní sa medzi veľkým množstvom produktov. Cieľom tejto práce bolo vytvorenie schémy kategórií pre lesné mechanizmy (konkrétne mulčovače), s cieľom zlepšiť porozumenie a komunikáciu medzi dodávateľmi a potenciálnymi užívateľmi týchto produktov. Navrhovaná kategorizácia berie do úvahy koncepciu pohonu mechanizmov a je založená na nasledujúcich parametroch: výkon motora, hmotnosť, priemer nárastu a prietokové množstvo. Výsledná kategorizácia predstavuje modelový postup pri tvorbe stavebných radov mechanizmov, pri čom sa zohľadňujú požiadavky zákazníkov.
摘要本文重点介绍了林业机械分类发展的创新机遇。如今，市场上提供了许多制造商提供的不同类型的林业机械，普通客户以及专业社区都有一个问题，即在大量的产品中定位自己。本文的目的是为林业机械-覆膜机制定一个分类方案，以加强这些产品的供应商和潜在用户之间的理解和沟通。提出的分类系统考虑了推进方式，并基于以下参数:发动机性能、重量、研磨直径和流量额定值。由此产生的分类代表了考虑到客户需求的机制构建集开发的模式。摘要Článok sa zaober inovatívnymi možnosťami rozvoja kategorizácie lesných mechanizmov。Trh v súčasnosti ponúka rôzne type lesných mechanizmov, ktor sú k dispozícii od mnohých výrobcov。Uvedený fakt vedie bežných zákazníkov, ako aj odbornú verejnosostk problsamume v zorientovaní sa medzi veľkým množstvom produktov。Cieľom tejto práce bolo vytvorenie sch ova e)， s cieľom zlepšiť porozumenie a komunikáciu medzi dodávateľmi a potenciálnymi užívateľmi týchto produktov。navrhovan kategorizácia berie do úvahy koncepciu pohonu mechanizmov a je založená na nasledujúcich parametroch: výkon motora, hmotnosova, priemer nárastu a prietokov množstvo。Výsledná kategorizácia predstavuje modelový postup pri tvorbe stavebných radov mechanizmov, pri om sa zohľadňujú požiadavky zákazníkov。
{"title":"Inovovaný prístup k tvorbe kategórií drvičov nežiaducich nárastov / Innovative approach to creating categories of forestry mulchers","authors":"Richard Hnilica, Jozef Slugeň, Miroslav Dado, V. Messingerova, Michaela Hnilicová","doi":"10.1515/forj-2015-0012","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/forj-2015-0012","url":null,"abstract":"Abstract This paper highlights innovative opportunities for the development of forestry machines categorisation. Nowadays, the market offers different types of forestry machines available from many manufacturers, and ordinary customers as well as the professional community have a problem to orientate themselves in a great number of products. The aim of this paper was to develop a categorisation scheme for forestry machines - mulchers to enhance the understanding and communication between vendors and potential users of these products. The proposed categorisation system takes means of propulsion into account, and is based on the following parameters: engine performance, weight, grinding diameter and flow rating. The resulting categorisation represents a pattern for the development of mechanism construction sets that takes into account the customers` requirements. Abstrakt Článok sa zaoberá inovatívnymi možnosťami rozvoja kategorizácie lesných mechanizmov. Trh v súčasnosti ponúka rôzne typy lesných mechanizmov, ktoré sú k dispozícii od mnohých výrobcov. Uvedený fakt vedie bežných zákazníkov, ako aj odbornú verejnosť k problémom v zorientovaní sa medzi veľkým množstvom produktov. Cieľom tejto práce bolo vytvorenie schémy kategórií pre lesné mechanizmy (konkrétne mulčovače), s cieľom zlepšiť porozumenie a komunikáciu medzi dodávateľmi a potenciálnymi užívateľmi týchto produktov. Navrhovaná kategorizácia berie do úvahy koncepciu pohonu mechanizmov a je založená na nasledujúcich parametroch: výkon motora, hmotnosť, priemer nárastu a prietokové množstvo. Výsledná kategorizácia predstavuje modelový postup pri tvorbe stavebných radov mechanizmov, pri čom sa zohľadňujú požiadavky zákazníkov.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"83 1","pages":"37 - 43"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"74699087","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Alfadil Mohammed Abdelrahman Adam, Rudolf Kropil, Viliam Pichler
Abstract The aim of this study was to evaluate differences using three different approaches in home range sizes of selected male individuals of red deer (Cervus elaphus). This study was conducted in the Kremnica Mountains (the Western Carpathians) located in central Slovakia. The study included data from three individuals, collared and tracked by using the VHF (Very High Frequency) telemetry. The data were evaluated within three different seasons (winter, summer and rut). For the measuring of home range sizes three methods were used: Minimum Convex Polygon (MCP), Kernel Home Range (KHR) and Local Convex Hull (LoCoH). The seasonal effect on home range size was analyzed by using the analysis of variance (ANOVA) two and three main effects. The study showed differences in home range sizes and core areas in red deer population. The migrant individual had a lager home range size with used methods. The differences occurred between total seasonal home ranges, but statistically not significant. The home range created by Local Convex Hull was significantly smaller than the home range created by Kernel Home Range. Abstrakt Cieľom tohto príspevku bolo porovnať rozdiely v aplikácií troch rôznych prístupov k vyhodnocovaniu veľkosti domovských okrskov vybraných samčích jedincov jeleňa lesného (Cervus elaphus) v Západných Karpatoch. Výskum bol vykonaný v Kremnických vrchoch, situovaných v centrálnej časti Slovenska na vzorke troch jedincov sledovaných VHF (Very High Frequency) rádiotelemetriou. Údaje boli vyhodnocované v rámci troch sezón (zima, leto a ruja). Na odhad veľkosti domovských okrskov boli použité tri metódy: Minimum Convex Polygon (MCP), Kernel Home Range (KHR) and Local Convex Hull (LoCoH). Sezónne rozdiely vo veľkosti domovských okrskov boli analyzované použitím analýzy variancie (ANOVA). Výsledky poukázali na rozdiely vo veľkosti domovských okrskov a jadrových zón v populácii jelenej zveri. Migračný typ jedinca mal väčší okrsok v porovnaní s ostatnými, tento rozdiel však nebol štatisticky významný. Metóda LoCoH s použitím malej vzorky dát významne podhodnocuje odhady veľkosti domovských okrskov.
