Abstract In the case study from the basin of the Šance reservoir in the Moravian-Silesian Beskids, we examined the differences in the extent of damage in individual winter seasons and differences in the quantity of snow in individual situations. The intensity of damage to predominantly spruce stands was evaluated as the ratio of the number of individual trees damaged in the particular season to the total number of trees in the study plots. The quantity of snow was measured using quantitative parameters of snow cover. The objective of this paper was to describe model scenarios characterised by the expected intensity of stand damage corresponding to the course of winter expressed in quantitative parameters of snow cover on the base of similar/dissimilar situations. Individual winter seasons were thoroughly described in the results. The output is the description of three model scenarios with different intensities of stand damage that differ in the measured values of snow quantity Abstrakt Na příkladové studii v povodí vodní nádrže Šance v Moravskoslezských Beskydech byla zkoumána odlišnost rozsahu poškození v jednotlivých zimních sezónách a odlišnost množství sněhu v jednotlivých situacích. Intenzita poškození převážně smrkových porostů sněhem byla vyhodnocena jako podíl počtu v aktuální sezóně poškozených jedinců k celkovému počtu stromů na zkusných plochách. Množství sněhu bylo měřeno kvantitativními parametry sněhové pokrývky. Cílem příspěvku je na základě podobných/rozdílných situací popsat modelové situace charakterizované předpokládanou intenzitou poškození porostů odpovídající průběhu zimy vyjádřenému pomocí kvantitativních parametrů sněhové pokrývky. Ve výsledcích jsou popsány jednotlivé zimní sezóny a výstupem je charakteristika tří modelových situací s různou intenzitou poškození porostů, které se zároveň odlišují naměřenými hodnotami množství sněhu
摘要以摩拉维亚-西里西亚贝斯基德斯Šance水库为例，研究了不同冬季的破坏程度差异和不同情况下的降雪量差异。主要云杉林分的破坏强度用特定季节的单株受损数与研究样地的树木总数之比来评价。利用积雪量的定量参数测量积雪量。本文的目的是在相似/不同情况的基础上，描述以积雪定量参数表示的与冬季过程相对应的林分损害预期强度为特征的模式情景。个别冬季在结果中得到了详尽的描述。摘要:Na příkladové studii v povodí vodní nádrže Šance v Moravskoslezských Beskydech byla zkoumána odlišnost rozsahu poškození v jednotlivých zimních sezónách a odlišnost množství sn hu v jednotlivých situacích。Intenzita poškození převážně smrkových porosti ssn hem byla vyhodnocena jako podíl po v aktuální sezóně poškozených jedinci k celkov po tu stromlovna zkusných plochách。Množství sn hu bylo měřeno kvantitativními参数sn hov pokrývky。Cílem příspěvku je na základě podobných/rozdílných situací popsat modelov situation charakterizovan předpokládanou intenzitou poškození porostski odpovídající průběhu zimy vyjádřenému pomocí kvantitativních parametrski sn hov pokrývky。Ve vysledcich jsou popsany jednotlive zimni sezony vystupem我charakteristika tř我modelovych situaci s různou intenzitou阿宝škozeni porostů,ktere se zaroveňodliš里头南ěřenymi hodnotami množstvi sně胡
{"title":"Abiotické poškození smrkových porostů ve střední Evropě: příkladová studie sněhových polomů z let 2005–2011 v Moravskoslezských Beskydech / Abiotic damage of spruce stands in central Europe: case study of snow damage from the period 2005–2011 in the Moravian-Silesian Beskids","authors":"Š. Křístek, J. Holuša","doi":"10.1515/FORJ-2015-0003","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0003","url":null,"abstract":"Abstract In the case study from the basin of the Šance reservoir in the Moravian-Silesian Beskids, we examined the differences in the extent of damage in individual winter seasons and differences in the quantity of snow in individual situations. The intensity of damage to predominantly spruce stands was evaluated as the ratio of the number of individual trees damaged in the particular season to the total number of trees in the study plots. The quantity of snow was measured using quantitative parameters of snow cover. The objective of this paper was to describe model scenarios characterised by the expected intensity of stand damage corresponding to the course of winter expressed in quantitative parameters of snow cover on the base of similar/dissimilar situations. Individual winter seasons were thoroughly described in the results. The output is the description of three model scenarios with different intensities of stand damage that differ in the measured values of snow quantity Abstrakt Na příkladové studii v povodí vodní nádrže Šance v Moravskoslezských Beskydech byla zkoumána odlišnost rozsahu poškození v jednotlivých zimních sezónách a odlišnost množství sněhu v jednotlivých situacích. Intenzita poškození převážně smrkových porostů sněhem byla vyhodnocena jako podíl počtu v aktuální sezóně poškozených jedinců k celkovému počtu stromů na zkusných plochách. Množství sněhu bylo měřeno kvantitativními parametry sněhové pokrývky. Cílem příspěvku je na základě podobných/rozdílných situací popsat modelové situace charakterizované předpokládanou intenzitou poškození porostů odpovídající průběhu zimy vyjádřenému pomocí kvantitativních parametrů sněhové pokrývky. Ve výsledcích jsou popsány jednotlivé zimní sezóny a výstupem je charakteristika tří modelových situací s různou intenzitou poškození porostů, které se zároveň odlišují naměřenými hodnotami množství sněhu","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"9 1","pages":"214 - 222"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"79984246","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract The study focuses on two young stands of European beech (Fagus sylvatica) and Norway spruce (Picea abies) of the same age (12-yearold) with similar sized trees grown at near identical sites. After performing a destructive sampling technique which included all tree compartments except fine roots; allometric equations were constructed for all tree components. Diameter at stem base (do) was utilized as an independent variable for the equations. The models expressed not only biomass of woody parts (branches, stem and coarse roots) and foliage but also foliage area and specific leaf area (SLA). Results indicate that the basic morphological properties of foliage vary in both species along the vertical crown profile. In spruce, contrasting values of needle area and SLA were recorded among needle sets (based on year of establishment). On a tree level, both spruce and beech had similar foliage areas however, beech had a larger biomass comprising of woody parts while spruce biomass was dominated by foliage. Therefore the leaf mass ratio (LMR) defined as the ratio between foliage biomass and total tree biomass, as well as leaf area ratio (LAR) defined as the ratio between leaf area and total tree biomass were much larger in spruce than in beech species. On a stand level, spruce manifested a higher value (18.64 m2.m−2) of leaf area index (LAI) than beech (12.77 m2.m−2). Moreover, while the biomass of foliage was 4.6 times higher in spruce than in beech, total biomass of woody parts were similar in both stands. These contrasts indicate very different growth strategies and biomass allocations between beech and spruce at the young growth stages Abstrakt Výskum sa zameral na mladé porasty buka lesného (Fagus sylvatica) a smreka obyčajného (Picea abies) rovnakého veku (12 rokov), veľmi podobných dimenzií stromov, rastúcich na totožnom stanovišti. Na základe odberu vzorníkov celých stromov (všetky časti okrem jemných koreňov) sme skonštruovali alometrické vzťahy pre stromové komponenty. Ako nezávislá premenná sa použila hrúbka na báze kmeňa (d0). Modely vyjadrili nielen biomasu konárov, kmeňa, hrubých koreňov a asimilačných orgánov, ale aj plochu asimilačných orgánov a špecifickú listovú plochu (specific leaf area; SLA). Zistili sme, že základné morfologické vlastnosti asimilačných orgánov varírovali pri obidvoch drevinách pozdĺž vertikálneho profilu koruny. V prípade smreka sa zistili odlišné hodnoty plochy ihlíc a SLA medzi jednotlivými ročníkmi ihlíc. Na úrovni stromu mali buky oveľa viac biomasy drevných častí ako smreky, opačná situácia bola pri asimilačných orgánoch. Preto hodnoty podielu medzi biomasou asimilačných orgánov a celkovou biomasou stromu, ako aj pomeru medzi plochou asimilačných orgánov a celkovou biomasou stromu boli výrazne vyššie pri smreku než buku. Na úrovni porastu mala smrečina vyššie hodnoty indexu listovej plochy, t. j. LAI (18,64 m2.m−2) v porovnaní s bučinou (12,77 m2.m−2). Kým biomasa asimilačných orgánov bola 4,6-krát väčši
