{"title":"Medal Artis Bohemiae Amicis dla Svatavy Urbanovej","authors":"Mieczysław Balowski","doi":"10.14746/bo.2023.3.14","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.14","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-08-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"45389815","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Hlavním cílem příspěvku je prezentovat hlavní výsledky výzkumu smíšeného designu, který se orientoval na zjištění názorů učitelů Českého jazyka a literatury na implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy na druhém stupni základních škol. Na základě rozhovorů realizovaných v rámci první, kvalitativní, fáze byl sestaven dotazník, hlavní výzkumný nástroj kvantitativní části výzkumu. Třetí, kvalitativní, fáze výzkumu se účastnili respondenti, kteří projevili zájem podrobněji se k vybraným dotazníkovým položkám vyjádřit. Na základě syntézy výsledků všech tří výzkumných fází lze konstatovat, že učitelé si uvědomují potenciál literární výchovy pro zařazování událostí konotujících šoa, nejsou si však úplně jisti ve výběru adekvátních metod, které lze při práci s ukázkami s tematikou šoa využít, a rovněž zcela nevyužívají možnost propojovat jednotlivé předměty či průřezová témata.
{"title":"Implementace tematiky šoa do výuky literární výchovy na druhém stupni základních škol: hlavní závěry výzkumného šetření","authors":"Milan Mašát","doi":"10.14746/bo.2023.3.11","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.11","url":null,"abstract":"Hlavním cílem příspěvku je prezentovat hlavní výsledky výzkumu smíšeného designu, který se orientoval na zjištění názorů učitelů Českého jazyka a literatury na implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy na druhém stupni základních škol. Na základě rozhovorů realizovaných v rámci první, kvalitativní, fáze byl sestaven dotazník, hlavní výzkumný nástroj kvantitativní části výzkumu. Třetí, kvalitativní, fáze výzkumu se účastnili respondenti, kteří projevili zájem podrobněji se k vybraným dotazníkovým položkám vyjádřit. Na základě syntézy výsledků všech tří výzkumných fází lze konstatovat, že učitelé si uvědomují potenciál literární výchovy pro zařazování událostí konotujících šoa, nejsou si však úplně jisti ve výběru adekvátních metod, které lze při práci s ukázkami s tematikou šoa využít, a rovněž zcela nevyužívají možnost propojovat jednotlivé předměty či průřezová témata. ","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-08-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48979100","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The study is focused on a significant feature of critical and art work of František Xaver Šalda, which was the idea of unity and integration, the idea of cultural organism, formed by ripening of the European spirit, understanding the art as an aesthetic incarnation of spirituality, the idea of creative efforts of life as the basic orientation of art and the idea of freedom of the art individuality, understood in the integral sense of the word and embodying a higher form of life. It was Šalda who opened the way to relating of art and life, the way to deeper understanding of art creation and its final settling into a broader meaning complex. According to Šalda, the creative life became a basic criterion for searching of sense of art work. The meaning of art and art criticism lies in their possibilities to bring life to self-awareness, self-understanding. According to Šalda the art is seen as a concentrated, multiplied, and increased demonstration of life, through its means we can finally learn about its motion and creative direction.
{"title":"Šalda’s Struggle for Synthesis in Modern Art in the Context of Slavonic Literary Criticis","authors":"J. Vorel","doi":"10.14746/bo.2023.3.9","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.9","url":null,"abstract":"The study is focused on a significant feature of critical and art work of František Xaver Šalda, which was the idea of unity and integration, the idea of cultural organism, formed by ripening of the European spirit, understanding the art as an aesthetic incarnation of spirituality, the idea of creative efforts of life as the basic orientation of art and the idea of freedom of the art individuality, understood in the integral sense of the word and embodying a higher form of life. It was Šalda who opened the way to relating of art and life, the way to deeper understanding of art creation and its final settling into a broader meaning complex. According to Šalda, the creative life became a basic criterion for searching of sense of art work. The meaning of art and art criticism lies in their possibilities to bring life to self-awareness, self-understanding. According to Šalda the art is seen as a concentrated, multiplied, and increased demonstration of life, through its means we can finally learn about its motion and creative direction.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-08-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48460972","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Studie se zabývá románovým debutem Svatava (2022) české kunsthistoričky Jolanty Trojak (1977). Děj se odehrává na sklonku La Belle Époque, kdy se překračují hranice reálných světů, střetává se svět mystiků s akademismem, intelekt s transcendentem. Román o teosofech i spiritistech se dotýká hledání duchovních i esteticko-filozofických cest umění na přelomu 19. a 20. století, pojednává o střetávání vlivů tuzemských i exotických, stejně jako o potřebě odhadnout vlastní potenciál, vzdalující se sebeklamům i showbysnesu.