摘要以马鹿(Cervus elaphus)为研究对象，采用三种不同的方法对马鹿雄性个体的家域大小进行了评价。这项研究是在位于斯洛伐克中部的Kremnica山脉(喀尔巴阡山脉西部)进行的。这项研究包括了来自三个人的数据，并通过VHF(甚高频)遥测技术进行了追踪。采用冬、夏、发情期三个季节对数据进行评价。测量主范围的方法有三种:最小凸多边形法(Minimum Convex Polygon, MCP)、核主范围法(Kernel home range, KHR)和局部凸包法(Local Convex Hull, LoCoH)。采用二主效应和三主效应方差分析(ANOVA)分析季节对家庭范围大小的影响。研究表明，马鹿种群的活动范围和核心区域存在差异。所采用的方法使迁徙个体的家范围更大。不同季节的家庭范围之间存在差异，但统计上不显著。Local Convex Hull创建的home range明显小于Kernel home range创建的home range。摘要Cieľom tohto príspevku bolo porovnasorozdiely v aplikácií troch rôznych prístupov k vyhodnocovaniu veľkosti domovských okrskov vybraných samčích jedincov jeleňa lesn (Cervus elaphus) v Západných Karpatoch。Výskum bol vykonaný v Kremnických vrchoch, situovaných v centrálnej asti Slovenska na vzorke troch jedincov sledovaných甚高频(甚高频)rádiotelemetriou。Údaje boli vyhodnocovan v rámci troch sezón (zima, leto a ruja)。Na odhad veľkosti domovských okrskov boli použité tri metódy:最小凸多边形(MCP)，核Home Range (KHR)和局部凸壳(LoCoH)。Sezónne rozdiely vo veľkosti domovských okrskov boli analyzovan použitím analýzy方差分析(ANOVA)。Výsledky poukázali na rozdiely vo veľkosti domovských okrskov a jadrových zón v populácii jelenej zveri。Migračný输入jedinca mal väčší okrsok v porovnaní s ostatnými, tento rozdiel však nebol štatisticky významný。Metóda LoCoH ' s použitím malej vzorky dát významne podhodnocuje odhady veľkosti domovských okrskov。
{"title":"Differences in evaluation of three different approaches in home range sizes of red deer Cervus elaphus in Western Carpathians / Rozdiely vo vyhodnotení veľkosti domovských okrskov jeleňa lesného Cervus elaphus v Západných Karpatoch tromi rôznymi prístupmi","authors":"Alfadil Mohammed Abdelrahman Adam, Rudolf Kropil, Viliam Pichler","doi":"10.1515/FORJ-2015-0009","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0009","url":null,"abstract":"Abstract The aim of this study was to evaluate differences using three different approaches in home range sizes of selected male individuals of red deer (Cervus elaphus). This study was conducted in the Kremnica Mountains (the Western Carpathians) located in central Slovakia. The study included data from three individuals, collared and tracked by using the VHF (Very High Frequency) telemetry. The data were evaluated within three different seasons (winter, summer and rut). For the measuring of home range sizes three methods were used: Minimum Convex Polygon (MCP), Kernel Home Range (KHR) and Local Convex Hull (LoCoH). The seasonal effect on home range size was analyzed by using the analysis of variance (ANOVA) two and three main effects. The study showed differences in home range sizes and core areas in red deer population. The migrant individual had a lager home range size with used methods. The differences occurred between total seasonal home ranges, but statistically not significant. The home range created by Local Convex Hull was significantly smaller than the home range created by Kernel Home Range. Abstrakt Cieľom tohto príspevku bolo porovnať rozdiely v aplikácií troch rôznych prístupov k vyhodnocovaniu veľkosti domovských okrskov vybraných samčích jedincov jeleňa lesného (Cervus elaphus) v Západných Karpatoch. Výskum bol vykonaný v Kremnických vrchoch, situovaných v centrálnej časti Slovenska na vzorke troch jedincov sledovaných VHF (Very High Frequency) rádiotelemetriou. Údaje boli vyhodnocované v rámci troch sezón (zima, leto a ruja). Na odhad veľkosti domovských okrskov boli použité tri metódy: Minimum Convex Polygon (MCP), Kernel Home Range (KHR) and Local Convex Hull (LoCoH). Sezónne rozdiely vo veľkosti domovských okrskov boli analyzované použitím analýzy variancie (ANOVA). Výsledky poukázali na rozdiely vo veľkosti domovských okrskov a jadrových zón v populácii jelenej zveri. Migračný typ jedinca mal väčší okrsok v porovnaní s ostatnými, tento rozdiel však nebol štatisticky významný. Metóda LoCoH s použitím malej vzorky dát významne podhodnocuje odhady veľkosti domovských okrskov.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"228 1","pages":"12 - 18"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"74536517","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract The paper analyses the influence of auxiliary trees species on selected qualitative characteristics of the parent oak stand aged 100-120 years from the tending aspect point of view. Stand structure described by relative height position, and stem straightness and branchiness as the main qualitative parameters were studied on 162 trees in three different forest stands: (i) without woody understorey, (ii) with understorey dominated by European hornbeam with an admixture of small-leaved linden and field maple, and iii) with understorey dominated by small-leaved linden. The results showed a positive effect of auxiliary tree species on the oak quality (straightness and branchiness of stems) in the lower part of the stem. Under the assumed elimination of genetic influences, better qualitative parameters of oak could be explained by the occurrence of auxiliary trees in the understorey. Abstrakt Práce analyzuje výsledky hodnocení vlivu pomocných dřevin na vybrané kvalitativní znaky mateřského dubového porostu ve věku 100- 120 let z aspektu výchovy porostu. Hodnotili se struktura porostu (relativní výškové postavení), křivost a zavětvení kmene na 162 jedincích ve třech porostech: (i) bez podrostu, (ii) s podrostem tvořeným hlavně habrem, méně lípou a javorem babykou (iii) s podrostem s lípou. Výsledky ukázali kladný vliv podrostu dřevinného patra jak lípy srdčité, tak i habru obecného, a to jednak při hodnocení křivosti kmene, jednak i při hodnocení výskytu větví ve spodní části kmene. Podstatně lepší výsledky v kvalitě dubů si při předpokládaném vyloučení genetických vlivů vysvětlujeme právě přítomností pomocních dřevin v dolní etáži porostů.