摘要本研究以欧洲山毛榉(Fagus sylvatica)和挪威云杉(Picea abies)两个幼林为研究对象，这两个幼林年龄相同(12岁)，树木大小相似，生长在几乎相同的地点。在执行破坏性采样技术后，包括除细根外的所有树室;构建了各树成分的异速生长方程。茎基部直径(do)作为方程的自变量。模型不仅表达了木本部分(枝、茎、粗根)和叶的生物量，还表达了叶面积和比叶面积。结果表明，两种植物叶片的基本形态特征在垂直树冠剖面上存在差异。在云杉中，记录不同针组的针面积和SLA的对比值(基于建立年份)。在树木水平上，云杉和山毛榉的叶面积相似，但山毛榉的生物量由木本部分组成，而云杉的生物量以叶为主。因此，云杉的叶质量比(LMR)(叶片生物量与树木总生物量之比)和叶面积比(LAR)(叶片面积与树木总生物量之比)均远大于山毛榉。在林分水平上，云杉的叶面积指数(LAI)为18.64 m2.m−2，高于山毛榉(12.77 m2.m−2)。云杉林分叶片生物量是山毛榉林分的4.6倍，而两林分木本部分的总生物量基本一致。这些对比表明，在幼龄阶段，山毛榉和云杉的生长策略和生物量分配有很大的不同。[摘要]Výskum sa zameral na mlad (Fagus sylvatica) a smreka buka lesnsamho (Picea abies) rovnaksamho veku (12 rokov)， veľmi podobných dimenzií stromov, rastúcich na totožnom stanovišti。Na základe odberu vzorníkov celých stromov (všetky asti okrem jemných koreňov) sme skonštruovali alometrick vzťahy pre stromovevokomponenty。Ako nezávislá premenn sa použila hrúbka na báze kmeňa(2010)。模型vyjadrili nielen biomasu konárov, kmeňa, hrubých koreňov a asimilačných orgánov, ale aj plochu asimilačných orgánov a špecifickú listovú plochu(比叶面积;SLA)。Zistili sme， že základné morfologick vlastnosti asimilačných orgánov varírovali pri obidvoch drevinách pozdĺž vertikálneho profilu koruny。V prípade smreka sa zistili odlišné hodnoty plochy ihlíc a SLA medzi jednotlivými ročníkmi ihlíc。Na úrovni stromu mali buky oveľa viac biomasy drevných častí ako smreky, opa n situácia bola pri asimilačných orgánoch。Preto hodnoty podielu medzi biomasou asimilačných orgánov a celkovou biomasou stromu, ako aj pomeru medzi plochou asimilačných orgánov a celkovou biomasou stromu boli výrazne vyššie pri smreku nejibuku。Na úrovni porastu mala smre ina vyššie hodnoty indexu listvej plochy, t. j. LAI (18,64 m2.m−2)v porovnaní s buinou (12,77 m2.m−2)。Kým biomasa asimilačných orgánov bola 4,6-krát väčšia v smrekovom nejev bukovom poraste, biomasa drevných asti bola porovnateľná v obidvoch porastoch。Tieto contrast naznačujú výrazne odlišnú rastovú strat， resp。Alokáciu biomasy medzi bu inami a smre inami v mladých štádiách
{"title":"Similar foliage area but contrasting foliage biomass between young beech and spruce stands / Porovnateľná plocha avšak kontrastná biomasa asimilačných orgánov medzi mladými porastmi buka a smreka","authors":"B. Konôpka, J. Pajtík","doi":"10.1515/FORJ-2015-0002","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0002","url":null,"abstract":"Abstract The study focuses on two young stands of European beech (Fagus sylvatica) and Norway spruce (Picea abies) of the same age (12-yearold) with similar sized trees grown at near identical sites. After performing a destructive sampling technique which included all tree compartments except fine roots; allometric equations were constructed for all tree components. Diameter at stem base (do) was utilized as an independent variable for the equations. The models expressed not only biomass of woody parts (branches, stem and coarse roots) and foliage but also foliage area and specific leaf area (SLA). Results indicate that the basic morphological properties of foliage vary in both species along the vertical crown profile. In spruce, contrasting values of needle area and SLA were recorded among needle sets (based on year of establishment). On a tree level, both spruce and beech had similar foliage areas however, beech had a larger biomass comprising of woody parts while spruce biomass was dominated by foliage. Therefore the leaf mass ratio (LMR) defined as the ratio between foliage biomass and total tree biomass, as well as leaf area ratio (LAR) defined as the ratio between leaf area and total tree biomass were much larger in spruce than in beech species. On a stand level, spruce manifested a higher value (18.64 m2.m−2) of leaf area index (LAI) than beech (12.77 m2.m−2). Moreover, while the biomass of foliage was 4.6 times higher in spruce than in beech, total biomass of woody parts were similar in both stands. These contrasts indicate very different growth strategies and biomass allocations between beech and spruce at the young growth stages Abstrakt Výskum sa zameral na mladé porasty buka lesného (Fagus sylvatica) a smreka obyčajného (Picea abies) rovnakého veku (12 rokov), veľmi podobných dimenzií stromov, rastúcich na totožnom stanovišti. Na základe odberu vzorníkov celých stromov (všetky časti okrem jemných koreňov) sme skonštruovali alometrické vzťahy pre stromové komponenty. Ako nezávislá premenná sa použila hrúbka na báze kmeňa (d0). Modely vyjadrili nielen biomasu konárov, kmeňa, hrubých koreňov a asimilačných orgánov, ale aj plochu asimilačných orgánov a špecifickú listovú plochu (specific leaf area; SLA). Zistili sme, že základné morfologické vlastnosti asimilačných orgánov varírovali pri obidvoch drevinách pozdĺž vertikálneho profilu koruny. V prípade smreka sa zistili odlišné hodnoty plochy ihlíc a SLA medzi jednotlivými ročníkmi ihlíc. Na úrovni stromu mali buky oveľa viac biomasy drevných častí ako smreky, opačná situácia bola pri asimilačných orgánoch. Preto hodnoty podielu medzi biomasou asimilačných orgánov a celkovou biomasou stromu, ako aj pomeru medzi plochou asimilačných orgánov a celkovou biomasou stromu boli výrazne vyššie pri smreku než buku. Na úrovni porastu mala smrečina vyššie hodnoty indexu listovej plochy, t. j. LAI (18,64 m2.m−2) v porovnaní s bučinou (12,77 m2.m−2). Kým biomasa asimilačných orgánov bola 4,6-krát väčši","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"22 1","pages":"205 - 213"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"81872061","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
J. Červený, M. Ježek, Michaela Holá, Miloslav Zikmund, Tomáš Kušta, V. Hanzal, Rudolf Kropil
Abstract The European bison (Bison bonasus) became extinct in the wild in the 20th century. Due to successful reintroductions of captive individuals, the free-ranging bison population has been steadily increasing. However, the population consists of small and isolated herds whose survival depends on creating larger and connected populations. Detailed knowledge of movement and habitat use in human-dominated landscape is essential for further successful reintroductions of the European bison. Therefore, we studied daily activity and habitat use of the semi-free European bison herd in the hunting enclosure of Židlov from April to September 2014. The lead cow of the herd was fitted with a GPS collar equipped with GSM module. The average home range size of the herd was 29.5 km2 and the average daily utilisation area was 0.5 km2. Forested habitats were preferred during the day (Rayleigh test: Z = 107.31; p < 0. 0001) whereas idle lands (i.e. former shooting ranges now dominated by a mixture of pioneer tree species, hawthorn and grasslands) during the night (Rayleigh test: Z = 214.451; p < 0. 0001). The bison herd did not show any clear preference for a particular forest type (i.e. coniferous, deciduous, different age classes). Additional knowledge on year-long patterns of movement and habitat use is needed to ensure the success of reintroduction programmes Abstrakt Zubr evropský (Bison bonasus) vyhynul ve volné přírodě na začátku 20-tého století. Následně byl ze zajetí reintrodukován do několika oblastí střední Evropy a od té doby jeho početnost roste. Nicméně jeho současný výskyt je koncentrován pouze do malých populací a jejich další přirozený vývoj je závislý na vytvoření konceptu vzájemného propojení. Pro vytvoření a realizaci tohoto konceptu je kladen důraz na znalost prostorové aktivity zubra a jeho preference prostředí. Tyto znalosti budou esenciální zejména v oblastech uvažované reintrodukce v typech krajiny intenzivně využívaných lidskou činností. Naše studie se proto zabývá denní aktivitou a využitím území reintrodukovaného stáda zubrů v oboře Židlov ve vegetačním období (duben - září 2014). Byla sledována hlavní samice, označena GPS obojkem s GSM modulem. Domovský okrsek stáda během celého sledovaného období byl 29,5 km2 a velikost průměrného denního využívaného území bylo 0,5 km2. Statisticky signifikantní rozdíl byl ve využívání různých typů porostů, kdy během dne zubři využívali lesní prostředí (Rayleigh test: Z = 107.31; p < 0. 0001) a během noci naopak otevřené porosity (Rayleigh test: Z = 214.451; p < 0. 0001). Zubří stádo nevykazovalo výrazné preference pro jednotlivé typy porostů (jehličnaté, listnaté, věkové třídy). Další studie zabývající se prostorovým chováním zubra a jeho variability během celého roku jsou pro další úspěšné reintrodukce tohoto druhu nezbytné