{"title":"Román Svatava Jolanty Trojak aneb O okultismu, spiritismu a hledání sebe v životě i ve světě","authors":"Svatava Urbanová","doi":"10.14746/bo.2023.3.1","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.1","url":null,"abstract":"Studie se zabývá románovým debutem Svatava (2022) české kunsthistoričky Jolanty Trojak (1977). Děj se odehrává na sklonku La Belle Époque, kdy se překračují hranice reálných světů, střetává se svět mystiků s akademismem, intelekt s transcendentem. Román o teosofech i spiritistech se dotýká hledání duchovních i esteticko-filozofických cest umění na přelomu 19. a 20. století, pojednává o střetávání vlivů tuzemských i exotických, stejně jako o potřebě odhadnout vlastní potenciál, vzdalující se sebeklamům i showbysnesu. ","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-08-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42323762","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
The authors of the paper introduce the readers to the context of the literary edu- cation in Czech schools. In Czech milieu were hold many polemic discussions, that are known at least since the year 1890. Into that discussions were involved big personalities of conterporary cultural live, among others Hubert Gordon Schauer, František Krejčí, Jaroslav Vlček, Otakar Hostinský, Vilém Mathesius and Jan Mukařovský. In many cases thay evaluated teaching of literature as distant from the life of a young generation, too historically oriented, and pointed out its deficient connection with aesthetics of a literary work. They held against excessive memorization as contrary to the little emphasis put on reading and analysis of literary work. The authors of the paper are strongly convinced that even after more than 130 years of polemic discussions about the form of literary education and a series of reforms (which cannot even be taken into account because it is not clear where one reform ends and another begins), the real curriculum of literary education has not fundamentally changed.
{"title":"Literary Education in Czech Schools","authors":"Ondřej Hník, Václav Jindráček","doi":"10.14746/bo.2023.3.10","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.10","url":null,"abstract":"The authors of the paper introduce the readers to the context of the literary edu- cation in Czech schools. In Czech milieu were hold many polemic discussions, that are known at least since the year 1890. Into that discussions were involved big personalities of conterporary cultural live, among others Hubert Gordon Schauer, František Krejčí, Jaroslav Vlček, Otakar Hostinský, Vilém Mathesius and Jan Mukařovský. In many cases thay evaluated teaching of literature as distant from the life of a young generation, too historically oriented, and pointed out its deficient connection with aesthetics of a literary work. They held against excessive memorization as contrary to the little emphasis put on reading and analysis of literary work. The authors of the paper are strongly convinced that even after more than 130 years of polemic discussions about the form of literary education and a series of reforms (which cannot even be taken into account because it is not clear where one reform ends and another begins), the real curriculum of literary education has not fundamentally changed.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-08-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46508486","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Przedmiotem artykułu jest analiza reprezentacji XIX wieku w wielowątkowej prozie Václava Vokolka Dominový efekt. Dzieło można uznać za kontynuację utworu Cesta do pekel, zwłaszcza jeśli za punkty wspólne uznać obrazową perspektywę oraz przekonanie, iż ludzkość znajduje się w sieci tajnych organizacji, spisków, a współcześnie różnych systemów. W tekście uwaga została skupiona na rekonstrukcji postaci Ernsta Gustava Doerella, XIX-wiecznego pejzażysty północnych Czech, w którego malarstwie odbijały się przemiany zachodzące w naturalnym krajobrazie regionu. Vokolek, wykorzystując historyczny prototyp, proponuje grę, w której może przekonanie o wszechwładzy tajnych układów odnieść do naszej współczesności, a nawet wybiegać w przyszłość.