摘要本文从抚育角度分析了辅助树种对100 ~ 120年龄栎树母林品质选择的影响。研究了以相对高度位置、茎直度和分枝度为主要定性参数描述林分结构的162棵林分:无木本林分、林分以欧洲角木为主、小叶椴树和野枫混合林分、林分以小叶椴树为主的林分。结果表明，辅助树种对栎木茎下部品质(茎直度和分枝度)有积极影响。在假定消除遗传影响的情况下，栎树较好的质量参数可以用林下副树的出现来解释。摘要Práce analyzuje výsledky hodnocení vlivu pomocných dřevin na vybran kvalitativní znaky mateřského dubovvmacho porostu ve vuzu 100- 120 let z aspektu výchovy porostu。Hodnotili se struktura porostu (relativní výškové postavení)， křivost a zavětvení kmene na 162 jedincích ve třech porostech:(i) bez podrostu， (ii) s podrostem tvořeným hlavnje habrem, m nje lípou a javorem babykou (iii) s podrostem s lípou。Výsledky ukázali kladný vliv podrostu dřevinného patra jak lípy srd， taki habru obecnsamho, a to jednak při hodnocení křivosti kmene, jednak i při hodnocení výskytu větví ve spodní části kmene。podstatn.com lepší výsledky v kvalit.com dub.com při předpokládaném vyloučení genetických vliv.com vysv.com lujeme právě přítomností pomocních dřevin v dolní etáži porost.com。
{"title":"Porovnání vybraných kvalitativních znaků kmene dubových porostů při různém vlivu pomocných dřevin / Comparison of selected qualitative characteristics of stem in oak stands under varying effects of auxiliary tree species","authors":"Martin Slávik, Igor Štefančík","doi":"10.1515/FORJ-2015-0011","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0011","url":null,"abstract":"Abstract The paper analyses the influence of auxiliary trees species on selected qualitative characteristics of the parent oak stand aged 100-120 years from the tending aspect point of view. Stand structure described by relative height position, and stem straightness and branchiness as the main qualitative parameters were studied on 162 trees in three different forest stands: (i) without woody understorey, (ii) with understorey dominated by European hornbeam with an admixture of small-leaved linden and field maple, and iii) with understorey dominated by small-leaved linden. The results showed a positive effect of auxiliary tree species on the oak quality (straightness and branchiness of stems) in the lower part of the stem. Under the assumed elimination of genetic influences, better qualitative parameters of oak could be explained by the occurrence of auxiliary trees in the understorey. Abstrakt Práce analyzuje výsledky hodnocení vlivu pomocných dřevin na vybrané kvalitativní znaky mateřského dubového porostu ve věku 100- 120 let z aspektu výchovy porostu. Hodnotili se struktura porostu (relativní výškové postavení), křivost a zavětvení kmene na 162 jedincích ve třech porostech: (i) bez podrostu, (ii) s podrostem tvořeným hlavně habrem, méně lípou a javorem babykou (iii) s podrostem s lípou. Výsledky ukázali kladný vliv podrostu dřevinného patra jak lípy srdčité, tak i habru obecného, a to jednak při hodnocení křivosti kmene, jednak i při hodnocení výskytu větví ve spodní části kmene. Podstatně lepší výsledky v kvalitě dubů si při předpokládaném vyloučení genetických vlivů vysvětlujeme právě přítomností pomocních dřevin v dolní etáži porostů.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"450 1","pages":"31 - 36"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"78803771","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Mathias Schardt, Klaus Granica, Manuela Hirschmugl, Janik Deutscher, Michael Mollatz, Martin Steinegger, Heinz Gallaun, Andreas Wimmer, Stefanie Linser
Abstract Regional authorities require detailed and georeferenced information on the status of forests to ensure a sustainable forest management. One of the objectives in the FP7 project EUFODOS was the development of an operational service based on airborne laser scanning and satellite data in order to derive forest parameters relevant for the management of protective forests in the Alps. The estimated parameters are forest type, stem number, height of upper layer, mean height and timber volume. RapidEye imagery was used to derive coniferous and broadleaf forest classes using a logistic regression-based method. After the generation of a normalised Digital Surface Model and a forest mask, the forest area was segmented into homogeneous polygons, tree tops were detected, and various forest parameters are calculated. The accuracy of such an assessment was comparable with some previous studies, and the R-square between the estimated and measured values was 0.69 for tree top detection, 0.82 for upper height and 0.84 for mean height. For the calculation of timber volume, the R² for modelling is 0.82, for validation with an independent set of field plots, the R² is 0.71. The results have been successfully integrated into the regional forestry GIS and are used in forest management. Abstrakt Regionálne plánovanie zabezpečujúce trvale udržateľný manažment lesa vyžaduje detailné a georeferencované informácie o stave lesov. Jedným z cieľov projektu EUFODOS (projekt 7. RP EÚ) bolo vyvinúť operatívnu službu využívajúcu údaje leteckého laserového skenovania v kombinácii so satelitnými údajmi, pomocou ktorých sú odvodené informácie potrebné pre obhospodarovanie ochranných lesov v Alpách. Zisťované parametre sú lesný typ, počet stromov, výška hornej korunovej vrstvy, priemerná výška a kmeňová zásoba. Použilo sa snímkovanie systémom RapidEye pre odvodenie tried ihličnanov a listnáčov s použitím logistického regresného modelu. Po vygenerovaní normalizovaného digitálneho modelu povrchu a masky lesa sa plocha lesa segmentovala do homogénnych polygónov, identifikovali sa vrcholce stromov a vypočítali sa požadované porastové charakteristiky. Presnosť uvedených odhadov bola porovnateľná s predošlými štúdiami - R2 medzi odhadovanými a meranými hodnotami pozícií vrcholcov stromov bol 0,69, pre hornú výšku 0,82 a pre priemernú výšku porastu 0,84. Pri výpočte objemu dreva bol R2 príslušného modelu 0,82. Pri validácii s nezávislým súborom plôch bola dosiahnutá hodnota R2 0,71. Prezentované výsledky sa úspešne integrovali do regionálnych lesníckych GIS sú využívané pri manažmente lesa.