摘要欧洲野牛(bison bonasus)在20世纪开始在野外灭绝。由于成功地重新引入圈养个体，自由放养的野牛数量一直在稳步增加。然而，种群由小而孤立的种群组成，它们的生存依赖于创造更大的、相互联系的种群。在人类主导的景观中，详细了解欧洲野牛的活动和栖息地的利用，对于进一步成功地重新引入欧洲野牛至关重要。因此，我们于2014年4 - 9月对Židlov猎场半自由欧洲野牛群的日常活动和生境利用进行了研究。牧群中的头牛被安装了一个带有GSM模块的GPS项圈。牧群的平均牧场面积为29.5 km2，平均日利用面积为0.5 km2。白天偏好森林生境(瑞利试验:Z = 107.31;P < 0。0001)，而在夜间闲置的土地(即以前的射击场，现在由先驱树种、山楂和草原的混合物主导)(瑞利测试:Z = 214.451;P < 0。0001)。野牛群没有表现出对特定森林类型(即针叶林、落叶林、不同年龄等级)的明显偏好。为了确保重新引入方案的成功，需要更多关于一年的迁徙模式和栖息地利用的知识。摘要Zubr evropský(北美野牛)vyhynul - ve voln přírodě na začátku 20- t století。Následně byl ze zajetí reintrodukován do nnuk kolika oblastí střední Evropy a old trex doby jeho po etnost roste。nicm诈骗者jeho současný výskyt je koncentrován pouze do malých populací a jejich další přirozený vývoj je závislý na vytvoření conceptuvzájemného propojení。Pro vytvoření a实现totophoto概念，jkladen důraz a znalost prostorovactivity zubra a jeho preference prostředí。Tyto znalosti budou esenciální zejm录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带录影带využívaných lidskou činností。Naše study se proto zabývá denní aktivitou a využitím území reintrodukovanvac stáda zubrlovoboře Židlov ve vegetačním období (duben - září 2014)。Byla sledována hlavní samice, ozna ena GPS obojkem的GSM模块。Domovský okrsek stáda bzyhem celsamho sledovansamho období byl 29.5平方公里a velikost průměrného denního využívaného území bylo 0.5平方公里。统计上signifikantní rozdíl byl ve využívání různých typov, porostov, kdy bronhem dne zubři využívali lesní prostředí(瑞利检验:Z = 107.31;P < 0。0001) a brunhem noci naopak otevřené孔隙度(瑞利试验:Z = 214.451;P < 0。0001)。Zubří stádo nevykazovalo výrazné preference pro jednotliv typy porostov (jehli nat， listnat， v kov třídy)。Další study zabývající se prostorovým chováním zubra a jeho变异性brbrhem celsamho roku jsou pro další úspěšné重新引入到hotodruhu nezbytn
{"title":"Daily activity rhythm and habitat use of the semi-free European bison herd during the growing season / Denní aktivita a využití prostředí zubrem evropským (Bison bonasus) během vegetační sezóny","authors":"J. Červený, M. Ježek, Michaela Holá, Miloslav Zikmund, Tomáš Kušta, V. Hanzal, Rudolf Kropil","doi":"10.1515/FORJ-2015-0001","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0001","url":null,"abstract":"Abstract The European bison (Bison bonasus) became extinct in the wild in the 20th century. Due to successful reintroductions of captive individuals, the free-ranging bison population has been steadily increasing. However, the population consists of small and isolated herds whose survival depends on creating larger and connected populations. Detailed knowledge of movement and habitat use in human-dominated landscape is essential for further successful reintroductions of the European bison. Therefore, we studied daily activity and habitat use of the semi-free European bison herd in the hunting enclosure of Židlov from April to September 2014. The lead cow of the herd was fitted with a GPS collar equipped with GSM module. The average home range size of the herd was 29.5 km2 and the average daily utilisation area was 0.5 km2. Forested habitats were preferred during the day (Rayleigh test: Z = 107.31; p < 0. 0001) whereas idle lands (i.e. former shooting ranges now dominated by a mixture of pioneer tree species, hawthorn and grasslands) during the night (Rayleigh test: Z = 214.451; p < 0. 0001). The bison herd did not show any clear preference for a particular forest type (i.e. coniferous, deciduous, different age classes). Additional knowledge on year-long patterns of movement and habitat use is needed to ensure the success of reintroduction programmes Abstrakt Zubr evropský (Bison bonasus) vyhynul ve volné přírodě na začátku 20-tého století. Následně byl ze zajetí reintrodukován do několika oblastí střední Evropy a od té doby jeho početnost roste. Nicméně jeho současný výskyt je koncentrován pouze do malých populací a jejich další přirozený vývoj je závislý na vytvoření konceptu vzájemného propojení. Pro vytvoření a realizaci tohoto konceptu je kladen důraz na znalost prostorové aktivity zubra a jeho preference prostředí. Tyto znalosti budou esenciální zejména v oblastech uvažované reintrodukce v typech krajiny intenzivně využívaných lidskou činností. Naše studie se proto zabývá denní aktivitou a využitím území reintrodukovaného stáda zubrů v oboře Židlov ve vegetačním období (duben - září 2014). Byla sledována hlavní samice, označena GPS obojkem s GSM modulem. Domovský okrsek stáda během celého sledovaného období byl 29,5 km2 a velikost průměrného denního využívaného území bylo 0,5 km2. Statisticky signifikantní rozdíl byl ve využívání různých typů porostů, kdy během dne zubři využívali lesní prostředí (Rayleigh test: Z = 107.31; p < 0. 0001) a během noci naopak otevřené porosity (Rayleigh test: Z = 214.451; p < 0. 0001). Zubří stádo nevykazovalo výrazné preference pro jednotlivé typy porostů (jehličnaté, listnaté, věkové třídy). Další studie zabývající se prostorovým chováním zubra a jeho variability během celého roku jsou pro další úspěšné reintrodukce tohoto druhu nezbytné","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"41 1","pages":"199 - 204"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"85013042","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Tomáš Čihák, Tomáš Hlásny, Radka Stolariková, Monika Vejpustková, Róbert Marušák
Abstract The Small-leaved lime (Tilia cordata Mill.) is currently not commercially important species, therefore the knowledge of biomass partitioning in a tree is rather incomplete. Moreover, lime biomass is estimated mostly using biomass functions designated for other species, without the knowledge of limits of such a use. For these reasons, we developed functions for the estimation of lime biomass in the aboveground woody parts. The functions were parameterized using 81 tree samples collected in two plots in the Czech Republic. In addition, we compared the biomass estimates produced by our functions with estimates produced by a function for beech, which have been obviously used as a surrogate for missing lime models in the Czech Republic and Slovakia. On average, 78% of lime aboveground biomass was found to account for tree stem, 20% for branches and 2% for stump. Average biomass density was 374 kg m−3 and no significant differences between tree compartments were found. Accuracy of all models in terms of the Root Mean Square Error (RMSE) significantly differed between tree diameter classes; in case of total aboveground biomass, the RMSE was ca. 20% of the average biomass weight in a given class up to a diameter of 45 cm, and then it rose sharply. The RMSE was higher in case of compartments with variable dimensions, such as branches and stump. RMSE was slightly higher in case of estimates produced using a beech-specific function than using that developed in the current study (average RMSE 27.95 and 29.42%, respectively); at the same time, beech-specific function overestimated lime stem biomass by ca 12%. The almost equal RMSE implies the usability of both parameterisations for lime biomass estimation, though the correction of the mentioned overestimation should be applied. Abstrakt Lípa malolistá (Tilia cordata Mill.) v současnosti nepředstavuje hospodářsky významnou dřevinu, což je jeden z důvodů proč jsou poznatky o distribuci její biomasy v rámci stromu značně nekompletní. Kromě toho, biomasa lípy je většinou hodnocená pomocí rovnic navrhnutých pro jiné dřeviny, přičemž možné nedostatky tohoto postupu jsou ve značné míře neznámé. Z těchto důvodů jsme na základě údajů získaných z 81 stromů na dvou plochách v České republice vytvořili parametrizace rovnic pro odhad dřevnatých částí nadzemní biomasy lípy. Následně jsme porovnali odhady objemu biomasy lípy získané pomocí námi navrhnutých modelů s odhadem získaným modelem parametrizovaným pro buk, který je v České republice a na Slovensku pro hodnocení biomasy lípy obvykle používaný. V průměru připadalo 78% nadzemní biomasy na kmen stromu, 20% na korunu a 2% na pařez. Průměrná hustota biomasy činila 374 kg na m−3 a nebyl zjištěn signifikantní rozdíl mezi hustotou jednotlivých kompartmentů. Přesnost všech modelů v intencích procentuální RMSE (Root Mean Square Error) byla vyšší do tloušťkové třídy 45 cm, následně se zhoršila. V případě celkové nadzemní biomasy se pohybovala kolem 20% z průměrných ho