文章的主题是分析Václav Vokolek Dominovýefekt的多线程散文中对19世纪的表现。这部作品可以被认为是歌曲《地狱之旅》的延续，尤其是如果我们将人类处于一个由秘密组织、阴谋和当今各种系统组成的网络中的视觉视角和信念视为共同点的话。本文着重于重建19世纪波西米亚北部风景画家Ernst Gustav Doerell的形象，他的画反映了该地区自然景观的变化。Vokolek利用一个历史原型，提出了一个游戏，在这个游戏中，对秘密系统无所不能的信念可以与我们的现在联系起来，甚至可以延续到未来。
{"title":"W sieci (obrazów, intryg i spisków) – na marginesie literackiej reprezentacji XIX wieku w prozie »Dominový efekt« Václava Vokolka","authors":"Aleksandra Pająk","doi":"10.14746/bo.2023.3.4","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.4","url":null,"abstract":"Przedmiotem artykułu jest analiza reprezentacji XIX wieku w wielowątkowej prozie Václava Vokolka Dominový efekt. Dzieło można uznać za kontynuację utworu Cesta do pekel, zwłaszcza jeśli za punkty wspólne uznać obrazową perspektywę oraz przekonanie, iż ludzkość znajduje się w sieci tajnych organizacji, spisków, a współcześnie różnych systemów. W tekście uwaga została skupiona na rekonstrukcji postaci Ernsta Gustava Doerella, XIX-wiecznego pejzażysty północnych Czech, w którego malarstwie odbijały się przemiany zachodzące w naturalnym krajobrazie regionu. Vokolek, wykorzystując historyczny prototyp, proponuje grę, w której może przekonanie o wszechwładzy tajnych układów odnieść do naszej współczesności, a nawet wybiegać w przyszłość.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-08-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43089812","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Stať vychází z tezí o konjunktuře biografických románů ve slovenské a české literatuře v uplynulé dekádě. Jedním z cílů článku je prověřit podloženost uvedených názorů. Po rámcové inventuře, kdo a čím přispěl do množin českých a slovenských biografických románů od dvacátých let dvacátého století do začátku dvacátých let století jedenadvacátého, je detailnější pozornost věnována aktuálním podobám slovenského prozaického románu, tedy třem knihám jej reprezentujícím. Konkrétně titulům Ľ. Juríka Alexander Dubček, S. Lavríka Nedeľné šachy s Tisom a D Fulmekové Konvália. Jejich interpretační analýzy ústí v identifikaci, co mají společného a v určení jejich specifických rysů i přínosu pro slovenskou literaturu. V závěru je konstatováno, že v Česku se nepotvrdila teze o konjunktuře dotyčného žánru v nedávné době, protože autorský zájem o něj setrval zhruba na dřívější úrovni. Nezpochybnitelný je však nárůst biografií různého pojetí, tedy nejen beletristických, ale i literárněfaktických, publicistických či odborných. Na Slovensku ovšem stejné období přineslo výrazně více biografických románů. Nejde však jen o kvantitu, přinejmenším prózám vybraným k důkladnější reflexi se dostalo většinou až mimořádně uznalého ohlasu, který provedené kritické interpretační analýzy v zásadě potvrdily.