区域当局需要关于森林状况的详细和地理参考信息，以确保可持续的森林管理。FP7项目EUFODOS的目标之一是发展一种基于机载激光扫描和卫星数据的业务服务，以便得出与阿尔卑斯山保护林管理有关的森林参数。估算参数为森林类型、茎数、上层高度、平均高度和材积。采用基于逻辑回归的方法，利用RapidEye图像导出针叶林和阔叶林的分类。在生成归一化数字表面模型和森林掩模后，将森林区域分割为均匀多边形，检测树顶，计算各种森林参数。该评估的准确性与之前的一些研究相当，树顶检测的估计值与实测值的r平方为0.69，最高高度为0.82，平均高度为0.84。对于木材体积的计算，建模的R²为0.82，对于独立的现场图集进行验证，R²为0.71。研究结果已成功地纳入区域林业地理信息系统，并用于森林管理。摘要Regionálne plánovanie zabezpečujúce trvale udržateľný manažment lesa vyžaduje detail.n a georeferencovan informácie o stave lesov。Jedným z cieľov projektu EUFODOS(项目7)RP EÚ) bolo vyvinúť operatívnu službu využívajúcu údaje letecksamho laserovsamho skenovania v kombinácii so satelitnými údajmi, pomocou ktorých sú odvoden informácie potrebn pre obhospodarovanie ochranných lesov v Alpách。Zisťované参数sú lesný类型，po et stromov, výška hornej korunovej vrstvy, priemern výška a kmeňová zásoba。Použilo sa snímkovanie系统的奈米纳伊和listnáčov s použitím物流的奈米纳伊和回归的。Po vygenerovaní normalizovanacemoho digitálneho modelu povrchu a masky lesa sa plocha lesa segmentovala do homogacemov nnych polygónov, identifikovali sa vrchoce stromov a vypočítali sa požadované porastovovy特征。presnosova uvedených odhadov bola porovnateľná s predošlými štúdiami - R2 medzi odhadovanými a meranými hodnotami pozícií vrcholcov stromov bol 0,69, pre hornú výšku 0,82 a pre priemernú výšku porastu 0,84。Pri výpočte objemu dreva bol R2 príslušného modelu 0,82。Pri validácii s nezávislým súborom plôch bola dosiahnut hodnota R2 0,71。prezentovan výsledky sa úspešne integrovali do regionálnych lesníckych GIS sú využívané pri manažmente lesa。
{"title":"The assessment of forest parameters by combined LiDAR and satellite data over Alpine regions – EUFODOS Implementation in Austria / Hodnotenie parametrov lesa kombináciou LIDAR-u a satelitných údajov v alpských regiónoch – implementácia systému EUFODOS v Rakúsku","authors":"Mathias Schardt, Klaus Granica, Manuela Hirschmugl, Janik Deutscher, Michael Mollatz, Martin Steinegger, Heinz Gallaun, Andreas Wimmer, Stefanie Linser","doi":"10.1515/FORJ-2015-0008","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0008","url":null,"abstract":"Abstract Regional authorities require detailed and georeferenced information on the status of forests to ensure a sustainable forest management. One of the objectives in the FP7 project EUFODOS was the development of an operational service based on airborne laser scanning and satellite data in order to derive forest parameters relevant for the management of protective forests in the Alps. The estimated parameters are forest type, stem number, height of upper layer, mean height and timber volume. RapidEye imagery was used to derive coniferous and broadleaf forest classes using a logistic regression-based method. After the generation of a normalised Digital Surface Model and a forest mask, the forest area was segmented into homogeneous polygons, tree tops were detected, and various forest parameters are calculated. The accuracy of such an assessment was comparable with some previous studies, and the R-square between the estimated and measured values was 0.69 for tree top detection, 0.82 for upper height and 0.84 for mean height. For the calculation of timber volume, the R² for modelling is 0.82, for validation with an independent set of field plots, the R² is 0.71. The results have been successfully integrated into the regional forestry GIS and are used in forest management. Abstrakt Regionálne plánovanie zabezpečujúce trvale udržateľný manažment lesa vyžaduje detailné a georeferencované informácie o stave lesov. Jedným z cieľov projektu EUFODOS (projekt 7. RP EÚ) bolo vyvinúť operatívnu službu využívajúcu údaje leteckého laserového skenovania v kombinácii so satelitnými údajmi, pomocou ktorých sú odvodené informácie potrebné pre obhospodarovanie ochranných lesov v Alpách. Zisťované parametre sú lesný typ, počet stromov, výška hornej korunovej vrstvy, priemerná výška a kmeňová zásoba. Použilo sa snímkovanie systémom RapidEye pre odvodenie tried ihličnanov a listnáčov s použitím logistického regresného modelu. Po vygenerovaní normalizovaného digitálneho modelu povrchu a masky lesa sa plocha lesa segmentovala do homogénnych polygónov, identifikovali sa vrcholce stromov a vypočítali sa požadované porastové charakteristiky. Presnosť uvedených odhadov bola porovnateľná s predošlými štúdiami - R2 medzi odhadovanými a meranými hodnotami pozícií vrcholcov stromov bol 0,69, pre hornú výšku 0,82 a pre priemernú výšku porastu 0,84. Pri výpočte objemu dreva bol R2 príslušného modelu 0,82. Pri validácii s nezávislým súborom plôch bola dosiahnutá hodnota R2 0,71. Prezentované výsledky sa úspešne integrovali do regionálnych lesníckych GIS sú využívané pri manažmente lesa.