摘要小叶石灰(tila cordata Mill.)目前不是一个重要的商业树种，因此对其生物量分配的认识相当不完整。此外，石灰生物量的估计主要是利用为其他物种指定的生物量功能，而不了解这种使用的限制。基于这些原因，我们开发了估算地上木本部分石灰生物量的函数。使用捷克共和国两个地块收集的81棵树样本对这些函数进行了参数化。此外，我们比较了由我们的函数产生的生物量估计与由山毛榉函数产生的估计，山毛榉在捷克共和国和斯洛伐克显然被用作缺失石灰模型的替代品。平均而言，石灰地上生物量的78%为树干，20%为树枝，2%为树桩。平均生物量密度为374 kg m−3，树室间差异不显著。各模型在均方根误差(RMSE)方面的精度在树径类别之间存在显著差异;在地上总生物量方面，在直径45 cm以内，RMSE约为同类平均生物量的20%，之后急剧上升。在具有可变尺寸的隔室，如树枝和树桩的情况下，RMSE较高。使用山毛榉特异性函数产生的估计值的RMSE略高于使用当前研究中开发的估计值(平均RMSE分别为27.95和29.42%);与此同时，山毛榉特异性功能高估了石灰茎生物量约12%。几乎相等的RMSE意味着石灰生物量估计的两种参数化的可用性，尽管应该应用上述高估的校正。摘要Lípa malolist (Tilia cordata Mill.) v sou asnosti nepředstavuje hospodářsky významnou dřevinu, cojije jeden z důvodů projiou poznatky o distribuci její biomasy v rámci stromu zna nje nekompletní。kromotoho, biomasa lípy je většinou hodnocen pomocí rovnic navrhnutých pro jin dřeviny, přičemž možné nedostatky tohoto postupu jsou ve zna n míře neznámé。Z trek chto důvodů jsme na základě údajů získaných Z 81 strom č na dvou plochách v České republic vytvořili parameterizace rovonic pro odhad dřevnatých částí nadzemní biomasy lípy。Naslednějsme porovnali odhady objemu biomasy lipy ziskane pomoci nami navrhnutych模型ů年代odhadem ziskanym modelem parametrizovanym箴鼓,ktery我v eske republiceČna Slovensku pro hodnoceni biomasy lipy obvykle použivany。V průměru připadalo 78% nadzemní生物密度na kmen stromu, 20% na korunu, 2% na pařez。Průměrná hustota biomasy inila 374 kg na m−3 a nebyl zjištěn signifikantní rozdíl mezi hustotou jednotlivých kompartment.com。Přesnost všech modelv intencích procentuální RMSE(均方根误差)byla vyšší do tloušťkové třídy 45 cm, následně se zhoršila。V případě celkov nadzemní biomasy se pohybovala kolem 20% z průměrných hodnot dan třídy, vysokých hodnot dosahovala při stromových komponentech s variabilními dimenzemi jako koruna a pařez。Rozdíly v hodnoty RMSE při odhadu biomasy kmene lípy pomocí námi navržených funkcí a na základě funkce pro odhad biomasy buku byly minimální (průměrné hodnoty RMSE 27.95 a 29.42%)。Biomasa vzorníků lípy ur ena pomocí rovnice parameterizovan pro buk nadhodnotila biomasu o přibližně 12%。Z hodnot RMSE vyplývá vhodnost využití obou typov funkcí， avšak uveden systematick nadhodnocení by milulo být zohlednnok。
{"title":"Functions for the aboveground woody biomass in Small-leaved lime (Tilia cordata Mill.) / Funkce pro hodnocení biomasy nadzemních částí lípy malolisté (Tilia cordata Mill.)","authors":"Tomáš Čihák, Tomáš Hlásny, Radka Stolariková, Monika Vejpustková, Róbert Marušák","doi":"10.2478/FORJ-2014-0016","DOIUrl":"https://doi.org/10.2478/FORJ-2014-0016","url":null,"abstract":"Abstract The Small-leaved lime (Tilia cordata Mill.) is currently not commercially important species, therefore the knowledge of biomass partitioning in a tree is rather incomplete. Moreover, lime biomass is estimated mostly using biomass functions designated for other species, without the knowledge of limits of such a use. For these reasons, we developed functions for the estimation of lime biomass in the aboveground woody parts. The functions were parameterized using 81 tree samples collected in two plots in the Czech Republic. In addition, we compared the biomass estimates produced by our functions with estimates produced by a function for beech, which have been obviously used as a surrogate for missing lime models in the Czech Republic and Slovakia. On average, 78% of lime aboveground biomass was found to account for tree stem, 20% for branches and 2% for stump. Average biomass density was 374 kg m−3 and no significant differences between tree compartments were found. Accuracy of all models in terms of the Root Mean Square Error (RMSE) significantly differed between tree diameter classes; in case of total aboveground biomass, the RMSE was ca. 20% of the average biomass weight in a given class up to a diameter of 45 cm, and then it rose sharply. The RMSE was higher in case of compartments with variable dimensions, such as branches and stump. RMSE was slightly higher in case of estimates produced using a beech-specific function than using that developed in the current study (average RMSE 27.95 and 29.42%, respectively); at the same time, beech-specific function overestimated lime stem biomass by ca 12%. The almost equal RMSE implies the usability of both parameterisations for lime biomass estimation, though the correction of the mentioned overestimation should be applied. Abstrakt Lípa malolistá (Tilia cordata Mill.) v současnosti nepředstavuje hospodářsky významnou dřevinu, což je jeden z důvodů proč jsou poznatky o distribuci její biomasy v rámci stromu značně nekompletní. Kromě toho, biomasa lípy je většinou hodnocená pomocí rovnic navrhnutých pro jiné dřeviny, přičemž možné nedostatky tohoto postupu jsou ve značné míře neznámé. Z těchto důvodů jsme na základě údajů získaných z 81 stromů na dvou plochách v České republice vytvořili parametrizace rovnic pro odhad dřevnatých částí nadzemní biomasy lípy. Následně jsme porovnali odhady objemu biomasy lípy získané pomocí námi navrhnutých modelů s odhadem získaným modelem parametrizovaným pro buk, který je v České republice a na Slovensku pro hodnocení biomasy lípy obvykle používaný. V průměru připadalo 78% nadzemní biomasy na kmen stromu, 20% na korunu a 2% na pařez. Průměrná hustota biomasy činila 374 kg na m−3 a nebyl zjištěn signifikantní rozdíl mezi hustotou jednotlivých kompartmentů. Přesnost všech modelů v intencích procentuální RMSE (Root Mean Square Error) byla vyšší do tloušťkové třídy 45 cm, následně se zhoršila. V případě celkové nadzemní biomasy se pohybovala kolem 20% z průměrných ho","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"86 1","pages":"150 - 158"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"80665467","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract The co-adaptive system of tree vegetation and wood-destroying (xylotrophic) fungi in artificial phytocoenoses (in an old-aged, and middle- aged ash-hornbeam oakery and monocultures of Pinus L.) of Forest-Steppe zone of Ukraine was analysed from the point of selected forestry parameters. We investigated the vitality, age, phytosanitary structures of pure acerous (Pinus strobus L., P. sylvestris L.) and mixed broad-leaved stands (Carpinus betulus L., Fraxinus excelsior L., Quercus robur L., Tilia cordata Mill.) and species, systematic, trophic structures of xylotrophic fungi (39 species of macromycetes representing 32 genera, 22 families, 9 orders of 2 divisions: Ascomycota (classes Leotiomycetes and Sordariomycetes) and Basidiomycota (class Agaricomycetes)). The results showed that the species composition and the structure (vitality, phytosanitary) of artificial phytocoenoses altered both the composition of xylotrophs and the levels of the damage of tree stands caused by them. Abstrakt Analyzoval sa systém adaptácie stromovej vegetácie a drevokazných (xylotrofných) húb v antropogénnej fytocenóze (staré a strednoveké jaseňovo-hrabové dubiny a boriny) v leso-stepnej zóne Ukrajiny vo vzťahu k lesníckym parametrom. Sledovali sa: vitalita, vek, fytosanitárna štruktúra borových monokultúr (Pinus strobus a P. sylvestris L.) a zmiešaných listnatých porastov (Carpinus betulus L., Fraxinus excelsior L., Quercus robur L., Tilia cordata Mill.) ako aj druhová, systematická a trofická štruktúra xylotrofných húb (39 druhov v rámci makromycétov, ktoré sa týkali 32 druhov, 22 rodov a 9 radov divízie Ascomycota (triedy Leotiomycetes a Sordariomycetes) a Basidiomycetes (trieda Agaricomycetes). Výsledky ukázali, že druhové zloženie a štruktúra (vývojové štádiá a fytosanitárne aspekty) antropogénnej fytocenózy boli pozmenené v závislosti od skladby drevokazných húb a intenzity poškodenia lesných porastov.