本文以近十年来斯洛伐克和捷克文学中传记小说的结合为基础。本文的目的之一是检验上述观点的有效性。在对20世纪20年代至20年代初捷克和斯洛伐克传记小说的作者和作者进行了全面的梳理之后，我们更详细地关注了斯洛伐克散文小说的当前形式，即代表它的三本书。即Ľ标题。Jurík Alexander Dubček、S.Lavrík Nedeľné与Tisom和D FulmekovéKonvália下棋。他们的解释性分析结果是确定了他们的共同点，并确定了他们对斯洛伐克文学的具体特征和贡献。最后，有人指出，在捷克共和国，关于这一类型连词的论文最近没有得到证实，因为作者对它的兴趣大致停留在早期水平。然而，毫无疑问，各种概念的传记有所增加，即不仅是文学的，还有文学事实、新闻或专业的。然而，在斯洛伐克，同一时期出现了更多的传记小说。然而，这不仅关乎数量，至少被选择进行更彻底反思的散文得到了异常认可的回应，所进行的批判性解释性分析基本上证实了这一点。
{"title":"Aktuální podoby slovenského biografického románu (s přihlédnutím k českému kontextu)","authors":"Lubomír Machala","doi":"10.14746/bo.2023.3.7","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.7","url":null,"abstract":"Stať vychází z tezí o konjunktuře biografických románů ve slovenské a české literatuře v uplynulé dekádě. Jedním z cílů článku je prověřit podloženost uvedených názorů. Po rámcové inventuře, kdo a čím přispěl do množin českých a slovenských biografických románů od dvacátých let dvacátého století do začátku dvacátých let století jedenadvacátého, je detailnější pozornost věnována aktuálním podobám slovenského prozaického románu, tedy třem knihám jej reprezentujícím. Konkrétně titulům Ľ. Juríka Alexander Dubček, S. Lavríka Nedeľné šachy s Tisom a D Fulmekové Konvália. Jejich interpretační analýzy ústí v identifikaci, co mají společného a v určení jejich specifických rysů i přínosu pro slovenskou literaturu. V závěru je konstatováno, že v Česku se nepotvrdila teze o konjunktuře dotyčného žánru v nedávné době, protože autorský zájem o něj setrval zhruba na dřívější úrovni. Nezpochybnitelný je však nárůst biografií různého pojetí, tedy nejen beletristických, ale i literárněfaktických, publicistických či odborných. Na Slovensku ovšem stejné období přineslo výrazně více biografických románů. Nejde však jen o kvantitu, přinejmenším prózám vybraným k důkladnější reflexi se dostalo většinou až mimořádně uznalého ohlasu, který provedené kritické interpretační analýzy v zásadě potvrdily.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-08-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46472088","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Divadelní hra Františka Vodseďálka Ester pochází z počátku 19. století a je tak součástí pozdního lidového baroka. Vodseďálek ji založil na dyadickém principu, jenž se projevuje jednak v architektonice dramatu, rozvrženého do dvou dílů, jednak v nadměrném počtu dvojic postav. Do starozákonního příběhu vložil autor výjevy ze selského života, jež jsou poměrně pravidelně umístěny, vytvářejí syžetový rytmus a jsou jediným zdrojem komiky v tomto dramatickém díle. Pro hru je dále příznačná rychlá proměna scén. Vodseďálkova závislost na Knize Ester je dosti volná.
František Vodseďálek Ester的剧本出自19年初。是世纪的一部分，因此是晚期民间巴洛克风格的一部分。Vodseďálek将其建立在二元原则之上，这体现在戏剧的结构中，分为两部分，以及角色对的数量过多。作者在《旧约》故事中插入了农民生活的场景，这些场景相对有规律地放置，创造了网格节奏，是这部戏剧作品中唯一的喜剧来源。游戏的特点还在于场景的快速变化。Vodseďálek对《以斯帖书》的痴迷是相当松散的。
{"title":"Ester","authors":"František Všetička","doi":"10.14746/bo.2023.3.5","DOIUrl":"https://doi.org/10.14746/bo.2023.3.5","url":null,"abstract":"Divadelní hra Františka Vodseďálka Ester pochází z počátku 19. století a je tak součástí pozdního lidového baroka. Vodseďálek ji založil na dyadickém principu, jenž se projevuje jednak v architektonice dramatu, rozvrženého do dvou dílů, jednak v nadměrném počtu dvojic postav. Do starozákonního příběhu vložil autor výjevy ze selského života, jež jsou poměrně pravidelně umístěny, vytvářejí syžetový rytmus a jsou jediným zdrojem komiky v tomto dramatickém díle. Pro hru je dále příznačná rychlá proměna scén. Vodseďálkova závislost na Knize Ester je dosti volná.","PeriodicalId":37389,"journal":{"name":"Bohemistyka","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-08-28","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"43974786","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
京公网安备 11010802042870号
京ICP备2023020795号-1
扫码关注我们
求助内容：
应助结果提醒方式：