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"36 1","pages":"3 - 11"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"85710685","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract The article presents selected results of the project of the Czech National Agency for Agricultural Research, “Differentiation of intensities and management practices in relation to forest biodiversity and economic sustainability of forestry” executed at the Department of Forest Economy and Forestry Management, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Agriculture in Prague. The results included the quantification of forest rotation periods derived from total mean increment, total mean value increment, and annual gross profit of forest production. Significant differences between the rotation period currently recommended and the rotation period relevant to economic optimum (maximum) were observed. The better the forest site (site quality class), the bigger is the difference Abstrakt Příspěvek uvádí vybrané výsledky projektu NAZV „Diferenciace intenzit a postupů hospodaření ve vztahu k zajištění biodiverzity lesa a ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství“, který je řešen na katedře ekonomiky a řízení lesního hospodářství Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Byla provedena kvantifikace doby obmýtní, stanovená na základě celkového průměrného přírůstu, celkového průměrného přírůstu hodnotového a na základě čistého důchodu lesní výroby (hrubého zisku lesy výroby). Byla zjištěna značná diference mezi dobou obmýtní, v současnosti doporučovanou a dobou obmýtní, odpovídající ekonomickému optimu (maximu). Tato diference se zvyšuje od méně kvalitních směrem ke kvalitnějším stanovištím (bonitním stupňům)
本文介绍了捷克国家农业研究局在布拉格捷克农业大学林业和木材科学学院森林经济和林业管理系执行的项目“与森林生物多样性和林业经济可持续性有关的强度和管理实践的差异”的选定结果。结果包括由总平均增量、总平均增量和年森林生产毛利得出的森林轮作周期的量化。目前建议的轮换期与与经济最优(最大)相关的轮换期之间存在显著差异。更好的森林网站(网站质量类),更大的区别是Abstrakt Přispěvek uvadi vybrane vysledky projektu NAZV”Diferenciace intenzit一postupůhospodař埃尼ve vztahu k zajiště倪biodiverzity lesa一ekonomickeživotaschopnosti lesniho hospodařstvi”,ktery我řešna凯特ře ekonomikyřizeni lesniho hospodařstvi Fakulty lesnicke dřevař犁式eske zemČědělske univerzity v Praze。Byla provedena kvantifikace doby obmýtní， stanoven na základě celkovacemoho průměrného přírůstu, celkovacemoho průměrného přírůstu hodnotovacemoho a na základě istacemodůchodu lesní výroby (hrubacemozisku lesy výroby)。Byla zjištěna zna n difference mezi dobou obmýtní， v sousuasnosti doporu ovanou a dobou obmýtní， odpovídající ekonomicksamu optimu (maximu)。两种不同的方法zvyšuje od msamuremeke kvalitních (bonitním stupňům)
{"title":"Ekonomická doba obmýtní / Economic rotation period","authors":"Karel Pulkrab, Miroslav Sloup, Roman Sloup","doi":"10.1515/FORJ-2015-0004","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0004","url":null,"abstract":"Abstract The article presents selected results of the project of the Czech National Agency for Agricultural Research, “Differentiation of intensities and management practices in relation to forest biodiversity and economic sustainability of forestry” executed at the Department of Forest Economy and Forestry Management, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Agriculture in Prague. The results included the quantification of forest rotation periods derived from total mean increment, total mean value increment, and annual gross profit of forest production. Significant differences between the rotation period currently recommended and the rotation period relevant to economic optimum (maximum) were observed. The better the forest site (site quality class), the bigger is the difference Abstrakt Příspěvek uvádí vybrané výsledky projektu NAZV „Diferenciace intenzit a postupů hospodaření ve vztahu k zajištění biodiverzity lesa a ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství“, který je řešen na katedře ekonomiky a řízení lesního hospodářství Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Byla provedena kvantifikace doby obmýtní, stanovená na základě celkového průměrného přírůstu, celkového průměrného přírůstu hodnotového a na základě čistého důchodu lesní výroby (hrubého zisku lesy výroby). Byla zjištěna značná diference mezi dobou obmýtní, v současnosti doporučovanou a dobou obmýtní, odpovídající ekonomickému optimu (maximu). Tato diference se zvyšuje od méně kvalitních směrem ke kvalitnějším stanovištím (bonitním stupňům)","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"1 1","pages":"223 - 230"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"89627939","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract Phoretic mites can be predators of eggs and larvae of bark beetles. Phoretic mites associated with Ips duplicatus have not been systematically studied so far. Therefore, we studied the spectrum and abundance of phoretic mites associated with this species in the eastern part of the Czech Republic. Beetles were sampled with pheromone traps. In total, 500 beettle individuals were captured. From their bodies and the sediment of collecting bottles, 292 mite individuals were collected, and three species of phoretic mites (Mesostigmata) were identified. The most numerous species was Dendrolaelaps quadrisetus. This mite species as well as the other identified species Uroobovella ipidis were not known as phoretic on I. duplicatus before. The second most numerous species was Trichouropoda polytricha known from galleries of I. duplicatus. Total abundance and the number of phoretic mites per beetle as well as the species spectrum significantly differed between localities. The values of abundance and species spectrum were similar to I. typographus Abstrakt Foretičtí roztoči u lýkožroutů mohou predovat na jejich vajíčkách či larvách. U druhu Ips duplicatus nebyli foretičtí roztoči systematicky studováni. Proto jsme studovali spektrum a abundanci foretických roztočů u tohoto druhu ve východní části České republiky. Pomocí metody feromonových lapačů jsme odchytili celkově 500 jedinců Ips duplicatus a z jejich těl a sedimentu odběrových nádob získali 292 foretických roztočů (Mesostigmata). Byly nalezeny tři foretické druhy roztočů z řádu Mesostigmata. Nejpočetnějším byl Dendrolaelaps quadrisetus. Tento druh roztoče ještě nebyl u I. duplicatus znám stejně jako další zjištěný druh Uroobovella ipidis. Druhým nejpočetnějším druhem byla Trichouropoda polytricha, známý z požerků I. duplicatus. Celková abundance a počet foretických roztočů na jednoho brouka se mezi lokalitami signifikantně lišila, stejně tak jako druhové spektrum. Hodnoty však byly plně v intencích početností a druhového spektra jako u I. typographus