摘要从选择林业参数的角度，分析了乌克兰森林-草原带人工植林中(中老年灰角栎林和单一松林)乔木植被与破坏木材(木营养)真菌的共适应系统。研究了纯阔叶林(油松、西洋松)和混合阔叶林(桦树林、白蜡树林、栎木林、天麻)的活力、年龄和植物卫生结构，以及木营养真菌的种类、系统营养结构。木营养真菌的种类、系统营养结构包括:子囊菌门(利多菌纲、索达菌纲)和担子菌门(木丝菌纲)2纲9目、22科32属39种。结果表明，人工植园的物种组成和结构(活力、植物卫生)改变了木营养菌的组成及其对林分的危害程度。Abstrakt Analyzoval sa系统adaptacie stromovej vegetacie drevokaznych (xylotrofnych)中心v antropogennej fytocenoze(凝视strednoveke jaseňovo-hrabove dubiny boriny) v leso-stepnej区Ukrajiny vo vzť摘要k lesnickym parametrom。Sledovali sa: vititalita, vek, fytosanitárna štruktúra borových monokultúr (Pinus strobus a P. sylvestris L.) a zmiešaných listnatých porastov (Carpinus betulus L.， Fraxinus excelsior L.， Quercus robur L.， Tilia cordata Mill.) ako aj druhov， systematick trofick štruktúra xylotrofných húb (39 druhov rámci makromyc， ktorsa týkali 32 druhov, 22 rodov a 9 radov divízie子囊菌科(trieda Leotiomycetes a Sordariomycetes) a担子菌科(trieda Agaricomycetes)。Vysledky ukazaliže druhove zloženie一štruktura (vyvojoveštadia一fytosanitarne aspekty) antropogennej fytocenozy勃利pozmenene v zavislosti od skladby drevokaznych中心一个intenzity阿宝škodenia lesnych porastov。
{"title":"Co-adaptive system of tree vegetation and wood-destroying (xylotrophic) fungi in artificial phytocoenoses, Ukraine / Systém prispôsobenia sa stromovej vegetácie a drevokazných (xylotrofných) húb v antropogénnej fytocenóze, Ukrajina","authors":"Olena Blinkova, Oleksandra Ivanenko","doi":"10.2478/FORJ-2014-0018","DOIUrl":"https://doi.org/10.2478/FORJ-2014-0018","url":null,"abstract":"Abstract The co-adaptive system of tree vegetation and wood-destroying (xylotrophic) fungi in artificial phytocoenoses (in an old-aged, and middle- aged ash-hornbeam oakery and monocultures of Pinus L.) of Forest-Steppe zone of Ukraine was analysed from the point of selected forestry parameters. We investigated the vitality, age, phytosanitary structures of pure acerous (Pinus strobus L., P. sylvestris L.) and mixed broad-leaved stands (Carpinus betulus L., Fraxinus excelsior L., Quercus robur L., Tilia cordata Mill.) and species, systematic, trophic structures of xylotrophic fungi (39 species of macromycetes representing 32 genera, 22 families, 9 orders of 2 divisions: Ascomycota (classes Leotiomycetes and Sordariomycetes) and Basidiomycota (class Agaricomycetes)). The results showed that the species composition and the structure (vitality, phytosanitary) of artificial phytocoenoses altered both the composition of xylotrophs and the levels of the damage of tree stands caused by them. Abstrakt Analyzoval sa systém adaptácie stromovej vegetácie a drevokazných (xylotrofných) húb v antropogénnej fytocenóze (staré a strednoveké jaseňovo-hrabové dubiny a boriny) v leso-stepnej zóne Ukrajiny vo vzťahu k lesníckym parametrom. Sledovali sa: vitalita, vek, fytosanitárna štruktúra borových monokultúr (Pinus strobus a P. sylvestris L.) a zmiešaných listnatých porastov (Carpinus betulus L., Fraxinus excelsior L., Quercus robur L., Tilia cordata Mill.) ako aj druhová, systematická a trofická štruktúra xylotrofných húb (39 druhov v rámci makromycétov, ktoré sa týkali 32 druhov, 22 rodov a 9 radov divízie Ascomycota (triedy Leotiomycetes a Sordariomycetes) a Basidiomycetes (trieda Agaricomycetes). Výsledky ukázali, že druhové zloženie a štruktúra (vývojové štádiá a fytosanitárne aspekty) antropogénnej fytocenózy boli pozmenené v závislosti od skladby drevokazných húb a intenzity poškodenia lesných porastov.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"80 1","pages":"168 - 176"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"81573373","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract The aim of the paper is to present an overview of the forestry services market in Slovakia in terms of forestry services customers and to identify key factors determining existence and functioning of the market in the sphere of logging transport process. Methodically the paper is based on case studies elaborated on the basis of standardised interview carried out with selected forest owners and managers. As shown by the results, crucial factors influencing decision making about forestry services are machinery and technological equipment of forest enterprises, availability of financial resources, amount of performed work, production and transaction costs and legal constrains resulting from the Act on Public Procurement. The results of the questioning and case studies allowed defining basic economic assumptions of the forestry services market functioning under the current conditions in Slovak forestry. Abstrakt Cieľom predkladanej práce je poskytnúť prehľad o fungovaní trhu s lesníckymi službami na Slovensku z hľadiska objednávateľov služieb a identifikovať kľúčové faktory, ktoré determinujú opodstatnenosť existencie a fungovania trhu s lesníckymi službami v segmente ťažbovodopravného výrobného procesu. Metodicky je práca založená na metóde prípadových štúdií vypracovaných na základe dopytovania s vybranými objednávateľmi lesníckych služieb. Na základe dosiahnutých výsledkov možno za rozhodujúce faktory vplývajúce na rozhodovanie o spôsobe zabezpečovania lesníckych služieb považovať vybavenie podnikov potrebnou technikou a s tým súvisiacu dostupnosť kapitálu, objem vykonávaných prác, výšku výrobných a transakčných nákladov a legislatívne obmedzenia vyplývajúce zo zákona o verejnom obstarávaní. Výsledky dopytovania a prípadových štúdií umožnili definovať základné ekonomické predpoklady fungovania trhu s lesníckymi službami v aktuálnych podmienkach lesného hospodárstva na Slovensku.
摘要本文的目的是在林业服务客户方面概述斯洛伐克的林业服务市场，并确定在伐木运输过程中决定市场存在和运作的关键因素。系统地，本文是根据对选定的森林所有者和管理者进行的标准化访谈所阐述的案例研究编写的。结果表明，影响林业服务决策的关键因素是林业企业的机械和技术设备、财政资源的可得性、完成的工作量、生产和交易成本以及《公共采购法》造成的法律限制。问题和个案研究的结果使人们能够确定在斯洛伐克林业目前条件下运作的林业服务市场的基本经济假设。Abstrakt Cieľom predkladanej prace我poskytnuťprehľ广告o fungovani trhu年代lesnickymi službami na Slovensku z hľadiska objednavateľov služieb一identifikovaťkľuč林里faktory, ktore determinuju opodstatnenosťexistencie一fungovania trhu年代lesnickymi službami v segmenteť一žbovodopravneho vyrobneho procesu。Metodicky je práca založená na metóde prípadových štúdií vypracovaných na základe dopytovania s vybranými objednávateľmi lesníckych služieb。Na zaklade dosiahnutych vysledkov莫ž没有咱rozhodujuce faktory vplyvajuce Na rozhodovanie o sposobe zabezpečovania lesnickych služieb považ卵子ťvybavenie podnikov potrebnou technikou一个年代tym suvisiacu dostupnosťkapitalu, objem vykonavanych进行,všku vyrobnych一transakčnych nakladov一legislativne obmedzenia vyplyvajuce佐薇zakona o verejnom obstaravani。Výsledky dopytovania a prípadových štúdií umožnili definovakov základné ekonomick predpoklady fungovania tru s lesníckymi službami v aktuálnych podmienkach lesnsamho hospodárstva na Slovensku。
{"title":"Factors influencing forest owners and manager’s decision making about forestry services in logging-transport process / Faktory vplývajúce na rozhodnutia vlastníkov a obhospodarovateľov lesov o spôsobe zabezpečovania lesníckych služieb v ťažbovo-dopravnom výrobnom procese","authors":"Lucia Ambrušová, Rastislav Šulek","doi":"10.2478/FORJ-2014-0019","DOIUrl":"https://doi.org/10.2478/FORJ-2014-0019","url":null,"abstract":"Abstract The aim of the paper is to present an overview of the forestry services market in Slovakia in terms of forestry services customers and to identify key factors determining existence and functioning of the market in the sphere of logging transport process. Methodically the paper is based on case studies elaborated on the basis of standardised interview carried out with selected forest owners and managers. As shown by the results, crucial factors influencing decision making about forestry services are machinery and technological equipment of forest enterprises, availability of financial resources, amount of performed work, production and transaction costs and legal constrains resulting from the Act on Public Procurement. The results of the questioning and case studies allowed defining basic economic assumptions of the forestry services market functioning under the current conditions in Slovak forestry. Abstrakt Cieľom predkladanej práce je poskytnúť prehľad o fungovaní trhu s lesníckymi službami na Slovensku z hľadiska objednávateľov služieb a identifikovať kľúčové faktory, ktoré determinujú opodstatnenosť existencie a fungovania trhu s lesníckymi službami v segmente ťažbovodopravného výrobného procesu. Metodicky je práca založená na metóde prípadových štúdií vypracovaných na základe dopytovania s vybranými objednávateľmi lesníckych služieb. Na základe dosiahnutých výsledkov možno za rozhodujúce faktory vplývajúce na rozhodovanie o spôsobe zabezpečovania lesníckych služieb považovať vybavenie podnikov potrebnou technikou a s tým súvisiacu dostupnosť kapitálu, objem vykonávaných prác, výšku výrobných a transakčných nákladov a legislatívne obmedzenia vyplývajúce zo zákona o verejnom obstarávaní. Výsledky dopytovania a prípadových štúdií umožnili definovať základné ekonomické predpoklady fungovania trhu s lesníckymi službami v aktuálnych podmienkach lesného hospodárstva na Slovensku.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"97 1","pages":"177 - 184"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"79222997","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Zuzana Sarvašová, Emil Cienciala, Jana Beranová, Michal Vančo, Andrej Ficko, Marta Pardos
Abstract The objective of this study is to map and analyse governance systems relevant for the implementation of multifunctional mountain forest management in selected European countries. This paper is based on the FP7 research project Advanced multifunctional forest management in European mountain ranges (ARANGE). Current governance systems relevant for the implementation of multifunctional forest management are analysed in seven case study areas: the Iberian Mountains (Spain), Western Alps (France), Eastern Alps (Austria), Dinaric Mountains (Slovenia), Scandinavian Mountains (Sweden), Western Carpathians (Slovakia) and Western Rhodopes (Bulgaria). Qualitative social research methods were applied for data collection. Semi-structured questionnaire was focused on the following elements of governance: participation and stakeholders interactions and inter-sectorial coordination. The results indicate that forest managers share a general perception of multifunctional forest management being focused on preserving or strengthening several forest functions and services including timber production. They believe that current governance systems basically support multifunctional management of mountain forests. The participatory and inter-sectoral processes are playing an important role in multifunctional forest management in selected European mountain regions. Abstrakt Cieľom štúdie je zmapovať a analyzovať systémy governancie relevantné pre multifunkčné lesné hospodárstvo vo vybraných horských regiónoch Európy. Tento príspevok vznikol v rámci projektu 7. rámcového programu Zdokonalený multifunkčný manažment lesov v horských regiónoch Európy (ARANGE). Súčasné systémy governancie uplatňované v multifunkčnom obhospodarovaní lesov sme analyzovali v siedmich prípadových štúdiách: Iberské pohorie (Španielsko), Západné Alpy (Francúzsko), Východné Alpy (Rakúsko), Dináre (Slovinsko), Škandinávske vrchy, (Švédsko), Západné Karpaty (Slovensko) a Západné Rodopy (Bulharsko). Použili sme metódy sociologického výskumu. 27 expertov z prípadových štúdií (väčšinou obhospodarovateľov lesov) odpovedalo na 21 pološtruktúrovaných otázok zahŕňajúcich nasledovné prvky governancie: participácia, koordinácia, rozodovanie, zodpovednosť a využitie odborných znalostí. Výsledky poukazujú na skutočnosť, že obhospodarovatelia lesa vo všeobecnosti zdieľajú názor, že multifunkčné obhospodarovanie lesov je zamerané na zachovanie alebo posilnenie viacerých funkcií lesa, vrátane drevoprodukčnej. Uplatňované systémy governancie v zásade podporujú multifunkčné obhospodarovanie horských lesov, ale samotné multifunkčné obhospodarovanie je v jednotlivých prípadoch rozdielne. Tieto rozdiely vychádzajú viac zo špecifických podmienok jednotlivých prípadov, ako z uplatňovaných systémov governancie. Získané výsledky vytvárajú možný základ pre formuláciu a prijatie efektívnych a adekvátnych politických odporúčaní pre multifunkčné obhospodarovanie horských lesov v Európe.
本研究的目的是绘制和分析与在选定的欧洲国家实施多功能山地森林管理相关的治理系统。本文基于FP7研究项目“欧洲山区先进多功能森林管理”(ARANGE)。与实施多功能森林管理相关的当前治理系统在七个案例研究领域进行了分析:伊比利亚山脉(西班牙)、西阿尔卑斯山(法国)、东阿尔卑斯山(奥地利)、迪纳里亚山脉(斯洛文尼亚)、斯堪的纳维亚山脉(瑞典)、西喀尔巴阡山脉(斯洛伐克)和西罗多彼山脉(保加利亚)。数据收集采用定性社会研究方法。半结构化问卷的重点是以下治理要素:参与和利益攸关方的互动以及部门间协调。结果表明，森林管理者普遍认为，多功能森林管理的重点是保护或加强包括木材生产在内的几种森林功能和服务。他们认为，目前的治理体系基本上支持山地森林的多功能管理。参与性和部门间进程在某些欧洲山区的多功能森林管理中发挥着重要作用。[摘要]Cieľom štúdie je zmapovatov a analyzovov system sammy governance premultifunk尼玛纳斯尼玛纳斯hospodárstvo vo vybraných horských regiónoch Európy。Tento príspevok vznikol v rámci项目rámcového programu Zdokonalený multifunkčný manažment lesov v horských regiónoch Európy (ange)。苏časne systemy governancie uplatňovane v multifunkč笔名obhospodarovani lesov中小企业analyzovali v siedmich pripadovychštudiach: Iberske pohorie(Španielsko), Zapadne Alpy (Francuzsko) Vychodne Alpy (Rakusko) Dinare (Slovinsko)Škandinavske vrchy,(Švedsko), Zapadne Karpaty(斯洛伐克)Zapadne Rodopy (Bulharsko)。Použili sme metódy sociologicksamicho výskumu。27 expertov z prípadových štúdií (väčšinou obhospodarovateľov lesov) odpovedalo na 21 pološtruktúrovaných otázok zahŕňajúcich nasledovnvel . prvky治理:participácia, koordinácia, rozodovanie, zodpovednoslova využitie odborných znalostí。Výsledky poukazujú na skuto noskv， že obhospodarovatelia lesa vo všeobecnosti zdieľajú názor， že multifunk n obhospodarovanie lesov je zameran na zachovanie alebo posilnenie viacerých funkcií lesa, vrátane drevoproduk nej。Uplatňované system 2013.2013.07 v zásade podporujú multifunk n obhospodarovanie horských lesov, ale samotn multifunk n obhospodarovanie je v jednotlivých prípadoch rozdielne。Tieto rozdiely vychádzajú viac zo špecifických podmienok jednotlivých prípadov, ako z uplatňovaných系统管理。Získané výsledky vytvárajú možný základ pre formuláciu a priativeefektívnych a adekvátnych politických odporúčaní pre multifunk n obhospodarovanie horských lesov v Európe。