棘螨是树皮甲虫卵和幼虫的捕食者。与双面Ips相关的吸螨尚未得到系统的研究。因此，我们在捷克共和国东部研究了与该物种相关的蜡质螨的光谱和丰度。用信息素诱捕器对甲虫进行取样。总共捕获了500只甲虫。从他们的尸体和收集瓶的沉积物中，采集到螨类292只，鉴定出中尖螨3种。数量最多的种是方头猿。该螨种及其他已鉴定种均未在二重蠓上发现。数量第二多的种是多毛足虫(Trichouropoda polytricha)。不同地区的甲虫总丰度、每只甲虫的隐螨数及种类谱差异显著。丰度值和种谱值与I. typographus Abstrakt Foretičtí rozto i u lýkožroutů mohou predovat na jejich vajíčkách i larvách相似。U druhu duplicatus nebyli foretičtí rozto i systemky studováni。原型jsme studovali频谱丰富度foretických rozto 1 / 2 / 1 / 2 / 1 / 2 / 1 / 2 / 1 / 2 / 1 / 2 / 1 / 2Pomocí mettody feromonových lapa， jsme odchytili, celkov, 500, jedincv, ipsduplicatus, a, z, jejich, l, a, sedimentu, odběrových nádob získali, 292, foretických, rozto， ， ， 。Byly nalezeny tři foretick druhy rozto ekz řádu中柱头。Nejpočetnějším byl四头猿。Tento druh rozto e ještě nebyl u I. duplicatus znám stejnyjako další zjištěný druh Uroobovella ipidis。Druhým nejpočetnějším多毛足虫，známý z požerků双头虫。celkov abundance a po et foretických rozto na jednoho brouka se mezi lokalitami signfikantnyi lišila, stejnotakakakodrhov频谱。Hodnoty však by byly plnv intencích početností a druhovastho - spetra jako I.印刷术
{"title":"Foretičtí roztoči lýkožrouta smrkového Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) z oblasti recentní gradace ve střední Evropě / Phoretic mites (Mesostigmata) on double-spined spruce bark beetle Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) in recent oubreak area in the central ","authors":"M. Čejka, J. Holuša","doi":"10.1515/FORJ-2015-0006","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0006","url":null,"abstract":"Abstract Phoretic mites can be predators of eggs and larvae of bark beetles. Phoretic mites associated with Ips duplicatus have not been systematically studied so far. Therefore, we studied the spectrum and abundance of phoretic mites associated with this species in the eastern part of the Czech Republic. Beetles were sampled with pheromone traps. In total, 500 beettle individuals were captured. From their bodies and the sediment of collecting bottles, 292 mite individuals were collected, and three species of phoretic mites (Mesostigmata) were identified. The most numerous species was Dendrolaelaps quadrisetus. This mite species as well as the other identified species Uroobovella ipidis were not known as phoretic on I. duplicatus before. The second most numerous species was Trichouropoda polytricha known from galleries of I. duplicatus. Total abundance and the number of phoretic mites per beetle as well as the species spectrum significantly differed between localities. The values of abundance and species spectrum were similar to I. typographus Abstrakt Foretičtí roztoči u lýkožroutů mohou predovat na jejich vajíčkách či larvách. U druhu Ips duplicatus nebyli foretičtí roztoči systematicky studováni. Proto jsme studovali spektrum a abundanci foretických roztočů u tohoto druhu ve východní části České republiky. Pomocí metody feromonových lapačů jsme odchytili celkově 500 jedinců Ips duplicatus a z jejich těl a sedimentu odběrových nádob získali 292 foretických roztočů (Mesostigmata). Byly nalezeny tři foretické druhy roztočů z řádu Mesostigmata. Nejpočetnějším byl Dendrolaelaps quadrisetus. Tento druh roztoče ještě nebyl u I. duplicatus znám stejně jako další zjištěný druh Uroobovella ipidis. Druhým nejpočetnějším druhem byla Trichouropoda polytricha, známý z požerků I. duplicatus. Celková abundance a počet foretických roztočů na jednoho brouka se mezi lokalitami signifikantně lišila, stejně tak jako druhové spektrum. Hodnoty však byly plně v intencích početností a druhového spektra jako u I. typographus","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"42 1","pages":"240 - 243"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"88877935","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract In this paper, a beech thinning experiment aimed at qualitative production issues was analysed. Two beech stands (93- and 105-year-old), growing at acid sites with similar ecological conditions were compared. The stands differ in the stand age, when their tending started (at the age of 40 years in one experiment versus 60 years for the second one). In the first stand, the thinning interventions were carried out during last 45 years, while in the second stand a 53-year-long period of investigation was recorded. The research was conducted in four treatment plots: (i) heavy thinning from below (C degree according to the German forest research institutes from 1902), (ii) free crown thinning with thinning intervals of 5 years, (iii) free crown thinning with thinning intervals of 10 years, and (iv) control plot (without thinning). The stand qualitative parameters (stem and crown quality, proportion of the best quality assortment and share of crop trees) were evaluated. From the point of qualitative production, the best results were most frequently obtained at the plots with