{"title":"Analysis of governance systems applied in multifunctional forest management in selected European mountain regions / Analýza systémov governancie využívaných pri multifunkčnom manažmente lesov vo vybraných európskych horských oblastiach","authors":"Zuzana Sarvašová, Emil Cienciala, Jana Beranová, Michal Vančo, Andrej Ficko, Marta Pardos","doi":"10.2478/FORJ-2014-0017","DOIUrl":"https://doi.org/10.2478/FORJ-2014-0017","url":null,"abstract":"Abstract The objective of this study is to map and analyse governance systems relevant for the implementation of multifunctional mountain forest management in selected European countries. This paper is based on the FP7 research project Advanced multifunctional forest management in European mountain ranges (ARANGE). Current governance systems relevant for the implementation of multifunctional forest management are analysed in seven case study areas: the Iberian Mountains (Spain), Western Alps (France), Eastern Alps (Austria), Dinaric Mountains (Slovenia), Scandinavian Mountains (Sweden), Western Carpathians (Slovakia) and Western Rhodopes (Bulgaria). Qualitative social research methods were applied for data collection. Semi-structured questionnaire was focused on the following elements of governance: participation and stakeholders interactions and inter-sectorial coordination. The results indicate that forest managers share a general perception of multifunctional forest management being focused on preserving or strengthening several forest functions and services including timber production. They believe that current governance systems basically support multifunctional management of mountain forests. The participatory and inter-sectoral processes are playing an important role in multifunctional forest management in selected European mountain regions. Abstrakt Cieľom štúdie je zmapovať a analyzovať systémy governancie relevantné pre multifunkčné lesné hospodárstvo vo vybraných horských regiónoch Európy. Tento príspevok vznikol v rámci projektu 7. rámcového programu Zdokonalený multifunkčný manažment lesov v horských regiónoch Európy (ARANGE). Súčasné systémy governancie uplatňované v multifunkčnom obhospodarovaní lesov sme analyzovali v siedmich prípadových štúdiách: Iberské pohorie (Španielsko), Západné Alpy (Francúzsko), Východné Alpy (Rakúsko), Dináre (Slovinsko), Škandinávske vrchy, (Švédsko), Západné Karpaty (Slovensko) a Západné Rodopy (Bulharsko). Použili sme metódy sociologického výskumu. 27 expertov z prípadových štúdií (väčšinou obhospodarovateľov lesov) odpovedalo na 21 pološtruktúrovaných otázok zahŕňajúcich nasledovné prvky governancie: participácia, koordinácia, rozodovanie, zodpovednosť a využitie odborných znalostí. Výsledky poukazujú na skutočnosť, že obhospodarovatelia lesa vo všeobecnosti zdieľajú názor, že multifunkčné obhospodarovanie lesov je zamerané na zachovanie alebo posilnenie viacerých funkcií lesa, vrátane drevoprodukčnej. Uplatňované systémy governancie v zásade podporujú multifunkčné obhospodarovanie horských lesov, ale samotné multifunkčné obhospodarovanie je v jednotlivých prípadoch rozdielne. Tieto rozdiely vychádzajú viac zo špecifických podmienok jednotlivých prípadov, ako z uplatňovaných systémov governancie. Získané výsledky vytvárajú možný základ pre formuláciu a prijatie efektívnych a adekvátnych politických odporúčaní pre multifunkčné obhospodarovanie horských lesov v Európe.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"60 1","pages":"159 - 167"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"87678989","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract This paper presents an easy and effective method to extract tree rings completely from images of tree discs independent of their source. The method uses Active Contours, often used in medical image processing to detect organs, in combination with an optimised image filter based on the Sobel operator to automatically outline the tree rings. Special attention is given to eliminate critical physical irregularities caused by branches, cracks or colourisations. The work resulted in the implementation of a platform independent, free and open source software solution for semiautomatic tree ring segmentation. Comparison to manual measurements shows that the system is dependable and the results are reproducible. The system has been applied to several conifer species. Abstrakt Článok prezentuje jednoduchú a efektívnu metódu pre extrakciu radiálnych ročných prírastkov z obrázkov získaných skenovaním diskov odobratých zo stromov. Metóda využíva techniku „Active Countours“, ktorá je často používaná pri spracovaní obrazu pre detekciu orgánov, v kombinácii s optimalizovaným obrazovým filtrom založeným na „Sobel“ operátore pre automatizované zvýraznenie ročných kruhov. Špeciálna pozornosť sa venuje eliminácii kritických fyzikálnych nepravidelností spôsobených vetvami, puklinami alebo zafarbením. Výsledkom práce je voľne dostupný softvér pre poloautomatizovanú segmentáciu ročných radiálnych prírastkov na odobratých diskoch. Porovnanie s manuálnym meraním ukázalo, že systém je spoľahlivý a výsledky sú reprodukovateľné. Systém bol preskúšaný na niekoľkých ihličnatých drevinách.
摘要本文提出了一种简单有效的方法，可以从树盘图像中独立提取树木年轮。该方法使用主动轮廓，通常用于医学图像处理来检测器官，结合基于Sobel算子的优化图像滤波器来自动勾勒树木年轮。特别注意消除由分支，裂缝或着色引起的关键物理不规则性。这项工作最终实现了一个平台独立的、免费的、开源的半自动树木年轮分割软件解决方案。与人工测量结果的对比表明，该系统可靠，测量结果可重复性好。该系统已应用于几种针叶树。摘要Článok prezentuje jednoduchú a efektívnu metódu pre extrakciu radiálnych ročných prírastkov z obrázkov získaných skenovaním diskov odobratých zo stromov。Metoda využiva techniku“主动轮廓”,ktora我č驷použ伊凡娜pri spracovani obrazu pre detekciu organov, v kombinacii年代optimalizovanym obrazovym filtrom založenym na“索贝尔”operatore pre automatizovane zvyraznenie ročnych kruhov。Špeciálna pozornoslovsa venuje eliminácii kritických fyzikálnych nepravidelností spôsobených vetvami, puklinami alebo zafarbením。Výsledkom práce je voľne dostupný softv前poloautomatizovanú segmentáciu ročných radiálnych prírastkov na odobratých diskoch。波罗夫纳涅的manuálnym meraním ukázalo， že系统的渡假假spoľahlivý和výsledky sú reprodukovateľné。system samm bol preskúšaný na niekoľkých ihličnatých drevinách。
{"title":"Semiautomatic tree ring segmentation using Active Contours and an optimised gradient operator / Poloautomatizovaná segmentácia ročných radiálnych kruhov stromov s využitím metódy „Active Contours“ a optimalizovaného gradientového operátora","authors":"M. Henke, B. Sloboda","doi":"10.2478/FORJ-2014-0020","DOIUrl":"https://doi.org/10.2478/FORJ-2014-0020","url":null,"abstract":"Abstract This paper presents an easy and effective method to extract tree rings completely from images of tree discs independent of their source. The method uses Active Contours, often used in medical image processing to detect organs, in combination with an optimised image filter based on the Sobel operator to automatically outline the tree rings. Special attention is given to eliminate critical physical irregularities caused by branches, cracks or colourisations. The work resulted in the implementation of a platform independent, free and open source software solution for semiautomatic tree ring segmentation. Comparison to manual measurements shows that the system is dependable and the results are reproducible. The system has been applied to several conifer species. Abstrakt Článok prezentuje jednoduchú a efektívnu metódu pre extrakciu radiálnych ročných prírastkov z obrázkov získaných skenovaním diskov odobratých zo stromov. Metóda využíva techniku „Active Countours“, ktorá je často používaná pri spracovaní obrazu pre detekciu orgánov, v kombinácii s optimalizovaným obrazovým filtrom založeným na „Sobel“ operátore pre automatizované zvýraznenie ročných kruhov. Špeciálna pozornosť sa venuje eliminácii kritických fyzikálnych nepravidelností spôsobených vetvami, puklinami alebo zafarbením. Výsledkom práce je voľne dostupný softvér pre poloautomatizovanú segmentáciu ročných radiálnych prírastkov na odobratých diskoch. Porovnanie s manuálnym meraním ukázalo, že systém je spoľahlivý a výsledky sú reprodukovateľné. Systém bol preskúšaný na niekoľkých ihličnatých drevinách.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"109 1","pages":"185 - 190"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"79220894","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract Soil microbial communities were studied in the Tatra National Park, which was affected by a windthrow in 2004 and by fire in 2005. The objective of the study was to compare the response of soil microorganisms to different management regimes on disturbed areas and to evaluate the microbial community changes during the period 2006-2013. Soil samples were taken from the A-horizon along 90 m transects on 4 plots (reference intact plot, plot with extracted wood, burnt plot, plot with fallen trees left in situ). Basal and substrateinduced respiration, microbial biomass carbon (C), nitrogen (N) mineralisation, catalase activity, and richness and diversity of microbial functional groups were determined in soil samples using the BIOLOG EcoPlates. Generally, the highest microbial activity and biomass C were revealed at the reference and fire plots. No distinct differences in microbial attributes were found between the extracted and nonextracted plots. At all windthrow plots, substrate-induced respiration, microbial biomass C and N-mineralisation showed a significant increasing linear trend with time what indicates a gradual recovery of microbial community at plots after windthrow. Abstrakt Na plochách v Tatranskom národnom parku, ktoré boli postihnuté veternou kalamitou v roku 2004 a požiarom v roku 2005, sme študovali pôdne mikrobiálne spoločenstvo. Cieľom tejto práce je porovnať odozvu pôdnych mikroorganizmov na rozdielny manažment plôch a hodnotiť vývoj mikrobiálneho spoločenstva v priebehu rokov 2006-2013. Pôdne vzorky sme odoberali z A-horizontu pozdĺž 90 m dlhého tranzektu na 4 plochách (referenčná plocha, plocha s vyťaženou drevnou hmotou, plocha po požiari, plocha s nevyťaženou drevnou hmotou). V pôdnych vzorkách sme stanovovali bazálnu a potenciálnu respiráciu, mikrobiálnu biomasu, N-mineralizáciu, aktivitu katalázy, abundanciu a diverzitu funkčných skupín pôdnych mikroorganizmov použitím BIOLOG Eco platní. Vo všeobecnosti, najvyššiu aktivitu a biomasu pôdnych mikroorganizmov sme zaznamenali na ploche referenčnej a ploche po požiari. Nezistili sme významné rozdiely medzi plochou vyťaženou a nevyťaženou. Na všetkých kalamitných plochách sme v sledovanom období zaznamenali mierny trend nárastu hodnôt mikrobiálnej biomasy, potenciálnej respirácie a N-mineralizácie, čo poukazuje na proces postupnej obnovy mikrobiálneho spoločenstva na kalamitných plochách.