the free crown thinning followed by heavy thinning from below. The worst parameters were found at the control plot Abstrakt Práca analyzuje kvalitatívnu produkciu prebierkového pokusu v bukovom poraste. Porovnali sa 2 bukové porasty (93 a 105 ročný) na kyslom stanovišti s podobnými ekologickými podmienkami. Porasty sa odlišovali vekom, kedy sa začalo s ich výchovou (jeden vo veku 40 rokov a druhý vo veku 60 rokov). V prvom poraste sa zásahy vykonávali počas ostatných 45 rokov, kým v druhom poraste sa sledovalo obdobie 53 rokov. Výskum pozostával zo štyroch sledovaných variant: (i) silná podúrovňová prebierka (C stupeň podľa Nemeckých výskumných ústavov lesníckych z roku 1902), (ii) úrovňová voľná prebierka s intervalom 5 rokov, (iii) úrovňová voľná prebierka s intervalom 10 rokov, (iv) kontrolná plocha (bez prebierok). Hodnotili sa kvalitatívne parametre porastu (kvalita kmeňa a koruny, podiel najkvalitnejších sortimentov a zastúpenie cieľových stromov). Najlepšie výsledky sa z hľadiska kvalitatívnej produkcie dosiahli na plochách s úrovňovou voľnou prebierkou a potom na ploche so silnou podúrovňovou prebierkou. Najhoršia kvalitatívna produkcia sa zistila na kontrolných plochách (bez výchovy)
摘要针对山毛榉的定性生产问题，对山毛榉间伐试验进行了分析。两个山毛榉林(93年和105年)，生长在酸性地点具有相似的生态条件进行比较。两组林分的抚育年龄不同(一组为40岁，另一组为60岁)。在第一个林分进行了近45年的间伐干预，而在第二个林分进行了长达53年的调查。研究在四个处理样地进行:(i)以下重度间伐(根据德国森林研究所从1902年开始的C度)，(ii)间伐间隔为5年的自由树冠间伐，(iii)间伐间隔为10年的自由树冠间伐，(iv)对照样地(不间伐)。评价了林分质量参数(茎冠质量、优质品种所占比例和作物树所占比例)。从质量生产的角度看，以自由伐冠后下伐的方式获得最好的结果。摘要:Práca analyzuje kvalitatívnu produkciu prebierkovsamho pokusu v bukovom poraste的参数最差。Porovnali sa 2 bukov porasty (93 a 105 ročný) na kyslom stanovišti s podobnými ekologickými podmienkami。Porasty sa odlišovali vekom, kedy sa zaalo as ich výchovou (jeden vo veku 40 rokov和druhý vo veku 60 rokov)。V provom poraste sa zásahy vykonávali po as ostatných 45 rokov, kým V druhom poraste sa sledovalo obdobie 53 rokov。Výskum pozostával zo štyroch sledovaných变体:(i) siln podúrovňová prebierka (C stupekov podľa Nemeckých výskumných ústavov lesníckych z roku 1902)， (ii) úrovňová voľná prebierka的区间5 rokov， (iii) úrovňová voľná prebierka的区间10 rokov， (iv) kontrolnplocha (bez prebierok)。Hodnotili sa kvalitatívne参数porastu (kvalita kmeňa a koruny, podiel najkvalitnejších sortimentov a zastúpenie cieľových stromov)。Najlepšie výsledky sa z hľadiska kvalitatívnej produckcie dosiahli na plochách s úrovňovou voľnou prebierkou a potom na ploche so silnou podúrovňovou prebierkou。Najhoršia kvalitatívna produckcia sa zistila na kontrolných plochách (bez výchovy)
{"title":"Porovnanie kvalitatívnej produkcie dvoch bukových (Fagus sylvatica L.) porastov na kyslom stanovišti / A comparison of qualitative production of two beech (Fagus sylvatica L.) stands growing at acid sites","authors":"Igor Štefančík","doi":"10.1515/FORJ-2015-0005","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0005","url":null,"abstract":"Abstract In this paper, a beech thinning experiment aimed at qualitative production issues was analysed. Two beech stands (93- and 105-year-old), growing at acid sites with similar ecological conditions were compared. The stands differ in the stand age, when their tending started (at the age of 40 years in one experiment versus 60 years for the second one). In the first stand, the thinning interventions were carried out during last 45 years, while in the second stand a 53-year-long period of investigation was recorded. The research was conducted in four treatment plots: (i) heavy thinning from below (C degree according to the German forest research institutes from 1902), (ii) free crown thinning with thinning intervals of 5 years, (iii) free crown thinning with thinning intervals of 10 years, and (iv) control plot (without thinning). The stand qualitative parameters (stem and crown quality, proportion of the best quality assortment and share of crop trees) were evaluated. From the point of qualitative production, the best results were most frequently obtained at the plots with the free crown thinning followed by heavy thinning from below. The worst parameters were found at the control plot Abstrakt Práca analyzuje kvalitatívnu produkciu prebierkového pokusu v bukovom poraste. Porovnali sa 2 bukové porasty (93 a 105 ročný) na kyslom stanovišti s podobnými ekologickými podmienkami. Porasty sa odlišovali vekom, kedy sa začalo s ich výchovou (jeden vo veku 40 rokov a druhý vo veku 60 rokov). V prvom poraste sa zásahy vykonávali počas ostatných 45 rokov, kým v druhom poraste sa sledovalo obdobie 53 rokov. Výskum pozostával zo štyroch sledovaných variant: (i) silná podúrovňová prebierka (C stupeň podľa Nemeckých výskumných ústavov lesníckych z roku 1902), (ii) úrovňová voľná prebierka s intervalom 5 rokov, (iii) úrovňová voľná prebierka s intervalom 10 rokov, (iv) kontrolná plocha (bez prebierok). Hodnotili sa kvalitatívne parametre porastu (kvalita kmeňa a koruny, podiel najkvalitnejších sortimentov a zastúpenie cieľových stromov). Najlepšie výsledky sa z hľadiska kvalitatívnej produkcie dosiahli na plochách s úrovňovou voľnou prebierkou a potom na ploche so silnou podúrovňovou prebierkou. Najhoršia kvalitatívna produkcia sa zistila na kontrolných plochách (bez výchovy)","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"220 1","pages":"231 - 239"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"89121781","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract The fine roots are considered the key organs for plant survival, growth and productivity. Measurement of fine roots variables is easily and conveniently achieved by means of digital image. The descriptive variables like root area, surface, total length and diameter distribution may be obtained from the image. Analysis of digital image consists from several steps, each of them represents potential source of the error. In this article we want to evaluate the automatic thresholding and its impact on principal variables obtainable from digital scans of the fine roots. We compare 16 different thresholding methods and compare them with the human processed binary images of roots of cork oak (Quercus suber L.). We found some of the thresholding methods perform significantly better than others in the estimation of total projected area however the length estimation error points out a little different order of accuracy Abstrakt Jemné korene sú považované za kľúčové orgány zabezpečujúce prežitie rastliny, jej rast a produkciu. Merania jemných koreňov sú ľahko a pohodlne vykonávateľné pomocou digitálneho obrazu. Popisné veličiny ako plocha koreňov, ich povrch, celková dĺžka či hrúbková štruktúra sa dajú získať z digitálneho obrazu. Analýza digitálneho obrazu pozostáva z niekoľkých krokov, z ktorých každý predstavuje potenciálny zdroj chyby merania. V tomto článku sa zameriavame na automatickú segmentáciu prahovaním a jej vplyv na veličiny získavané z digitálnych skenov jemných koreňov korkového duba (Quercus suber L.). Porovnávame 16 rôznych prahovacích metód a ich správnosť v porovnaní s binárnymi obrazmi vytvorenými ľudským hodnotiteľom. Zistili sme, že niektoré prahovacie metódy dávajú lepšie výsledky ako ostatné v odhade plochy koreňov, ale pred odhad dĺžky koreňov je poradie metód podľa ich správnosti len mierne odlišné
细根被认为是植物生存、生长和生产的关键器官。细根变量的测量是通过数字图像实现的。从图像中可以获得根面积、表面积、总长度和直径分布等描述性变量。数字图像的分析由几个步骤组成，每个步骤都代表了误差的潜在来源。在本文中，我们想评估自动阈值及其对可从细根的数字扫描获得的主要变量的影响。我们比较了16种不同的阈值处理方法，并将它们与人工处理的栓皮栎(Quercus suber L.)根二值图像进行了比较。我们发现一些阈值方法在估计总投影面积方面的性能明显优于其他方法，但长度估计误差在精度上略有不同。[关键词]jemn korene sú považované za kľúčové orgány zabezpečujúce prežitie;Merania jemných koreňov sú ľahko a pohodlne vykonávateľné pomocou digitálneho obrazu。popisn veli ininako plocha koreňov, ich povrch, celkov dĺžka i hrúbková štruktúra sa dajú získať z digitálneho obrazu。Analýza digitálneho obrazu pozostáva z niekoľkých krokov, z ktorých každý predstavuje potenciálny zdroj chyby merania。V tomto článku sa zameriavame na automatickú segmentáciu prahovaním a jej vplyv na veli in získavané z digitálnych skenov jemných koreňov korkovsamho duba (Quercus suber L.)。Porovnávame 16 rôznych prahovacích metód a ich správnosť v porovnaní s binárnymi obrazmi vytvorenými ľudským hodnotiteľom。Zistili sme， že niektor prahovacie metódy dávajú lepšie výsledky ako ostatn v odhade plochy koreňov, ale pred odhad dĺžky koreňov je poradie metód podľa ich správnosti len mierne odlišné
{"title":"Importance of automatic threshold for image segmentation for accurate measurement of fine roots of woody plants / Význam automatického prahovania na obrazovú segmentáciu pre presné merania jemných koreňov drevín","authors":"P. Surový, C. Dinis, R. Marušák, N. Ribeiro","doi":"10.1515/FORJ-2015-0007","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0007","url":null,"abstract":"Abstract The fine roots are considered the key organs for plant survival, growth and productivity. Measurement of fine roots variables is easily and conveniently achieved by means of digital image. The descriptive variables like root area, surface, total length and diameter distribution may be obtained from the image. Analysis of digital image consists from several steps, each of them represents potential source of the error. In this article we want to evaluate the automatic thresholding and its impact on principal variables obtainable from digital scans of the fine roots. We compare 16 different thresholding methods and compare them with the human processed binary images of roots of cork oak (Quercus suber L.). We found some of the thresholding methods perform significantly better than others in the estimation of total projected area however the length estimation error points out a little different order of accuracy Abstrakt Jemné korene sú považované za kľúčové orgány zabezpečujúce prežitie rastliny, jej rast a produkciu. Merania jemných koreňov sú ľahko a pohodlne vykonávateľné pomocou digitálneho obrazu. Popisné veličiny ako plocha koreňov, ich povrch, celková dĺžka či hrúbková štruktúra sa dajú získať z digitálneho obrazu. Analýza digitálneho obrazu pozostáva z niekoľkých krokov, z ktorých každý predstavuje potenciálny zdroj chyby merania. V tomto článku sa zameriavame na automatickú segmentáciu prahovaním a jej vplyv na veličiny získavané z digitálnych skenov jemných koreňov korkového duba (Quercus suber L.). Porovnávame 16 rôznych prahovacích metód a ich správnosť v porovnaní s binárnymi obrazmi vytvorenými ľudským hodnotiteľom. Zistili sme, že niektoré prahovacie metódy dávajú lepšie výsledky ako ostatné v odhade plochy koreňov, ale pred odhad dĺžky koreňov je poradie metód podľa ich správnosti len mierne odlišné","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"86 1","pages":"244 - 249"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"73189616","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：