研究了2004年一次大风和2005年一次火灾对塔特拉国家公园土壤微生物群落的影响。本研究的目的是比较2006-2013年受干扰地区土壤微生物对不同管理制度的响应，并评价土壤微生物群落的变化。土壤样本沿90 m样条从a层采集，分为4个样点(参考完整样点、提取木材样点、烧毁样点、原地砍伐树木样点)。使用BIOLOG EcoPlates测定土壤样品的基础和基质诱导呼吸、微生物生物量碳(C)、氮(N)矿化、过氧化氢酶活性以及微生物功能群的丰富度和多样性。一般来说，参考样地和火样地的微生物活性和生物量C最高。在提取和未提取的地块之间没有发现明显的微生物属性差异。在所有风阻样地，基质诱导呼吸、微生物生物量C和n矿化均随时间呈显著线性增长趋势，表明风阻后样地微生物群落逐渐恢复。[摘要]Na plochách v Tatranskom národnom parku, ktor boli poststihnuturevetoriou kalamitou v roku 2004和požiarom v roku 2005, sme študovali pôdne mikrobiálne spolo enstvo。Cieľom tejto práce je porovnaova odozvu pôdnych microorganizmov na rozdielny manažment plôch a hodnotilovvývoj mikrobiálneho spolo enstva v priebehu rokov 2006-2013。Pôdne vzorky sme odoberali z A-horizontu pozdĺž 90 m dlhsamho tranzektu na 4 plochách(参考 n plocha, plocha s vyťaženou drevnou hmotu, plocha p požiari, plocha s nevyťaženou drevnou hmotu)。V podnych vzorkach中小企业stanovovali bazalnu一potencialnu respiraciu, mikrobialnu biomasu, N-mineralizaciu, aktivitu katalazy, abundanciu diverzitu恐慌čnych skupin podnych mikroorganizmov použitim BIOLOG Eco platni。Vo všeobecnosti, najvyššiu aktivitu a biomasu pôdnych microorganizmov sme zaznamenali na ploche referen nej a ploche po požiari。Nezistili sme významné rozdiely medzi plochou vyťaženou a nevyťaženou。Na všetkých kalamitných plochách sme v sledovanom období zaznamenali mierny trend nárastu hodnôt mikrobiálnej biomasy, potenciálnej respirácie a N-mineralizácie， o poukazuje Na proces postupnej obnovy mikrobiálneho spolo enstva Na kalamitných plochách。
{"title":"Soil microbial community responses to windthrow disturbance in Tatra National Park (Slovakia) during the period 2006 – 2013 / Odozva pôdneho mikrobiálneho spoločenstva na veternú kalamitu v Tatranskom národnom parku (Slovensko) v období rokov 2006–2013","authors":"Erika Gömöryová, Peter Fleischer, Dušan Gömöry","doi":"10.2478/FORJ-2014-0014","DOIUrl":"https://doi.org/10.2478/FORJ-2014-0014","url":null,"abstract":"Abstract Soil microbial communities were studied in the Tatra National Park, which was affected by a windthrow in 2004 and by fire in 2005. The objective of the study was to compare the response of soil microorganisms to different management regimes on disturbed areas and to evaluate the microbial community changes during the period 2006-2013. Soil samples were taken from the A-horizon along 90 m transects on 4 plots (reference intact plot, plot with extracted wood, burnt plot, plot with fallen trees left in situ). Basal and substrateinduced respiration, microbial biomass carbon (C), nitrogen (N) mineralisation, catalase activity, and richness and diversity of microbial functional groups were determined in soil samples using the BIOLOG EcoPlates. Generally, the highest microbial activity and biomass C were revealed at the reference and fire plots. No distinct differences in microbial attributes were found between the extracted and nonextracted plots. At all windthrow plots, substrate-induced respiration, microbial biomass C and N-mineralisation showed a significant increasing linear trend with time what indicates a gradual recovery of microbial community at plots after windthrow. Abstrakt Na plochách v Tatranskom národnom parku, ktoré boli postihnuté veternou kalamitou v roku 2004 a požiarom v roku 2005, sme študovali pôdne mikrobiálne spoločenstvo. Cieľom tejto práce je porovnať odozvu pôdnych mikroorganizmov na rozdielny manažment plôch a hodnotiť vývoj mikrobiálneho spoločenstva v priebehu rokov 2006-2013. Pôdne vzorky sme odoberali z A-horizontu pozdĺž 90 m dlhého tranzektu na 4 plochách (referenčná plocha, plocha s vyťaženou drevnou hmotou, plocha po požiari, plocha s nevyťaženou drevnou hmotou). V pôdnych vzorkách sme stanovovali bazálnu a potenciálnu respiráciu, mikrobiálnu biomasu, N-mineralizáciu, aktivitu katalázy, abundanciu a diverzitu funkčných skupín pôdnych mikroorganizmov použitím BIOLOG Eco platní. Vo všeobecnosti, najvyššiu aktivitu a biomasu pôdnych mikroorganizmov sme zaznamenali na ploche referenčnej a ploche po požiari. Nezistili sme významné rozdiely medzi plochou vyťaženou a nevyťaženou. Na všetkých kalamitných plochách sme v sledovanom období zaznamenali mierny trend nárastu hodnôt mikrobiálnej biomasy, potenciálnej respirácie a N-mineralizácie, čo poukazuje na proces postupnej obnovy mikrobiálneho spoločenstva na kalamitných plochách.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"23 1","pages":"137 - 142"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"84964207","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Abstract Bursaphelenchus xylophilus is the main causal agent of the pine wilt disease and a worldwide pest with high economic impact. As a serious invasive and destructive species, it is listed as a quarantine pest in the legislation of more than 40 countries. B. xylophilus was reported for the first time in Europe in Portugal in 1999 and in 2008 the whole country has been considered an affected area. In 2008, presence of B. xylophilus was confirmed in Spain. This paper reports on the biology, introduction, spread and the control of B. xylophilus as potential risk element in European coniferous forests.
{"title":"Bursaphelenchus xylophilus (Steiner & Buhrer, 1934) Nickle 1970 – pinewood nematode: a threat to European forests","authors":"A. Čerevková, M. Mota, P. Vieira","doi":"10.2478/FORJ-2014-0013","DOIUrl":"https://doi.org/10.2478/FORJ-2014-0013","url":null,"abstract":"Abstract Bursaphelenchus xylophilus is the main causal agent of the pine wilt disease and a worldwide pest with high economic impact. As a serious invasive and destructive species, it is listed as a quarantine pest in the legislation of more than 40 countries. B. xylophilus was reported for the first time in Europe in Portugal in 1999 and in 2008 the whole country has been considered an affected area. In 2008, presence of B. xylophilus was confirmed in Spain. This paper reports on the biology, introduction, spread and the control of B. xylophilus as potential risk element in European coniferous forests.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"2 1","pages":"125 - 129"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-06-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"88062588","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：